Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 12.12.2018, sp. zn. 7 Td 59/2018 [ usnesení / výz-D ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2018:7.TD.59.2018.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2018:7.TD.59.2018.1
sp. zn. 7 Td 59/2018-8 USNESENÍ Nejvyšší soud v trestní věci obviněného L. K. , nar. XY ve XY, trvale bytem XY, okres Znojmo, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 6 pod sp. zn. 41 T 42/2018, rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 12. 12. 2018 o místní příslušnosti soudu takto: Podle §24 odst. 1 tr. ř. je k projednání věci příslušný Obvodní soud pro Prahu 6. Odůvodnění: Dne 5. 9. 2018 podala státní zástupkyně Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 6 u Obvodního soudu pro Prahu 6 obžalobu na obviněného L. K. pro přečin zanedbání povinné výživy podle §196 odst. 1 tr. zákoníku. Tohoto přečinu se měl podle obžaloby dopustit tím, že (zkráceně uvedeno) v době od prosince 2015 do 30. 3. 2018 v Praze 6 ani jinde řádně neplnil vyživovací povinnost na svého nezletilého syna AAAAA (pseudonym), který byl svěřen do poručnické péče I. V., ačkoli mu tato povinnost plyne ze zákona č. 89/2012 Sb., Občanský zákoník, a která byla stanovena rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 6 (uvedeného v obžalobě), ve výši 2 000 Kč splatných na účet Úřadu práce ČR, krajská pobočka Domažlická 1139/11, Praha 3, vždy do každého 15. dne v měsíci předem, za předmětné období poškozenému Úřadu práce ČR na výživném dluží částku 56 000 Kč, přičemž úmyslné zavinění je spatřováno v tom, že ačkoli si své zákonné vyživovací povinnosti byl vědom, nezajistil si žádné zaměstnání s dostatečným příjmem, který by mu umožňoval výživné řádně a v plné výši plnit, i když nebyly zjištěny žádné skutečnosti, které by mu v tom bránily, o snížení vyživovací povinnosti nepožádal. Nejvyššímu soudu byl dne 11. 9. 2018 předložen trestní spis Obvodního soudu pro Prahu 6 pod sp. zn. 41 T 42/2018, k rozhodnutí o návrhu soudu na odnětí věci tomuto soudu a její přikázání Okresnímu soudu ve Znojmě. Usnesením Nejvyššího soudu ze dne 26. 9. 2018, sp. zn. 7 Td 47/2018, bylo rozhodnuto, že podle §25 tr. ř. se věc Obvodnímu soudu pro Prahu 6 neodnímá. Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 31. 10. 2018, sp. zn. 41 T 42/2018, byla podle §314c odst. 1 písm. a) tr. ř. a §188 odst. 1 písm. a) tr. ř. věc obviněného L. K. předložena Nejvyššímu soudu, tentokrát k rozhodnutí o místní příslušnosti s tím, že se Obvodní soud pro Prahu 6 (dále též jen „soud“) domnívá, že není místně příslušný k projednání věci. Obvodní soud uvedl, že v případě trestného činu zanedbání povinné výživy se jedná o trvající trestný čin a zároveň o tzv. distanční delikt, kdy místem spáchání trestného činu je jak místo, kde se pachatel zdržoval v době neplnění alimentační povinnosti, tak místo, kde se zdržovala oprávněná osoba, jíž mělo být placeno výživné (v tomto případě sídlo úřadu, k rukám, kterého měl obviněný výživné hradit). Pokud se obviněný v rozhodné době zdržoval na více místech, je místem spáchání každé z nich. Podle obvodního soudu je zřejmé, že místem, kde mělo být výživné hrazeno, je sídlo Úřadu práce ČR, krajské pobočky Domažlická 