ECLI:CZ:NS:2018:4.PZO.16.2018.1
sp. zn. 4 Pzo 16/2018- 11
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 4. 12. 2018 návrh P. S. , nar. XY, bytem XY, t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Vinařice, na přezkoumání zákonnosti příkazů k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu vydaných v trestní věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 10 pod sp. zn. 29 T 44/2017 a podle §314n odst. 1 tr. ř. rozhodl takto:
Příkazem k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 5. 5. 2016, sp. zn. 1 Nt V 3025/2016 V 39/2016 a příkazem k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 29. 6. 2016, sp. zn. 1 Nt V 3031/2016 V 53/2016, zákon porušen nebyl .
Odůvodnění:
Dne 30. 10. 2018 byl Nejvyššímu soudu doručen návrh P. S. na přezkoumání zákonnosti příkazů k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu vydaných v trestní věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 10 pod sp. zn. 29 T 44/2017. Žádal taktéž o přezkoumání zákonnosti povolení jiné operační techniky. Svůj návrh zdůvodnil tak, že podle něj v celém případu docházelo po čas jeho sledování k mnoha nezákonným praktikám. Ke svému návrhu přiložil sdělení Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 22. 8. 2018 o tom, že byl na jím užívané telekomunikační zařízení vydán příkaz k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu na dobu od 5. 5. 2016 do 5. 9. 2016 a od 29. 6. 2016 do 29. 10. 2016.
Nejvyšší soud se nejprve zabýval otázkou, zda jsou v daném případě naplněny podmínky pro přezkoumání zákonnosti příkazů k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu.
Podle ustanovení §314l tr. ř. na návrh uvedený v §88 odst. 8 tr. ř. Nejvyšší soud v neveřejném zasedání přezkoumá zákonnost příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu.
Podle ustanovení §88 odst. 8 tr. ř. může takový návrh Nejvyššímu soudu podat osoba uvedená v §88 odst. 2 tr. ř., a to do 6 měsíců ode dne, kdy jí byla doručena informace o vydání příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu.
V posuzovaném případě dospěl Nejvyšší soud k závěru, že P. S. je dle výše citovaných ustanovení trestního řádu osobou oprávněnou podat předmětnou žádost u Nejvyššího soudu, neboť byl osobou odposlouchávanou a jeho žádost byla podána v zákonné lhůtě.
Po přezkoumání předloženého spisového materiálu dospěl Nejvyšší soud k následujícím zjištěním a závěrům.
Policejním orgánem Policie ČR, OŘP P IV, MOP Vršovice pod č. j. KRPA-21636/TČ-2016-001419 byly dne 18. 1. 2016 zahájeny úkony trestního řízení ve věci podezření ze spáchání přečinu krádeže podle §205 odst. 1 písm. b), odst. 3 tr. zákoníku ve stadiu pokusu podle §21 odst. 1 tr. zákoníku a přečinu poškození cizí věci podle §228 odst. 1 tr. zákoníku, jehož se měl dopustit neznámý pachatel. Věc byla ukončena podle §159a odst. 5 tr. ř. Následně však byl policejním orgánem Policie ČR, KŘP hl. m. Prahy získán na základě výsledků DNA analýzy poznatek o tom, že se skutku dopustil podezřelý P. S., nar. XY. Poté byla zjištěna souvislost s případem šetřeným policejním orgánem Policie ČR, OŘP P IV, MOP Pankrác, jež byla šetřena pod č. j. KRPA-43182/TČ-2016-001417, když se jednalo o podezření ze spáchání přečinu krádeže podle §205 odst. 1 písm. b), odst. 3 tr. zákoníku. Tato věc byla postupem podle §159a odst. 5 tr. ř. ukončena, přičemž následně byla obě řízení policejním orgánem sloučena dle §23 odst. 3 tr. ř. per analogiam do společného řízení, neboť bylo zjištěno, že je zde důvodné podezření, že i tohoto druhého skutku se dopustil podezřelý P. S. V obou případech se jednalo o krádež, resp. pokus krádeže motorového vozidla. Šetřením policejního orgánu bylo následně ověřeno, že je dáno podezření ze spáchání zločinu krádeže podle §205 odst. 1 písm. b), odst. 4 písm. c) tr. zákoníku, dílem dokonaným, dílem ve stadiu pokusu podle §21 odst. 1 tr. zákoníku a že existuje důvodný předpoklad, že se ho dopustil uvedený podezřelý. Dalším šetřením policejního orgánu a na základě předchozího povoleného sledování bylo zjištěno, že odcizená motorová vozidla, jež doprovázel podezřelý se svým vozidlem Ford Focus, zajížděla na pozemek, ve vztahu k němuž bylo povoleno sledování dle §158d odst. 1, 2, 4 tr. ř., kde s největší pravděpodobností docházelo k likvidaci těchto vozidel za účelem získávání náhradních dílů.
