ECLI:CZ:NS:2018:4.PZO.8.2018.1
sp. zn. 4 Pzo 8/2018- 19
sp. zn. 4 Pzo 9/2018
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 22. 8. 2018 návrhy na přezkoumání zákonnosti příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu a příkazu ke zjištění údajů o telekomunikačním provozu podané B. Š. , v trestní věci vedené policejním orgánem Generální inspekce bezpečnostních sborů, oddělení vyšetřování Brno pod č. j. GI-531/TČ-2017-843070 a rozhodl takto:
I. Podle §23 odst. 3 tr. ř. per analogiam se spojují ke společnému projednání a rozhodnutí věci vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 4 Pzo 8/2018 a pod sp. zn. 4 Pzo 9/2018 s tím, že nadále budou vedeny pod společnou sp. zn. 4 Pzo 9/2018.
II. Podle §314n odst. 1 tr. ř. příkazem soudce Okresního soudu v Olomouci ze dne 17. 7. 2015 sp. zn. 0 Nt 2002/2015 k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu ohledně B. Š. nebyl porušen zákon .
III. Podle §314n odst. 1 tr. ř. příkazem soudce Okresního soudu v Olomouci ze dne 17. 7. 2015 sp. zn. 0 Nt 3123/2015 ke zjištění údajů o telekomunikačním provozu ohledně B. Š. nebyl porušen zákon .
Odůvodnění:
Dne 4. 7. 2018 byl Nejvyššímu soudu doručen společný písemný návrh B. Š. (dále též jen navrhovatel), v němž požaduje přezkoumání zákonnosti příkazů Okresního soudu v Olomouci k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu vydaného pod sp. zn. 0 Nt 2002/2015-4 a ke zjištění údajů o telekomunikačním provozu vydaného pod sp. zn. 0 Nt 3123/2015-5.
V návrhu uvádí, že mu byly Generální inspekcí bezpečnostních sborů, oddělením vyšetřování, oblast východ, Brno (dále také jen GIBS) doručeny pod č. j. GI-531-20/TČ-2017-843070 a č. j. GI-531-22/TČ-2017-843070 písemnosti ohledně podání informace o nařízeném zjišťování údajů o telekomunikačním provozu prováděném na základě výše označeného příkazu Okresního soudu v Olomouci a to za dobu od 17. 1. 2015 do 17. 7. 2015 a o nařízeném odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu v době od 17. 7. 2015 do 17. 11. 2015 prováděném taktéž na základě výše označeného příkazu Okresního soudu v Olomouci. Žádá Nejvyšší soud o přezkoumání zákonnosti obou výše uvedených příkazů soudu, které se týkaly jeho mobil. telefonu. Má totiž zato, že oba nařízené úkony byly nezákonné a to jednak proto, že k tomu Okresní soud v Olomouci nebyl místně příslušný, neboť řízení vedla složka GIBS Brno, a příkazy byly vydány již v roce 2015, ačkoli prověřování ze strany GIBS bylo prováděno až v roce 2017, viz č. j. jejich spisů. Jeho osoba ale nebyla v roce 2017 předmětem žádného trestního prověřování a ani v roce 2015 proti němu nebylo zahájeno jakékoli trestní řízení. Rovněž postrádá informaci o skutečnosti, jak bylo s pořízenými záznamy a údaji naloženo, tj. zda byly zničeny, aby nemohly být v budoucnu zneužity vůči jeho osobě.
Jelikož vznesený požadavek navrhovatele obsahuje přezkoumání zákonnosti dvou různých soudních příkazů týkajících se samostatných úkonů, konkrétně příkazu ke zjištění údajů o telekomunikačním provozu (§88a tr. ř.) a příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu (§88 tr. ř.), byl zmíněný návrh u Nejvyššího soudu zaevidován pod dvěma samostatnými sp. zn. a to 4 Pzo 8/2018 a 4 Pzo 9/2018.
Nejvyšší soud byl nejprve povinen přezkoumat splnění formálních předpokladů pro zahájení řízení ve smyslu §314 l tr. ř., tedy zda je navrhovatel osobou uvedenou v ustanovení §88 odst. 8 tr. ř., resp. v ustanovení §88a odst. 2 tr. ř. To jinými slovy znamená, zda se jedná o osobu podle §88 odst. 2 tr. ř., tedy o osobu odposlouchávanou, resp. podle §88a odst. 1 tr. ř. o osobu ohledně níž bylo nařízeno zjišťování údajů o telekomunikačním provozu, jíž byla dána policejním orgánem, jehož rozhodnutím byla věc pravomocně skončena, příslušná informace o této skutečnosti s poučením, že je možné ve lhůtě 6 měsíců ode dne doručení podat k Nejvyššímu soudu návrh na přezkoumání zákonnosti vydaného příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu, resp. příkazu ke zjištění údajů o telekomunikačním provozu.
Z předložené spisové dokumentace bylo zjištěno, že předmětné informace o tom, že v rámci trestního řízení došlo soudcem Okresního soudu v Olomouci k nařízení odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu tel. stanice užívané Š., jakož i zjištění údajů o telekomunikačním provozu této stanice (spolu s dalšími zákonem vyžadovanými podrobnostmi) byly jmenovanému doručeny dne 24. 5. 2018. Ten pak dne 4. 7. 2018 podal u Nejvyššího soudu výše uvedený návrh na přezkoumání zákonnosti vydaného soudního příkazu k odposlechu a záznamu … atd., jakož i příkazu ke zjištění údajů … atd.
