ECLI:CZ:NS:2018:4.PZO.7.2018.1
sp. zn. 4 Pzo 7/2018- 21
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 29. 8. 2018 návrh P. F. , na přezkoumání zákonnosti příkazů k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu vydaných Okresním soudem v Olomouci dne 17. 5. 2013 pod sp. zn. 0 Nt 6029/2013/V, Okresním soudem v Olomouci dne 29. 5. 2013 pod sp. zn. 0 Nt 6032/2013/V, Okresním soudem v Olomouci dne 7. 6. 2013 pod sp. zn. 0 Nt 6034/2013/V a Okresním soudem v Olomouci dne 20. 6. 2013 pod sp. zn. 0 Nt 6038/2013/V, v trestní věci vedené u Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci pod sp. zn. 29 T 11/2015, a rozhodl takto:
Podle §314n odst. 1 tr. ř. příkazy k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu Okresního soudu v Olomouci dne 17. 5. 2013 pod sp. zn. 0 Nt 6029/2013/V, Okresního soudu v Olomouci dne 29. 5. 2013 pod sp. zn. 0 Nt 6032/2013/V, Okresního soudu v Olomouci dne 7. 6. 2013 pod sp. zn. 0 Nt 6034/2013/V a Okresního soudu v Olomouci dne 20. 6. 2013 pod sp. zn. 0 Nt 6038/2013/V, zákon porušen nebyl .
Odůvodnění:
Dne 18. 6. 2018 byl Nejvyššímu soudu doručen podle §88 odst. 8 tr. ř. návrh P. F. (dále jen navrhovatele) na přezkoumání zákonnosti příkazů k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu, které vydal Okresní soud v Olomouci dne 17. 5. 2013 pod sp. zn. 0 Nt 6029/2013/V, Okresní soud v Olomouci dne 29. 5. 2013 pod sp. zn. 0 Nt 6032/2013/V, Okresní soud v Olomouci dne 7. 6. 2013 pod sp. zn. 0 Nt 6034/2013/V a Okresní soud v Olomouci dne 20. 6. 2013 pod sp. zn. 0 Nt 6038/2013/V. Odposlech byl povolen na telefonní účastnické stanice (0 Nt 6029/2013/V), (0 Nt 6032/2013/V), (0 Nt 6034/2013/V) a (0 Nt 6038/2013/V).
V návrhu navrhovatel uvedl, že citovanými příkazy byly nařízeny odposlechy a záznamy telekomunikačního provozu na shora uvedené účastnické stanice. O provedených odposleších byl vyrozuměn soudem prvního stupně přípisem ze dne 12. 1. 2018 včetně poučení o možnosti podání návrhu podle §88 odst. 8 tr. ř. Uvedl, že se rozhodl využít svého práva a žádá Nejvyšší soud, aby přezkoumal, zda při vydávání uvedených příkazů k odposlechům či jejich provedení nebyl porušen zákon a aby usnesením vyslovil buď porušení zákona nebo, že zákon porušen nebyl.
Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství ve vyjádření ze dne 16. 7. 2018, sp. zn. 1 NZP 5/2018 především uvedl, že navrhovatel nepředkládá žádný konkrétní argument pro podporu závěru, že zmíněné příkazy jsou v souladu se zákonem nebo podporu závěru, že naopak jsou v rozporu se zákonem. Takový návrh sice formálně navrhovatele nediskvalifikuje, ovšem zároveň nesměřuje přezkumný postup k určitému momentu, který by mohl vést k závěru, že příkazy jsou v rozporu se zákonem.
Ve vztahu k samotným příkazům k odposlechům a záznamům telekomunikačního provozu pak konstatuje, že tyto jsou sice stručnější, ovšem obsahují všechny zákonem požadované náležitosti ve smyslu §88 odst. 1, 2 tr. ř., když jsou zde uvedeny telefonní stanice, které mají být odposlouchávané včetně doby a odůvodnění, proč tak musí být činěno, včetně neodkladnosti těchto úkonů.
Příkazy obsahují zejména specifikaci vedeného trestního řízení, zjištěné skutkové okolnosti, popisující koordinovanou trestnou činnost více osob, včetně úlohy navrhovatele, když je i zmíněno, že požadované informace nelze získat jiným způsobem.