Obvodním soudem pro Prahu 10 byl dne 5. 5. 2016, sp. zn. 1 Nt V 3025/2016 V 39/2016, vydán příkaz k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu na účastnické telefonní číslo XY – uživatele P. S., a to na dobu od 5. 5. 2016 do 5. 9. 2016 a následně dne 29. 6. 2016 i příkaz k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu vydaný týmž soudem, sp. zn. 1 Nt V 3031/2016 V 53/2016, na účastnické číslo XY – uživatele P. S., a to na dobu od 29. 6. 2016 do 29. 10. 2016.
Z předmětných příkazů k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu vydaných Obvodním soudem pro Prahu 10 vyplývá, že byly vydány na návrh státní zástupkyně Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 10 ze dne 2. 5. 2016, sp. zn. V2-6/2016-2ZN 1097/2016 (z podnětu policejního komisaře Policie ČR, KŘP hl. m. Prahy, SKPV, 4. OOK ze dne 2. 5. 2016, sp. zn. V-54-1/2016-KRPA/OOK) a na návrh ze dne 27. 6. 2016, sp. zn. V2-13/2016-2ZN 1097/2016 (z podnětu policejního komisaře Policie ČR, KŘP hl. m. Prahy, SKPV, 4. OOK ze dne 27. 6. 2016, sp. zn. V-54-10/2016-KRPA/OOK). Státní zástupkyně oba návrhy na vydání příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu odůvodnila shodně, přičemž druhý (pozdější) návrh k vydání příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu byl podán z toho důvodu, že policejní orgán zjistil z již nasazených odposlechů (na základě prvního uvedeného příkazu) nové a aktuální číslo, které podezřelý P. S. používal. Jednalo se o číslo, které používal ke kontaktu s osobou, jež byla v této věci taktéž odposlouchávána z důvodu podezření, že se podílí na trestné činnosti.
Státní zástupkyně v odůvodnění svých návrhů uvedla, že dalším šetřením bylo zjištěno, že podezřelý v trestné činnosti zřejmě pokračuje, když pravděpodobně ve dnech 17. – 18. 4. 2016 odcizil další vozidlo (Peugeot 307 SV, rz XY) v Praze 4, které poté zaparkoval v Praze 10 v ulici XY, kde bylo následně zajištěno. K podezřelému bylo zjištěno, že byl toho času trestně stíhán pro stejnou právní kvalifikaci, kdy byl zatím nepravomocně odsouzen. K jeho trestní minulosti bylo zjištěno, že jde o osobu opakovaně soudně trestanou, kdy se opakovaně dopouštěl trestné činnosti na úseku krádeží motorových vozidel.
Nařízeným odposlechem tak měly být zjištěny další důležité poznatky vedoucí k dopadení pachatele, resp. pachatelů, neboť ze spisového materiálu je zřejmé, že se na trestné činnosti podílejí i další osoby a odposlech měl pomoci objasnit trestnou činnost v celém rozsahu, včetně zadokumentování trestné činnosti a identifikace dalších spolupachatelů.
Podnět policejního orgánu shledala státní zástupkyně v obou případech po přezkoumání shromážděného spisového materiálu důvodným, neboť bylo možno důvodně předpokládat, že budou zjištěny významné skutečnosti pro trestní řízení, tj. zejména spolehlivé ověření totožnosti pachatele, rozsahu trestné činnosti, případně zjištění totožnosti dalších osob podílejících se na této trestné činnosti, jakož i další relevantní skutečnosti s prověřovanou trestní věcí související. Přičemž konstatovala, že v té době nebylo možné tyto poznatky získat jiným způsobem než právě navrhovaným postupem. Dále uvedla, že se v daném případě jednalo o zločin podle §205 odst. 1 písm. b), odst. 4 písm. c) tr. zákoníku dílem dokonaným, dílem ve stadiu pokusu podle §21 odst. 1 tr. zákoníku, kde trestní sazba činí 2 až 8 let, tudíž byla splněna další zákonná podmínka pro postup podle §88 tr. ř. Navrhovaná doba odposlechu byla podle ní odůvodněna charakterem trestné činnosti, když nebylo možné s určitostí říci, kdy přesně se mohly uskutečnit zájmové hovory, kdy bude podezřelý eventuálně kontaktovat možného spolupachatele a obstarávat si prostředky potřebné pro páchání trestné činnosti. Závěrem uvedla, že jde o neodkladný a neopakovatelný úkon podle §160 odst. 4 tr. ř. Neodkladný z toho důvodu, že jej nelze odložit na dobu po zahájení trestního stíhání, neboť by došlo ke zmaření získání tohoto důkazu, když by podezřelý – v době po zahájení trestního stíhání obviněný, zcela logicky byl obezřetný, neboť by věděl, co je mu kladeno za vinu. Z podstaty věci pak i neopakovatelný úkon, který nelze zopakovat v řízení před soudem.
