ECLI:CZ:NS:2018:6.TDO.483.2018.1
sp. zn. 6 Tdo 483/2018-63
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 25. dubna 2018 o dovolání, které podal obviněný P. B. , proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 24. 11. 2017, č. j. 3 To 35/2017 - 4312 , jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. 2 T 2/2014, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. c) tr. ř. se dovolání obviněného odmítá .
Odůvodnění:
I.
Dosavadní průběh řízení
1. Rozsudkem Krajského soudu v Plzni ze dne 12. 4. 2017, č. j. 2 T 2/2014 - 4168, byl obviněný P. B. (dále „obviněný“, příp. „dovolatel“) společně s obviněným M. S. uznán vinným pokračujícím zvlášť závažným zločinem zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle §240 odst. 1, 3 tr. zákoníku, jehož se podle jeho skutkových zjištění dopustili způsobem podrobně popsaným ve výroku rozsudku.
2. Obviněný byl za tento zločin odsouzen podle §240 odst. 3 tr. zákoníku za použití §58 odst. 1, odst. 3 písm. c) tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání tří let, jehož výkon mu byl podle §81 odst. 1 a §82 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání pěti let. Podle §82 odst. 2 tr. zákoníku mu byla uložena povinnost, aby ve zkušební době podmíněného odsouzení podle svých sil nahradil škodu, kterou způsobil trestným činem. Podle §228 odst. 1 tr. ř. byla oběma obviněným uložena povinnost společně a nerozdílně zaplatit poškozené České republice – Finančnímu úřadu pro Plzeňský kraj, škodu ve výši 20.646.356 Kč. Podle §229 odst. 2 tr. ř. byla poškozená Česká republika – Finanční úřad pro Plzeňský kraj, odkázána se zbytkem svého nároku na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních.
3. O odvolání obviněných a státního zástupce proti tomuto rozsudku rozhodl Vrchní soud v Praze rozsudkem ze dne 24. 11. 2017, č. j. 3 To 35/2017-4312 , jímž podle §258 odst. 1 písm. e), odst. 2 tr. ř. napadený rozsudek zrušil ve výrocích o trestech a podle §259 odst. 3 tr. ř. znovu rozhodl tak, že při nezměněném výroku o vině odsoudil obviněného P. B. podle §240 odst. 3 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání pěti let, pro jehož výkon jej podle §56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařadil do věznice s ostrahou. Současně rozhodl o trestu i u spoluobviněného M. S. Ve výroku o náhradě škody zůstal napadený rozsudek nezměněn. Odvolání obou obviněných podle §256 tr. ř. zamítl.
II.
Dovolání a vyjádření k němu
4. Proti citovanému rozsudku vrchního soudu podal obviněný prostřednictvím svého obhájce JUDr. Petera Andrise dovolání, jež opřel o dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Obviněný namítl, že nebyl správně zjištěn a posouzen skutkový stav věci a existují důvodné pochybnosti, co se týče objektivní a subjektivní stránky. Podle jeho mínění nebylo prokázáno spáchání žalovaného trestného činu. Zjištění nalézacího soudu jsou ve vzájemném rozporu, který nebyl odstraněn, což je v extrémním rozporu se správným hodnocením důkazů. V rozhodovací činnosti soudů obou stupňů shledává popření zásady volného hodnocení důkazů. O náhradě škody nebyl nalézací soud oprávněn rozhodnout, neboť v adhezním řízení lze rozhodnout pouze o majetkové škodě. Bylo rovněž porušeno jeho právo na spravedlivý proces, neboť ve věci se projevily podstatné vady řízení. Je toho názoru, že způsob shromažďování důkazů neproběhl v souladu s trestním řádem, přičemž předkládá výčet těchto procesních pochybení. V závěru obviněný navrhl, aby byly zrušeny rozsudky nalézacího i odvolacího soudu a poté byl dovolatel zproštěn všech obvinění.
5. Nejvyšší státní zástupce se k dovolání obviněného dosud nevyjádřil.
III.