1139/11, Praha 3. Místem spáchání trestného činu je tak podle soudu v obvodu Obvodního soudu pro Prahu 3. Pokud jde o místo, kde se zdržoval obviněný v době neplnění svých povinností vůči synovi, jde o obvod Okresního soudu ve Znojmě. Ze zprávy PČR, územní odbor Znojmo, podle soudu vyplývá, že pokud jde o obviněného, jedná se o místního bezdomovce, který se dlouhodobě zdržuje v nepoužívaných stavebních buňkách v obci Šanov, okres Znojmo. Po vyhoření buňky a po hospitalizaci obviněného v nemocnici z důvodu popálení, tento žije v maringotce, kterou mu koupil jeho bratr a postavil na pozemku v obci Hrabětice, okres Znojmo. V obci Hrabětice si na poště obvykle přebírá poštu. Dále soud poukázal na skutečnosti vyplývající ze spisu. Zejména popsal hospitalizaci obviněného v dubnu 2018, skutečnost, že se obviněný se synem nestýká a ani neví, kde se syn nachází a jak by se k soudu v Praze dostal. Obviněný není nikde zaměstnán, bere pouze sociální dávky ve výši 3 410 Kč. Usnesení o zahájení trestního stíhání bylo obviněnému doručeno do nemocnice Znojmo, prostudování spisu při skončení vyšetřování se nezúčastnil. Ze zpráv Úřadu práce ČR je dále zřejmé, že obviněný nebyl a není veden v žádných evidencích u krajské pobočky v Praze. Naopak je obviněný od 5. 9. 2017 veden v evidenci uchazečů o zaměstnání u Úřadu práce ČR, krajské pobočky v Brně. Ze zprávy Úřadu práce ČR, krajské pobočky v Brně, kontaktní pracoviště Znojmo, vyplývá, že obviněný je veden i v aplikacích, které evidují výplaty dávek, podle kterých pobíral od června 2014 do srpna 2016 a opět od září 2017 do dubna 2018 příspěvek na živobytí. Z tabulky vyplacených dávek je dále zřejmé, že dávky byly vypláceny poštovní poukázkou na jméno obviněného a na adresu XY, Hrabětice. Z výpisu z centrální evidence exekucí je zřejmé, že na obviněného je vedena celá řada exekucí, o nichž rozhodoval Okresní soud ve Znojmě. U všech soudů, u kterých byly vedeny jak trestní, opatrovnické, či exekuční věci obviněného, má vždy jako místo bydliště uvedenou adresu XY, Šanov, tedy adresu nacházející se v obvodu Okresního soudu ve Znojmě. Z výše uvedených důvodů je, podle soudu, zřejmé, že obviněný se v době, kdy se měl dle obžaloby dopustit v obžalobě specifikované trestní činnosti, v obvodu Obvodního soudu pro Prahu 6 vůbec nezdržoval a naopak se zdržoval, resp. bydlel, v obvodu Okresního soudu ve Znojmě. Obvod Obvodního soudu pro Prahu 6 pak není ani místem, kde je sídlo úřadu, k jehož rukám je obviněný povinen hradit výživné, ani místem, kde by se obviněný, byť jen po krátkou dobu, fakticky zdržoval a neplnil zde vyživovací povinnost vůči nezletilému synovi. Není tak podle obvodního soudu dána místní příslušnost Obvodního soudu pro Prahu 6 k projednání věci. Místně příslušným soudem je tedy buď Obvodní soud pro Prahu 3, nebo Okresní soud ve Znojmě. Podle §18 odst. 1 tr. ř. koná řízení soud, v jehož obvodu byl trestný čin spáchán. Za místo spáchání trestného činu je třeba obecně považovat místo, kde došlo k jednání pachatele (v daném případě opomenutí), naplňujícímu objektivní stránku trestného činu, i místo, kde nastal nebo měl nastat následek trestného činu. Obviněný se měl svým jednáním dopustit přečinu zanedbání povinné výživy podle §196 odst. 1 tr. zákoníku. Místem spáchání trestného činu zanedbání povinné výživy je jak místo, kde měl pachatel pobyt v čase neplnění vyživovací povinnosti, tak i místo, kde měla pobyt oprávněná osoba (srov. rozhodnutí č. 44/1971 Sb. rozh. tr.). V uvedené věci z obsahu trestního spisu vyplývá, že rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 29. 