ECLI:CZ:NS:2018:7.TDO.1066.2018.1
sp. zn. 7 Tdo 1066/2018-28
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání dne 18. 9. 2018 o dovoláních, která podali obvinění J. M. , a R. P. , proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci ze dne 28. 3. 2018, sp. zn. 31 To 58/2018, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Liberci pod sp. zn. 5 T 12/2015, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněných J. M. a R. P. odmítají .
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu v Liberci ze dne 15. 11. 2017, sp. zn. 5 T 12/2015, byli uznáni vinnými obviněný J. M. v bodě 1 přečinem pojistného podvodu podle §210 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku a obvinění J. M. a R. P. v bodě 2 jako spolupachatelé podle §23 tr. zákoníku přečinem pojistného podvodu podle §210 odst. 2, 4 tr. zákoníku. Oba obvinění byli odsouzeni k podmíněnému trestu odnětí svobody na jeden rok se zkušební dobou stanovenou u obviněného J. M. na dva roky a u obviněného R. P. na osmnáct měsíců. Výrokem podle §228 odst. 1 tr. ř. bylo rozhodnuto o náhradě škody.
Odvolání obviněných J. M. a R. P., podaná proti všem výrokům, byla usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci ze dne 28. 3. 2018, sp. zn. 31 To 58/2018, podle §256 tr. ř. zamítnuta.
Obvinění J. M. a R. P. podali prostřednictvím obhájců v zákonné lhůtě dovolání proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci. Každý z obviněných napadl jeho se týkající výrok o zamítnutí odvolání, a to s odkazem na důvod dovolání uvedený v §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Obvinění v podstatě shodně namítli nesprávnost skutkových zjištění, která se stala podkladem výroku o vině, a vytkli, že skutková zjištění soudů jsou výsledkem vadného hodnocení důkazů. Obvinění se dovoláními domáhali toho, aby Nejvyšší soud zrušil rozhodnutí obou soudů a aby přikázal Okresnímu soudu v Liberci věc v potřebném rozsahu znovu projednat a rozhodnout.
Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství sdělil, že se k dovoláním nebude vyjadřovat.
Nejvyšší soud shledal, že dovolání byla podána z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř.
Především musí Nejvyšší soud připomenout, že dovolání není běžný opravný prostředek a neplní funkci „dalšího odvolání“. Dovolání je mimořádný opravný prostředek, který na rozdíl od odvolání není možné podat z jakéhokoli důvodu, ale v dané věci jen z některého z důvodů uvedených v §265b odst. 1 písm. a) a l) tr. ř. Podat dovolání z jiného důvodu je vyloučeno. Konkrétní uplatněné námitky mají relevanci dovolacího důvodu za předpokladu, že obsahově odpovídají jeho zákonnému vymezení. Žádný z dovolacích důvodů se nevztahuje ke skutkovým zjištěním, k hodnocení důkazů, k postupu soudů při provádění důkazů, k rozsahu dokazování apod. Z toho je zřejmé, že skutkové námitky nejsou dovolacím důvodem. Uváží-li se povaha dovolacích důvodů, jak jsou v zákoně taxativně stanoveny, vyplývá z toho závěr, že dovolání je jako mimořádný opravný prostředek určeno k nápravě závažných právních vad pravomocných rozhodnutí, a nikoli k tomu, aby skutková zjištění soudů prvního a druhého stupně byla přezkoumávána ještě třetí instancí.
Podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. lze dovolání podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení.
