ECLI:CZ:NS:2018:7.TD.49.2018.1
sp. zn. 7 Td 49/2018-39
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl dne 2. 10. 2018 v neveřejném zasedání, ve věci obviněného R. D. a spol., vedené u Obvodního soudu pro Prahu 10 pod sp. zn. 2 T 81/2018, o věcné příslušnosti soudu takto:
Podle §24 odst. 1 tr. ř. je k projednání věci příslušný Obvodní soud pro Prahu 10.
Odůvodnění:
Dne 3. 7. 2018 podala státní zástupkyně Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 10, u Obvodního soudu pro Prahu 10, obžalobu na celkem 9 obviněných, a to pro zločin nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy, u obviněného R. D. podle §283 odst. 1, 2 písm. a), b), c) tr. zákoníku a u obviněných S. I., J. B., J. S., O. Č., D. B., S. B., L. F. a V. Č. podle §283 odst. 1, 2 písm. a), c) tr. zákoníku.
Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 23. 7. 2018, sp. zn. 2 T 81/2018, bylo podle §188 odst. 1 písm. a) tr. ř. a §24 odst. 1 tr. ř. rozhodnuto tak, že se uvedená trestní věc předkládá Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o věcné příslušnosti, neboť Obvodní soud pro Prahu 10 má za to, že není věcně příslušný k jejímu projednání. Věc byla předložena Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o věcné příslušnosti soudu dne 17. 9. 2018.
V odůvodnění uvedeného usnesení Obvodní soud pro Prahu 10 (dále též jen „soud“ nebo „obvodní soud“) konstatoval, že stávající právní kvalifikace jednání obviněných, s ohledem na zákonem stanovený trest odnětí svobody na dvě léta až deset let, ve smyslu ustanovení §16 a §17 tr. ř. zakládá věcnou příslušnost okresního soudu a vzhledem k místní příslušnosti pak příslušnost Obvodního soudu pro Prahu 10. Soud ale má po předběžném projednání obžaloby za to, že dosud zjištěné skutečnosti a důkazy svědčí pro nutnost kvalifikace jednání u většiny obviněných jako zvlášť závažný zločin nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle §283 odst. 1, 2 písm. a), odst. 3 písm. b), c), odst. 4 písm. c) tr. zákoníku, u obviněného R. D. též podle §283 odst. 2 písm. b) tr. zákoníku, kdy je dána věcná příslušnost krajského soudu. Vzhledem k tomu, že k trestné činnosti mělo docházet v Praze v Ostravě a v Brně, je tak podle soudu dána věcná příslušnost Městského soudu v Praze, Krajského soudu v Brně nebo Krajského soudu v Ostravě. Soudem nejblíže společně nadřízeným těmto soudům je Nejvyšší soud v Brně.
Právní posouzení podle §283 odst. 3 písm. c) tr. zákoníku dovozuje soud z toho, že se obvinění podle obžaloby po dobu cca 14 měsíců, jako členové organizované skupiny, měli dopouštět dovozu a následné distribuce heroinu ve velkém rozsahu, kdy u organizované skupiny naplnění určitého znaku skutkové podstaty je třeba posuzovat v kontextu jednání všech členů organizované skupiny, případně i dalších osob podílejících se na trestné činnosti. Konkrétně pak soud v usnesení uvedl, že podle obžaloby obviněný R. D. měl prodat celkem 1 441,641 g heroinu a dalších 35,5 g heroinu měl doma zjevně k distribuci, tedy celkem 1 477,141 g heroinu (pozn. v usnesení omylem uvedeno 1.4777,141 g). Obviněný J. B. pak měl prodat celkem nejméně 31,383 g heroinu a obviněný S. I. měl sám dalších 240 g heroinu, a to již bez započtení této drogy kterou měl předtím prodat či předat uvedeným spoluobviněným. Tito tři obvinění, tvořící základ organizované skupiny, tak měli podle soudu prodat v rámci jedné trestné činnosti v součtu celkem 1 748,524 g heroinu, s celkovým množstvím účinné látky 244,793 g, počítané z nejnižší zjištěné koncentrace u zajištěné drogy, což je množství výrazně překračující spodní hranici znaku „velkého rozsahu“ ve smyslu §283 odst. 3 písm. c) tr. zákoníku, kdy podle výkladového stanoviska Nejvyššího soudu sp. zn. Tpjn 301/2013 je u heroinu velkým rozsahem 200 g účinné látky, resp. 1 500g celkového množství drogy. V případě právního posouzení jednání obviněných podle §283 odst. 3 písm. c) tr. zákoníku, jsou obvinění ohroženi trestem odnětí svobody na 8 až 12 let, což již zakládá věcnou příslušnost krajského soudu, když podle §17 odst. 1 tr. ř. krajský soud koná v prvním stupni řízení o trestných činech, pokud na ně zákon stanoví trest odnětí svobody, jehož dolní hranice činí nejméně pět let, nebo pokud za ně lze uložit výjimečný trest.
