Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 16.01.2018, sp. zn. 33 Cdo 6011/2017 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2018:33.CDO.6011.2017.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2018:33.CDO.6011.2017.1
sp. zn. 33 Cdo 6011/2017-416 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Blankou Moudrou ve věci žalobce P. H. , zastoupeného JUDr. Evou Novákovou, advokátkou se sídlem Brno, Křenová 65a, proti žalovanému L. S. , zastoupenému Mgr. Jakubem Sigmundem, advokátem se sídlem Brno, Krkoškova 2, o zaplacení 9.000.000 Kč s příslušenstvím, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 17 C 312/2006, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 5. 5. 2016, č. j. 13 Co 129/2014-309, takto: I. Dovolání se odmítá . II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Odůvodnění: Krajský soud v Brně rozsudkem ze dne 5. 5. 2016, č. j. 13 Co 129/2014-309, potvrdil rozsudek Městského soudu v Brně ze dne 8. 1. 2014, č. j. 17 C 312/2006-258, ve výroku, kterým byla zamítnuta žaloba o zaplacení 9.000.000 Kč se specifikovanými úroky z prodlení, a změnil jej ve výrocích o náhradě nákladů řízení účastníků a státu; současně rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. Rozsudek odvolacího soudu napadl žalobce dovoláním. Podle §241a odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (srov. čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb., čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb. - dále jeno. s. ř.“), v dovolání musí být vedle obecných náležitostí (§42 odst. 4) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§237 až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh). Podle §237 o. s. ř. není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Požadavek, aby dovolatel v dovolání uvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, je podle §241a odst. 2 o. s. ř. obligatorní náležitostí dovolání. Může-li být dovolání přípustné jen podle §237 o. s. ř., je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné. Má-li být dovolání přípustné proto, že napadené rozhodnutí závisí na řešení otázky hmotného nebo procesního práva, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla řešena, nebo proto, že se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, musí být z jeho obsahu patrno, kterou otázku hmotného nebo procesního práva má dovolatel za dosud nevyřešenou dovolacím soudem, popř. od kterých rozhodnutí dovolacího soudu se řešení takové otázky odchyluje. Stejně tak spatřuje-li dovolatel přípustnost dovolání v tom, že „dovolacím soudem (již dříve) vyřešená právní otázka má být posouzena jinak“, musí současně uvést, od kterého svého řešení otázky hmotného nebo procesního práva se má dovolací soud odchýlit (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 8. 2013, sen. zn. 29 NSČR 55/2013, ze dne 29. 8. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2488/2013, ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 4/2014). (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 8. 2013, sen. zn. 29 NSČR 55/2013). Žalobce se však k přípustnosti dovolání vůbec nevymezuje; dovolání tak trpí vadou, kterou žalobce včas neodstranil (§241b odst. 3 o. s. ř.). Jelikož v dovolacím řízení nelze pro tuto vadu dovolání pokračovat, dovolací soud je odmítl podle §243c odst. 1 věty první o. s. ř. (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 7. 2013, sen. zn. 29 NSČR 51/2013, ze dne 31. 10. 2013, sen. zn. 29 NSČR 92/2013, a ze dne 29. 8. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2488/2013, jež obstálo i v ústavní rovině; Ústavní soud ústavní stížnost proti němu podanou usnesením ze dne 21. 1. 2014, sp. zn. I. ÚS 3524/13, odmítl). Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje (§243f odst. 3 o. s. ř.). Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek V Brně 16. ledna 2018 JUDr. Blanka Moudrá předsedkyně senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:01/16/2018
Spisová značka:33 Cdo 6011/2017
ECLI:ECLI:CZ:NS:2018:33.CDO.6011.2017.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Dotčené předpisy:§241a odst. 2 o. s. ř.
§243c odst. 1, věta první o. s. ř.
Kategorie rozhodnutí:E
Staženo pro jurilogie.cz:2018-03-16