S ohledem na uvedené Nejvyšší soud dospěl k závěru, že navrhovatel je podle výše citovaných ustanovení trestního řádu osobou oprávněnou podat předmětné návrhy, neboť byl jednak osobou odposlouchávanou a jednak osobou ohledně níž bylo nařízeno zjišťování údajů o jí uskutečněném telekomunikačním provozu. Současně bylo shledáno, že jeho návrhy byly podány v zákonné šestiměsíční lhůtě.
Podle §23 odst. 3 tr. ř. jsou-li tu podmínky společného řízení, může soud spojit k společnému projednání a rozhodnutí věci, v nichž byly podány samostatné obžaloby. Nejvyšší soud je toho názoru, že v tomto případě lze postupovat analogicky a obě věci, v nichž navrhovatel podal návrhy týkající se sice rozdílných problematik, ale majících společný věcný základ, spojit do věci jediné, neboť jak již bylo naznačeno, celá záležitost spolu úzce souvisí a vychází i ze společného spisového materiálu policejního orgánu GIBS č. j.: GI-531/TČ-2017-843070. Bylo proto rozhodnuto tak, jak je obsaženo ve výroku ad I. tohoto usnesení.
Podle §314 l odst. 1 tr. ř. na návrh osoby uvedené v §88 odst. 8 Nejvyšší soud v neveřejném zasedání přezkoumá zákonnost příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu. Podle §314 l odst. 2 tr. ř. na návrh osoby uvedené v §88a odst. 2 Nejvyšší soud v neveřejném zasedání přezkoumá zákonnost příkazu k zjištění údajů o telekomunikačním provozu. Vlastní podmínky pro vydání příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu soudem jsou upraveny v ustanovení §88 tr. ř., zejména v jeho odst. 1, 2. V ustanovení §88a odst. 1 tr. ř. pak jsou zakotveny podmínky pro vydání příkazu k zjištění údajů telekomunikačního provozu. To jinými slovy znamená, že Nejvyšší soud je v tomto přezkumném řízení sui generis oprávněn zpětně zkoumat, zda pro již dříve vydaný příkaz k odposlechu … atd., resp. příkaz ke zjištění údajů … atd., byly v té době splněny všechny zákonem stanovené podmínky a na základě výsledku tohoto přezkoumání pak vydá rozhodnutí o tom, zda vydaným příkazem k odposlechu byl, nebo nebyl porušen zákon (§314m tr. ř.; §314n tr. ř.).
V souladu s tím Nejvyšší soud přistoupil k přezkoumání podaných návrhů žadatele, když z obsahu spisů Okresního soudu v Olomouci sp. zn. 0 Nt 2002/2015, sp. zn. 0 Nt 3123/2015 a spisu GIBS č. j.: GI-531/TČ-2017-843070 zjistil následující.
Z předmětného spisu GIBS vyplývá, že dne 22. 6. 2015 byly podle §158 odst. 3 tr. ř. policejním orgánem GIBS Brno zahájeny úkony trestního řízení ve věci přečinu zneužití pravomoci úřední osoby podle §329 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku, zločinu podplacení podle §332 odst. 1, 2 písm. b) tr. zákoníku a zvlášť závažného zločinu přijetí úplatku podle §331 odst. 1, 3 písm. b) tr. zákoníku, neboť zjištěné skutečnosti důvodně nasvědčují tomu, že M. R., poté co u něj příslušníci Celního úřadu Brno v přesně nezjištěné době v roce 2011 zahájili kontrolu zaměřenou na spotřební daň ze zkapalněných ropných plynů prodávaných v čerpací stanici LPG, provozovanou M. R. v rámci společnosti MARE-GAS, spol. s r. o., U Červeného mlýna 64/1, Brno-Ponava, pro podezření že M. R. krátí spotřební daň tím, že řidičům motorových vozidel mimo účetnictví prodává jako motorové palivo zkapalněný ropný plyn včetně spotřební daně a v účetnictví toto vykazuje jako prodej desetikilových propan-butanových lahví nezatížených spotřební daní, kontaktoval prostřednictvím svého známého T. Ř. příslušníka Celního úřadu Brno nprap. (někde uváděno npor.) B. Š. s nabídkou, že když pro něj probíhající kontrola dopadne dobře, tak se jeho manželka T. Š. nedozví o tom, že aktivně využívá služeb brněnských prostitutek, kdy Š. na tuto nabídku v rozporu s ust. §45 odst. 1 písm. a), b) zák. č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, přistoupil, probíhající kontrola Celního úřadu Brno pro něj dopadla dobře a M. R. pak navíc zaplatil Š. i útratu 10.000 Kč v erotickém Clubu V. D. v B., načež od té doby začala jejich vzájemná spolupráce, v rámci které Š. M. R. v rozporu se zákonem o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů průběžně informoval o chystaných kontrolách Celního úřadu Brno s tím, že naposledy se tak mělo stát ve vztahu ke kontrole zahájené dne 11. 6. 2015. Dále jsou zde jmenovány osoby, na základě jejichž vysvětlení byly uvedené skutečnosti zjištěny, včetně vlastního šetření org. GIBS.