2. 2016 (právní moc 4. 3. 2016) sp. zn. 51 P 68/2012, byla I. V. jmenována poručníkem nezletilého BBBBB (nyní AAAAA) a nezletilý jí byl svěřen do poručnické péče (č. l. 25 tr. spisu). Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 18. 6. 2013, sp. zn. 51 P 68/2012 (v právní moci 18. 3. 2014), byla obviněnému stanovena vyživovací povinnost ve výši 2000 Kč měsíčně, k rukám České republiky - Úřadu práce České republiky (viz č. l. 22 tr. spisu). Nikoliv tedy konkrétně krajské pobočce Domažlická 1139/11, Praha 3, jak obvodní soud opsal z obžaloby. Objektem trestného činu zanedbání povinné výživy je nárok na výživu. Předmětem útoku je osoba, vůči níž má pachatel zákonnou vyživovací povinnost [ŠÁMAL Pavel, ŠÁMALOVÁ Milada. §196 (Zanedbání povinné výživy). In: ŠÁMAL Pavel, GŘIVNA Tomáš, HERCZEG Jiří, KRATOCHVÍL Vladimír, PÚRY František, RIZMAN Stanislav, ŠÁMALOVÁ Milada, VÁLKOVÁ Helena, VANDUCHOVÁ Marie. Trestní zákoník (EVK). 2. vydání. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2012, s. 1916. ]. Jednání rodičů, popřípadě jiných osob, které zaviněně neplatí výživné soudem určené nezletilému dítěti, které je v pěstounské péči a jemuž stát poskytuje příspěvek na úhradu jeho potřeb, popřípadě se této vyživovací povinnosti vyhýbají, naplňuje znaky trestného činu zanedbání povinné výživy podle §196 (srov. R 41/1977). Pokud je dítě svěřeno do pěstounské péče, i nadále trvá vyživovací povinnost rodičů vůči dětem. Při svěření dítěte do pěstounské péče (jemuž tak náleží příspěvek na úhradu potřeb dítěte v pěstounské péči) dochází pouze k přechodu nároku na výživné určené rozhodnutím soudu na stát (srov. přiměřeně R 10/1977). Je-li výživné určené rozhodnutím soudu vyšší než příspěvek na úhradu potřeb dítěte, náleží dítěti rozdíl mezi výživným a tímto příspěvkem (srov. komentář ASPI k ustanovení §47f zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí). Aplikujeme-li výše uvedené zásady na tento případ je zřejmé, že obviněný L. K. má vyživovací povinnost vůči svému nezletilému synovi AAAAA, který byl svěřen do poručnické péče I. V. Nárok na výživné v tomto případě přešel na stát reprezentovaný Úřadem práce České republiky. Na účet tohoto úřadu je obviněný povinen plnit. Oprávněnou osobou je však i nadále nezletilé dítě obviněného, k němuž má obviněný vyživovací povinnost. Z hlediska místní příslušnosti soudu k projednání věci, je tak rozhodné nejen sídlo úřadu, na jehož účet má obviněný povinnost platit výživné stanovené mu soudem, ale zůstává jím i bydliště oprávněné osoby, tedy místo kde bydlí nezletilé dítě obviněného svěřené v tomto případě do poručnické péče. Nezletilý syn obviněného, jak vyplývá z obsahu spisu, žije v poručnické péči u I. V., oba s adresou trvalého bydliště XY, Praha 6 – Střešovice, tedy v obvodu Obvodního soudu pro Prahu 6. Obvod Obvodního soudu pro Prahu 6, s ohledem na bydliště