ECLI:CZ:NS:2018:7.TD.15.2018.1
sp. zn. 7 Td 15/2018-50
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl dne 4. dubna 2018 v neveřejném zasedání, ve věci obviněných D. Š. , D. F., L. V., T. R., právnické osoby Greyjoy corporation s. r. o., se sídlem Parléřova 157/11, Praha 6, právnické osoby Dreamio s. r. o., se sídlem Na Veselí 1206/14, Praha 4, a právnické osoby Destiny Facility s. r. o., se sídlem Pod Sychrovem I 1119, Praha 10, vedené u Okresního soudu v Šumperku pod sp. zn. 4 T 80/2017, o příslušnosti soudu takto:
Podle §24 odst. 1 tr. ř. je k projednání věci příslušný Okresní soud v Šumperku.
Odůvodnění:
Státní zástupce Okresního státního zastupitelství v Šumperku podal dne 10. 11. 2017 (č. l. 4747 tr. spisu) u Okresního soudu v Šumperku obžalobu na výše uvedené obviněné. Na D. Š. pro ad 1) - 96) pokračující zločin podvodu podle §209 odst. 1, odst. 4 písm. d) tr. zákoníku, spáchaný v bodech 19) - 67) ve spolupachatelství podle §23 tr. zákoníku, na D. F. pro ad 19) - 67) pokračující přečin podvodu podle §209 odst. 1, odst. 3 tr. zákoníku, spáchaný ve spolupachatelství podle §23 tr. zákoníku, na L. V. pro ad 1) - 25) a 31) - 35) pokračující přečin podvodu podle §209 odst. 1, odst. 3 tr. zákoníku, spáchaný účastenstvím ve formě pomoci podle §24 odst. 1 písm. c) tr. zákoníku, na T. R. pro ad 68) - 96) pokračující přečin podvodu podle §209 odst. 1, odst. 3 tr. zákoníku, spáchaný účastenstvím ve formě pomoci podle §24 odst. 1 písm. c) tr. zákoníku, na právnickou osobu Greyjoy corporation s. r. o., pro ad 1) - 25) a 31) - 35) pokračující přečin podvodu podle §209 odst. 1, odst. 3 tr. zákoníku, na právnickou osobu Dreamio s. r. o., pro ad 26) - 30) a 36) - 67) pokračující přečin podvodu podle §209 odst. 1, odst. 3 tr. zákoníku a na právnickou osobu Destiny Facility s. r. o., pro ad 68) - 96) pokračující přečin podvodu podle §209 odst. 1, odst. 3 tr. zákoníku.
Přečinů se měli podle obžaloby dopustit v podstatě tím, že (zkráceně uvedeno) obvinění na blíže nezjištěných místech v České republice prostřednictvím internetových obchodů s mobilními telefony a příslušenstvím k mobilním telefonům, zřízených pod doménou ipremium.cz, talkies.cz, cellstore.cz, phonezone.cz, destinymobile.cz, provozovaných společnostmi Greyjoy corporation s. r. o., Dreamio s. r. o., a Destiny Facility s. r. o., celkem v 96 případech se záměrem obohatit se vylákali finanční prostředky v celkové výši 756 773 Kč za zboží nabízené ve výše jmenovaných internetových obchodech, když objednané zboží po uhrazení platby poškozeným nedodali a kupní cenu nevrátili, příp. dodali jiné nebo nefunkční zboží a po vrácení tohoto zboží zákazníkem finanční prostředky nevrátili.
