ECLI:CZ:NS:2018:4.PZO.6.2017.1
sp. zn. 4 Pzo 6/2017 -37
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 24. 1. 2018 návrh V. R. , na přezkoumání zákonnosti příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu vydaného Obvodním soudem pro Prahu 2 ze dne 31. 3. 2016, pod sp. zn. 1 Nt 7007/2016 a příkazu k zjištění údajů o telekomunikačním provozu vydaného Obvodním soudem pro Prahu 2 dne 31. 3. 2016, pod sp. zn. 1 Nt 7319/2016, v trestní věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 5 T 294/2016, a podle §314n odst. 1 tr. ř. rozhodl takto:
Příkazem k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 31. 3. 2016, sp. zn. 1 Nt 7007/2016 ani příkazem k zjištění údajů o telekomunikačním provozu Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 31. 3. 2016, sp. zn. 1 Nt 7319/2016, nebyl porušen zákon .
Odůvodnění:
Dne 10. 11. 2017 byl Nejvyššímu soudu doručen návrh V. R. na přezkoumání zákonnosti příkazu Obvodního soudu pro Prahu 2 k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu a příkazu k zjištění údajů o telekomunikačním provozu.
V odůvodnění návrhu na přezkoumání zákonnosti příkazů V. R. uvedl, že k vydání příkazů Obvodního soudu pro Prahu 2 nebyl dán důvod. Ke stíhanému skutku došlo dle obžaloby dne 17. 1. 2016, a to bez jakékoliv přípravy či plánování. Je tedy nemožné, aby příkaz ode dne 1. 11. 2015 mohl mít souvislost s přípravným řízením, neboť v takovém případě by přípravné řízení muselo začít dříve, než se skutek stal. Po celé období od 1. 11. 2015 do 31. 3. 2016 pokryté jedním rozhodnutím tak platí naprostá absence důvodu pro vydání příkazu, neboť nelze připustit ani možnost, že by se původně nezákonný příkaz stal v důsledku dodatečně zjištěného důvodu pro jeho vydání zákonným. I s ohledem na právní kvalifikaci, k níž dospěl Krajský soud v Praze, je zřejmé, že ani pro následující období nebyla splněna podmínka pro vydání příkazu k odposlechu, který je možno vydat pouze v případě trestných činů vyjmenovaných v ustanovení §88 tr. ř. Mezi tyto trestné činy nelze podřadit právní kvalifikaci žádného z trestných činů, pro které byl navrhovatel odsouzen, neboť není splněna podmínka speciální povahy ani výše trestní sazby. Konečně pak nebyla splněna ani podmínka subsidiarity, neboť se u dané trestné činnosti nejedná o nezbytný ani obvyklý vyšetřovací postup a potřebné poznatky bylo nesporně možné zjistit i jinak. V daném případě ani nebylo možné rozumně očekávat, že by takové poznatky byly zjištěny a tento předpoklad se také naplnil. Jediným výsledkem byl souhrn negativních zjištění k osobě navrhovatele, mimo rámec trestního řízení, což ostatně vyplývá i z podané obžaloby. Ani preventivní sledování navrhovatele ani dodatečná snaha orgánů činných v trestním řízení najít cokoliv, co by jej v očích soudu předem dehonestovalo, pak nejsou zákonným důvodem pro takový zásah do jeho soukromí. V daném trestním řízení, kdy proti sobě stála výpověď poškozené a navrhovatele, jehož přítomnost na místě činu nebyla doložena žádným objektivně ověřitelným důkazem, byla klíčová obecná věrohodnost navrhovatele, která byla uvedením negativních skutečností mimo rámec trestního řízení značně snížena. Navzdory tomu, že formálně se tyto odposlechy do odůvodnění rozhodnutí ve věci samé promítly poměrně málo, jednalo se o podstatný a možná rozhodující faktor v neprospěch navrhovatele. Závěrem uvádí, že obvodní soud rozhodl o vydání příkazů, aniž by vůbec měl skutečnosti a důkazy dostatečně závažné pro takový zásah. Orgán veřejné moci není automaticky oprávněn vydat rozhodnutí pouze s odvoláním na skutečnost, že zákon vydání takového rozhodnutí obecně umožňuje a příslušný orgán je k tomu oprávněn. S ohledem na zásadu subsidiarity a další zásady trestního řízení je podmínkou vydání takového rozhodnutí též relevantní důvod nebo důvodné přesvědčení o jeho existenci na základě prověření skutkového stavu, a to za splnění podmínky, že účelu, který je daným úkonem sledovat, nelze dosáhnout jiným způsobem. Z výše popsaných skutkových okolností, výsledků trestního řízení i skutečností zjištěných při realizaci vydaných příkazů je zřejmé, že tyto podmínky splněny nebyly a povolení odposlechu telekomunikačních hovorů tak dle názoru navrhovatele bylo nezákonné a svévolné.
