ECLI:CZ:NS:2018:7.TD.61.2018.1
sp. zn. 7 Td 61/2018-8
USNESENÍ
Nejvyšší soud ve věci obviněného M. B. , nar. XY, trvale bytem XY, vedené u Okresního soudu v Karviné pod sp. zn. 10 T 24/2018, projednal v neveřejném zasedání konaném dne 5. 12. 2018 návrh obviněného na odnětí a přikázání věci a rozhodl takto:
Podle §25 tr. ř. se věc Okresnímu soudu v Karviné neodnímá .
Odůvodnění:
Státní zástupce Okresního státního zastupitelství v Karviné podal u Okresního soudu v Karviné obžalobu na obviněného pro ad 1) zločin podvodu podle §209 odst. 1, 4 písm. d) tr. zákoníku a ad 2) přečin podvodu podle §209 odst. 1, 2 tr. zákoníku.
Krajský soud v Ostravě předložil Nejvyššímu soudu dne 23. 11. 2018 trestní spis Okresního soudu v Karviné, sp. zn. 10 T 24/2018, ve věci obviněného M. B., s návrhem tohoto obviněného na postup podle §25 tr. ř.
Obviněný svým podáním ze dne 24. 7. 2018 (č. l. 385 tr. spisu), adresovaném Krajskému soudu v Ostravě, učinil návrh na odnětí a přikázání věci podle §25 tr. ř. Navrhl odnětí věci předsedkyni senátu Okresního soudu v Karviné Mgr. Evě Fabšíkové. Návrh odůvodnil podle svých slov nekompetentností uvedené soudkyně při vedení řízení proti jeho osobě. Uvedl, že se v jeho věci jedná o majetkovou kauzu s prvky týkajícími se zahraničí. Podle obviněného soud ani státní zástupce neznal terminus technicus „apostilla“. Jde podle obviněného o tak základní výraz, že jeho neznalost svědčí o nekompetentnosti předmětného soudu. Obviněný dále popisoval, že v dalším jednání byl opět problém tentokrát s výrazem „off shore“. Obviněný v neposlední řadě poukazuje na podle něj evidentní zaujatost ze strany soudkyně. Při jednání byl napomínán za pokládání sugestivních a navádějících otázek, přitom členové senátu vůči jeho osobě postupovaly shodně. Předsedkyně senátu údajně nutila svědkyni A. D. odpovídat i na skutečnosti, jež nejsou předmětem obžaloby. Předsedkyně senátu, že pro navození negativního dojmu o jeho osobě, používá civilní řízení vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2, které však podle obviněného nemá s touto trestní věcí nic společného. Soudkyně se ho údajně snaží pouze poškodit. Svědek J. Š. při své výpovědi opakovaně uvedl, že je ovlivněn zněním obžaloby a tak vypovídá podle obžaloby. To je podle obviněného nepřípustné, když svědek neuvádí reálné skutečnosti, ale pouze opakuje znění obžaloby. Svědectví takového svědka by mělo být podle obviněného negováno. Soud však na tuto skutečnost nereagoval. Obviněný se tímto postupem cítí být poškozen a znevýhodněn. Má za to, že těmito skutečnostmi je dostatečně prokázána nekompetentnost soudu, který vede údajně neobjektivní řízení proti jeho osobě. Obviněný proto navrhl, aby byla věc Okresnímu soudu v Karviné odňata a přikázána jinému soudu, který bude soudit v souladu s dikcí zákona. V podání ze dne 27. 10. 2018 (č. l. 395 tr. spisu) obviněný doplnil návrh tak, aby byla věc přikázána některému z obvodních soudů v Praze, jako další alternativu uvedl Okresní soud v Opavě.
K návrhu obviněného na postup podle §25 tr. ř. se vyjádřil státní zástupce Okresního státního zastupitelství v Karviné. Považuje skutečnosti uváděné obviněným za neopodstatněné. Námitky k pojmu „apostilla“ nemají podle státního zástupce nic společného se skutkem kladeným obviněnému za vinu. Tvrzená podjatost soudkyně je podle státního zástupce pouze výsledkem subjektivního hodnocení průběhu hlavního líčení obviněným. Tvrzení, že svědek J. Š. je ovlivněn zněním obžaloby, je podle státního zástupce v rozporu s provedeným dokazováním, když tento svědek vypovídal u hlavního líčení shodně jako v přípravném řízení, kdy ještě obžaloba nebyla podána. Nebyly podle státního zástupce ani zjištěny žádné skutečnosti, které by mohly vést k odmítnutí výpovědi svědkyně A. D. Státní zástupce uzavřel, že neobjektivnost nelze spatřovat v tom, že se soud snaží pečlivě provést dokazování.
Nejvyšší soud projednal předložený návrh obviněného na delegaci věci a dospěl k následujícímu závěru.
