ECLI:CZ:NS:2018:7.TD.64.2017.1
sp. zn. 7 Td 64/2017-8
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl dne 17. ledna 2018 v neveřejném zasedání, ve věci obviněných M. B., M. Č. , V. D. , L. P. , M. P. (rozená V.), a M. S. , vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 8 T 89/2017, o příslušnosti soudu takto:
Podle §24 odst. 1 tr. ř. je k projednání věci p ř í s l u š n ý Okresní soud v Kladně.
Odůvodnění:
Státní zástupkyně Městského státního zastupitelství v Brně podala dne 25. 10. 2017 u Městského soudu v Brně obžalobu na výše uvedené obviněné. U obviněného M. B. pro přečin legalizace výnosů z trestné činnosti podle §216 odst. 1 písm. a) alinea druhá, odst. 2 písm. b) tr. zákoníku. U ostatních obviněných pro přečin legalizace výnosů z trestné činnosti podle §216 odst. 1 písm. a) alinea druhá tr. zákoníku.
Těchto přečinů se měli obvinění dopustit tím, že (zkráceně uvedeno) M. B. v období od prosince 2015 do ledna 2016 oslovil ve Slaném osoby (ostatní obviněné), které požádal o založení účtu, když obvinění jeho žádosti vyhověli, založili účty (specifikované v obžalobě) na pobočkách bank ČSOB, a. s., ve Slaném, Česká spořitelna, a. s., ve Slaném a Raiffeisenbank, a. s., v Kladně, založené účty poté dali M. B. k dispozici k tomu, aby na ně byly převáděny finanční prostředky z krátkodobých tzv. Japonských půjček od společnosti Home Credit, a. s., které byly založeny v níže uváděném období dosud neznámým pachatelem z neznámého místa za pomoci identity neexistujících osob, a dále půjčky od společnosti BB Finance CZ, s. r. o., a společnosti Ferratum, p. l. c., a to nejméně v pěti případech uvedených konkrétně v obžalobě, přičemž všechny v obžalobě uvedené bankovní účty byly založeny za účelem krytí finančních částek, získaných dosud neznámým pachatelem z nelegálních a nesplácených půjček, kdy finanční částky, které přicházely v uvedeném období na tyto účty nemohly být legálními příjmy majitelů (zakladatelů), protože majitelé účtu sami žádnou půjčku neuzavřeli, půjčky všech jmenovaných společnosti Home Credit, a. s., BB Finance Czech, s. r. o., i Ferratum, p. l. c., byly uzavírány na identitu neexistujících osob pouze s využitím skutečných bankovních účtů, které založily skutečné osoby, ve všech jmenovaných případech nemohli původní příjemci tyto půjčky splácet, protože ihned po převedení těchto částek na jejich účty, byly tyto částky převáděny na účty S. K., D. P., příp. D. S. a původní příjemci tyto částky ani nestačili vybrat, natož je splácet, a půjčky nemohly být spláceny ani S. K., D. P. či D. S. z důvodu značného počtu takto uzavřených půjček, čímž tak umožnil M. B. dosud neznámému pachateli zastřít původ finanční částky v celkové výši 91 994,- Kč, která pochází z trestné činnosti dosud neznámého pachatele, která spočívala v zakládání nebankovních půjček (Japonská půjčka - Home Credit, a. s., BB Finance, s. r. o., a Ferratum Bank, p. l. c., ThePay.cz, s. r. o.) na neexistující osoby, z čehož vyplývá, že předmětné půjčky byly od počátku zakládány s úmyslem nesplácet je a získat tak nelegální finanční prospěch.
