ECLI:CZ:NS:2018:7.TDO.1254.2018.1
sp. zn. 7 Tdo 1254/2018-19
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl dne 17. 10. 2018 v neveřejném zasedání o dovolání obviněného R. V. , proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 17. 5. 2018, sp. zn. 7 To 144/2018, v trestní věci vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 7 T 28/2018, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného R. V. odmítá.
Odůvodnění:
Rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 27. 3. 2018, č. j. 7 T 28/2018-541, byl obviněný uznán vinným zločinem krádeže podle §205 odst. 1 písm. b), odst. 2, odst. 4 písm. c) tr. zákoníku a přečinem poškození cizí věci podle §228 odst. 1 tr. zákoníku, za což byl odsouzen podle §205 odst. 4 tr. zákoníku, §43 odst. 1 tr. zákoníku k úhrnnému trestu odnětí svobody na šest let, pro jehož výkon byl podle §56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou. Výrokem podle §228 odst. 1 tr. ř. bylo rozhodnuto o náhradě škody.
Podle skutkových závěrů soudu prvního stupně se obviněný uvedených trestných činů dopustil v podstatě tím, že dne 17. 7. 2017 v době od 15:20 do 17:00 hod. v B. na ul. V., vnikl po přelezení brány do prostor výstaviště, zde využil nezajištěných vstupních dveří pavilonu V, poté po vykopnutí dveří vnikl do kanceláří patřících spol. ELEKTRO MESSE SERVICE, s. r. o., kde z neuzamčené skříně vzal volně položený přenosný kovový trezor v hodnotě 2 420 Kč, který obsahoval věci J. B. a společnosti ELEKTRO MESSE SERVICE, s. r. o., a to finanční hotovost ve výši 735 306 Kč, 5 000 EUR, další věci vyjmenované v rozsudku a platební kartu. Z podlahy kanceláře odnesl volně odložený revizní elektrický přístroj k měření uzemnění hromosvodů, kdy tímto jednáním způsobil poškozenému J. B. škodu odcizením věcí v celkové výši 480 549,70 Kč a poškozené společnosti ELEKTRO MESSE SERVICE, s. r. o., škodu odcizením v celkové výši 412 616,30 Kč a dále společnosti Veletrhy Brno, a. s., způsobil škodu poškozením dveří kanceláře ve výši 7 600 Kč, a tohoto jednání se dopustil, ačkoliv byl pravomocným rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 30. 12. 2015, sp. zn. 8 T 113/2015, odsouzen pro přečin krádeže podle §205 odst. 2 tr. zákoníku k nepodmíněnému trestu odnětí svobody na šest měsíců, který vykonal dne 16. 7. 2016.
Rozsudek soudu prvního stupně napadl obviněný odvoláním, které Krajský soud v Brně usnesením ze dne 17. 5. 2018, č. j. 7 To 144/2018-563, podle §256 tr. ř. zamítl.
Proti usnesení soudu druhého stupně podal obviněný prostřednictvím obhájce dovolání, které opřel o dovolací důvody podle §265b odst. 1 písm. g) a l) tr. ř. Obviněný své dovolání směřoval výhradně do výroku o trestu. Namítl, že soudy obou stupňů při rozhodování o stanovení druhu a výše trestu nevzaly v úvahu všechny podstatné okolnosti. Má za to, že trest odnětí svobody na šest let je nepřiměřeně vysoký a soud kladl velký důraz na přitěžující okolnosti, aniž by dostatečně přihlédl k polehčujícím okolnostem. Nedostatečně bylo zohledněno, že se doznal a spolupracoval při objasnění své trestné činnosti a vyjádřil lítost nad svým jednáním. Zdůraznil, že pokud by se nedoznal, nepodařilo by se soudům zcela prokázat výši způsobené škody a jeho jednání by tak bylo posouzeno toliko podle §205 odst. 3 tr. zákoníku. Podle názoru obviněného mu proto měl být uložen trest nižší, a to v dolní třetině trestní sazby.
Závěrem obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud zrušil rozhodnutí soudu druhého stupně a přikázal mu, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství k dovolání obviněného uvedl, že se k němu nebude věcně vyjadřovat.
Nejvyšší soud jako soud dovolací (§265c tr. ř.) shledal, že dovolání obviněného je přípustné [§265a odst. 1, odst. 2 písm. h) tr. ř.], bylo podáno obviněným jako osobou oprávněnou prostřednictvím obhájce [§265d odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. ř.], v zákonné lhůtě a na místě, kde lze podání učinit (§265e odst. 1, 2 tr. ř.). Dovolání obsahuje i obligatorní náležitosti stanovené v §265f odst. 1 tr. ř. Dále Nejvyšší soud shledal, že dovolání obviněného bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř.
Dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je dán, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení.
Z dikce uvedeného ustanovení plyne, že ve vztahu ke zjištěnému skutku je možné dovoláním vytýkat výlučně vady hmotně právní. Zpochybnění správnosti skutkových zjištění do zákonem vymezeného okruhu dovolacích důvodů podle §265b tr. ř. zahrnout nelze. Soudy zjištěný skutkový stav je pro dovolací soud východiskem pro posouzení skutku z hlediska hmotného práva. Dovolací soud tedy vychází ze skutkového stavu tak, jak byl zjištěn soudy prvního a druhého stupně.
V mezích dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. lze namítat, že skutek, jak byl soudem zjištěn, byl nesprávně právně kvalifikován jako trestný čin, ačkoliv o trestný čin nejde, nebo že jde o jiný trestný čin, než kterým byl obviněný uznán vinným. Vedle vad, které se týkají právního posouzení skutku, lze vytýkat též „jiné nesprávné hmotně právní posouzení“. Rozumí se jím zhodnocení otázky, která nespočívá přímo v právní kvalifikaci skutku, ale v právním posouzení jiné skutkové okolnosti mající význam z hlediska hmotného práva.
Na podkladě dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. nelze ovšem namítat a ani přezkoumávat a hodnotit správnost a úplnost skutkového stavu ve smyslu §2 odst. 5 tr. ř. ani prověřovat úplnost provedeného dokazování a správnost hodnocení důkazů podle §2 odst. 6 tr. ř., poněvadž tato činnost soudu spočívá v aplikaci ustanovení procesních, nikoliv hmotně právních. Dovolání lze opírat jen o námitky hmotně právní povahy, nikoli o námitky skutkové.
Současně platí, že obsah konkrétně uplatněných námitek, o něž se opírá existence určitého dovolacího důvodu, musí věcně odpovídat zákonnému vymezení takového dovolacího důvodu podle §265b tr. ř., nestačí jen formální odkaz na příslušné ustanovení obsahující některý z dovolacích důvodů.
Obviněný ve svém dovolání uplatnil pod dovolacím důvodem podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. toliko námitku, že trest, který mu uložil soud prvního stupně, je nepřiměřeně přísný. Nejvyšší soud připomíná, že námitky vůči druhu a výměře uloženého trestu, s výjimkou trestu odnětí svobody na doživotí, lze v dovolání úspěšně uplatnit jen v rámci zákonného důvodu uvedeného v ustanovení §265b odst. 1 písm. h) tr. ř., tedy jen tehdy, jestliže byl obviněnému uložen druh trestu, který zákon nepřipouští, nebo trest ve výměře mimo trestní sazbu stanovenou zákonem na trestný čin, jímž byl uznán vinným. Jiná pochybení soudu spočívající v nesprávném druhu či výměře uloženého trestu, zejména nesprávné vyhodnocení kritérií uvedených v §39 až §42 tr. zákoníku a v důsledku toho uložení nepřiměřeně přísného nebo naopak mírného trestu, nelze v dovolání namítat prostřednictvím tohoto ani jiného dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 tr. ř. (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 2. 9. 2002, sp. zn. 11 Tdo 530/2002). Vzhledem k tomu, že trest uložený obviněnému není trestem, který zákon nepřipouští a byl uložen v rámci zákonné trestní sazby trestu odnětí svobody od dvou do osmi let, kterou stanovuje §205 odst. 4 tr. zákoníku, Nejvyšší soud shledal, že námitka obviněného nenaplňuje uplatněný dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., ani jiný dovolací důvod podle §265b odst. 1 tr. ř.
Dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř. je dán, jestliže bylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v §265a odst. 2 písm. a) až g) tr. ř., aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí nebo přestože byl v řízení mu předcházejícím dán důvod dovolání uvedený v §256b odst. 1 písm. a) až k) tr. ř. Jelikož námitky obviněného nenaplnily dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., nemohly naplnit ani dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř.
Obiter dictum lze doplnit, že se soudy obou stupňů vyčerpávajícím způsobem zabývaly osobou obviněného i okolnostmi zločinu a uložení trestu v horní polovině trestní sazby bylo řádně odůvodněno (str. 6 rozsudku soudu prvního stupně a str. 2 usnesení soudu druhého stupně). S ohledem na tam uvedené Nejvyšší soud pokládá trest uložený obviněnému rozsudkem soudu prvního stupně za zcela adekvátní.
Nejvyšší soud proto dovolání obviněného podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítl, neboť bylo podané z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 17. 10. 2018
JUDr. Petr Angyalossy, Ph. D.
předseda senátu