Usnesením Okresního soudu v Šumperku ze dne 15. 1. 2018, sp. zn. 4 T 80/2017, bylo rozhodnuto podle §188 odst. 1 písm. a) tr. ř., o předložení věci Nevyššímu soudu k rozhodnutí o příslušnosti s tím, že Okresní soud v Šumperku není místně příslušný k jejímu projednání (trestní spis byl Nejvyššímu soudu předložen dne 28. 2. 2018). Podle okresního soudu není z jednotlivých útoků popsaných v obžalobě zřejmé, že by jakýkoli útok byl spáchán v obvodu Okresního soudu v Šumperku. Uvedl, že podle §18 odstavec 1 tr. ř. řízení koná soud, v jehož obvodu byl trestný čin spáchán. Pokud jde o úpravu místní příslušnosti podle zákona o trestní odpovědnosti právnických osob, je podle soudu zvláštní úprava místní příslušnosti, a to s ohledem na to, že právnická osoba nemá bydliště jako fyzická osoba. Odlišně upravená místní příslušnost právnické osoby v řízení proti právnickým osobám se však podle soudu netýká základního kritéria určeného podle místa spáchání činu, ani podle posledního kritéria, kde čin vyšel najevo. Pro určení místní příslušnosti podle místa spáchání u právnické osoby bude považováno místo protiprávního jednání fyzické osoby, která tak činila jménem, v zájmu nebo v rámci činnosti právnické osoby, jestliže lze toto jednání přičítat právnické osobě. Hledisko sídla právnické osoby nastupuje až v případě, kdy nelze místo činu zjistit. Z výše uvedeného podle okresního soudu vyplývá, že jak u fyzické osoby, tak u právnické osoby, na něž byla podána obžaloba, je nutno vycházet nejprve ze základního kritéria, a to místa spáchání trestného činu. Podle soudu však z popisu skutků, resp. jednotlivých útoků, nevyplývá žádná návaznost či vztah k obvodu Okresního soudu v Šumperku. Jediný vztah k obvodu Okresního soudu v Šumperku je úřední záznam o podaném vysvětlení ze dne 4. dubna 2014, kdy podal na Policii ČR, Krajské ředitelství policie Olomouckého kraje, Územní odbor Šumperk, E. H., slovenský státní příslušník, trvale bytem Bratislava, vysvětlení a uvedl, že je jednatelem společnosti H. s. r. o., se sídlem v Bratislavě. Z tohoto úředního záznamu o podaném vysvětlení a z dalších úkonů ohledně tohoto útoku vyplývá, že jednatel této společnosti prostřednictvím internetového obchodu objednal mobilní telefon, a to pro poškozenou společnost H. s. r. o., se sídlem Rybičná č. 36D, Bratislava. Byla způsobena hmotná škoda ve výši 13 214 Kč, a to výše uvedené společnosti se sídlem v Bratislavě. Částka 13 214 Kč byla zaplacena z bankovního účtu této slovenské společnosti, a to účtu vedeného ve Slovenské republice č. SK 94 83300000002300140098, faktura byla vystavena na uvedenou společnost, odstoupení od smlouvy rovněž provedla výše uvedená společnost se sídlem v Bratislavě. Podle soudu je tato skutečnost jediným spojením či návazností k okresu Šumperk, má však za to, že tuto skutečnost není možno označovat jako místo, kde nastal následek, avšak je to místo, kde čin vyšel najevo. Soud, v jehož obvodu trestný čin vyšel najevo, je však příslušný teprve v tom případě, když není možné uplatnit žádné z předchozích hledisek uvedených v §18 tr. ř. Z popisu jednání pod bodem 1) podle soudu vyplývá, že E. H. v předmětné záležitosti nejednal za sebe jako fyzickou osobu, nýbrž vystupoval jako jednatel právnické osoby, která má sídlo ve Slovenské republice, zboží objednal pro tuto společnost a rovněž finanční prostředky byly uhrazeny z účtu poškozené slovenské společnosti H. s. r. o., je tedy zřejmé, že následek v daném případě nastal v sídle poškozené společnosti. Obvinění v předmětné věci nevypovídali, jednalo se o internetové obchody a není zřejmé, kde byli jednotliví obvinění v době svého jednání, je však možné určit místní příslušnost podle toho, kde nastal následek, v daném případě bydliště poškozených, resp. sídla poškozených právnických osob. Co se tedy týká trvalého