Státní zástupkyně Nejvyššího státního zastupitelství využila svého práva a k návrhu na přezkoumání příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu se vyjádřila. Ve svém vyjádření uvedla, že Obvodní soud pro Prahu 2 dne 31. 3. 2016 vydal dva příkazy, kdy první (vydaný pod sp. zn. 1 Nt 7319/2016) byl příkazem ke zjištění údajů o uskutečněném telekomunikačním provozu podle §88a odst. 1 tr. ř. k telefonnímu číslu uživatele V. R., a to od 00:00 hod. dne 1. 11. 2015 do 24:00 hod. dne 31. 3. 2016 a druhý (vydaný pod sp. zn. 1 Nt 7007/2016) k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu téhož telefonního čísla, a to na dobu tří měsíců, tedy od 31. 3. 2016 do 30. 6. 2016. Prostřednictvím příkazu ke zjištění údajů o telekomunikačním provozu podle §88a odst. 1 tr. ř. mělo být zjišťování provozních a lokalizačních údajů, tedy údajů, ze kterých je patrno, kdo, odkud, s kým a po jakou dobu ve vymezeném časovém období od 00:00 hod. dne 1. 11. 2015 do 24:00 hod. dne 31. 3. 2016 komunikoval. Doba stanovená v předmětném příkazu ke zjištění údajů o uskutečněném telekomunikačním provozu odpovídá i ustanovení §97 odst. 3 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, v němž je stanovena povinnost pro osobu zajišťující veřejnou komunikační síť nebo poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací uchovávat provozní a lokalizační údaje po dobu šesti měsíců. To, že byly vyžadovány provozní a lokalizační údaje k telefonnímu číslu uživatele V. R. zpětně (ke spáchání trestného jednání došlo dne 17. 1. 2016), odpovídalo účelu prověřování, neboť bylo třeba zjistit, jaký má vztah k místu činu. Státní zástupkyně zrekapitulovala, že policejním orgánem Policie ČR, Obvodní ředitelství policie Praha II, služba kriminální policie a vyšetřování, odbor obecné kriminality - 9. oddělení, byly pod č. j. KRPA-20483-8/TČ-2016-001279 zahájeny dne 17. 1. 2016 podle §158 odst. 3 tr. ř. úkony trestního řízení ve věci podezření ze spáchání zločinu znásilnění podle §185 odst. 1, 2 písm. a) tr. zákoníku ve stadiu pokusu podle §21 tr. zákoníku v jednočinném souběhu s přečinem krádeže podle §205 odst. 1 písm. d) tr. zákoníku. S ohledem na podezření, že pachatelem je policista Policie ČR věc převzala Generální inspekce bezpečnostních sborů. Na zločin znásilnění podle §185 odst. 1, 2 písm. a) tr. zákoníku trestní zákoník stanoví trest odnětí svobody s horní hranicí deseti let. Proto vyhovuje podmínkám vymezení jak v ustanovení §88 odst. 1 tr. ř., tak §88a odst. 1 tr. ř.