V uvedeném spisu se zároveň nachází úřední záznam pořízený dne 8. 6. 2015 příslušníky GIBS Brno, z něhož je patrno, že dne 4. 6. 2015 bylo hovořeno s informačním zdrojem, osobou která si nepřála být jmenována, ale byla ochotna poskytnout informace k možnému protiprávnímu jednání příslušníka Celní správy. V tomto úředním záznamu jsou pak zaznamenány okolnosti a poznatky vyplývající z výpovědi této osoby, které jsou v převážné míře obsahem již cit. záznamu o zahájení úkonů trestního řízení ze dne 22. 6. 2015. Dne 18. 6. 2015 došlo k podání vysvětlení v rámci šetření podle §158 odst. 1 tr. ř. a zákona č. 341/2011 Sb., o GIBS a to ze strany T. Ř. a M. B., kteří uvedli skutečnosti, podporující již existující informace od výše zmíněné nejmenované osoby, a které opodstatňují vzniklé podezření z páchání trestné činnosti osobami, mezi nimiž je i Š.
Dne 7. 7. 2015 pak policejní orgán GIBS Brno vypracoval žádost o podání návrhu k nařízení odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu podle §88 odst. 1 tr. ř. s příslušným odůvodněním, kterou adresoval k Vrchnímu soudu v Olomouci.
Ze spisu Okresního soudu v Olomouci sp. zn. 0 Nt 2002/2015 vyplývá, že dne 10. 7. 2015 podal u tohoto soudu státní zástupce Vrchního státního zastupitelství v Olomouci pod sp. zn. 4 VZN 419/2015 podle §88 odst. 1, 2 tr. ř. návrh na vydání příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu a to mj. mob. tel. stanice uživatele B. Š., včetně provozních a lokalizačních údajů na dobu od 15. 7. 2015 do 15. 11. 2015. Z doplňku návrhu ze dne 13. 7. 2015 lze pak zjistit, že uvedené účastnické číslo je prostřednictvím virtuálního operátora O2 Family, s. r. o. evidováno na dceru podezřelého M., která má bydliště na stejné adrese jako podezřelý, ale faktickým uživatelem telefonní stanice by měl být podezřelý Š. V odůvodnění návrhu se následně uvádí, že policejním orgánem GIBS byly zahájeny úkony trestního řízení podle §158 odst. 3 tr. ř. pro důvodné podezření ze spáchání přečinu zneužití pravomoci úřední osoby podle §329 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku, zločinu přijetí úplatku podle §331 odst. 1, 3 písm. b) tr. zákoníku a zločinu podplacení podle §332 odst. 1, 2 písm. b) tr. zákoníku, přičemž prvních dvou trestných činů se mohl dopustit Š. Dále se zde podrobně konstatuje jednání obou podezřelých osob, z jakých zdrojů byly uvedené poznatky zjištěny, k porušení jakých právních předpisů tím mělo dojít, a jaké telefonní číslo a kterého operátora podezřelý používá. Státní zástupce též konstatuje, že u zločinu podle §331 odst. 1, 3 písm. b) tr. zákoníku je trestní sazba odnětí svobody od tří do deseti let, přičemž ke stíhání úplatkářských trestných činů Českou republiku zároveň zavazuje i Trestněprávní úmluva o korupci přijatá 27. 1. 1999 ve Štrasburku (publ. pod č. 70/2002 Sb.m.s. a v novém znění pod č. 43/2009 Sb.m.s.). Poté je konstatováno naplnění formálních podmínek vyplývajících z ustanovení §88 odst. 1 tr. ř. v dané věci, ale i podmínek materiálních, kdy lze předpokládat, že odposlechem a záznamem tel. provozu budou získány skutečnosti významné pro trestní řízení. Vzhledem ke komunikaci prostřednictvím mobilních telefonů, která je již zcela běžná a jako takovou ji používají ke komunikaci též osoby podezřelé, lze předpokládat, že tomu tak bude i vůči sobě navzájem. Jde zároveň i o důležitý zdroj informací pro úspěšné provedení sledování osob a věcí, které povolil státní zástupce. Navíc pokud prověřovaná trestná činnost stále probíhá, nelze ji za aktuálního stavu prokázat jiným způsobem. Provedení jiných forem dokazování, jako je např. výslech podezřelých, by mohlo vést pouze k dekonspiraci celého šetření. Naopak uskutečněním povolených odposlechů a záznamu tel. provozu u navrhovaných osob, lze potvrdit anebo naopak vyvrátit vzniklé podezření. Zároveň je z důvodu, že jednání, pro něž byly zahájeny úkony trestního řízení, má přetrvávat již delší dobu, navrhována doba odposlechu a záznamu tel. provozu na nejdelší přípustnou dobu čtyř měsíců.
V další části odůvodnění návrhu je podrobně zdůvodňován požadavek, aby v příkazu soudce na povolení odposlechu bylo výslovně uvedeno, že se vztahuje i na provozní a lokalizační údaje telekomunikačního provozu. Státní zástupce totiž dospěl k závěru, že v rámci jím vydaného povolení k sledování nelze takovéto údaje zjišťovat, neboť se obsahově nejedná o sledování, ale o odposlech a záznam telekomunikačního provozu. Podle logiky koncepce kompetence orgánů činných v trestním řízení při povolování průlomu do zaručených lidských práv a svobod jsou závažnější zásahy svěřeny do pravomoci soudů, což se vztahuje i na průlomy do telekomunikačního tajemství (§88 a §88a tr. ř.). Za účelné a zároveň potřebné pak považuje, aby takové vymezení průlomu do telekomunikačního tajemství bylo jasně ve vydaném příkazu formulováno, aby jej bez pochybností akceptoval i provádějící policejní útvar zvláštních činností.
