ECLI:CZ:NS:2018:33.ND.101.2017.1
sp. zn. 33 Nd 101/2017-50
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Václava Dudy a soudců JUDr. Blanky Moudré a JUDr. Ivany Zlatohlávkové ve věci žalobkyně Československé provincie Milosrdných sester Panny Marie Jeruzalémské , se sídlem v Opavě, Beethovenova 235/1, identifikační číslo 00406546, zastoupené JUDr. Ondřejem Rathouským, advokátem se sídlem v Praze 1, Ovocný trh 1096/8, proti žalovanému Slezskému zemskému muzeu , se sídlem v Opavě, Nádražní okruh 669/31, identifikační číslo 00100595, zastoupené Mgr. Markem Urbišem, advokátem se sídlem v Opavě, Partyzánská 1565/18, o nahrazení prohlášení vůle, vedené u Okresního soudu v Opavě pod sp. zn. 7 C 252/2015, o přikázání věci z důvodu vhodnosti podle §12 odst. 2 o. s. ř., takto:
Věc vedená u Okresního soudu v Opavě pod sp. zn. 7 C 252/2015, se nepřikazuje Obvodnímu soudu pro Prahu 1.
Odůvodnění:
Žalobkyně se žalobou podle zákona č. 428/2012 Sb., o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi, domáhá nahrazení prohlášení vůle žalované s Dohodou o vydání jiných věcí než zemědělských nemovitostí (dále jen „dohoda“) specifikovanou v žalobě.
Podáním ze dne 8. 1. 2017 navrhla žalobkyně, aby věc byla z důvodu vhodnosti přikázána k projednání a rozhodnutí Obvodnímu soudu pro Prahu 1 (případně jinému Obvodnímu soudu v Praze či Okresnímu soudu v Praze). Návrh odůvodnila tím, že coby osoba oprávněná podle zákona č. 428/2012 Sb. vede u různých soudů spory s dalšími účastníky, kteří mají stejně jako její právní zástupce sídlo v Praze 1, popř. v Praze 2 či v Praze 3. S ohledem na četnost sporů je pro jejího právního zástupce zatěžující – z hlediska časového i finančního – cestovat mezi sídlem svým a sídly soudů. S přihlédnutím k poměrům ostatních účastníků řízení považuje za vhodné přikázat věc Obvodnímu soudu pro Prahu 1 (případně jinému Obvodnímu soudu v Praze či Okresnímu soudu v Praze). Takový postup by jejímu právnímu zástupci i ostatním účastníkům řízení „ušetřil náročnou manipulaci se spisy, ztrátu času při dopravě, jízdné a náklady za ubytování“. Bylo by to vhodné „v rámci minimalizace nákladů, hospodárnosti, rychlosti a efektivního vedení všech dotčených sporů“.
Žalovaná s přikázáním věci jinému soudu nesouhlasí. Poukázala na to, že v obvodu procesního soudu má sídlo jak žalobkyně, tak i žalovaná, jakož i její zástupce. Prostý fakt, že zástupce jednoho z účastníků nemá sídlo v obvodu procesního soudu, není důvodem pro postup podle §12 odst. 2 o. s. ř. Odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 12. 9. 2006, sp. zn. 21 Nd 144/2006, ze dne 21. 12. 2010 sp. zn. 4 Nd 450/2010, a ze dne 26. 4. 2016 sp. zn. 32 Nd 305/2015, která zmiňují ústavně zaručenou zásadu, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci s tím, že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon.
Podle §12 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále opět jen „o. s. ř.“), věc může být přikázána jinému soudu téhož stupně z důvodu vhodnosti. Podle §12 odst. 3 věty první o. s. ř. o přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána. Podle §12 odst. 3 věty druhé o. s. ř. účastníci mají právo se vyjádřit k tomu, kterému soudu má být věc přikázána, a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by věc měla být přikázána.
Nejvyšší soud jako soud nejblíže společně nadřízený příslušnému soudu (Okresnímu soudu v Opavě) a Obvodnímu soudu pro Prahu 1 dospěl k závěru, že v posuzovaném případě nejsou splněny zákonné podmínky k tomu, aby věc byla přikázána jinému soudu z důvodu vhodnosti.
Předpokladem přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti podle §12 odst. 2 o. s. ř. je především existence okolností, jež umožňují hospodárnější a rychlejší projednání věci. Je přitom potřeba mít na zřeteli, že výlučná místní příslušnost soudu, který má věc projednat (podle §88 písm. b/ o. s. ř. - forum rei sitae ), je zásadou základní, a případná delegace je toliko výjimkou z této zásady, kterou je třeba – jako výjimku – vykládat restriktivně. Pokud soud přikáže věc jinému soudu podle §12 odst. 2 o. s. ř., aniž by pro takové rozhodnutí byly splněny podmínky, poruší tím ústavně zaručené právo zakotvené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, podle kterého nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a příslušnost soudu a soudce stanoví zákon.
Důvody vhodnosti podle §12 odst. 2 o. s. ř. mohou být různé v závislosti na předmětu řízení, postavení účastníků i jiných okolnostech. Půjde však, jak již bylo uvedeno výše, zejména o skutečnosti, z nichž lze dovodit, že jiným než příslušným soudem bude věc projednána rychleji a hospodárněji. K přikázání věci jinému než příslušnému soudu by však mělo docházet pouze výjimečně a jen ze závažných důvodů, které musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu. Zákon přitom výslovně zakotvuje právo účastníků vyjádřit se k důvodu delegace i k soudu, k němuž má být věc delegována, aby vhodnost takového postupu mohla být zvážena i z pohledu jejich poměrů; delegací totiž nesmí být navozen stav, který by se v poměrech některého z účastníků projevil zásadně nepříznivě.
Odůvodňuje-li žalobkyně svůj návrh na delegaci věci Obvodnímu soudu pro Prahu 1 výhradně úsporami nákladů na straně svého právního zástupce (když zástupce druhého účastníka řízení nemá sídlo v Praze ani jejím okolí), tak ani zvýšené náklady na cestovné k procesnímu soudu nejsou dostatečným důvodem k průlomu do ústavního principu, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a příslušnost soudu a soudce stanoví zákon, neboť i pro tuto námitku platí výše uvedené. Lze uzavřít, že okolnosti, pro něž žalobkyně navrhla přikázání věci označenému soudu, neobstojí; přihlédnout je třeba i k negativnímu stanovisku žalované.
Nejvyšší soud z výše uvedených důvodů návrhu na přikázání věci Obvodnímu soudu pro Prahu 1 z důvodu vhodnosti nevyhověl a věc tomuto soudu podle §12 odst. 2 o. s. ř. nepřikázal.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně 25. ledna 2018
JUDr. Václav Duda
předseda senátu