nezletilého syna obviněného, k němuž má obviněný vyživovací povinnost, je tedy také místem spáchání trestného činu zanedbání povinné výživy podle §196 odst. 1 tr. zákoníku, který je obviněnému kladen za vinu. Obvodní soud pro Prahu 6 je tak místně příslušný k projednání věci obviněného L. K. Nejvyšší soud pouze dodává, že v souvislosti s neplněním vyživovací povinnosti obviněného L. K. k jeho nezletilému synovi, bylo již Obvodním soudem pro Prahu 6 rozhodováno, a to trestním příkazem ze dne 1. 12. 2015, sp. zn. 16 T 131/2015, jímž byl obviněný uznán vinným přečinem zanedbání povinné výživy podle §196 odst. 1 tr. zákoníku a byl mu uložen trest, přičemž soud v tomto případě svou místní příslušnost nesporoval. Dokonce ani samosoudce Obvodního soudu pro Prahu 6 v této nyní projednávané další související trestní věci vedené pod sp. zn. 41 T 42/2018, neměl pochybnosti o místní příslušnosti soudu a návrhem ze dne 6. 9. 2018 předložil věc Nejvyššímu soudu pouze k rozhodnutí o delegaci podle §25 tr. ř. z důvodu vhodnosti. Poté co usnesením Nejvyššího soudu ze dne 26. 9. 2018, sp. zn. 7 Td 47/2018, bylo rozhodnuto, že se podle §25 tr. ř. věc Obvodnímu soudu pro Prahu 6 neodnímá, čímž se fakticky i potvrzuje místní příslušnost soudu, protože odnětí věci podle §25 tr. ř. je možné jen soudu místně příslušnému, samosoudce neučinil kroky k projednání věci ale, na rozdíl od svého předchozího postupu, začal dodatečně zpochybňovat místní příslušnost Obvodního soudu pro Prahu 6 k projednání věci, a to usnesením ze dne 31. 10. 2018, sp. zn. 41 T 42/2018, které je předmětem tohoto rozhodnutí Nejvyššího soudu. Na základě uvedených důvodů rozhodl Nejvyšší soud tak, jak je uvedeno ve výrokové části tohoto usnesení. Nejvyšší soud rozhodující o místní příslušnosti podle §24 odst. 1 tr. ř. nad rámec tohoto rozhodnutí uvádí, že nerozhodoval podle §24 odst. 2 tr. ř. o odnětí a přikázání věci, neboť k tomu již ve svém předchozím rozhodnutí o návrhu na delegaci neshledal existenci důležitých důvodů ve smyslu §25 tr. ř. V trestním spise se nenachází žádné zprávy, zejména lékařské o tom, že by obviněný nebyl v současné době schopen se, byť jednorázově, dostavit ve své trestní věci k příslušnému soudu do Prahy. Přičemž důvodem takové neschopnosti dostavit se k příslušnému soudu na straně obviněného může být zejména značně vysoký věk obviněného nebo závažné zdravotní problémy, které např. výrazně omezují jeho mobilitu. Skutečnost, že obviněný žije v podstatě životem bezdomovce, není nijak neobvyklá a nelze ji bez dalšího považovat za důležitý důvod opodstatňující postup podle §25 tr. ř. Nejvyšší soud navíc zdůrazňuje, že účast u soudního jednání je právem obviněného, nikoli jeho povinností a trestní řád obsahuje také ustanovení, která umožňují řešit situace, kdy obviněný o soudní jednání v jeho trestní věci nejeví zájem. Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 12. 12. 2018 JUDr. Michal Mikláš předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:12/12/2018
Spisová značka:7 Td 59/2018
ECLI:ECLI:CZ:NS:2018:7.TD.59.2018.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Místní příslušnost
Dotčené předpisy:§24 odst. 1 tr. ř.
Kategorie rozhodnutí:D
Staženo pro jurilogie.cz:2019-03-22