Podle státního zástupce lze vyžadovaný úkon označit za neodkladný, neboť jeho provedení nelze odložit na dobu až po zahájení trestního stíhání. V takovém případě by totiž hrozila nenávratná ztráta důkazu, neboť již není možné zpětně zjistit obsah již uskutečněného telekomunikačního provozu.
Státní zástupce taktéž s poukazem na ust. §26 odst. 1 tr. ř. zdůvodnil, proč návrh podává u Okresního soudu v Olomouci, kdy tento okresní soud je jedním ze soudů, v jejichž obvodu je činný státní zástupce Vrchního státního zastupitelství v Olomouci, přičemž se současně jedná o soud v místě sídla tohoto státního zastupitelství.
Ze spisu sp. zn. 0 Nt 2002/2015 Okresního soudu v Olomouci pak vyplývá, že soudce tohoto soudu vydal dne 17. 7. 2015 příkaz k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu mj. tel. čísla včetně provozních a lokalizačních údajů telekomunikačního provozu, evidovaného na M. Š. prostřednictvím O2 Family, s. r. o., jehož uživatelem je B. Š. Příkaz byl vydán na dobu od 17. 7. 2015 do 17. 11. 2015, tedy 4 měsíců.
V odůvodnění se nejprve uvádějí skutkové okolnosti a jejich možné právní posouzení vyplývající z návrhu státního zástupce, jakož i z písemných materiálů obsažených ve spise GIBS Brno, jež jsou v podrobnostech též obsaženy v záznamu o zahájení úkonů trestního řízení. Soudce též konstatuje konkrétní znění ustanovení zákonných předpisů, s nimiž popsané jednání podezřelého Š. koliduje a označuje vyslovené podezření z trestné činnosti za důvodné. Dále jsou uváděny poznatky k telefonním číslům, která mají být odposlouchávána. Pokud jde o podezřelého Š. je zde konstatováno, že používá tel. číslo evidované na O2 Family, s. r. o. fungující jako virtuální operátor, přičemž s touto společností má uzavřenu smlouvu o poskytování tel. služeb M. Š. Současně ale bylo zjištěno, že Š. je osobou oprávněnou jednat za subjekt primárně užívající předmětné tel. číslo a také to, že je skutečně užívá.
Poté se soud zabývá účelem dalšího prověřování ve věci a konstatuje, že k jeho úspěšnému provedení je třeba zajistit odposlech a záznam telekom. provozu též u podezřelého Š. K tomu pak uvádí potřebné podrobnosti, pokud jde o cíle a účel, jichž má být tímto způsobem dosaženo. V neposlední řadě je též poukázáno na okolnost, že trestní řízení je vedeno pro trestný čin, jehož horní sazba činí deset let odnětí svobody a zároveň je Česká republika ke stíhání úplatkářských trestných činů zavázána trestněprávní úmluvou o korupci (publ. pod č. 70/2002 Sb.m.s. a nově pod č. 43/2009 Sb.m.s.). Současně je vyžadovaný úkon označen za neodkladný, jelikož je třeba zajišťovat důkazy o vině či nevině podezřelých osob ihned a zamezit tak hrozící ztrátě potenciálních důkazů, a v tomto lze předmětný úkon pokládat i za neopakovatelný. V samotném závěru je deklarováno, že odposlech a záznam telekom. provozu bude policejním orgánem prováděn v době od 17. 7. 2015 do 17. 11. 2015.
Podle §88 odst. 1 věty prvé tr. ř., je-li vedeno trestní řízení pro zločin, na který zákon stanoví trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně osm let, a na zde expresis verbis vyjmenované trestné činy, mj. zneužití pravomoci úřední osoby podle §329 tr. zákoníku, nebo pro jiný úmyslný trestný čin k jehož stíhání zavazuje vyhlášená mezinárodní smlouva, může být vydán příkaz k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu, pokud lze důvodně předpokládat, že jím budou získány významné skutečnosti pro trestní řízení a nelze-li sledovaného účelu dosáhnout jinak nebo bylo-li by jinak jeho dosažení podstatně ztížené.
Podle odst. 2 téhož zákonného ustanovení nařídit odposlech a záznam telekomunikačního provozu je oprávněn v přípravném řízení na návrh státního zástupce soudce. Příkaz k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu musí být vydán písemně a musí být odůvodněn, včetně konkrétního odkazu na vyhlášenou mezinárodní smlouvu v případě, že se vede trestní řízení pro úmyslný trestný čin, k jehož stíhání tato mezinárodní smlouva zavazuje. V příkazu musí být stanovena uživatelská adresa či zařízení a osoba uživatele, pokud je její totožnost známa, a doba, po kterou bude odposlech a záznam telekomunikačního provozu prováděn, která nesmí být delší než 4 měsíce; v odůvodnění musí být uvedeny konkrétní skutkové okolnosti, které vydání tohoto příkazu, včetně doby jeho trvání, odůvodňují.
