ECLI:CZ:NS:2018:33.ND.448.2017.1
sp. zn. 33 Nd 448/2017-241
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudců JUDr. Václava Dudy a JUDr. Blanky Moudré ve věci žalobce J. C. , t.č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve věznici, zastoupeného opatrovníkem statutárním městem Plzeň - Úřadem městského obvodu Plzeň 3, právně zastoupeného JUDr. Helenou Fortnerovou, advokátkou se sídlem v Mladé Boleslavi, Laurinova 1268, proti žalovanému městu Bělá pod Bezdězem , Masarykovo náměstí 90 (identifikační číslo 00237434), o určení neplatnosti výpovědi z nájmu bytu, vedené u Okresního soudu Plzeň - město pod sp. zn. 12 C 27/2017, o návrhu žalobce na přikázání věci jinému soudu, takto:
Věc vedená u Okresního soudu Plzeň - město pod sp. zn. 12 C 27/2017 se Okresnímu soudu v Karviné nepřikazuje .
Odůvodnění:
V záhlaví označené věci žalobce svým podáním, došlým Okresnímu soudu Plzeň - město dne 27. 9. 2017, navrhl, aby byl (stejně tak jako jím označený svědek) vyslechnut „formou videokonference“ nebo, aby věc byla postoupena Okresnímu soudu v Karviné. Svůj návrh odůvodnil špatným zdravotním stavem svým i svědka R. F. s tím, že v současné době oba vykonávají trest odnětí svobody ve Věznici.
O vyjádření k návrhu žalobce na delegaci byli soudem požádáni jak jeho právní zástupkyně JUDr. Helena Fortnerová, tak žalovaný. Právní zástupkyně žalobce soudu sdělila, že nebude-li proveden výslech žalobce pomocí videokonference, navrhuje soudu, s ohledem na současný pobyt a špatný zdravotní stav žalobce, jeho žádosti vyhovět. Žalovaný naopak s návrhem na delegaci důrazně nesouhlasil. Uvedl, že k takovému postupu není dán důvod (žalobce svůj zdravotní stav nedoložil), a vzhledem k tomu, že Okresní soud Plzeň - město je již s celým případem obeznámen, je takové postoupení v rozporu s principem hospodárnosti řízení.
Podle §12 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.s.ř.“), může být věc přikázána jinému soudu téhož stupně z důvodu vhodnosti.
Důvody vhodnosti podle citovaného ustanovení mohou být různé v závislosti na předmětu řízení, postavení účastníků i jiných okolnostech. Jde zejména o skutečnosti, z nichž lze dovodit, že jiným než příslušným soudem bude věc projednána rychleji a hospodárněji. K přikázání věci jinému než příslušnému soudu by však mělo docházet pouze výjimečně, a to ze závažných důvodů, neboť je uplatňováno jako výjimka z ústavně zaručené zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, publikované pod č. 2/1993 Sb.). Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání soudu jinému tedy musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu. Zákon přitom výslovně zakotvuje právo účastníků vyjádřit se k důvodu delegace i k soudu, k němuž má být věc delegována, aby vhodnost takového postupu mohla být zvážena i z pohledu jejich poměrů; delegací totiž nesmí být navozen stav, který by se v poměrech některého z účastníků projevil zásadně nepříznivě.
V daném případě je podle §85 odst. 6 o.s.ř. dána místní příslušnost Okresního soudu v Mladé Boleslavi [viz příloha č. 3 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích)], jelikož v jeho obvodu má své území obec, která je v daném případě žalovanou. Usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 2. 11. 2016, č.j. Ncd 131/2016-152 (č.l. 154), byla věc z důvodu vhodnosti přikázána Okresnímu soudu Plzeň - město, a to na základě žádosti žalobce (č.l. 1, 134 a 136) odůvodněné místem výkonu trestu odnětí svobody (Věznice Plzeň), duševní poruchou způsobující mu psychické problémy při hromadné eskortě, kvůli kterým není schopen soustředit se a jednat před soudem, a lepší dostupností opatrovnice i svědka, t.č. také vězně věznice Plzeň, stiženého vážnými zdravotními problémy. Nyní má být stejná věc, opět z důvodu vhodnosti, přikázána Okresnímu soudu v Karviné.
Nejvyšší soud v daném případě výjimečné okolnosti, které by odůvodňovaly opětovné přikázání věci jinému soudu, neshledal.
Navíc okolnosti, pro něž žalobce navrhl přikázání věci označenému soudu, neobstojí, je-li k dispozici institut dožádání, a nic nebrání tomu, aby k projednávané věci byl vyslechnut a s provedenými důkazy byl seznámen prostřednictvím dožádaného soudu (§39, §122 odst. 2 o. s. ř.). Nejvyšší soud též přihlédl k negativnímu stanovisku žalovaného.
Nejvyšší soud proto rozhodl, jak je uvedeno ve výroku tohoto usnesení (§12 odst. 3, věta první, o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně 23. ledna 2018
JUDr. Pavel Krbek
předseda senátu