Přípustnost dovolání
6. Nejvyšší soud jako soud dovolací (§265c tr. ř.) při posuzování mimořádného opravného prostředku předně shledal, že dovolání obviněného P. B. je přípustné [§265a odst. 1, odst. 2 písm. a) tr. ř.], bylo podáno oprávněnou osobou [§265d odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. ř.] a na místě, kde lze podání učinit. Současně však shledal, že dovolání bylo podáno opožděně.
7. Zákon v §265e odst. 1 tr. ř. stanoví, že dovolání se podává u soudu, který rozhodl ve věci v prvním stupni, do dvou měsíců od doručení rozhodnutí, proti kterému dovolání směřuje. Podle §265e odst. 2 tr. ř. platí, že jestliže se rozhodnutí doručuje jak obviněnému, tak i jeho obhájci a zákonnému zástupci, běží lhůta od toho doručení, které bylo provedeno nejpozději. Z ustanovení §265e odst. 3 tr. ř. plyne, že lhůta k podání dovolání je zachována také tehdy, je-li dovolání podáno ve lhůtě u Nejvyššího soudu nebo u soudu, který rozhodl ve věci ve druhém stupni, anebo je-li podání, jehož obsahem je dovolání, dáno ve lhůtě na poštu a adresováno soudu, u něhož má být podáno nebo který má ve věci rozhodnout. Podle §265e odst. 4 tr. ř. platí, že navrácení lhůty k podání dovolání není přípustné.
8. Z ustanovení §60 odst. 2 tr. ř. vyplývá, že lhůta stanovená podle týdnů, měsíců nebo let končí uplynutím toho dne, který svým jménem nebo číselným označením odpovídá dni, kdy se stala událost určující počátek lhůty. Chybí-li tento den v posledním měsíci lhůty, končí lhůta uplynutím posledního dne tohoto měsíce. Podle §60 odst. 3 tr. ř. platí, že připadne-li konec lhůty na den pracovního klidu nebo pracovního volna, pokládá se za poslední den lhůty nejbližší příští pracovní den.
9. Ze spisu Krajského soudu v Plzni, sp. zn. 2 T 2/2014, Nejvyšší soud zjistil, že ještě v době veřejného zasedání konaného před odvolacím soudem dne 24. 11. 2017 byl obviněný zastoupen obhájcem JUDr. Tomášem Sokolem. Rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 24. 11. 2017, sp. zn. 3 To 35/2017, byl obviněnému P. B. doručen dne 5. 2. 2017 a jeho tehdejšímu obhájci JUDr. Tomáši Sokolovi i státnímu zástupci shodně dne 23. 1. 2018, jak vyplývá z potvrzení o dodání a doručení do datové schránky a doručenek na č. l. 4341 spisu . V souvislosti s podáním žádosti o odklad výkonu trestu ze zdravotních důvodů datované dnem 9. 2. 2018 byla do spisu založena nová plná moc ze dne 7. 2. 2018, kterou udělil obviněný k dalšímu zajišťování obhajoby advokátu JUDr. Peteru Andrisovi.
10. Dovolání obviněného datované dnem 10. 3. 2018 (spolu s plnou mocí pro obhájce JUDr. Petera Andrise ze dne 26. 2. 2018) bylo prostřednictvím tohoto obhájce zasláno elektronicky na elektronickou podatelnu soudu prvního stupně dne 4. 4. 2018 v čase 22:48:44 (č. l. 4421 spisu), téhož dne došlo i na elektrickou podatelnu Nejvyššího soudu. V obou případech šlo o elektronickou zprávu zaslanou nikoli z datové schránky advokáta, ale z adresy judr- andris-advokat@post.cz , a k této elektronické zprávě nebyl připojen žádný elektronický podpis. Dne 7. 4. 2018 bylo dovolání obviněného spolu s plnou mocí obhájce podáno jako doporučená zásilka k poštovní přepravě na poštovním úřadu v Příbrami a adresováno Krajskému soudu v Plzni, kam bylo doručeno dne 9. 4. 2018.