V konečném důsledku státní zástupce uzavřel, že všechny příkazy splnily zákonné podmínky a proto navrhl, aby bylo podle §314n odst. 1 tr. ř. vysloveno, že předmětnými příkazy k odposlechům a záznamům telekomunikačního provozu nebyl porušen zákon.
Podle ustanovení §314l tr. ř. na návrh osoby uvedené v §88 odst. 8 tr. ř. Nejvyšší soud v neveřejném zasedání přezkoumá zákonnost příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu.
Podle ustanovení §88 odst. 8 tr. ř. může takový návrh Nejvyššímu soudu podat osoba uvedená v §88 odst. 2 tr. ř., a to do 6 měsíců ode dne, kdy jí byla doručena informace o vydání příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu. Osobou uvedenou v §88 odst. 2 tr. ř. se rozumí uživatel telefonní stanice.
Nejvyšší soud dospěl k závěru, že navrhovatel je podle výše citovaných ustanovení trestního řádu osobou oprávněnou podat předmětný návrh u Nejvyššího soudu, neboť byl osobou, jehož telefonní účastnické stanice byly odposlouchávány. Současně bylo ověřeno, že jeho návrh byl podán v zákonné lhůtě. Navrhovatel o nařízených odposleších a záznamech telekomunikačního provozu byl prokazatelně informován dne 18. 1. 2018, přičemž návrh byl podán dne 18. 6. 2018.
Po přezkoumání předloženého spisového materiálu dospěl Nejvyšší soud k následujícím závěrům. Podle §88 odst. 1 tr. ř. je-li vedeno trestní řízení pro zločin, na který zákon stanoví trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně osm let, pro trestný čin pletichy v insolvenčním řízení podle §226 trestního zákoníku, porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže podle §248 odst. 1 písm. e) a odst. 2 až 4 trestního zákoníku, zjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě podle §256 trestního zákoníku, pletichy při zadání veřejné zakázky a při veřejné soutěži podle §257 trestního zákoníku, pletichy při veřejné dražbě podle §258 trestního zákoníku, zneužití pravomoci úřední osoby podle §329 trestního zákoníku nebo pro jiný úmyslný trestný čin, k jehož stíhání zavazuje vyhlášená mezinárodní smlouva, může být vydán příkaz k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu, pokud lze důvodně předpokládat, že jím budou získány významné skutečnosti pro trestní řízení a nelze-li sledovaného účelu dosáhnout jinak nebo bylo-li by jinak jeho dosažení podstatně ztížené. Odposlech a záznam telekomunikačního provozu provádí pro potřeby všech orgánů činných v trestním řízení Policie České republiky.
Z dikce uvedeného ustanovení je nepochybné, že ve věci byla splněna podmínka, že bylo vedeno řízení o trestném činu, ohledně kterého je možno odposlechy povolit. Z předloženého spisového materiálu, zejména předložených spisů Okresního soudu v Olomouci dne 17. 5. 2013 sp. zn. 0 Nt 6029/2013/V, Okresního soudu v Olomouci dne 29. 5. 2013 sp. zn. 0 Nt 6032/2013/V, Okresního soudu v Olomouci dne 7. 6. 2013 sp. zn. 0 Nt 6034/2013/V a Okresního soudu v Olomouci dne 20. 6. 2013 sp. zn. 0 Nt 6038/2013/V, vyplývá, že ve věci vedené u Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci pod sp. zn. 29 T 11/2015 bylo zahájeno trestní řízení pro skutky, ve kterých bylo spatřováno spáchání trestných činů podle §173 odst. 1, 2 písm. c) tr. zákoníku, §279 odst. 1 tr. zákoníku a §234 odst. 1 tr. zákoníku, tedy pro zvlášť závažný zločin [§173 odst. 1, 2 písm. c) tr. zákoníku]. Záznam o zahájení úkonů trestního řízení podle §158 odst. 3 tr. ř. byl sepsán dne 1. 5. 2013, když skutky, pro které byly zahájeny úkony trestního řízení se měly stát dne 22. 4. 2013 a 30. 4. 2013.