Podstatou tohoto dovolacího důvodu je nesprávná aplikace hmotného práva, tj. trestního zákona, na skutkový stav, který zjistily soudy prvního a druhého stupně. Směřuje-li dovolání proti odsuzujícímu rozhodnutí, odpovídají uvedenému dovolacímu důvodu jen takové námitky, v nichž se tvrdí, že skutkový stav, který zjistily soudy, nevykazuje znaky trestného činu, jímž byl obviněný uznán vinným. Významné je, že předmětem právního posouzení jako posouzení hmotně právního tu je skutek, tak jak ho zjistily soudy, a nikoli jak ho prezentuje či jak se jeho zjištění dožaduje dovolatel. Námitky, kterými se dovolatel snaží dosáhnout jiného hodnocení důkazů oproti tomu, jak je hodnotily soudy, a tím i změny skutkových zjištění soudů, proti nimž staví svou vlastní verzi skutkového stavu, obsahově neodpovídají ustanovení §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. a nejsou dovolacím důvodem.
Podle zjištění Okresního soudu v Liberci
- v případě obviněného J. M. spočíval přečin pojistného podvodu podle §210 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku v podstatě v tom, že obviněný dne 29. 4. 2013 ve F., okr. L., uzavřel s Českou pojišťovnou, a.s., pojistnou smlouvu č. 25896178-19 ohledně pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem motorového vozidla a havarijního pojištění na vozidlo zn. Škoda Superb registrační značky … s účinností od 00,00 hodin dne 14. 6. 2013, přičemž uvedl, že je držitelem a vlastníkem vozidla a že vozidlo nebylo v minulosti poškozeno, přestože věděl, že vozidlo je registrováno na jeho matku E. M. a bylo v minulosti poškozené, neboť v květnu 2011 zprostředkoval své matce koupi tohoto vozidla jako havarovaného a podílel se na jeho opravě (bod 1 výroku o vině),
- v případě obviněných J. M. a R. P. jako spolupachatelů podle §23 tr. zákoníku spočíval přečin pojistného podvodu podle §210 odst. 2, 4 tr. zákoníku v podstatě v tom, že obvinění společně dne 26. 5. 2013 kolem 16,00 hodin v L. na křižovatce ulice C. a sjezdu ze silnice č. I/35 po předchozí domluvě v úmyslu získat neoprávněně pojistné plnění z pojistné smlouvy č. 32454615-18, sjednané mezi Českou pojišťovnou, a.s., a E. M. jako držitelkou vozidla zn. Škoda Superb registrační značky …, zinscenovali dopravní nehodu tohoto vozidla s vozidlem zn. BMW 530d registrační značky …, kterou oznámili policii, poté do protokolu o nehodě v silničním provozu uvedli, že obviněný J. M. jako řidič vozidla zn. Škoda Superb sjel ze silnice č. I/35 a nedodržel bezpečnou vzdálenost od vozidla zn. BMW 530d jedoucího před ním a řízeného obviněným R. P., který musel zastavit a dát přednost jinému vozidlu, takže došlo ke střetu přední části vozidla zn. Škoda Superb s pravým zadním rohem vozidla zn. BMW 530d, ačkoli ve skutečnosti k poškození vozidel došlo jinde a jinak, poté obviněný J. M. dne 27. 5. 2013 oznámil České pojišťovně, a.s., škodní událost a na tomto podkladě pojišťovna poukázala na účet E. M. částku 121 043 Kč za poškození vozidla zn. Škoda Superb z titulu havarijního pojištění tohoto vozidla a na účet obviněného R. P. částku 37 558 Kč za poškození vozidla zn. BMW 530d z titulu pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem motorového vozidla zn. Škoda Superb (bod 2 výroku o vině).
V podaných dovoláních obvinění neuplatnili žádné námitky v tom smyslu, že by uvedený skutkový stav neznamenal naplnění zákonných znaků přečinu pojistného podvodu podle §210 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku u obviněného J. M., resp. přečinu pojistného podvodu podle §210 odst. 2, 4 tr. zákoníku u obou obviněných. Pouze takto koncipované námitky by obsahově odpovídaly dovolacímu důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř.