Jak z příkazu ke zjištění údajů o uskutečněném telekomunikačním provozu, tak z příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu vydaných Obvodním soudem pro Prahu 2 ze dne 31. 3. 2016 sp. zn. 1 Nt 7319/2016 a 7007/2016 vyplývá, že byly vydány na návrh státního zástupce Městského státního zastupitelství v Praze. Oba návrhy byly řádně odůvodněny, neboť v nich bylo poukázáno zejména na to, že z dosavadních úkonů prověřování, zejména z rekognice podle fotografií provedené jako neodkladný a neopakovatelný úkon, vyplynulo důvodné podezření, že pachatelem inkriminovaného jednání je V. R. Bylo zdůrazněno, že odposlech a záznam telekomunikačního provozu na telefonní stanici užívané podezřelým je třeba považovat za nenahraditelnou cestu ke zjištění informací, které mohou být obsahem jeho komunikace a které jsou důležité pro trestní řízení, a to zejména k potvrzení či vyvrácení podezření, že je pachatelem prověřované trestné činnosti a v kladném případě i cestu ke zjištění motivu, případného předchozího plánování či jiných významných okolností páchaní trestné činnosti obdobného charakteru. Pokud jde o návrh na vydání příkazu ke sdělení údajů o uskutečněném telekomunikačním provozu, ten byl postaven na tom, že jeho prostřednictvím lze zjistit okolnosti týkající se podezření ze spáchání předmětných trestných činů, zejména pak to, zda se v inkriminované době podezřelý pohyboval v okolí místa činu s tím, že bylo třeba zjistit, zda se na tomto místě nepohyboval v určitém období opakovaně a tedy zda dané místo určil náhodně nebo si jej vytipoval, a také zda se v jiné době nedopustil obdobného skutku na jiném místě na jiné poškozené. Obvodní soud pro Prahu 2 ve svých příkazech ke zjištění údajů o uskutečněném telekomunikačním provozu a k odposlechu této argumentaci přisvědčil a v zásadě ji do svých rozhodnutí přejal.
V rámci obou institutů, tedy jak v rámci příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu, tak v rámci k příkazu ke zjištění údajů o uskutečněném telekomunikačním provozu se promítá zásada přiměřenosti a zdrženlivosti vymezená v §2 odst. 4 tr. zákoníku, a to v rámci subsidiarity použití uvedených institutů. Nařídit odposlech a záznam telekomunikačního provozu lze pouze pokud lze důvodně předpokládat, že jím budou získány významné skutečnosti pro trestní řízení a nelze-li sledovaného účelu dosáhnout jinak nebo bylo-li by dosažení podstatně ztížené. Příkaz ke zjištění údajů o uskutečněném telekomunikačním provozu pak předpokládá, že bude vydán, nelze-li sledovaného účelu dosáhnout jinak nebo bylo-li by jinak jeho dosažení podstatně ztížené. Při nařízení odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu a jeho vlastním provádění musí být tedy dán nejen důvodný předpoklad, že jím budou získány významné skutečnosti pro trestní řízení, ale musí být zvažováno, zda získání konkrétních významných skutečností pro trestní řízení nelze zajistit a posléze dokazovat i jinými důkazními prostředky uvedenými v trestním řádu, např. výslechem obviněného, svědků apod.
Jak příkaz k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu, tak ke zjištění údajů o uskutečněném telekomunikačním provozu byly vydány v situaci, kdy vyplynulo podezření, že pachatelem skutku, pro který byly zahájeny úkony trestního řízení, je V. R. Ten však byl prokazatelně v době činu ve službě a bylo třeba zjistit, zda je schopen službu opustit, tedy zda i v době, kdy by měl formálně vykonávat ostrahu hlavního nádraží, byl schopen opustit své stanoviště. Teprve v případě zjištění těchto skutečností by mohl být spojován se spácháním předmětné trestné činnosti. V místě činu totiž chyběly upotřebitelné stopy, které by provázanost tohoto podezřelého s místem činu potvrzovaly. Je třeba zdůraznit, že v obou příkazech byly uvedeny a vysvětleny důvody, které vedly soud jak k vydání příkazu ke zjištění údajů o uskutečněném telekomunikačním provozu, tak vydání příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu. Státní zástupkyně proto shrnula, že přezkoumávané příkazy naplnily zákonné podmínky a nelze jim vytýkat vady tvrzené navrhovatelem.
Závěrem svého vyjádření státní zástupkyně Nejvyššího státního zastupitelství navrhla, aby Nejvyšší soud podle §314n odst. 1 tr. ř. vyslovil, že předmětnými příkazy nebyl porušen zákon.
