ECLI:CZ:NS:2018:7.TD.62.2017.1
sp. zn. 7 Td 62/2017-8
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl dne 10. ledna 2018 v neveřejném zasedání v trestní věci obviněných J. B., a V. R. , vedené u Obvodního soudu pro Prahu 6 pod sp. zn. 2 T 104/2017, o příslušnosti soudu takto:
Podle §24 odst. 1 tr. ř. je k projednání věci p ř í s l u š n ý Obvodní soud pro Prahu 6.
Odůvodnění:
Státní zástupce Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 6 podal dne 15. 11. 2017 u Obvodního soudu pro Prahu 6 obžalobu na výše uvedené obviněné. U obviněného J. B. pro přečin podvodu podle §209 odst. 1, 2, 3 tr. zákoníku, dílem dokonaný a dílem ve stádiu pokusu podle §21 odst. 1 tr. zákoníku. U obviněné V. R. pro pomoc k přečinu podvodu podle §24 odst. 1 písm. c) tr. zákoníku k §209 odst. 1, 3 tr. zákoníku, dílem dokonaný a dílem ve stádiu pokusu podle §21 odst. 1 tr. zákoníku. Obvinění se uvedeného přečinu, resp. pomoci k němu, měli dopustit tím, že (zkráceně uvedeno) J. B. nejméně od 4. 3. 2016 do 23. 8. 2016 z blíže nezjištěného místa, nabízel na internetovém portálu www.bazos.cz k prodeji mobilní telefony různých značek včetně příslušenství, přestože tyto věci nevlastnil, a takto jednal s cílem opatřit si finanční prostředky na úkor poškozených, kteří mu za nabízené zboží zaplatili, když konkrétně takto jednal vůči 29 poškozeným, poškození přitom posílali peníze na účet, vedený na jméno obviněné V. R., která obviněnému ve většině případů účet poskytla, tímto jednáním měl obviněný způsobit škodu v celkové výši 87 210 Kč, avšak skutečná škody dosáhla výše 78 510 Kč.
Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 30. 11. 2017, sp. zn. 2 T 104/2017, předložil podle §314c odst. 1 písm. a) tr. ř. a §188 odst. 1 písm. a) tr. ř., tento soud uvedený trestní spis Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o místní příslušnosti s tím, že Obvodní soud pro Prahu 6 není místně příslušný k projednání věci, když příslušné by mohly jak soudy na území Čech, tak na území Moravy. Obviněný J. B., který se k činu doznal, se podle soudu nevyjadřoval z kterého konkrétního místa nabízel na internetovém portálu k prodeji mobilní telefony. Při výslechu uvedl, že v uvedenou dobu bydlel v Pardubicích společně s obviněnou V. R. Popřel, že by bydlel v Dolní Dobrouči. Obviněná V. R. uvedla, že žili s obviněným ve společné domácnosti, jednak v rodinném domku její matky v Dolní Dobrouči a jednak v Pardubicích. Z protokolů o podaném vysvětlení podle soudu vyplývají trvalá bydliště všech poškozených, a to v okrese Praha-západ, Jirkov, Rokycany, Žďár nad Sázavou, Praha 7, Stará Huť u Dobříše, Praha 3, Zábřeh, Uherské Hradiště Přerov, Tovačov, Cheb, Lipová-Seč, Strakonice Liberec, Otrokovice, Vyškov, Žatec, Plzeň, Pelhřimov, Kolín, Tachov, Česká Lípa a Znojmo. Poškozená M. K. podle soudu sice učinila trestní oznámení na MO PČR Praha 6 – Řepy, avšak její bydliště je v obci Ořech, okr. Praha-západ, odkud také s obviněným komunikovala. Podle soudu se ani jedno z míst podle §18 odst. 1 tr. ř. nenachází v obvodu Prahy 6. Vzhledem k tomu, že bydliště poškozených se nachází jak na území Čech, tak na území Moravy, je Nejvyšší soud příslušný k rozhodnutí o místní příslušnosti.
Nejvyšší soud zhodnotil důkazy použitelné k rozhodnutí podle §24 tr. ř. a dospěl k závěru, že nelze přisvědčit argumentům Obvodního soudu pro Prahu 6.