Z výše uvedeného celkového množství heroinu pak soud dovozuje také spáchání jednání organizované skupiny v úmyslu získat značný prospěch a tedy jeho právní posouzení také podle §283 odst. 3 písm. b) tr. zákoníku. K tomu soud uvedl, že i když cena heroinu, za kterou jej obvinění R. D., J. B. a S. I. prodávali, ve většině případů není známá, je však u určitých případech prokazována důkazy, bude věcí věcně příslušného soudu jak vyhodnotí přesvědčivost těchto důkazů, ale i kdyby se vycházelo z nejnižší takto prokazované prodejní ceny heroinu 500 Kč za gram, tak celkově vychází prodejní cena nejméně 874 260 Kč, tedy výrazně více než je hranice značného prospěchu (pozn. 500 000 Kč). K tomu soud uvedl, že si je vědom skutečnosti, že při zjišťování výše prospěchu je nutno od prodejní ceny distributora drogy odečíst cenu, za kterou drogu sám koupil, avšak uvedení obvinění žádnou takovou cenu prozatím netvrdí a bude věcí dokazování v hlavním líčení, jak bude jejich prospěch nakonec reálně prokázán. Minimálně jednání obviněných R. D., J. B. a S. I., že ale směřovalo k získání značného prospěchu.
Obvodní soud pro Prahu 10 má pak také za to, že minimálně jednání obviněných R. D., J. B. a S. I., v případě prokázání skutkového děje vymezeného v obžalobě, naplňuje také znaky kvalifikované skutkové podstaty podle §283 odst. 4 písm. c) tr. zákoníku, tedy spáchání činu ve spojení s organizovanou skupinou působící ve více státech. Podle obžaloby, že tito obvinění distribuovali heroin, který předtím alespoň z většiny obviněný S. I. obstaral mimo území České republiky od blíže neidentifikované osoby. Také tato okolnost, že bude sice rovněž předmětem dokazování v hlavním líčení, ale opakované obstarávání drogy pachatelem od blíže neidentifikované osoby na území cizího státu a její následné rozprodávání na území České republiky v úzké součinnosti s dalšími alespoň dvěma pachateli, na které byli napojeni další distributoři, podle soudu odůvodňuje závěr o spáchání trestného činu podle §283 odst. 1, 4 písm. c) tr. zákoníku, tj. ve spojení s organizovanou skupinou působící ve více státech.
Z uvedených důvodů je podle Obvodního soudu pro Prahu 10 dána věcná a místní příslušnost Městského soudu v Praze, Krajského soudu v Brně nebo Krajského soudu v Ostravě a proto byla věc předložena k rozhodnutí o věcné příslušnosti Nejvyššímu soudu, jako soudu nejblíže společně nadřízenému všem uvedeným soudům.
Nejvyšší soud je s ohledem na shora uvedené příslušný k rozhodnutí o věcné příslušnosti soudu, ale považuje závěry Obvodního soudu pro Prahu 10 za minimálně předčasné, když skutečnosti vyplývající z obžaloby a z trestního spisu jim prozatím nenasvědčují. Předně, pokud jde o právní posouzení podle §283 odst. 3 písm. c) tr. zákoníku (pozn. ve velkém rozsahu), Nejvyšší soud nepokládá obvodním soudem uváděný rozhodující údaj o celkovém množství 1 477,141 g heroinu (dále též „drogy“) v dispozici obviněného R. D. a následně i dalších obviněných, za natolik podložený, aby mohl být již v tomto stadiu řízení po podání obžaloby podkladem úvah o možném přísnějším právním posouzení žalovaného jednání. Jak vyplývá z obsáhlého a těžko přehledného skutku uvedeného v obžalobě, citovaného i v rozhodnutí soudu o předložení věci k rozhodnutí o věcné příslušnosti, údaje o množství heroinu jsou uváděny do značné míry neurčitě, někdy jsou sice upřesňovány minimálním počtem případů ale bez uvedení množství prodeje heroinu (viz prodej J. M.), prodej heroinu obviněným S. I. neustanovené osobě z Balkánu je uveden v přibližném množství, údaje o nabídkách určitého množství heroinu a jeho prodeji se liší a není zřejmé, zda se jedná o prodej nabídnuté drogy nebo jiné další její množství (viz např. opakované nabídky heroinu a její následný prodej J. D. R. K.), liší se údaje o kvalitě drogy. Totéž ohledně neurčitosti platí i o prodeji drogy obviněné O. Č. („prodával heroin 10 až 15 g 2x do měsíce, minimálně…“).
Protože obvodní soud z výše uvedeného celkového množství heroinu pak dovozuje také spáchání jednání organizované skupiny v úmyslu získat značný prospěch, a tedy jeho možné právní posouzení také podle §283 odst. 3 písm. b) tr. zákoníku, neshledal Nejvyšší soud ani v tomto důvod pro změnu věcné příslušnosti soudu.