Soudkyně Obvodního soudu pro Prahu 10 stran příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu ze dne 5. 5. 2016, sp. zn. 1 Nt V 3025/2016 V 39/2016 i soudce Obvodního soudu pro Prahu 10 stran příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu ze dne 29. 6. 2016, sp. zn. 1 Nt V 3031/2016 V 53/2016, převzali téměř doslovné znění odůvodnění z obou výše uvedených návrhů státní zástupkyně a návrhům vyhověli.
Podle ustanovení §88 odst. 1 tr. ř. je-li vedeno trestní řízení pro zločin, na který zákon stanoví trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně osm let, pro trestný čin pletichy v insolvenčním řízení podle §226 trestního zákoníku , porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže podle §248 odst. 1 písm. e) a odst. 2 až 4 trestního zákoníku , zjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě podle §256 trestního zákoníku , pletichy při zadání veřejné zakázky a při veřejné soutěži podle §257 trestního zákoníku , pletichy při veřejné dražbě podle §258 trestního zákoníku , zneužití pravomoci úřední osoby podle §329 trestního zákoníku nebo pro jiný úmyslný trestný čin, k jehož stíhání zavazuje vyhlášená mezinárodní smlouva, může být vydán příkaz k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu, pokud lze důvodně předpokládat, že jím budou získány významné skutečnosti pro trestní řízení a nelze-li sledovaného účelu dosáhnout jinak nebo bylo-li by jinak jeho dosažení podstatně ztížené. Odposlech a záznam telekomunikačního provozu provádí pro potřeby všech orgánů činných v trestním řízení Policie České republiky. Provádění odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu mezi obhájcem a obviněným je nepřípustné. Zjistí-li policejní orgán při odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu, že obviněný komunikuje se svým obhájcem, je povinen záznam odposlechu bezodkladně zničit a informace, které se v této souvislosti dozvěděl, nijak nepoužít. Protokol o zničení záznamu založí do spisu.
Podle ustanovení §88 odst. 2 tr. ř. nařídit odposlech a záznam telekomunikačního provozu je oprávněn předseda senátu a v přípravném řízení na návrh státního zástupce soudce. Příkaz k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu musí být vydán písemně a musí být odůvodněn, včetně konkrétního odkazu na vyhlášenou mezinárodní smlouvu v případě, že se vede trestní řízení pro úmyslný trestný čin, k jehož stíhání tato mezinárodní smlouva zavazuje. V příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu musí být stanovena uživatelská adresa či zařízení a osoba uživatele, pokud je její totožnost známa, a doba, po kterou bude odposlech a záznam telekomunikačního provozu prováděn, která nesmí být delší než čtyři měsíce; v odůvodnění musí být uvedeny konkrétní skutkové okolnosti, které vydání tohoto příkazu, včetně doby jeho trvání, odůvodňují. Příkaz k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu se bezodkladně doručí policejnímu orgánu. V přípravném řízení opis příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu soudce bezodkladně zašle státnímu zástupci.
Nařídit odposlech a záznam telekomunikačního provozu lze tedy jen při souběžném naplnění více zákonných podmínek, a to:
- pokud lze důvodně předpokládat, že jím budou získány významné skutečnosti pro trestní řízení,
- nelze-li sledovaného účelu dosáhnout jinak nebo bylo-li by jinak jeho dosažení podstatně ztížené,
- je-li vedeno trestní řízení pro v zákoně uvedené trestné činy.
Pro úplnost lze uvést, že formulací „nelze-li sledovaného účelu dosáhnout jinak nebo bylo-li by jinak jeho dosažení podstatně ztížené“ zákon vyjadřuje v souladu se zásadou přiměřenosti a zdrženlivosti vymezenou v §2 odst. 4 tr. ř. tzv. subsidiaritu použití odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu. Jde o omezující podmínku nařízení odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu na případy, kdy nelze sledovaného účelu dosáhnout jinak nebo kdy by bylo jinak jeho dosažení podstatně ztížené. Při nařízení odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu a jeho vlastním provádění musí být tedy dán nejen důvodný předpoklad, že jím budou získány významné skutečnosti pro trestní řízení, ale musí být dostatečně zváženo, zda získání konkrétních významných skutečností pro trestní řízení nelze zajistit a dokazovat i jinými důkazními prostředky uvedenými v trestním řádu, např. výslechem obviněného, svědků apod.
V odůvodnění příkazu proto musí být vedle konkrétních skutkových okolností, které vydání tohoto příkazu odůvodňují, včetně doby jeho trvání, uveden i sledovaný účel odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu a také vysvětleny důvody, proč nelze sledovaného účelu dosáhnout jinak nebo proč by bylo jinak jeho dosažení podstatně ztížené.