Na základě výše uvedeného lze konstatovat, že pokud navrhovatel byl podezřelým ze spáchání zločinu přijetí úplatku podle §331 odst. 1, 3 písm. b) tr. zákoníku a přečinu zneužití pravomoci úřední osoby podle §329 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku a také proto byly policejním orgánem GIBS zahájeny úkony trestního řízení podle §158 odst. 3 tr. ř., obecně bylo možné v takové věci ze strany státního zástupce podat návrh na vydání příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu a soudce byl při splnění všech ostatních zákonných podmínek podle §88 odst. 1, 2 tr. ř. povinen rozhodnout o vydání takového příkazu.
S ohledem na výše uvedené je zároveň možno konstatovat, že veškeré podstatné předpoklady pro povolení odposlechu jsou v příkazu soudce okresního soudu obsaženy. Kromě konstatování, že úkony trestního řízení byly zahájeny pro podezření ze spáchání též výše uvedených trestných činů, jsou v něm uvedeny i skutkové okolnosti, kvůli nimž bylo k tomuto úkonu přistoupeno. Zároveň pak i to, že jiným způsobem nelze prověřit a tudíž potvrdit ani vyvrátit, zda k jednání naplňujícímu zákonné znaky předmětných trestných činů stále dochází i v aktuální době. Pokud jde o další podrobnosti, tak ve vydaném příkazu nechybí zmínka ohledně předpokladu, že odposlechem mohou být získány významné skutečnosti pro trestní řízení, zejména jde o zjištění resp. potvrzení vzájemných kontaktů podezřelých osob, místo případného společného výskytu sledovaných tel. čísel apod. Jejich následné porovnání s prováděnými celními kontrolami. Dále zachycení vzájemné komunikace, případně komunikace s dalšími osobami, které mohou být do prověřované činnosti zapojeny, atd. Je v něm též konstatováno, že s ohledem k charakteru věci sledovaného účelu nelze dosáhnout jinými důkazními prostředky. Taktéž ostatní elementární skutečnosti, které podle §88 odst. 2 tr. ř. mají v odůvodnění příkazu k odposlechu být obsaženy, v něm uvedeny jsou. V příkazu k odposlechu je taktéž uvedeno číslo telefonní stanice (zařízení), které je ve vztahu k Š. přípustné odposlouchávat a pořizovat z něj záznam telekomunikačního provozu a zjišťovat provozní a lokalizační údaje. Je zde též jmenován primární uživatel – dcera podezřelého a uvedena její adresa, která je shodná s adresou podezřelého. V odůvodnění příkazu nechybí ani prohlášení povolovaného úkonu za úkon neodkladný, resp. neopakovatelný, i vysvětlení, proč bez něj nelze účelu sledovaného zákonem účinně dosáhnout. Pokud jde o dobu, na kterou byl odposlech a záznam telekom. provozu povolen, tato nepřesáhla maximální jednorázovou zákonem přípustnou dobu čtyř měsíců. Je sice pravdou, že oproti návrhu státního zástupce soudce neodůvodnil dobu povolovaného odposlechu a záznamu tel. provozu, ale v daném případě s ohledem na jeho určitou specifičnost bylo využití této maximální čtyřměsíční doby zcela důvodné, a proto tento formální nedostatek lze označit za pouhou marginálii, která na celkovou zákonnost vydaného příkazu nemá jakýkoli vliv. Celkově je tak třeba tento přezkoumávaný příkaz soudce Okresního soudu v Olomouci k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu označit za vydaný v mezích zákona včetně jeho realizace.
Pokud navrhovatel postrádá informaci o skutečnosti, jak bylo s odposlechy a záznamy tel. provozu posléze naloženo, tj. zda byly tyto záznamy zničeny, tak je třeba poukázat na znění ustanovení §88 odst. 6, 7 tr. ř., které mj. stanoví, že ostatní záznamy (tedy záznamy telekomunikačního provozu, které nemají být užity jako důkaz) je policejní orgán povinen označit, spolehlivě uschovat tak, aby byla zajištěna ochrana před neoprávněným zneužitím záznamů a v protokolu založeném do spisu poznamenat, kde jsou uloženy. Pokud při odposlechu a záznamu tel. provozu nebyly zjištěny skutečnosti významné pro trestní řízení, je policejní orgán po souhlasu soudu a v přípravném řízení státního zástupce povinen záznamy bezodkladně zničit po třech letech od pravomocného skončení věci. Z předloženého spisu GIBS Brno lze zjistit, že usnesení o odložení věci podle §159a odst. 1 tr. ř. ve věci podezření B. Š. z přečinu zneužití pravomoci úřední osoby podle §329 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku a zvlášť závažného zločinu přijetí úplatku podle §331 odst. 1, 3 písm. b) tr. zákoníku bylo policejním orgánem GIBS Brno vydáno dne 30. 1. 2017. Právní moc na tomto usnesení sice není vyznačena, ale podle následného postupu ve věci lze předpokládat, že usnesení právní moci nabylo. Takže teprve po uplynutí tří let od pravomocného skončení věci je policejní orgán po předchozím souhlasu státního zástupce pořízené odposlechy a záznamy povinen zničit.