Nejvyšší soud nepřisvědčil ani názoru obvodního soudu, že minimálně jednání obviněných R. D., J. B. a S. I. může naplňovat také znaky kvalifikované skutkové podstaty podle §283 odst. 4 písm. c) tr. zákoníku, tedy spáchání činu ve spojení s organizovanou skupinou působící ve více státech. Obvodní soud sám podmiňuje toto právní posouzení prokázáním skutkového děje vymezeného v obžalobě s tím, že tato okolnost bude rovněž předmětem dokazování v hlavním líčení. Pokud ale spáchání činu ve spojení s organizovanou skupinou působící ve více státech dovozuje pouze z popisu skutku v obžalobě kde je uvedeno, že si obviněný R. D. obstarával heroin od obviněného S. I., „který ho obstaral mimo území České republiky od blíže neztotožněné osoby za účelem další distribuce“ obviněným R. D. a J. B., tak skutečnosti vyplývající z obžaloby a z trestního spisu nenasvědčují spáchání činu ve spojení s organizovanou skupinou působící ve více státech. Pro takovýto závěr nesvědčí výpovědi uvedených tří obviněných, když využili svého práva a k věci nevypovídali. Z výpovědí dalších spoluobviněných nebo svědků pak vyplývá, že o původu heroinu nic neví. Bez konkrétnějších zjištění nelze jednání obviněných považovat za spáchané ve spojení s organizovanou skupinou působící ve více státech ani na základě toho, co je uvedeno rovněž v obžalobě, že obviněný S. I. „poměrně často jezdil domů na Balkán, odkud se vracel do České republiky“. Heroin je obecně vždy zahraničního původu a musí tedy být někým dovezen do České republiky, která není místem jeho produkce. Pokud se přitom v obžalobě uvádí kontakt obviněného S. I. s blíže neustanovenou osobou z Balkánu, tak tato osoba neměla dodávat ale koupit od něj heroin v České republice a z vyhodnocení odposlechů pak vyplývá, že obviněný S. I. měl heroin k dispozici denně, ukrytý na nezjištěném místě mimo své bydliště a neztotožněný muž z Balkánu si u něj heroin objednal. Jak ale uvedl Nejvyšší soud např. v usnesení ze dne 9. 7. 2014, sp. zn. 3 Tdo 613/2014, v souvislosti se znakem ve spojení s organizovanou skupinou působící ve více státech, že „takováto organizovaná skupina může, ale také nemusí působit přímo v České republice, neboť postačí, když je pachatel pouze ve spojení s takovou organizovanou skupinou působící mimo území České republiky ve více jiných státech a není podstatné, zda pachatel skutečně takový druhý stát fyzicky navštíví. Čin je totiž spáchán ve spojení s organizovanou skupinou, je-li pachatel, který může, ale nemusí být členem organizované skupiny, při jejím páchání jakkoli navázán (osobně, telefonicky, prostřednictvím internetu apod.) na organizovanou skupinu. Pachatel tedy může být sám členem organizované skupiny, ale může s touto toliko spolupracovat“.
Nelze tedy za stávající důkazní situace přisvědčit obvodnímu soudu v tom, že skutečnosti vyplývající z obžaloby a z trestního spisu odůvodňují závěr o spáchání daného trestného činu ve spojení s organizovanou skupinou působící ve více státech. Ty prozatím pouze vyvolávají podezření o možném spáchání trestného činu podle §283 odst. 1, 4 písm. c) tr. zákoníku, tj. ve spojení s organizovanou skupinou působící ve více státech, ale pro takový závěr musí být zjištěny konkrétní skutečnosti svědčící o spojení s organizovanou skupinou působící ve více státech.
Důvodem pro předběžné projednání obžaloby a případného rozhodnutí na jeho základě je, že skutečnosti vyplývající z obžaloby a z trestního spisu nasvědčují tomu, že věc patří do pravomoci jiného orgánu než soudu anebo do příslušnosti jiného soudu než toho, k němuž byla podána obžaloba. V daném případě ale podle Nejvyššího soudu skutečnosti vyplývající z obžaloby a z trestního spisu tomu nenasvědčují a relevantní závěry bude případně možné učinit až na základě výsledků dokazování v hlavním líčení, jak to ostatně i obvodní soud opakovaně uvádí v usnesení o předložení věci k rozhodnutí o věcné příslušnosti soudu Nejvyššímu soudu. K tomu lze připomenout, že všechny relevantní skutečnosti byly velmi dobře známy i státnímu zástupci, který zjevně po zvážení dosavadní důkazní situace neshledal důvody pro podání obžaloby pro zvlášť závažný zločin nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle §283 odst. 1, 2 písm. a), odst. 3 písm. b), c), odst. 4 písm. c) tr. zákoníku.
Tímto rozhodnutím Nejvyšší soud samozřejmě nijak nepředjímá možné výsledky dokazování v hlavním líčení, které nakonec mohou po jejich důsledném zvážení vést k obdobnému procesnímu postupu obvodního soudu, který ale musí být podložen konkrétními skutečnostmi vyplývajícími z provedeného dokazování v hlavním líčení a musí být pečlivě a podrobně odůvodněn.
Z uvedených důvodů bylo o věcné příslušnosti soudu rozhodnuto tak, jak je ve výroku tohoto usnesení uvedeno.
Poučení: Proti tomuto usnesení není stížnost přípustná.
V Brně dne 2. 10. 2018
JUDr. Michal Mikláš
předseda senátu