Podle §25 tr. ř. může být věc z důležitých důvodů odňata příslušnému soudu a přikázána jinému soudu téhož druhu a stupně. Pojem „důležité důvody“ sice není v zákoně blíže definován, ale je nepochybné, že se musí jednat o skutečnosti, jež budou svou povahou výjimečné, neboť ustanovení §25 tr. ř., dle něhož lze v určitých případech věc delegovat k jinému soudu, je zákonným průlomem do zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci, vyjádřené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání jinému soudu musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly vybočení z výše citovaného ústavního principu.
Z obsahu spisového materiálu vyplývá, že se trestní věc obviněného v době rozhodování Nejvyššího soudu o jeho návrhu na delegaci, nachází ve stadiu řízení před soudem prvního stupně. Ve věci sp. zn. 10 T 24/2018 již proběhlo hlavní líčení v termínech 17. 5. 2018 a 23. 7. 2018. Není sporu o tom, že Okresní soud v Karviné je místně i věcně příslušným soudem k projednání a rozhodnutí trestní věci obviněného (místní příslušnost soudu nesporuje ani obviněný), jakož i je zřejmé, že Nejvyšší soud je příslušný k rozhodnutí o návrhu obviněného na odnětí věci příslušnému soudu, neboť je nejblíže společně nadřízeným soudem Okresnímu soudu v Karviné a některému z obvodních soudů v Praze, jak navrhuje obviněný.
Podstatou návrhu obviněného na delegaci v této věci jsou jeho obavy, že Okresní soud v Karviné, resp. žádný ze soudců tohoto soudu (zejména JUDr. E. Fabšíková) není schopen v jeho věci nestranně rozhodovat. Tuto svoji domněnku, jak vyplývá z obsahu jeho podání, založil na zcela subjektivním vnímání dosavadního postupu trestního řízení v jeho věci. Obviněný evidentně nesouhlasí se způsobem provádění dokazování v hlavním líčení. Z dosud provedených důkazů – výpovědí svědků – vyvozuje své vlastní závěry a zcela pomíjí, že je zcela na soudu, jaké důkazy budou provedeny a jak budou tyto důkazy hodnoceny. Nejvyšší soud v takových, ničím nepodložených, argumentech obviněného, vyplývajících toliko z jeho nespokojenosti s dosavadním průběhem řízení, neshledal důležité důvody pro tak výjimečný postup jakým je postup podle §25 tr. ř.
Je zcela zjevné, že obviněný své přesvědčení o neschopnosti všech soudců Okresního soudu v Karviné nestranně v jeho věci rozhodovat, postavil především na svém subjektivním vnímání průběhu trestního řízení proti jeho osobě, na svém nesouhlasu s postupem orgánů činných v trestním řízení v jeho věci.
Důvodem ke změně místní příslušnosti soudu podle §25 tr. ř. však nemůže být jakákoliv, v tomto případě nepodložená, nedůvěra obviněného v objektivní rozhodování všech soudců okresního soudu v trestní věci obviněného. V obecné rovině Nejvyšší soud upozorňuje, že v zásadě se lze domáhat vyloučení jen těch konkrétních soudců, kteří jako zákonní soudci jsou určeni rozvrhem práce příslušného soudu k projednání a rozhodnutí předmětné věci. Teprve pro případ, že by došlo k rozhodnutí o jejich vyloučení z projednávání a rozhodování věci (popř. k vyloučení některého z nich), by přicházelo v úvahu zabývat se povahou a důvody, pro které zákonný soudce příslušného soudu je vyloučen z rozhodování a zda tyto důvody by se případně mohly vztahovat i k dalším zákonným soudcům tohoto soudu. Taková situace v posuzované věci není dána. V předmětné věci bylo navíc k námitkám obviněného (shodným jako v návrhu na delegaci) usnesením Okresního soudu v Karviné ze dne 27. 8. 2018, sp. zn. 10 T 24/2018, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 13. 11. 2018, sp. zn. 5 To 435/2018, rozhodnuto, že předsedkyně senátu JUDr. E. Fabšíková není vyloučena z vykonávání úkonů trestního řízení ve věci obviněného.
Nezbývá než konstatovat, že obviněný ve svém návrhu na odnětí jeho trestní věci Okresnímu soudu v Karviné a její přikázání některému z obvodních soudů v Praze, neuvedl žádné závažné argumenty, které by byly natolik zřetelné a zřejmé, že by jednoznačně prokazovaly důvodnost jeho návrhu. Odnětí věci místně příslušnému soudu a její přikázání jinému věcně příslušnému soudu, je rozhodnutím výjimečným a znamená průlom do zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci, vyjádřené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Pro takový postup musí být dány důležité důvody, které ale Nejvyšší soud neshledal.
Nejvyšší soud proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výrokové části tohoto usnesení.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 5. 12. 2018
JUDr. Michal Mikláš
předseda senátu