V této souvislosti také nelze nezmínit, že přezkumná činnost Nejvyššího soudu, z pochopitelných důvodů, nemůže zahrnovat hodnocení skutečností, které vyšly ve známost až následně během dalšího prověřování v rámci trestního řízení. Tedy ani ze skutečnosti, že provedenými odposlechy a záznamy tel. provozu nebylo zjištěno nic, co by Š. z případné trestné činnosti usvědčovalo ani z toho, že následně byla již zmíněným usnesením policejního orgánu GIBS Brno ze dne 30. 1. 2017 č. j.: GI-531-5/TČ-2017-843070 věc podezření ze spáchání výše uvedených trestných činů odložena. Trestní řád v také již cit. ustanovení §88 odst. 7 předpokládá i situaci, že uskutečněným odposlechem a záznamem telekomunikačního provozu nebudou zjištěny skutečnosti důležité pro trestní řízení, což ale zároveň automaticky neznamená, že v takovém případě vydaný příkaz k odposlechu byl nezákonný. Je třeba si uvědomit, že na počátku každého přípravného řízení je prokázaných skutečností minimum a k jejich prověření obvyklé vyšetřovací metody, jako jsou výslechy osob, ohledání místa činu, domovní prohlídky, či prohlídky jiných prostor a pozemků, sledování osob a věcí apod. vždy nepostačují. Výhradně a pouze jejich použití by dokonce mohlo vést k prozrazení, že předmětná věc se ocitla v zájmu orgánů činných v trestním řízení, a bez včasného zaznamenání případné usvědčující telefonické komunikace podezřelých osob by mohlo dojít k nenávratnému zmaření účelu trestního řízení. To lze do jisté míry prohlásit i ohledně věci, v níž se podezřelou osobou stal navrhovatel.
Pokud jde o druhý z návrhů týkající se přezkoumání zákonnosti příkazu ke zjištění údajů o uskutečněném telekomunikačním provozu (§88a tr. ř.) vydaném soudcem Okresního soudu v Olomouci dne 17. 7. 2015 pod sp. zn. 0 Nt 3123/2015 ve stejné věci šetřené policejním orgánem GIBS Brno č. j. GI-TC-256/2015 na návrh státního zástupce Vrchního státního zastupitelství v Olomouci ze dne 10. 7. 2015, vztahující se mj. k témuž číslu účastnické stanice uživatele Š., resp. jeho dcery M., tak pokud jde o počáteční postup policejního orgánu GIBS Brno ohledně zahájení úkonů trestního řízení podle §158 odst. 3 tr. ř. pro podezření ze spáchání přečinu zneužití pravomoci úřední osoby podle §329 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku a zločinu přijetí úplatku podle §331 odst. 1, 3 písm. b) tr. zákoníku pro tam popsané jednání, lze v plném rozsahu odkázat na pasáže již v tomto usnesení Nejvyššího soudu výše uvedené.
Podle §88a odst. 1 tr. ř. je-li třeba pro účely trestního řízení vedeného pro úmyslný trestný čin, na který zákon stanoví trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně tři roky, nebo pro úmyslný trestný čin k jehož stíhání zavazuje vyhlášená mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, zjistit údaje o telekomunikačním provozu, které jsou předmětem telekomunikačního tajemství anebo na něž se vztahuje ochrana osobních a zprostředkovacích dat a nelze-li sledovaného účelu dosáhnout jinak nebo bylo-li by jinak jeho dosažení podstatně ztížené, nařídí v řízení před soudem jejich vydání soudu předseda senátu a v přípravném řízení nařídí jejich vydání státnímu zástupci nebo policejnímu orgánu soudce na návrh státního zástupce. Příkaz k zjištění údajů o telekomunikačním provozu musí být vydán písemně a odůvodněn, včetně konkrétního odkazu na vyhlášenou mezinárodní smlouvu v případě, že se vede trestní řízení pro trestný čin, k jehož stíhání tato mezinárodní smlouva zavazuje. Vztahuje-li se žádost ke konkrétnímu uživateli, musí být v příkazu uvedena jeho totožnost, je-li známa.
Z výše citovaného zákonného ustanovení je zcela zřejmé, že na institut příkazu ke zjištění údajů telekomunikačního provozu podle §88a tr. ř. jsou kladeny menší nároky než na institut příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu podle §88 tr. ř., ale i při tomto méně intenzivním zásahu do práva na ochranu telekomunikačního tajemství je zcela nezbytné, aby orgány činné v přípravném řízení ale i orgány soudní respektovaly v něm vymezené požadavky. Pokud jde o důvodné zahájení, resp. vedení úkonů trestního řízení pro trestný čin, jež užití tohoto institutu podle §88a odst. 1 tr. ř. připouští, nelze než opakovat, že v tomto ohledu byl postup policejního orgánu GIBS Brno bez nedostatků. Řízení ohledně podezření, že došlo ke spáchání přečinu zneužití pravomoci úřední osoby podle §329 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku s trestní sazbou od jednoho roku do pěti let odnětí svobody a zločinu přijetí úplatku podle §331 odst. 1, 3 písm. b) tr. zákoníku, kde je trestní sazba od tří do deseti let odnětí svobody a zároveň je Česká republika již zmíněnými mezinárodními smlouvami zavázána ke stíhání korupčních trestných činů, pak bezpochyby umožňovalo podání návrhu na vydání příkazu ke zjištění údajů o telekomunikačním provozu.