Usnesením Městského soudu v Brně ze dne 14. 12. 2017, sp. zn. 8 T 89/2017, bylo rozhodnuto podle §314c odst. 1 písm. a) a §188 odst. 1 písm. a) tr. ř., o předložení věci Nevyššímu soudu k rozhodnutí o příslušnosti s tím, že Městský soud v Brně není místně příslušný k jejímu projednání. Podle soudu již ze samotné skutkové věty je zřejmé, že obviněný M. B. oslovil ostatní obviněné za účelem založení bankovních účtů, prostřednictvím nichž mělo k zastření původu finančních prostředků dojít, ve Slaném. Stejně tak je podle soudu zřejmé, že tyto osoby následně předmětné účty založily na pobočkách bank ve Slaném či v Kladně. K veškerému trestnému jednání, tedy umožnění zastření původu věci obviněných došlo podle soudu ve Slaném či v Kladně. Je současně zřejmé, že finanční částky, které byly skrze založené účty přeposlány, byly získány dosud neznámým pachatelem v rámci půjček od společností Home Credit, a. s., BB Finance CZ, s. r. o., Ferratum, p. l. c., a ThePay.cz, s. r. o., které byly založeny z neznámého místa za pomoci identity neexistujících osob. Ze spisového materiálu bylo dále zjištěno, že dne 21. 4. 2016 byly zahájeny úkony trestního řízení u Policie ČR, MŘP Brno, 2. Oddělení obecné kriminality pod č. j. KRPB-92511-676/TČ-2016-060282-HRO ve věci úvěrového podvodu podle §211/1,5 písm. c) tr. zákoníku, kterého se měl dopustit neznámý pachatel právě uzavíráním velkého množství krátkodobých úvěrových smluv na identitu neexistujících osob přes webové rozhraní společnosti Home Credit, a. s., které nebyly spláceny, přičemž byla zjištěna souvislost s nyní řešenou trestnou činností. Nyní posuzovaná věc byla původně řešena Policií ČR, KŘP Středočeského kraje, územní odbor Kladno, SKPV, oddělení hospodářské kriminality pod č. j. KRPS-29305-124/TČ-2016-010381, avšak právě z důvodu výše uvedené souvislosti byla věc postoupena po telefonické konzultaci na MŘP Brno (č. l. 3, 435). Podle názoru soudu je na místě konat společné řízení ve vztahu ke všem obviněným ve smyslu §20 odst. 1 tr. ř., přičemž nejpřísněji trestné bylo jednání obviněného M. B., který se trestné činnosti dopustil ve Slaném, resp. prostřednictvím ostatních obviněných též v Kladně, tedy v obvodu Okresního soudu v Kladně, který je podle názoru městského soudu příslušný k rozhodnutí ve smyslu §21 odst. 2 tr. ř. za použití §18 odst. 1 tr. ř. Takový postup je též vhodný s ohledem na skutečnost, že bydliště všech obviněných se nachází taktéž v obvodu Okresního soudu v Kladně. Městský soud v Brně pak nezjistil, že by byla na základě výše citovaných ustanovení zákona dána příslušnost několika soudů, zejména pak právě Městského soudu v Brně, a nelze ani aplikovat ustanovení §22 tr. ř., tedy konání řízení u toho soudu, u něhož byla podána obžaloba.
Nejvyšší soud zhodnotil důkazy použitelné k rozhodnutí podle §24 tr. ř. a dospěl k závěru, že Městský soud v Brně není příslušný k projednání věci. Z obsahu spisového materiálu vyplývají skutečnosti uvedené v usnesení Městského soudu v Brně ze dne 14. 12. 2017, sp. zn. 8 T 89/2017.
Podle §18 odst. 1 tr. ř. koná řízení soud, v jehož obvodu byl trestný čin spáchán. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení zákona, nelze-li místo činu zjistit nebo byl-li čin spáchán v cizině, koná řízení soud, v jehož obvodu obviněný bydlí, pracuje nebo se zdržuje; jestliže se nedají tato místa zjistit nebo jsou mimo území České republiky, koná řízení soud, v jehož obvodu čin vyšel najevo. Ustanovení §18 tr. ř. v odst. 1 a 2 uvádí tři hlediska, podle nichž se místní příslušnost určuje. Tato tři hlediska jsou vzájemně v poměru subsidiarity, a to v pořadí, v jakém jsou obsažena v tomto ustanovení. Základní a prvotní je příslušnost určená podle místa spáchání činu, která má přednost před příslušností určenou podle ostatních hledisek.