Nejvyšší soud se nejprve zabýval otázkou, zda jsou v daném případě naplněny podmínky pro přezkoumání zákonnosti příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu a příkazu k zjištění údajů o telekomunikačním provozu.
Podle ustanovení §314l odst. 1 tr. ř. na návrh uvedený v §88 odst. 8 tr. ř. Nejvyšší soud v neveřejném zasedání přezkoumá zákonnost příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu.
Podle ustanovení §314l odst. 2 tr. ř. na návrh osoby uvedené v §88a odst. 2 tr. ř. Nejvyšší soud v neveřejném zasedání přezkoumá zákonnost příkazu k zjištění údajů o telekomunikačním provozu.
Podle ustanovení §88 odst. 8 tr. ř. může takový návrh Nejvyššímu soudu podat osoba uvedená v §88 odst. 2 tr. ř., a to do 6 měsíců ode dne, kdy jí byla doručena informace o vydání příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu.
Podle ustanovení §88a odst. 2 tr. ř. může takový návrh Nejvyššímu soudu podat osoba uvedená v §88a odst. 1 tr. ř., a to do 6 měsíců ode dne, kdy jí byla doručena informace o vydání příkazu k zjištění údajů o telekomunikačním provozu.
V posuzovaném případě Nejvyšší soud dospěl k závěru, že V. R. je dle výše citovaných ustanovení trestního řádu osobou oprávněnou podat předmětnou žádost u Nejvyššího soudu, neboť byl osobou odposlouchávanou a zároveň osobou, u které byly zjišťovány údaje o telekomunikačním provozu. Současně bylo ověřeno, že jeho žádost byla podána v zákonné lhůtě 6 měsíců ode dne 13. 6. 2017, kdy mu byla doručena informace o vydání příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu.
Po prostudování předloženého spisového materiálu dospěl Nejvyšší soud k závěru, že shora označeným příkazem k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu ani příkazem k zjištění údajů o telekomunikačním provozu zákon porušen nebyl.
Z předmětného příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 31. 3. 2016, sp. zn. 1 Nt 7007/2016, vyplývá, že byl vydán na návrh státního zástupce Městského státního zastupitelství v Praze ze dne 30. 3. 2016, sp. zn. 2 KZN 329/2016. Státní zástupce v návrhu na vydání příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu konstatoval, že dne 17. 1. 2016 byly policejním orgánem zahájeny úkony trestního řízení pro podezření z páchání trestné činnosti znásilnění podle §185 odst. 1 alinea 1, odst. 2 písm. a) tr. zákoníku, ve stadiu pokusu podle §21 tr. zákoníku, v jednočinném souběhu s přečinem krádeže podle §205 odst. 1 písm. d) tr. zákoníku, kterých se mohl dopustit neznámý pachatel. Dále uvedl, že použití odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu na telefonní stanici zjevně užívané podezřelým je za dané situace nutno považovat za nenahraditelnou cestu ke zjištění informací obsažených v jeho telefonické komunikaci a důležitých pro trestní řízení, a to zejména k potvrzení či vyvrácení podezření, že je pachatelem prověřované trestné činnosti a v kladném případě pak i cestu ke zjištění motivace, případného předchozího plánování či dalších významných okolností páchání trestné činnosti obdobného charakteru. Tyto informace rovněž mohou pomoci zabránit podezřelému v dalších násilných útocích vůči ženám. Obvodní soud pro Prahu 2 příkaz k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu odůvodnil tím, že z provedené rekognice, jakožto neodkladného a neopakovatelného úkonu, vyplynulo důvodné podezření, že pachatelem skutku je V. R., příslušník Policie ČR, služebně zařazený na MOP W. n. V příkazu Obvodní soud pro Prahu 2 dále uvedl, že zákonné podmínky stanovené v §88 odst. 1 tr. ř. považuje za splněné, neboť je vedeno trestní řízení pro trestný čin, na který zákon stanoví trest odnětí svobody na dvě až deset let. Lze důvodně předpokládat, že odposlechem a záznamem telekomunikačního provozu budou zjištěny významné skutečnosti pro trestní řízení a sledovaného účelu, tedy zjištění obsahu komunikace, z níž mohou vyplynout tyto skutečnosti, nelze v daném případě dosáhnout jinak. Povolením odposlechu uvedeného telefonního čísla na dobu tří měsíců od 31. 3. 2016 – 30. 6. 2016 se předpokládá, že budou zjištěny skutečnosti důležité pro trestní řízení, zejména může být ztotožněna osoba, které podezřelý předal odcizený telefon, dále mohou být ztotožněny osoby, které by mohl podezřelý ovlivňovat, a to zejména pracovník Policie ČR M. K., který v inkriminovanou dobu měl s podezřelým hlídkovou službu, popř. další neustanovené osoby, které by mohly podezřelému zajistit alibi. Dále mohou být získány informace k motivu spáchaného trestného činu, popř. mohou být zjištěny další dílčí skutky obdobné trestné činnosti.