Současně bylo nezbytné zkoumat, zda byly splněny i další podmínky §88 odst. 1 tr. ř. a podmínky ustanovení §88 odst. 2 tr. ř., které stanoví předpoklady vydání příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu, včetně jeho náležitostí. Podle §88 odst. 2 tr. ř. nařídit odposlech a záznam telekomunikačního provozu je oprávněn předseda senátu a v přípravném řízení na návrh státního zástupce soudce. Příkaz k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu musí být vydán písemně a musí být odůvodněn, včetně konkrétního odkazu na vyhlášenou mezinárodní smlouvu v případě, že se vede trestní řízení pro úmyslný trestný čin, k jehož stíhání tato mezinárodní smlouva zavazuje. V příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu musí být stanovena uživatelská adresa či zařízení a osoba uživatele, pokud je její totožnost známa, a doba, po kterou bude odposlech a záznam telekomunikačního provozu prováděn, která nesmí být delší než čtyři měsíce; v odůvodnění musí být uvedeny konkrétní skutkové okolnosti, které vydání tohoto příkazu, včetně doby jeho trvání, odůvodňují.
Nejvyšší soud ještě v dané souvislosti považuje za potřebné uvést, že formulací „nelze-li sledovaného účelu dosáhnout jinak nebo bylo-li by jinak jeho dosažení podstatně ztížené“ zákon vyjadřuje v souladu se zásadou přiměřenosti a zdrženlivosti vymezenou v §2 odst. 4 tzv. subsidiaritu použití odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu. Jde o omezující podmínku nařízení odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu na případy, kdy nelze sledovaného účelu dosáhnout jinak nebo kdy by bylo jinak jeho dosažení ztížené. Při nařízení odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu a jeho vlastním provádění musí být tedy dán nejen důvodný předpoklad, že jím budou získány významné skutečnosti pro trestní řízení, ale musí být zváženo, zda získání konkrétních významných skutečností pro trestní řízení nelze zajistit a posléze dokazovat i jinými důkazními prostředky uvedenými v trestním řádu, např. výslechem obviněného, svědků apod.
Lze konstatovat, že v příkazu musí být mimo obecných náležitostí uloženo provedení odposlechu a záznamu příslušného druhu telekomunikačního provozu a podle výslovného znění ustanovení §88 odst. 2 tr. ř. být uvedena: uživatelská adresa či zařízení, a to včetně telefonního čísla, osoba uživatele, pokud je její totožnost známa, trestný čin, pro nějž se vede trestní řízení, doba, po kterou bude odposlech a záznam telekomunikačního provozu prováděn, která nesmí být delší než čtyři měsíce. V odůvodnění pak musí být uvedeny konkrétní skutkové okolnosti, které vydání tohoto příkazu odůvodňují (včetně doby jeho trvání), dále zde musí být uveden účel odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu a také vysvětleny důvody, proč nelze sledovaného účelu dosáhnout jinak nebo proč by bylo jinak jeho dosažení podstatně ztížené, odůvodněna musí být i délka doby trvání odposlechu a záznamu příslušného druhu telekomunikačního provozu.
Z předložených spisů Okresního soudu v Olomouci dne 17. 5. 2013 sp. zn. 0 Nt 6029/2013/V, Okresního soudu v Olomouci dne 29. 5. 2013 sp. zn. 0 Nt 6032/2013/V, Okresního soudu v Olomouci dne 7. 6. 2013 sp. zn. 0 Nt 6034/2013/V a Okresního soudu v Olomouci dne 20. 6. 2013 sp. zn. 0 Nt 6038/2013/V, vyplývá, že v těchto příkazech byly povoleny odposlechy a záznam telekomunikačního provozu účastnických telefonních stanic, které užíval navrhovatel. Současně je z obsahu těchto spisů patrno, že návrh na povolení odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu podala státní zástupkyně na návrh příslušného policejního orgánu. Jak policejní orgán, tak státní zástupkyně v těchto návrzích odkazují na probíhající trestní řízení, které bylo vedeno Policií ČR, Olomouckého kraje pod ČTS: KRPM-56260/TČ-2013 pro skutky, které měly být spáchány dne 22. 4. 2013 a 30. 4. 2013 a které zakládaly podezření ze spáchání trestných činů podle §173 odst. 1, 2 písm. c) tr. zákoníku, §279 odst. 1 tr. zákoníku a §234 odst. 1 tr. zákoníku. Ze spáchání těchto skutků spolu s dalšími podezřelými osobami byl podezřelý právě navrhovatel. Policejní orgán a státní zástupkyně pak ve svých návrzích odkazují na operativní informace, ze kterých toto podezření vyplývá, když především odkazují na záznamy o podaných vysvětleních poškozeného B. V. a M. V., úřední záznamy, ze kterých se podává, že auto navrhovatele se nacházelo v blízkosti místa činu a na záznamy kamerových systémů z pobočky Tatra Banky a že bylo ustanoveno místo, kde mělo dojít k násilnému držení poškozených. Na základě těchto operativních informací pak dovodili, že ze spáchání předmětných skutků je podezřelý právě navrhovatel, když současně je zřejmé, že skutků se mělo dopustit více pachatelů.