Za místo spáchání trestného činu podle §18 odst. 1 tr. ř. je třeba obecně považovat místo, kde došlo k jednání pachatele naplňujícímu objektivní stránku trestného činu, i místo, kde nastal nebo měl nastat následek trestného činu. Byla-li podána obžaloba u soudu, v jehož obvodu se nachází kterékoli z těchto míst, stává se tento soud místně příslušným k projednání věci bez ohledu na to, že místně příslušným by podle uvedených hledisek mohl být i jiný soud (srov. usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 16. 3. 1994, sp. zn. Ntd 52/94, publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek NS pod č. R 53/1994).
Obvinění se podle obžaloby měli dopustit zločinu legalizace výnosů z trestné činnosti podle §216 odst. 1 písm. a) alinea druhá tr. zákoníku, obviněný M. B. podle §216 odst. 1 písm. a) alinea druhá, odst. 2 písm. b) tr. zákoníku.
Objektem tohoto trestného činu je cizí majetek, a to ve vztahu k věcem nebo jiným majetkovým hodnotám získaným trestným činem nebo jako odměna za něj. Legalizace výnosů z trestné činnosti napomáhá tomu, aby zůstal beze změny stav vytvořený základním (hlavním) trestným činem, na který legalizace navazuje. Objektivní stránka uvedeného přečinu měla spočívat podle právní věty uvedené v obžalobě v tom, že obvinění umožnili jinému zastřít původ věci, která byla získána trestným činem spáchaným na území České republiky (u obviněného M. B. měla být dále naplněna kvalifikovaná skutková podstata spočívající v tom, že získal takovým činem pro jiného větší prospěch) tím, že na jimi založené účty byly převáděny finanční prostředky pocházející z trestné činnosti. Pokud jde o založení předmětných účtů u poboček uvedených bank (ČSOB, a. s., Česká spořitelna, a. s., Reiffeisen Bank, a. s.), došlo k nim ve Slaném a v Kladně. Založení účtů tak bylo součástí trestného jednání obviněných, když krátce po jejich založení docházelo k převádění finančních prostředků na tyto účty pocházejících z trestné činnosti a tyto byly následně přeposílány na účty dalších osob a vybírány. Uvedený přečin tak byl dokonán a tedy již zakládání účtů obviněnými je součástí jejich trestného jednání. Znakem přečinu, jež je obviněným kladen za vinu, není vznik škody. Za místo spáchání trestného činu podle §18 odst. 1 tr. ř. je tak nutno považovat s ohledem na to, že účty byly zakládány ve všech případech ve Slaném nebo v Kladně, obvod Okresního soudu v Kladně.
Podle §20 odst. 1 tr. ř. proti všem obviněným, jejichž trestné činy spolu souvisí, o všech útocích pokračujícího nebo hromadného trestného činu a o všech částech trvajícího trestného činu se koná společné řízení, pokud tomu nebrání důležité důvody. O jiných trestných činech se koná společné řízení tehdy, je-li takový postup vhodný z hlediska rychlosti a hospodárnosti řízení.
Podle §21 odst. 2 tr. ř. společné řízení koná soud, který je příslušný konat řízení proti pachateli trestného činu nebo o nejtěžším trestném činu.
Nejvyšší soud proto rozhodl, že místně příslušným k projednání věci je podle hlediska uvedeného v §18 odst. 1 tr. ř. a podle §21 odst. 2 tr. ř. Okresní soud v Kladně, v jehož obvodu mělo docházet k jednání obviněného M. B., naplňujícímu objektivní stránku nejtěžšího přečinu podle §216 odst. 1 písm. a) alinea druhá, odst. 2 písm. b) tr. zákoníku, ale také i ostatních obviněných.
Na základě uvedených důvodů rozhodl Nejvyšší soud tak, jak je uvedeno ve výrokové části tohoto usnesení.
Poučení: Proti tomuto usnesení není stížnost přípustná.
V Brně dne 17. ledna 2018
JUDr. Michal Mikláš
předseda senátu