Z předmětného příkazu k zjištění údajů o telekomunikačním provozu vydaného Obvodním soudem pro Prahu 2 ze dne 31. 3. 2016, sp. zn. 1 Nt 7319/2016, vyplývá, že byl vydán na návrh státního zástupce Městského státního zastupitelství v Praze ze dne 30. 3. 2016, sp. zn. 2 KZN 329/2016. Státní zástupce v návrhu na vydání příkazu ke sdělení údajů o telekomunikačním provozu uvedl, že je zřejmé, že postupem dle §88a tr. ř. lze zajistit okolnosti týkající se podezření ze spáchání trestných činů podezřelým, zejména to, zda se v inkriminované době pohyboval v okolí místa činu. Dále pak zjistit, zda se na tomto místě nepohyboval v určitém období opakovaně a tedy zda dané místo určil náhodně nebo si jej vytipoval a také zda se v jiné době nedopustil obdobného skutku na daném místě na jiné poškozené. Vedle zajištění důkazů využitelných v předmětné trestní věci mohou tyto informace rovněž pomoci zamezit dalším násilným útokům vůči ženám ze strany podezřelého. Obvodní soud pro Prahu 2 příkaz ke zjištění údajů o telekomunikačním provozu odůvodnil tím, že vyhodnocením výpisu z telekomunikačního provozu mohou být získány informace vedoucí k potvrzení či vyvrácení, zda se podezřelý R. v inkriminované době pohyboval na místě činu. Vyhodnocení výpisů telekomunikačního provozu podezřelého R. a porovnání výpisů telekomunikačního provozu z míst dosud neobjasněných trestných činů obdobného charakteru může vést k objasnění těchto neobjasněných trestných činů. Dále mohou být získány informace vedoucí ke zjištění, jak bylo naloženo s odcizeným mobilním telefonem poškozené. Závěrem Obvodní soud pro Prahu 2 v příkazu uvedl, že podmínky stanovené v §88a odst. 1 tr. ř. považuje za splněné, neboť je vedeno trestní řízení pro trestný čin, na který zákon stanoví trest odnětí svobody s horní hranicí převyšující 3 roky, lze důvodně předpokládat, že k objasnění skutečností důležitých pro trestní řízení včetně opatření podkladů pro eventuální zahájení trestního stíhání proti konkrétní osobě mohou významnou měrou přispět informace o telekomunikačním provozu a uvedeného účelu nelze za dané situace dosáhnout jiným způsobem. Na základě výše uvedeného proto vydal příkaz ke zjištění údajů o uskutečněném telekomunikačním provozu a to od 00:00 hod. 1. 11. 2015 – 24:00 hod. 31. 3. 2016.
Podle ustanovení §88 odst. 1 tr. ř. je-li vedeno trestní řízení pro zločin, na který zákon stanoví trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně osm let, pro trestný čin pletichy v insolvenčním řízení podle §226 tr. zákoníku, porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže podle §248 odst. 1 písm. e) a odst. 2 až 4 tr. zákoníku, sjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě podle §256 tr. zákoníku, pletichy při zadání veřejné zakázky a při veřejné soutěži podle §257 tr. zákoníku, pletichy při veřejné dražbě podle §258 tr. zákoníku, zneužití pravomoci úřední osoby podle §329 tr. zákoníku nebo pro jiný úmyslný trestný čin, k jehož stíhání zavazuje vyhlášená mezinárodní smlouva, může být vydán příkaz k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu, pokud lze důvodně předpokládat, že jím budou získány významné skutečnosti pro trestní řízení a nelze-li sledovaného účelu dosáhnout jinak nebo bylo-li by jinak jeho dosažení podstatně ztížené. Odposlech a záznam telekomunikačního provozu provádí pro potřeby všech orgánů činných v trestním řízení Policie České republiky. Provádění odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu mezi obhájcem a obviněným je nepřípustné. Zjistí-li policejní orgán při odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu, že obviněný komunikuje se svým obhájcem, je povinen záznam odposlechu bezodkladně zničit a informace, které se v této souvislosti dozvěděl, nijak nepoužít. Protokol o zničení záznamu založí do spisu.