Tento návrh ze dne 10. 7. 2015 sp. zn. 4 VZN 419/2015, doplněný posléze dne 13. 7. 2015, byl u Okresního soudu v Olomouci podán státním zástupcem Vrchního státního zastupitelství v Olomouci s tím, že má postihnout mj. telefonní číslo uživatelky M. Š., které též užívá B. Š. a to za období 6 měsíců zpětně ode dne vydání příkazu. V jeho odůvodnění jsou uvedeny veškeré již shora zmíněné okolnosti, neboť i v tomto návrhu je argumentováno poznatky a skutečnostmi, které vyplynuly z dosavadního prověřování policejního orgánu GIBS. Ty spočívají především v tom, že podezřelé osoby (R. a Š.) se vzájemně znají a udržují mezi sebou kontakty, přičemž v předchozí době asi od roku 2011 měl M. R. prostřednictvím B. Š. dosáhnout toho, že při kontrole odvodu spotřební daně v rámci prodeje plynu jako paliva pro motorová vozidla nebyla zjištěna žádná pochybení, ačkoli byly k dispozici poznatky o záměrném nesprávném vykazování prodeje takového plynu jako náplně tlakových lahví. Za to měl R. zaplatit Š. útratu v nočním podniku Club V. D. v B. a ten následně opakovaně za úplatu R. předem informovat o plánovaných kontrolách celního úřadu tak, aby mohl vždy včas uvést zařízení pro čerpání plynu do stavu, které nebude vzbuzovat podezření z jakýchkoli machinací. Poslední taková kontrola měla proběhnout v červnu 2015. V návrhu jsou uvedeny i zdroje, ze kterých byly uvedené skutečnosti zjištěny. Dále tel. čísla, které mají podezřelé osoby používat. Taktéž jsou zde definována porušení jednotlivých ustanovení právních předpisů podezřelým Š., jež vedou k právnímu závěru o zneužití pravomoci úřední osoby z jeho strany. V dalším odstavci odůvodnění je s odkazem na možné právní posouzení jednání podezřelých konstatováno, že jsou splněny zákonné podmínky pro vydání příkazu podle §88a tr. ř. O informace z telekomunikačního provozu je žádáno z důvodu, aby bylo zjištěno vzájemné propojení uvedených osob, četnost jejich komunikace, případné ustanovení a ztotožnění dalších osob, které by se na trestné činnosti mohly též podílet. Je zde uveden cíl, jehož má být tímto dosaženo, účel požadovaného úkonu (viz obdobná pasáž týkající se návrhu na vydání příkazu k odposlechu … atd.) i důvod proč je žádána doba šesti měsíců zpětně. Je zde i zdůvodněno, proč je vyžadovaný úkon neodkladným, kdy bez jeho provedení hrozí ztráta důkazu, neboť osoby poskytující telekomunikační služby nemají povinnost zmíněné údaje uchovávat po dobu delší šesti měsíců. Příslušnost Okresního soudu v Olomouci je pak odůvodněna totožným způsobem, jako tomu je u návrhu na vydání příkazu k odposlechu a záznamu tel. provozu.
Příslušný příkaz ke zjištění údajů o telekomunikačním provozu podle §88a odst. 1 tr. ř. byl pak vydán soudcem Okresního soudu v Olomouci dne 17. 7. 2015 pod sp. zn. 0 Nt 3123/2015. Zahrnuje v sobě mj. tel. účastnické číslo obsažené v návrhu státního zástupce týkající se Š., které je ale evidováno na jeho dceru, přičemž stanoví dobu, za kterou mají být požadované údaje poskytnuty a to od 17. 1. 2015 do 17. 7. 2015. V odůvodnění jsou obsaženy a konstatovány obdobné poznatky vyplývající ze spisu policejního orgánu GIBS Brno, resp. z návrhu státního zástupce, které již Nejvyšší soud dříve konstatoval v souvislosti s vydaným příkazem k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu této tel. stanice. V další pasáži pak soud činí podrobný výčet těchto konkrétních dokumentů, ostatních podkladů, jakož i vysvětlení jednotlivých osob, která do doby podání návrhu učinily před policejním orgánem a posléze činí vlastní závěry ohledně opodstatněnosti podaného návrhu. Souhlasí se závěry státního zástupce o potřebnosti zjištění požadovaných telekomunikačních údajů týkající se osoby Š., které mohou přispět k objasnění podezření ze spáchání trestné činnosti, spočívající jednak v přijímání úplatků a dále ve zneužívání svěřené úřední pravomoci. Soud pak podrobně rozvádí, proč nelze sledovaného účelu dosáhnout jiným způsobem, což je u zpětného vyžádání již uskutečněného telekomunikačního provozu zcela evidentní a označuje tento úkon za neodkladný a zároveň i neopakovatelný též vzhledem k době, po kterou jsou tyto údaje jednotlivými subjekty provozujícími telekomunikační služby uchovávány. Vydání takového příkazu v dané věci podle něj též opodstatňuje právní kvalifikace činů, resp. jejich trestní sazba, ale zároveň i okolnost, že ke stíhání korupčních činů zavazují Českou republiku uzavřené mezinárodní závazky. Vymezené údaje potřebné pro konkretizaci vydaného příkazu jsou podle soudu v učiněném návrhu dostatečné.