bydliště poškozených, či sídla poškozených společností, ty jsou v okrese řady soudů, nikoli však v okrese Okresního soudu v Šumperku. V úvahu by z tohoto hlediska přicházely následující soudy: Okresní soud Bruntál – bod 2) obžaloby, Karviná – 4), 35), Brno – 5), 23), 71), 76), 81), Třebíč – 6), Děčín – 7), Praha 2 – 8), Praha 5 – 9), 75), Náchod – 10), Příbram – 11), Karlovy Vary – 12), 91, Žďár nad Sázavou – 14), Louny - 15), 44), 93), Praha 9 – 17), 39), Praha 1 – 18), 92), Pelhřimov – 19), Český Krumlov – 20), 30), Praha západ – 21), 55), Ústí nad Labem – 22), Mělník – 24), Jeseník – 25), Kladno – 26), 88), České Budějovice – 27), 38), 45), 69), Praha 6 – 28), 87), Ústí nad Orlicí – 29), 40), 74), Znojmo – 31), Praha 4 – 32), 43), 56), Jablonec nad Nisou – 33), 60), Nový Jičín – 34), 42), 46) - Ostrava – 36), 52), Zlín – 37), 54), Pardubice – 47), 85), Rokycany – 48), Olomouc – 49), Nymburk – 50), Domažlice – 51), Přerov – 57), Litoměřice – 58), Kroměříž – 59), 77), Brno – venkov – 61), 68), 90), Strakonice – 62), Litvínov – 63), Svitavy – 64), Praha 3 – 65), Opava – 66), Hradec Králové – 67), Jičín – 70), 83), Blansko – 72), 80), Břeclav – 73), 86), Plzeň – 78), Uherské Hradiště – 79), 95), Frýdek-Místek – 82), 94), Kutná Hora – 84), Jihlava – 89), Semily – 96). Další poškození mají sídlo ve Slovenské republice – 1), 3), 16), 41), 53) a v bodě 13) ve Spolkové republice Německo. V této souvislosti poukázal okresní soud na rozhodnutí Nejvyššího soudu (sp. zn. 7 Td 16/2017, 11 Td 33/2012), ze kterých vyplývá, že místem spáchání trestného činu podvodu jako distančního deliktu je jednak místo, kde se pachatel dopustil jednání, jímž uvedl někoho v omyl, využil něčího omylu nebo zamlčel podstatné skutečnosti, dále místo, kde vznikla škoda a také místo, kde se pachatel obohatil. Za situace, kdy nebylo jednoznačně zjištěno místo (popř. místa) podvodného jednání obviněného ve vztahu k poškozeným společnostem, tak oproti tomu jsou zřejmá místa, kde došlo k následku přečinu podvodu. V dané věci podle soudu nebylo sice zjištěno, kde konkrétně jednotliví obvinění byli, když jednotlivým poškozeným podávali jednotlivé informace, tedy místo, kde se dopustili jednání, jímž někoho uvedli v omyl, využili něčího omylu nebo zamlčeli podstatné skutečnosti, nicméně ze spisu vyplývá, že se pohybovali zejména v jednotlivých obvodech Prahy, ať se např. jedná o výběry z bankomatů z jednotlivých účtů – zejména Praha 3, Praha 5, pronájem nebytových prostor – Praha 3, fakturační údaje k jednotlivým doménám jsou buď v jednotlivých obvodech Prahy – Praha 4, Praha 11, Praha 10. Soud má za to, že v daném případě by mělo být postupováno podle kritéria prvního a z tohoto nevyplývá, že by místně příslušným byl Okresní soud v Šumperku. I přesto, pokud by bylo určení místní příslušnosti podle prvého kritéria sporné a postupovalo se tedy podle následujícího kritéria, ani v tomto případě nevyplývá, že by místně příslušným měl být Okresní soud v Šumperku, když žádný z obviněných nebydlí, nepracuje či se zdržuje v obvodu zdejšího soudu, stejně tak obviněné právnické osoby nemají sídlo v obvodu zdejšího soudu. Pokud bychom vycházeli z kritéria bydliště obviněných či sídla obviněných právnických osob, přicházely by v úvahu Obvodní soud pro Prahu 1, Obvodní soud pro Prahu 4, Obvodní soud pro Prahu 6, Okresní soud v Liberci či Okresní soud v Příbrami. Jediný vztah k Okresnímu soudu v Šumperku je sepsání úředního záznamu o podaném vysvětlení svědka E. H., kdy se však podle soudu jedná až o poslední kritérium, tedy místo, kde trestný čin vyšel najevo. Soud uzavřel, že v daném případě přichází v úvahu místní příslušnost řady okresních soudů, nikoliv však Okresního soudu v Šumperku.
Nejvyšší soud zhodnotil důkazy použitelné k rozhodnutí podle §24 tr. ř. a dospěl k následujícímu závěru.