Podle §18 odst. 1 tr. ř. koná řízení soud, v jehož obvodu byl trestný čin spáchán. Za místo spáchání trestného činu je třeba obecně považovat místo, kde došlo k jednání pachatele, naplňujícímu objektivní stránku trestného činu, tak i místo, kde nastal nebo měl nastat následek trestného činu. Jestliže následek nastal nebo měl nastat na jiném místě, než na kterém byla vykonána trestná činnost, jde o tzv. distanční delikt (srov. č. 37/1961 a č. 12/1972 Sb. rozh. tr.). Místem spáchání trestného činu podvodu, jako distančního deliktu, je jednak místo, kde se pachatel dopustil jednání, jímž někoho uvedl v omyl, využil něčího omylu nebo zamlčel podstatné skutečnosti, dále místo, kde vznikla škoda a také místo, kde se pachatel obohatil. Byla-li podána obžaloba u soudu, v jehož obvodu se nachází kterékoli z těchto míst, stává se tento soud místně příslušným k projednání věci bez ohledu na to, že místně příslušným by podle uvedených hledisek mohl být i jiný soud (srov. usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 16. 3. 1994, sp. zn. Ntd 52/94, publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. R 53/1994).
Aplikujeme-li tyto zásady na uvedený případ, je zřejmé, že se v daném případě jedná o tzv. distanční delikt. Obviněný se měl dopustit přečinu podvodu podle §209 odst. 1, 2, 3 tr. zákoníku prostřednictvím internetu. Ve skutkové větě obžaloby se podává, že obviněný měl inzerát podat prostřednictvím internetu na blíže nezjištěném místě. Ačkoli obviněný nebyl konkrétně dotazován na to, kde se nacházel, když zadával klamavé inzeráty, ve své výpovědi na č. l. 55 tr. spisu obviněný uvedl, že v uvedené době žil se svou přítelkyní obviněnou V. R. v Pardubicích.
Z popisu skutku je pak zřejmé, že obvinění měli uvést v omyl celkem 29 poškozených, kteří mají bydliště na různých místech České republiky. Tito poškození, uvedeni v omyl klamavými inzeráty, objednali inzerované zboží a za toto také zaplatili, tedy v omylu provedli majetkovou dispozici. Jak již bylo uvedeno výše, stalo se tak na mnoha místech republiky s tím, že u jednání popsaného pod bodem ad 5) obžaloby měl být poškozeným V. Čech, s adresou trvalého bydliště v Praze 7. Tento poškozený ve své výpovědi na č. l. 116 a násl. tr. spisu uvádí, že na základě klamavého inzerátu a pokynů ze strany obviněného provedl dva vklady na účet obviněného, resp. na účet obviněné V. R., jako platbu za klamavě nabízené zboží. První vklad provedl v hotovosti na účet obviněného na pobočce České spořitelny v Horní Bříze dne 29. 3. 2016. Druhý vklad provedl na pobočce České spořitelny v Praze-Řepy, M. téhož dne (viz doklad na č. l. 122 tr. spisu), tedy v obvodu působnosti Obvodního soudu pro Prahu 6.
V úvahu by tak mohla přicházet příslušnost mnoha soudů k projednání věci. Nejvyšší soud však nemohl přisvědčit názoru Obvodního soudu pro Prahu 6, že není místně příslušný k projednání věci, když právě v jeho obvodu mělo dojít, byť v jediném případě, k jednání naplňujícímu objektivní stránku přečinu podvodu, když v obvodu tohoto soudu poškozený na základě klamavého jednání obviněného, tedy v omylu, provedl majetkovou dispozici.
Podle §22 tr. ř., je-li podle předchozích ustanovení dána příslušnost několika soudů, koná řízení z těchto soudů ten, u něhož podal státní zástupce m. j. obžalobu. Podáním obžaloby u Obvodního soudu pro Prahu 6 tak byla založena příslušnost tohoto soudu k projednání věci.
Na základě uvedených důvodů rozhodl Nejvyšší soud tak, jak je uvedeno ve výrokové části tohoto usnesení, přičemž obvodnímu soudu připomíná, že předtím, než rozhodne o předložení věci k rozhodnutí o místní příslušnosti, je jeho povinností řádně se seznámit s obsahem trestního spisu, aby nedocházelo ke zcela zbytečnému rozhodování soudů o místní příslušnosti a tím i k neodůvodněným průtahům v řízení.
Poučení: Proti tomuto usnesení není stížnost přípustná.
V Brně dne 10. ledna 2018
JUDr. Michal Mikláš
předseda senátu