11. Z výše uvedené rekapitulace je zjevné, že obviněnému uplynula lhůta k podání dovolání dnem 5. 4. 2018 (čtvrtek), když tohoto dne uběhla lhůta dvou měsíců od doručení rozhodnutí soudu druhého stupně obviněnému, přičemž tehdejšímu obhájci obviněného bylo rozhodnutí doručeno již dříve. Účinky řádného podání přitom nelze přiznat elektronickému podání zaslanému z „běžné“ elektronické adresy, nikoli z datové schránky a bez elektronického podpisu. Písemné dovolání podané na poště dne 7. 4. 2018 již bylo podáno opožděně, totiž po uplynutí zákonem stanovené lhůty.
12. V §59 odst. 1 tr. ř. zákon taxativně vyjmenovává alternativy, jakým způsobem je možno učinit podání. Lze tak učinit písemně, ústně do protokolu, v elektronické podobě, telegraficky, telefaxem nebo dálnopisem. Problematiku podání učiněných v elektronické podobě upravuje zákon č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce. Při jednání vůči veřejnoprávnímu podepisujícímu nebo jiné osobě v souvislosti s výkonem jejich působnosti lze k podepisování elektronickým podpisem použít pouze uznávaný elektronický podpis (§6 odst. 1 zák. č. 297/2016 Sb.), kterým se rozumí zaručený elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu pro elektronický podpis nebo kvalifikovaný elektronický podpis (§6 odst. 2 zák. č. 297/2016 Sb.). Bylo-li určité podání (např. dovolání) učiněno sice v elektronické podobě, ale bez splnění požadovaných podmínek, nejsou s ním spojeny žádné účinky řádného podání, tedy ani případné zachování lhůty k podání opravného prostředku. Pokud zákon vyžaduje, aby podání (např. opravného prostředku) bylo učiněno v určité lhůtě, pak nedostatek elektronického podání lze napravit jen v této lhůtě. Procesní účinek nelze přiznat ani podání učiněnému elektronicky e-mailovou adresou bez elektronického podpisu požadované kvality, byť by se jednalo o kontaktní e-mailovou adresu advokáta uvedenou na webových stránkách České advokátní komory a byť by toto elektronicky podané odvolání bylo následně potvrzeno písemným podáním daným k poštovní přepravě po uplynutí odvolací lhůty.
13. Problematikou elektronických podání se velmi podrobně zabývalo stanovisko pléna Nejvyššího soudu ze dne 5. 1. 2017, sp. zn. Plsn 1/2015, k podáním činěným v elektronické podobě a k doručování elektronicky vyhotovených písemností soudem, prováděnému prostřednictvím veřejné datové sítě. V tomto stanovisku dospěl Nejvyšší soud k závěru, že podle §59 odst. 1 věty druhé tr. ř. lze v trestním řízení učinit podání mimo jiné i „v elektronické podobě“. Takové podání však musí být opatřeno uznávaným elektronickým podpisem ve smyslu §6 odst. 1, 2 zák. č. 297/2016 Sb. (dříve §11 odst. 3 zák. č. 227/2000 Sb.), protože podání je zde elektronickým dokumentem, kterým se právně jedná vůči veřejnoprávnímu podepisujícímu nebo jiné osobě v souvislosti s výkonem jejich působnosti. Podle §59 odst. 3 tr. ř. dále platí, že pokud zákon pro podání určitého druhu nevyžaduje další náležitosti, musí být z podání patrno, kterému orgánu činnému v trestním řízení je určeno, kdo jej činí, které věci se týká a co sleduje, a musí být podepsáno a datováno. Nesplňuje-li tyto požadavky, orgán činný v trestním řízení ho vrátí podateli, je-li znám, k doplnění s příslušným poučením, jak nedostatky odstranit. Současně stanoví lhůtu k jejich odstranění. Není-li podatel znám anebo nejsou-li nedostatky ve stanovené lhůtě odstraněny, k podání se dále nepřihlíží; to neplatí pro trestní oznámení nebo pro jiný podnět, na jehož podkladě lze učinit závěr o podezření ze spáchání trestného činu, nebo pro podání, jehož obsahem je opravný prostředek, i když neobsahuje všechny uvedené náležitosti. Z opravného prostředku však vždy musí být patrno, které rozhodnutí napadá a kdo jej činí. Trestní řád tedy nestanoví žádné další zvláštní požadavky na podpis podání, a to ani v případě podání učiněného v elektronické podobě, proto se zde užije obecná úprava vyplývající z již zmíněného ustanovení §6 zák. č. 297/2016 Sb. K tomu bylo v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 7. 