Obvinění založili svá dovolání v celém rozsahu výlučně jen na námitkách zaměřených proti skutkovým zjištěním týkajícím se zinscenované dopravní nehody popsané v bodě 2 výroku o vině a proti tomu, že soudy za podklad svých zjištění vzaly znalecký posudek Ing. Andreje Haringa. Tyto námitky navazovaly na obhajobu obviněných, která byla založena na tvrzení, že v kritickou dobu na daném místě způsobem popsaným policii a pojišťovně došlo mezi oběma vozidly ke skutečné dopravní nehodě. Jde ovšem o námitky, které pro svou vyloženě skutkovou povahu stojí mimo rámec ustanovení §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. a nejsou dovolacím důvodem. Obvinění sice formálně odkázali na dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., ale jinak uplatnili námitky, které mu obsahově neodpovídají a nejsou pod něj podřaditelné.
Nejvyšší soud z pozice dovolacího soudu zásadně nezasahuje do skutkových zjištění soudů prvního a druhého stupně. Učinit tak může jen zcela výjimečně, jestliže to odůvodňuje extrémní rozpor mezi skutkovými zjištěními soudů a důkazy. V takovém případě je dotčeno ústavně garantované základní právo obviněného na spravedlivý proces a zásah Nejvyššího soudu do skutkových zjištění nižších soudů má podklad v ustanoveních čl. 4, čl. 90 Ústavy.
Mezi skutkovými zjištěními Okresního soudu v Liberci, s nimiž se v napadeném usnesení ztotožnil také Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci, na straně jedné a provedenými důkazy na straně druhé rozhodně není žádný extrémní rozpor, a to ani pokud jde o zjištění, že nešlo o skutečnou dopravní nehodu ve smyslu nepředvídané nahodilé události, ale o záměrně zinscenovanou pojistnou (škodní) událost. Toto zjištění má odpovídající obsahové zakotvení ve znaleckém posudku Ing. Andreje Haringa, znalce z oboru dopravy, odvětví silniční dopravy se specializací na dopravní nehody. Znalec Ing. Andrej Haring v posudku vysvětlil technickou nepřijatelnost té verze poškození obou vozidel, kterou obvinění prezentovali policii a následně i pojišťovně. Závěry znalce Ing. Andreje Haringa plně odůvodňovaly zjištění soudů, že k poškození vozidel došlo jinde a jinak, než nahlásili obvinění. Proti znaleckému posudku Ing. Andreje Haringa obvinění v odvolacím řízení postavili znalecký posudek Ing. Ladislava Hrabala, CSc., jímž Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci ve veřejném zasedání doplnil důkazy. Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci hodnotil znalecký posudek Ing. Ladislava Hrabala, CSc., jednak v kontextu toho, že tento znalec není povolán k revizi jiných znaleckých posudků a nemůže podávat tzv. revizní znalecký posudek, jednak z hlediska jeho obsahu, který vyzníval tak, že v podstatě není dostatek podkladů pro posouzení přijatelnosti té verze poškození vozidel, kterou uvedli obvinění. Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci v této spojitosti poukázal na to, že znalec Ing. Andrej Haring nalezl dostatek podkladů pro posouzení sporné otázky, že svůj postup náležitě vyložil a že učinil přiléhavé závěry. Za tohoto stavu neměl Nejvyšší soud důvodu k tomu, aby do skutkových zjištění, která soudy vybudovaly na podkladě znaleckého posudku Ing. Andreje Haringa, jakkoli zasahoval. Zjištění, která soudy z tohoto znaleckého posudku vyvodily, nepředstavují žádné porušení základního ústavně zaručeného práva obviněných na spravedlivé řízení. To, že obvinění nesouhlasí se skutkovými zjištěními soudů a se způsobem, jímž soudy hodnotily důkazy, zejména oba znalecké posudky, není dovolacím důvodem.
Nejvyšší soud proto dovolání obviněných J. M. a R. P. podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítl jako dovolání podaná z jiného než zákonného dovolacího důvodu.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 18. 9. 2018
JUDr. Petr Hrachovec
předseda senátu