Podle ustanovení §88 odst. 2 tr. ř. nařídit odposlech a záznam telekomunikačního provozu je oprávněn předseda senátu a v přípravném řízení na návrh státního zástupce soudce. Příkaz k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu musí být vydán písemně a musí být odůvodněn, včetně konkrétního odkazu na vyhlášenou mezinárodní smlouvu v případě, že se vede trestní řízení pro úmyslný trestný čin, k jehož stíhání tato mezinárodní smlouva zavazuje. V příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu musí být stanovena uživatelská adresa či zařízení a osoba uživatele, pokud je její totožnost známa, a doba, po kterou bude odposlech a záznam telekomunikačního provozu prováděn, která nesmí být delší než čtyři měsíce; v odůvodnění musí být uvedeny konkrétní skutkové okolnosti, které vydání tohoto příkazu, včetně doby jeho trvání, odůvodňují. Příkaz k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu se bezodkladně doručí policejnímu orgánu. V přípravném řízení opis příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu soudce bezodkladně zašle státnímu zástupci.
Podle ustanovení §88a odst. 1 tr. ř. je-li třeba pro účely trestního řízení vedeného pro úmyslný trestný čin, na který zákon stanoví trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně tři roky, pro trestný čin porušení tajemství dopravovaných zpráv (§182 trestního zákoníku), pro trestný čin podvodu (§209 trestního zákoníku), pro trestný čin neoprávněného přístupu k počítačovému systému a nosiči informací (§230 trestního zákoníku), pro trestný čin opatření a přechovávání přístupového zařízení a hesla k počítačovému systému a jiných takových dat (§231 trestního zákoníku), pro trestný čin nebezpečného vyhrožování (§353 trestního zákoníku), pro trestný čin nebezpečného pronásledování (§354 trestního zákoníku), pro trestný čin šíření poplašné zprávy (§357 trestního zákoníku), pro trestný čin podněcování k trestnému činu (§364 trestního zákoníku), pro trestný čin schvalování trestného činu (§365 trestního zákoníku), nebo pro úmyslný trestný čin, k jehož stíhání zavazuje vyhlášená mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, zjistit údaje o telekomunikačním provozu, které jsou předmětem telekomunikačního tajemství anebo na něž se vztahuje ochrana osobních a zprostředkovacích dat a nelze-li sledovaného účelu dosáhnout jinak nebo bylo-li by jinak jeho dosažení podstatně ztížené, nařídí v řízení před soudem jejich vydání soudu předseda senátu a v přípravném řízení nařídí jejich vydání státnímu zástupci nebo policejnímu orgánu soudce na návrh státního zástupce. Příkaz k zjištění údajů o telekomunikačním provozu musí být vydán písemně a odůvodněn, včetně konkrétního odkazu na vyhlášenou mezinárodní smlouvu v případě, že se vede trestní řízení pro trestný čin, k jehož stíhání tato mezinárodní smlouva zavazuje. Vztahuje-li se žádost ke konkrétnímu uživateli, musí být v příkazu uvedena jeho totožnost, je-li známa.