Je možno konstatovat, že základní předpoklad pro povolení odposlechu je v obou příkazech Obvodního soudu pro Prahu 10 obsažen. Je v nich zmíněno, že trestní řízení je vedeno proti podezřelému z trestného činu podle §205 odst. 1 písm. b), odst. 4 písm. c) tr. zák oníku , takže se jedná o trestný čin ve smyslu §88 odst. 1 tr. ř., tj. zločin, na který zákon stanoví trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně osm let. Základní podmínka pro vydání příkazů k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu zde tak splněna byla. Co se týká úvah soudu zabývajících se důvodností spočívající v předpokladu, že tímto způsobem budou získány významné skutečnosti pro trestní řízení, Nejvyšší soud konstatuje, že jsou v odůvodnění obou příkazů vymezeny sice stručně, nýbrž dostačujícím způsobem, především pokud jde o zjištění vzájemných vazeb a vztahů mezi pachateli, jakož i o rozsah prověřované trestné činnosti. Taktéž je třeba prohlásit, že i další elementární skutečnosti, které podle ustanovení §88 odst. 2 tr. ř. mají v odůvodnění příkazu k odposlechu být obsaženy, v nich uvedeny jsou. V příkazech byla uvedena čísla telefonních stanic (zařízení), jež měly být odposlouchávány, jakož i totožnost osoby jejich uživatele. Rovněž doba, na kterou byly odposlechy povoleny, nepřesáhla zákonem stanovenou maximálně přípustnou dobu čtyř měsíců (od 5. 5. 2016 do 5. 9. 2016 a od 29. 6. 2016 do 29. 10. 2016), přičemž bylo také zdůvodněno, proč byla doba odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu povolena právě na dobu čtyř měsíců.
Nedostatek lze spatřovat jen v té části odůvodnění, ve které je konstatováno, že sledovaného účelu nelze dosáhnout jinými prostředky, aniž by bylo blíže uvedeno z jakého důvodu. Je však třeba připustit, že byť se to v příkazu výslovně neuvádí, je zřejmé, že sledovaného účelu by nebylo možno dosáhnout jiným způsobem, a to s ohledem na charakter a povahu šetřené trestné činnosti, když využití jiných důkazních prostředků by nemuselo umožnit zjištění skutečností významných pro trestní řízení.
Oba vydané příkazy ohledně navrhovatele P. S. byly posuzovány současně s ohledem na jejich obdobné odůvodnění, když návrhem, resp. vydáním druhého příkazu Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 29. 6. 2016, sp. zn. 1 Nt V 3031/2016 V 53/2016, bylo pouze reagováno na nově zjištěné telefonní číslo užívané navrhovatelem.
Celkově je tudíž třeba s ohledem na určitý specifický charakter trestné činnosti, pro niž byly v daném případě zahájeny úkony trestního řízení, označit vydané příkazy soudci Obvodního soudu pro Prahu 10 k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu za vydané v mezích zákona.
V této souvislosti nelze nezmínit, že přezkumná činnost Nejvyššího soudu, z pochopitelných důvodů, nemůže zahrnovat hodnocení skutečností, které vyšly ve známost až následně během dalšího prověřování, či vyšetřování, nebo až v řízení před soudem, a jsou pak obsaženy např. v konečných meritorních soudních rozhodnutích. Je třeba vzít v úvahu, že na počátku každého přípravného řízení, zejména pak ve věcech tohoto charakteru, je prokázaných skutečností minimum a k jejich prověření obvyklé vyšetřovací metody, jako jsou výslechy osob, ohledání místa činu, domovní prohlídky, či prohlídky jiných prostor a pozemků apod. rozhodně nepostačují, jejich předčasné použití by dokonce mohlo vést k prozrazení, že předmětná věc se ocitla v zájmu policie, na což by případní pachatelé bezpochyby odpovídajícím způsobem zareagovali. To platí i ohledně věci, v níž se podezřelou osobou stal navrhovatel.
Taktéž pokud navrhovatel poukazoval na některé jiné úkony, které byly v průběhu trestního řízení orgány přípravného řízení realizovány, Nejvyšší soud v tomto typu přezkumného řízení sui generis není tyto oprávněn zkoumat, hodnotit je či dokonce posuzovat jejich případnou souladnost se zákonem.
Nejvyšší soud proto podle §314n odst. 1 tr. ř. rozhodl, že příkazem k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 5. 5. 2016, sp. zn. 1 Nt V 3025/2016 V 39/2016 a příkazem k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 29. 6. 2016, sp. zn. 1 Nt V 3031/2016 V 53/2016, zákon porušen nebyl.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný (§314n odst. 2 tr. ř.).
V Brně dne 4. 12. 2018
JUDr. Jiří Pácal
předseda senátu