Vzhledem k výše uvedenému nelze než konstatovat, že veškeré zákonné předpoklady i povinné údaje pro vydání příkazu ke zjištění údajů telekomunikačního provozu podle §88a odst. 1 tr. ř. jsou v příkazu soudce okresního soudu obsaženy. Kromě konstatování, že trestní řízení bylo zahájeno pro podezření ze spáchání trestných činů, které vydání takového příkazu obecně umožňuje, jsou v něm uvedeny i potřebné skutkové okolnosti, kvůli nimž bylo k tomuto úkonu přistoupeno. Zároveň pak i to, že požadované údaje o již uskutečněném telekomunikačním provozu, které nelze jiným způsobem zjistit, napomohou potvrdit či vyvrátit, zda k jednání naplňujícímu zákonné znaky předmětných trestných činů došlo i ze strany podezřelého Š. V příkazu je taktéž uvedeno číslo telefonní stanice (zařízení), a jméno uživatele, ohledně nějž je přípustné telekomunikační údaje zjišťovat a policejnímu orgánu poskytnout. Je zde i zdůvodněna doba, za kterou mají být tyto údaje zjištěny a předány. V konkrétním případě se jedná o dobu 6 měsíců od vydání příkazu zpětně. Je třeba poznamenat, že zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, ve svém ustanovení §97 odst. 3 stanoví právě šestiměsíční dobu, jako dobu po kterou jsou právnické nebo fyzické osoby zajišťující veřejnou komunikační síť… atd. povinny uchovávat zde specifikované provozní a lokalizační údaje. Ani v tomto příkazu pak nechybí prohlášení povolovaného úkonu za úkon neodkladný a dokonce neopakovatelný, bez nějž nelze účelu sledovaného zákonem účinně dosáhnout.
I ohledně tohoto příkazu soudce Okresního soudu v Olomouci tak Nejvyšší soud shledal, že byl dostatečně odůvodněn a obsahuje veškeré podstatné náležitosti vyžadované ustanovením §88a odst. 1 tr. ř. Pokud soudce jmenovaného soudu dospěl k závěru, že zákonné podmínky pro požadovaný úkon jsou splněny a vydal odůvodněný písemný příkaz ke zjištění údajů o telekomunikačním provozu telekomunikační účastnické stanice, kterou v té době užíval navrhovatel, a to v jím vymezené době, tak Nejvyšší soud nezjistil žádného důvodu k tomu, aby zákonnost takto vydaného příkazu zpochybnil. To se pak týká i samotné realizace tohoto povoleného úkonu.
Navrhovatelovu výhradu, že podle jeho názoru nebyl soudce Okresního soudu v Olomouci příslušný k vydání obou výše cit. příkazů, jelikož řízení vedla složka GIBS Brno, nelze přijmout. Pro posouzení místní příslušnosti soudu totiž bylo rozhodující ustanovení §26 odst. 1 tr. ř., na což v obou svých návrzích poukázal již státní zástupce. Podle tohoto ustanovení trestního řádu je k provádění úkonů v přípravném řízení příslušný okresní soud, v jehož obvodě je činný státní zástupce, který podal příslušný návrh. Jelikož oba návrhy na vydání příkazů (podle §88 tr. ř. i podle §88a tr. ř.) podal státní zástupce Vrchního státního zastupitelství v Olomouci, přičemž tento státní zástupce je činný v obvodech vícero okresních soudů včetně obvodu Okresního soudu v Olomouci, nelze souhlasit s tím, že uvedený soud, resp. jeho soudce byl k vydání příkazů nepříslušný. To, že následně bylo usnesením ředitele OZHFK Vrchního státního zastupitelství v Olomouci ze dne 20. 7. 2015 sp. zn. 4 VZN 419/2015 rozhodnuto, že podle §15 odst. 4 vyhl. č. 23/1994 Sb., o jednacím řádu státního zastupitelství, … atd., k výkonu dozoru nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení v této věci bude příslušným Krajské státní zastupitelství v Brně, s čímž vyjádřil předchozí souhlas nejvyšší státní zástupce – viz přípis ze dne 15. 7. 2015 sp. zn. 2 NZN 239/2015, nemá na místní příslušnost soudu, jenž vydal zmíněné příkazy již v době předchozí, žádný vliv. Taktéž názory obsažené v nálezu Ústavního soudu ze dne 19. 4. 2016 sp. zn. Pl. ÚS 4/14, který se problematikou místní příslušnosti soudů v takovýchto i obdobných případech zabýval a vyslovil k ní poměrně zásadní inovativní výkladové stanovisko, zde nebylo možné aplikovat, jelikož oba přezkoumávané soudní příkazy byly vydány ještě v době před jeho přijetím.
Závěrem proto Nejvyšší soud vzhledem ke všem výše uvedeným zjištěním a poznatkům konstatoval, že přezkoumávané příkazy vydané soudcem Okresního soudu v Olomouci k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu (výrok ad II.) a ke zjištění údajů o telekomunikačním provozu (výrok ad III.) byly vydány a jejich provedení bylo v souladu se zákonem, což ve smyslu §314n odst. 1 tr. ř. ve výroku tohoto usnesení deklaroval.
Poučení: Proti žádnému výroku tohoto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 22. 8. 2018
JUDr. František Hrabec
předseda senátu