5. 2014, sp. zn. 8 Tdo 517/2014, uveřejněném pod č. 8/2015 Sb. rozh. tr., judikováno, že zákonná forma podání ve smyslu §59 odst. 1 věty druhé tr. ř. je dodržena i v případě, je-li podání učiněno do datové schránky příslušného soudu osobou oprávněnou podle §8 zákona o elektronických úkonech a měl-li soud podle identifikátoru elektronického podání možnost tyto skutečnosti ověřit. Při takové formě podání se již podle §18 odst. 2 zákona o elektronických úkonech nevyžaduje elektronický podpis, jak tomu musí být v případě jiného elektronického podání na základě zák. č. 227/2000 Sb. (nyní na základě zák. č. 297/2016 Sb.). Stejný závěr přijal Ústavní soud v nálezu ze dne 19. 1. 2016, sp. zn. II. ÚS 3042/14. V něm Ústavní soud potvrdil, že stížnost doručená ve lhůtě do datové schránky soudu se považuje za podepsanou podle §18 odst. 2 zákona o elektronických úkonech a vyhovuje požadavkům ustanovení §59 odst. 1 tr. ř., i když nebyla opatřena elektronickým podpisem podle zák. č. 227/2000 Sb. (nyní podle zák. č. 297/2016 Sb.). Zároveň Ústavní soud shledal správným usnesení Nejvyššího soudu ze dne 7. 5. 2014, sp. zn. 8 Tdo 517/2014, citované výše.
14. Písemné podání učiněné v elektronické podobě, které se nepovažuje za podepsané ve smyslu §18 odst. 2 zákona o elektronických úkonech, je pak třeba pokládat za podepsané (opatřené) uznávaným elektronickým podpisem jen tehdy, byl-li k němu připojen uznávaný elektronický podpis v souladu s požadavky ustanovení §6 odst. 1, 2 zák. č. 297/2016 Sb. (dříve §11 odst. 1, 3 zák. č. 227/2000 Sb.). Uznávaný elektronický podpis musí být platný v době, kdy podání v elektronické podobě bylo doručeno (došlo) soudu. Okolnost, zda je podání vskutku opatřeno uznávaným elektronickým podpisem a zda jde o platný podpis, soud zkoumá již při přijetí elektronického dokumentu. Není-li připojený elektronický podpis uznávaný nebo není-li ověřeno, že je platný, popřípadě má-li oba takové nedostatky, má to stejné právní následky, jako kdyby podání vůbec nebylo podepsáno uznávaným elektronickým podpisem.
15. Oproti trestnímu řízení je poněkud odlišně upravena problematika elektronických podání v občanskoprávním řízení. V ustanovení §42 odst. 2 o. s. ř. se uvádí, že písemné podání obsahující návrh ve věci samé učiněné telefaxem nebo v elektronické podobě je třeba nejpozději do 3 dnů doplnit předložením jeho originálu, případně písemným podáním shodného znění, že k těmto podáním, pokud nebyla ve stanovené lhůtě doplněna, soud nepřihlíží a že stanoví-li to předseda senátu, je účastník povinen soudu předložit originál (písemné podání shodného znění) i jiných podání učiněných telefaxem. V ustanovení §42 odst. 3 o. s. ř. je předepsáno, že v případě podání v elektronické podobě podepsaného způsobem, s nímž zvláštní právní předpis spojuje účinky vlastnoručního podpisu, se nevyžaduje doplnění podání předložením jeho originálu podle §42 odst. 2 o. s. ř. Podle §42 odst. 4 věty první a druhé o. s. ř. dále platí, že pokud zákon pro podání určitého druhu nevyžaduje další náležitosti, musí být z podání patrno, kterému soudu je určeno, kdo je činí, které věci se týká a co sleduje, a musí být podepsáno a datováno, a že povinnost podpisu a datování se nevztahuje na podání v elektronické podobě podle zvláštního právního předpisu. Trestní řád však nikde neobsahuje úpravu, která by předepisovala doplnění podání učiněného v elektronické podobě dodatečně podáním písemným.