V citovaných příkazech Okresního soudu v Olomouci je také uvedena doba povolení odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu, když odposlechy byly povoleny na dobu 4 měsíců, tedy doba povolení odposlechu nepřekročila zákonnou lhůtu. V příkazech bylo také specifikováno, pro jaké konkrétní trestné činy se řízení vede, když z právní kvalifikace je nepochybné, že se jedná o úmyslný trestný čin, pro který lze povolit vzhledem k dikci §88 odst. 1 tr. ř. odposlech a záznam telekomunikačního provozu. Současně je v těchto příkazech, byť stručněji odůvodněno, z jakých důvodů je odposlech povolen a proč sledovaného účelu nelze dosáhnout jinak, když je odkazováno na skutečnost, že na trestné činnosti se podílí více osob a že odposlechy by měla být tato trestná činnost objasněna včetně rozdělení úkolů mezi jednotlivé pachatele a manipulace s odcizenými penězi. Ohledně úvah Okresního soudu v Olomouci zabývajících se předpokladem, že tímto způsobem budou získány významné skutečnosti pro trestní řízení, lze podle Nejvyššího soudu připustit, že odůvodnění předmětných příkazů v této části mohlo být důkladněji vyargumentované, kdy ovšem ve vydaných příkazech v tomto směru nechybí zmínka, že odposlechy budou získány významné skutečnosti pro trestní řízení, když těmito se podle soudu rozumí zejména způsob fungování této skupiny a způsob rozdělení prostředků získaných trestnou činností. Je také zdůvodněno, že se jedná o neodkladné úkony, které nesnesou odkladu na dobu, než bude zahájeno trestní stíhání konkrétní osoby, když reálně hrozí nebezpečí zmaření nebo zničení důkazů.
Přestože je v příkazech pouze obecně uvedeno, že sledovaného účelu by nebylo možno dosáhnout jiným způsobem, má Nejvyšší soud za to, že tento závěr je správný a má oporu v zjištěných skutečnostech. Především je třeba zdůraznit, že z předloženého spisového materiálu, zejména spisu Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci sp. zn. 29 T 11/2015 není pochyb o tom, že v době, kdy bylo žádáno o vydání příkazů k nařízení odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu skutečně Policie ČR disponovala poznatky, ze kterých bylo možno dovodit, že byly důvodně zahájeny úkony trestního řízení pro dané skutky a že v těchto skutcích lze spatřovat podezření ze spáchání shora uvedených trestných činů. V tomto směru je třeba odkázat na úřední záznamy ze dne 1. 5. 2013 (viz č. l. 5) a záznamy o podaných vysvětleních ze dne 1. 5. 2013, které byly sepsány s poškozenými M. V. a B. V. (viz č. l. 8, 40), ve kterých se vyjádřili ke skutkům ze dne 30. 4. 2013 a ze dne 22. 4. 2013, ale i na záznam o podaném vysvětlení sepsaný s J. Š. Navíc již tohoto dne byla pořízena fotodokumentace poškozených a do spisu založeny další listinné důkazy, jako lékařské zprávy, které potvrzovaly údaje poškozených uvedené v podaných vysvětleních. Ještě před podáním návrhů na povolení odposlechů a záznamu telekomunikačního provozu pak bylo provedeno další potřebné šetření, ze kterého vyplývá, že již dne 6. 5. 