Podle §18 odst. 1 tr. ř. koná řízení soud, v jehož obvodu byl trestný čin spáchán. Za místo spáchání trestného činu je třeba obecně považovat místo, kde došlo k jednání pachatele naplňujícímu objektivní stránku trestného činu, i místo, kde nastal nebo měl nastat následek trestného činu. Jestliže následek nastal nebo měl nastat na jiném místě, než na kterém byla vykonána trestná činnost, jde o tzv. distanční delikt (srov. č. 37/1961 a č. 12/1972 Sbírky rozhodnutí a stanovisek NS). Místem spáchání trestného činu podvodu jako distančního deliktu, je jednak místo, kde se pachatel dopustil jednání, jímž někoho uvedl v omyl, využil něčího omylu nebo zamlčel podstatné skutečnosti, dále místo, kde vznikla škoda a také místo, kde se pachatel obohatil. Byla-li podána obžaloba u soudu, v jehož obvodu se nachází kterékoli z těchto míst, stává se tento soud místně příslušným k projednání věci bez ohledu na to, že místně příslušným by podle uvedených hledisek mohl být i jiný soud (srov. usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 16. 3. 1994, sp. zn. Ntd 52/94, publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek NS pod č. R 53/1994).
Aplikujeme-li tyto zásady na uvedený případ, je zřejmé, že se v daném případě jedná o tzv. distanční delikt. Podle obžaloby se měli obvinění vůči poškozeným dopustit přečinu podvodu prostřednictvím internetu. Ve skutkové větě obžaloby se podává, že obvinění měli nabízet zboží prostřednictvím internetu z blíže nezjištěného místa v České republice a měli uvést v omyl celkem 96 poškozených, kteří mají bydliště (případně sídla společností, za které jednaly fyzické osoby) na různých místech České republiky nebo v zahraničí. Tito poškození, uvedeni v omyl tím, že jim bude dodáno zboží v prezentované kvalitě, objednali zboží a za toto také zaplatili, tedy v omylu provedli majetkovou dispozici. Ze spisového materiálu vyplývá, že prvotní informaci o nabízeném zboží získali poškození na předmětných internetových stránkách založených obviněnými pro účely podvodného vylákání peněz od poškozených. Jde-li o tzv. distanční delikt, který měl být spáchán prostřednictvím internetu za situace, kdy osoba uváděná pachatelem v omyl se nachází na jiném místě, než je místo, kde se nachází pachatel, jsou obě tato místa místem spáchání trestného činu. Pro určení místa spáchání trestného činu je tedy podstatné nejen místo, kde se nachází pachatel (při zadávání klamavého inzerátu či nabízení zboží, které od počátku nemá v úmyslu dodat), ale také místo, kde se nachází poškozený v době, kdy je uváděn v omyl. Toto místo pak může být odlišné od místa vzniku následku trestného činu (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. 7 Td 42/2013). Odkaz okresního soudu na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 4. 2017, sp. zn. 7 Td 16/2017, není zcela přiléhavý, ale i v jeho odůvodnění je uvedeno, že za místo spáchání trestného činu lze považovat i místo, kde byly poškozené společnosti uvedeny v omyl.
Z úředních záznamů o podaném vysvětlení E. H. (na které okresní soud poukazuje) ze dne 4. 4. 2014 na č. l. 1 a násl. tr. spisu a ze dne 29. 5. 2014 na č. l. 3 a násl. tr. spisu vyplývá, že E. H. je jednatelem společnosti H. s. r. o., se sídlem v Bratislavě. Do své společnosti, za kterou jednal, objednal telefon nabízený v internetovém obchodě iPremium.cz. Místo, ze kterého tak učinil, tedy kde se nacházel, když byl uveden v omyl, byl Šumperk. Z uvedeného je zřejmé, že tento poškozený (příp. jednatel poškozené společnosti) měl být obviněnými uveden v omyl v místě svého tehdejšího bydliště v Šumperku, H., kam měl být ostatně podle e-mailové komunikace (na č. l. 14 tr. spisu) objednaný telefon také dodán, tedy v obvodu Okresního soudu v Šumperku. Obvod Okresního soudu v Šumperku tak není toliko místem, kde vyšel trestný čin najevo, ale je i místem spáchání trestného činu.
Ačkoliv by v úvahu mohla přicházet místní příslušnost více soudů k projednání věci, tak s ohledem na výše uvedené není pochyb o příslušnosti Okresního soudu v Šumperku, neboť v obvodu tohoto soudu měl být jeden z poškozených uveden v omyl. U tohoto soudu podal státní zástupce obžalobu. Tím byla založena příslušnost tohoto soudu k projednání věci (§22 tr. ř.).
Na základě uvedených důvodů rozhodl Nejvyšší soud tak, jak je uvedeno ve výrokové části tohoto usnesení.
Poučení: Proti tomuto usnesení není stížnost přípustná.
V Brně dne 4. dubna 2018
JUDr. Michal Mikláš
předseda senátu