Podle ustanovení §88a odst. 2 tr. ř. státní zástupce nebo policejní orgán, jehož rozhodnutím byla věc pravomocně skončena, a v řízení před soudem předseda senátu soudu prvního stupně po pravomocném skončení věci informuje o nařízeném zjišťování údajů o telekomunikačním provozu osobu uživatele uvedenou v odstavci 1, pokud je známa. Informace obsahuje označení soudu, který vydal příkaz k zjištění údajů o telekomunikačním provozu, a údaj o období, jehož se tento příkaz týkal. Součástí informace je poučení o právu podat ve lhůtě šesti měsíců ode dne doručení této informace Nejvyššímu soudu návrh na přezkoumání zákonnosti příkazu k zjištění údajů o telekomunikačním provozu. Informaci podá předseda senátu soudu prvního stupně bezodkladně po pravomocném skončení věci, státní zástupce, jehož rozhodnutím byla věc pravomocně skončena, podá informaci bezodkladně po uplynutí lhůty pro přezkoumání jeho rozhodnutí nejvyšším státním zástupcem podle §174a a policejní orgán, jehož rozhodnutím byla věc pravomocně skončena, podá informaci bezodkladně po uplynutí lhůty pro přezkoumání jeho rozhodnutí státním zástupcem podle §174 odst. 2 písm. e).
Pro úplnost lze uvést, že formulací nelze-li sledovaného účelu dosáhnout jinak nebo bylo-li by jinak jeho dosažení podstatně ztížené, zákon vyjadřuje v souladu se zásadou přiměřenosti a zdrženlivosti vymezenou v §2 odst. 4 tr. ř. tzv. subsidiaritu použití údajů o telekomunikačním provozu. Jde o omezující podmínku na ty případy, kdy nelze sledovaného účelu dosáhnout jinak nebo kdy by bylo jinak jeho dosažení ztížené. Při nařízení zjištění údajů o telekomunikačním provozu a jeho vlastním provádění musí být tedy dán nejen důvodný předpoklad, že jím budou získány významné skutečnosti pro trestní řízení, ale musí být zváženo, zda získání konkrétních významných skutečností pro trestní řízení nelze zajistit a posléze dokazovat i jinými důkazními prostředky uvedenými v trestním řádu, např. výslechem obviněného, svědků apod.
V posuzovaných příkazech soudce Obvodního soudu pro Prahu 2 správně uvedl, že byly splněny formální podmínky přípustnosti pro vydání jak příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu, tak i příkazu k zjištění údajů o telekomunikačním provozu, neboť trestní řízení bylo vedeno pro zločin znásilnění dle §185 odst. 1 alinea 1, odst. 2 písm. a) tr. zákoníku, ve stadiu pokusu podle §21 tr. zákoníku, v jednočinném souběhu s přečinem krádeže podle §205 odst. 1 písm. d) tr. zákoníku, u něhož je použití těchto operativně pátracích prostředků podle §88 odst. 1 tr. ř. a §88a odst. 1 tr. ř. přípustné.
Lze konstatovat, že zákonem vymezené předpoklady pro povolení příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu i pro povolení příkazu k zjištění údajů o telekomunikačním provozu byly v přezkoumávaném případě náležitě splněny. V příkazech Obvodního soudu pro Prahu 2 jsou obsaženy jak podstatné údaje, které zákon požaduje, tedy konkrétní skutkové okolnosti, které vydání těchto příkazů odůvodňují, tak je v nich i dostatečně odůvodněna doba jejich trvání a důvody, proč nelze sledovaného účelu dosáhnout jinak. Příkazy byly řádně odůvodněny a obsahovaly veškeré náležitosti dle citovaných ustanovení §88 odst. 1 tr. ř. a §88a odst. 1 tr. ř. Obvodní soud pro Prahu 2 dle názoru Nejvyššího soudu zákonu odpovídajícím způsobem objasnil, proč vydal dané příkazy i důvody nezbytnosti zásahu do soukromí navrhovatele. Celkově je proto třeba označit tyto příkazy za vydané v mezích zákona.
Na základě výše uvedeného Nejvyšší soud rozhodl usnesením podle §314n odst. 1 tr. ř. tak, že příkazem k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu, vydaným Obvodním soudem pro Prahu 2 ze dne 31. 3. 2016, sp. zn. 1 Nt 7007/2016, ani příkazem k zjištění údajů o telekomunikačním provozu, vydaným Obvodním soudem pro Prahu 2 ze dne 31. 3. 2016, sp. zn. 1 Nt 7319/2016, zákon porušen nebyl.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 24. 1. 2018
JUDr. Jiří Pácal
předseda senátu