2013 se podařilo identifikovat prostory, kde měli být poškození drženi (viz č. l. 115) a které osoby jsou ze spáchání trestné činnosti podezřelé včetně navrhovatele (viz č. l. 115, 184 a 185). Lze tedy uzavřít, že v době, kdy byly podávány předmětné návrhy, skutečně byly důvody pro vedení trestního řízení pro dané skutky a bylo odůvodněno i podezření, že na páchání trestné činnosti se podílel právě navrhovatel a další konkrétní osoby. Současně je nepochybné, že sledovaného účelu, kterým bylo prověření, kdo se podílí na páchání dané trestné činnosti, konkrétně které osoby a v jakém postavení, nebylo možno v daném čase dosáhnout jiným způsobem. V tomto směru je zřejmé, že se jednalo o organizovanou skupinu, která trestnou činnost páchala skrytým způsobem, když vzhledem k charakteru trestné činnosti reálně hrozilo, že samotné poškozené osoby nebudou o trestné činnosti vypovídat. Zde je třeba zdůraznit, že poškozený B. V. uvedl v rámci záznamu o podaném vysvětlení, že mu bylo pachateli vyhrožováno, že ho pachatelé zničí, pokud o trestné činnosti uvědomí Policii ČR. Navíc o snaze osob podezřelých ze spáchání předmětné závažné trestné činnosti zakrýt veškeré stopy po jejím spáchání a znemožnit její případné odhalení svědčí i skutečnost, že ve velmi krátkém časovém období opakovaně měnili účastnická telefonní čísla v rámci vzájemné komunikace, čímž nepochybně sledovali znemožnění odhalení trestné činnosti, kterou páchali. Za takového stavu lze mít za to, že sledovaného účelu v daném čase nebylo možno dosáhnout jiným způsobem, který by umožnil dosáhnout účelu sledovaného nařízením odposlechu a záznamem telekomunikačního provozu. Zásada přiměřenosti tedy byla v dané věci dodržena.
Soudy doby odposlechů povolily na maximální čtyřměsíční dobu, když uvedly, že kratší doba by nevedla ke zjištění uceleného obrazu o páchání této závazné trestné činnosti, na které se mělo podílet více osob. Byť se jedná o stručnější odůvodnění, tak skutečně nelze přehlédnout, že vzhledem k charakteru a povaze předmětné trestné činnosti, když se jednalo o závažnou trestnou činnost násilného charakteru, kterou mělo páchat více osob, a jejich úlohy byly jistým způsobem rozděleny, by kratší doba odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu nemusela být dostatečná pro umožnění zjištění skutečností významných pro trestní řízení, které mohou vést k zahájení trestního stíhání proti konkrétní osobě či osobám (což se nakonec v dané věci i stalo). Nakonec je třeba zdůraznit, že uvedená doba nebyla v dané věci vyčerpána beze zbytku, neboť bezprostředně poté, co se podařilo zjistit dostatek podkladů pro zahájení trestního stíhání, bylo zahájeno trestní stíhání navrhovatele a dalších pachatelů a odposlechy a záznamy telekomunikačního provozu všech osob podezřelých ze spáchání trestné činnosti byly následně bezprostředně ukončeny.
Lze tedy konstatovat, že zákonem vymezené předpoklady pro povolení odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu byly v přezkoumávané věci splněny.
Na základě výše uvedeného pak Nejvyšší soud rozhodl usnesením podle §314n odst. 1 tr. ř. tak, že příkazy k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu Okresního soudu v Olomouci dne 17. 5. 2013 sp. zn. 0 Nt 6029/2013/V, Okresního soudu v Olomouci dne 29. 5. 2013 pod sp. zn. 0 Nt 6032/2013/V, Okresního soudu v Olomouci dne 7. 6. 2013 pod sp. zn. 0 Nt 6034/2013/V a Okresního soudu v Olomouci dne 20. 6. 2013 pod sp. zn. 0 Nt 6038/2013/V, ohledně navrhovatele P. F. zákon porušen nebyl.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 29. 8. 2018
JUDr. Jiří Pácal
předseda senátu
Vypracovala:
JUDr. Marta Ondrušová