16. Dovoláním v podobě emailové zprávy se zabýval i Ústavní soud v nálezu ze dne 13. 2. 2018, sp. zn. I. ÚS 1981/17, kdy dovodil pochybení v postupu Nejvyššího soudu, který nepovažoval za řádné dovolání podání opatřené elektronickým podpisem nikoli samotného obhájce, ale jiného advokáta – substituta. V tomto rozhodnutí však Ústavní soud posuzoval situaci odlišnou od nyní projednávané věci, neboť podání obviněného P. B. nebylo opatřeno žádným uznávaným elektronickým podpisem. I v textu zmíněného nálezu sp. zn. I. ÚS 1981/17 přitom Ústavní soud připomněl, že se již v minulosti opakovaně zabýval procesními náležitostmi podání s elektronickým podpisem a v usnesení ze dne 15. 8. 2017, sp. zn. I. ÚS 59/16 se vyjádřil záporně k otázce, zda je možné v trestním řízení zaslat účinné podání prostřednictvím e-mailu bez elektronického podpisu a následně je doplnit v písemné (listinné) podobě. Ústavní soud v tomto rozhodnutí aproboval závěry Nejvyššího správního soudu jako kárného soudu, podle nichž je absence elektronického podpisu nedostatkem formy podání, nikoliv jeho obsahu, přičemž vady formy nelze podle trestního řádu hodnotit jako odstranitelný obsahový nedostatek jedné z povinných náležitostí podání, neboť jejich následkem se o podání vůbec nejedná (srov. usnesení č. j. 11 Kss 2/2017-63 ze dne 27. 4. 2017). Tyto závěry vycházejí z již zmíněného stanoviska pléna Nejvyššího soudu sp. zn. Plsn 1/2015, přičemž v tomto stanovisku Nejvyšší soud mimo jiné konstatuje, že trestní řád nestanoví žádné další zvláštní požadavky na podpis podání, a to ani v případě podání učiněného v elektronické podobě; proto se zde užije obecná úprava vyplývající z ustanovení §6 zák. č. 297/2016 Sb., tedy že k podepisování elektronickým podpisem lze použít pouze uznávaný elektronický podpis.
17. V návaznosti na shora uvedenou argumentaci tak lze dovodit, že e-mailová zpráva zaslaná dne 4. 4. 2018 na elektronickou podatelnu Krajského soudu v Plzni a Nejvyššího soudu nesplňuje náležitosti řádného podání – dovolání a z hlediska zachování lhůty k podání tohoto opravného prostředku nelze k této zprávě přihlížet. Dovolání obviněného v listinné podobě podané jako poštovní zásilka dne 7. 4. 2018 již bylo učiněno po marném uplynutí dvouměsíční lhůty k podání dovolání, tedy opožděně (byť byl jeho text datován již dnem 10. 3. 2018).
18. Z těchto jen stručně uvedených důvodů (§265i odst. 2 tr. ř.) Nejvyšší soud podle §265i odst. 1 písm. c) tr. ř. odmítl dovolání obviněného P. B., neboť bylo podáno opožděně. Proto nebyl oprávněn postupovat podle §265i odst. 3 tr. ř. (věc meritorně přezkoumat) a rozhodnutí učinil v souladu s ustanovením §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. ř.).
V Brně dne 25. dubna 2018
JUDr. Ivo Kouřil
předseda senátu
Vypracoval:
JUDr. Aleš Holík