ECLI:CZ:NS:2018:7.TDO.1300.2018.1
sp. zn. 7 Tdo 1300/2018-38
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání dne 23. 10. 2018 o dovolání obviněného L. H. , proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 6. 4. 2018, sp. zn. 3 To 121/2018, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 9 T 121/2017 takto:
Podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněného L. H. odmítá .
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu v Ostravě ze dne 25. 1. 2018, sp. zn. 9 T 121/2017, byl obviněný L. H. uznán vinným přečinem podvodu podle §209 odst. 1, 3 tr. zákoníku a odsouzen k podmíněnému trestu odnětí svobody na dvě léta se zkušební dobou stanovenou na tři léta. Výrokem podle §228 odst. 1 tr. ř. a podle §229 odst. 2 tr. ř. bylo rozhodnuto o náhradě škody.
Jako přečin podvodu podle §209 odst. 1, 3 tr. zákoníku posoudil Okresní soud v Ostravě skutek, který podle jeho zjištění spočíval v podstatě v tom, že obviněný ve dnech 7. 6. 2016, 25. 8. 2016 a 30. 8. 2016 v O. – M. H. v uhelných skladech obchodní společnosti Ridera Bohemia, a.s., u které byl zaměstnán jako strojník stavebních strojů, v případech specifikovaných v bodech 1-4 vždy nejprve nahlásil pracovnici váhy, že zakoupí asfaltovou drť, pro níž následně přijelo vozidlo zn. Renault Premium registrační značky …, na toto vozidlo obviněný v rozporu s objednávkou asfaltové drti nakladačem, s nímž právě pracoval, vědomě naložil hnědé uhlí ořech II, vozidlo po zjištění váhy nákladu odjelo, přičemž řidiči byl vydán vážní lístek a výdejka o odebrání zboží – asfaltové drti, jejíž cenu obviněný následně zaplatil, s takto získaným uhlím o celkovém množství 25,44 tun naložil blíže nezjištěným způsobem a obchodní společnosti Ridera Bohemia, a.s., způsobil škodu v celkové výši 77 038,96 Kč. Z kontextu věci vyplývá, že obviněný využil toho, že cena asfaltové drti byla 62 Kč za 1 tunu, zatímco cena uhlí byla mnohonásobně vyšší (3 090 Kč za 1 tunu).
Odvolání obviněného, podané proti všem výrokům, bylo usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 6. 4. 2018, sp. zn. 3 To 121/2018, podle §256 tr. ř. zamítnuto.
Obviněný podal prostřednictvím obhájce v zákonné lhůtě dovolání proti usnesení Krajského soudu v Ostravě. Výrok o zamítnutí odvolání napadl s odkazem na důvod dovolání uvedený v §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. V mezích dovolacího důvodu namítl, že jednáním, ke kterému podle výroku o vině v bodech 2-4 došlo ve dnech 25. 8. 2016 a 30. 8. 2016, nebyl spáchán trestný čin, neboť obchodní společnost Ridera Bohemia, a.s., obdržela za odběr uhlí jeho cenu, takže nebyla způsobena škoda. Jinak namítl nesprávnost skutkových zjištění, která se stala podkladem výroku o vině, a jejich nepodloženost provedenými důkazy. Obviněný se dovoláním domáhal toho, aby Nejvyšší soud zrušil napadené usnesení a aby ho zprostil obžaloby.
Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství sdělil, že se nebude k dovolání vyjadřovat.
Nejvyšší soud shledal, že dovolání bylo zčásti podáno z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř., a že pokud se opírá o námitky, které lze považovat za dovolací důvod, je zjevně neopodstatněné.
Především musí Nejvyšší soud připomenout, že dovolání není běžný opravný prostředek a neplní funkci „dalšího odvolání“. Dovolání je mimořádný opravný prostředek, který na rozdíl od odvolání není možné podat z jakéhokoli důvodu, ale v dané věci jen z některého z důvodů uvedených v §265b odst. 1 písm. a) až l) tr. ř. Podat dovolání z jiného důvodu je vyloučeno. Konkrétní uplatněné námitky mají relevanci dovolacího důvodu za předpokladu, že obsahově odpovídají jeho zákonnému vymezení. Žádný z dovolacích důvodů se nevztahuje ke skutkovým zjištěním, k hodnocení důkazů, k postupu soudů při provádění důkazů, k rozsahu dokazování apod. Z toho je zřejmé, že skutkové námitky nejsou dovolacím důvodem. Uváží-li se povaha dovolacích důvodů, jak jsou v zákoně taxativně stanoveny, vyplývá z toho, že dovolání je jako mimořádný opravný prostředek určeno k nápravě závažných právních vad pravomocných rozhodnutí, a nikoli k tomu, aby skutková zjištění soudů prvního a druhého stupně byla přezkoumávána ještě třetí instancí.
Podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. lze dovolání podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení.
Podstatou tohoto dovolacího důvodu je nesprávná aplikace hmotného práva, tj. trestního zákona, na skutkový stav, který zjistily soudy prvního a druhého stupně. Významné je, že předmětem právního posouzení jako posouzení hmotně právního tu je skutek, tak jak ho zjistily soudy, a nikoli jak ho prezentuje či jak se jeho zjištění dožaduje dovolatel. Směřuje-li dovolání proti odsuzujícímu rozhodnutí, odpovídají uvedenému dovolacímu důvodu jen takové námitky, v nichž se tvrdí, že skutkový stav, který zjistily soudy, nevykazuje znaky trestného činu, jímž byl obviněný uznán vinným. Mimo meze dovolacího důvodu jsou námitky, jimiž se dovolatel snaží dosáhnout jiného hodnocení důkazů oproti tomu, jak je hodnotily soudy, tím i změny skutkových zjištění soudů a jejich nahrazení jinou verzí skutkového stavu, kterou sám prosazuje.
Podané dovolání obsahově odpovídá dovolacímu důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. jen v části, v níž obviněný namítl, že jednání uvedené v bodech 2-4 výroku o vině není trestným činem, protože obchodní společnost Ridera Bohemia, a.s., obdržela cenu uhlí, a že tedy nebyl naplněn ten ze zákonných znaků trestného činu podvodu, který záleží ve způsobení škody na cizím majetku. Tyto námitky jsou evidentně bez jakéhokoli opodstatnění. Poškozené společnosti cenu uhlí odebraného jednáním uvedeným v bodech 2-4 výroku o vině uhradila L. S., které bylo uhlí ve dnech 25. 8. 2016 a 30. 8. 2016 dovezeno na chalupu v Ž. K zaplacení ceny uhlí ovšem došlo za situace, kdy vyšlo najevo, že dne 30. 8. 2016 byl z areálu poškozené společnosti vyvezen náklad uhlí, ačkoli byla vykázána asfaltová drť, a kdy poškozená společnost již v této věci konala vlastní šetření směřující k tomu, aby jí bylo řádně zaplaceno. Za tohoto stavu nebyla platba provedená L. S. ničím jiným než náhradou škody způsobené trestným činem. Trestný čin byl v případě každého z posuzovaných útoků dokonán vyvezením uhlí z areálu poškozené společnosti, protože vyvezení uhlí bylo vedeno úmyslem obviněného nezaplatit jeho cenu. Jasně to vyplývá ze zjištění, že obviněný vždy předem oznámil, že odeber asfaltovou drť, a v návaznosti na to skutečně také zaplatil cenu asfaltové drti. Zákonný znak trestného činu podvodu, který je vymezen jako způsobení škody na cizím majetku (§209 odst. 1 tr. zákoníku), tudíž byl naplněn, přestože dodatečně byla škoda nahrazena.
Výrok o vině obviněného je ve shodě se zákonem. Napadené usnesení Krajského soudu v Ostravě, jímž byl tento výrok ponechán nedotčen a jímž bylo odvolání obviněného zamítnuto, není rozhodnutím, které by spočívalo na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení ve smyslu dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř.
Nejvyšší soud z pozice dovolacího soudu zásadně nezasahuje do skutkových zjištění soudů prvního a druhého stupně. Učinit tak může jen zcela výjimečně, jestliže to odůvodňuje extrémní rozpor mezi skutkovými zjištěními soudů a důkazy. V takovém případě je dotčeno ústavně garantované základní právo obviněného na spravedlivý proces a zásah Nejvyššího soudu do skutkových zjištění nižších soudů má podklad v ustanoveních čl. 4, čl. 90 Ústavy. V posuzované věci se o nic takového nejedná.
Mezi skutkovými zjištěními Okresního soudu v Ostravě, z nichž v napadeném usnesení vycházel také Krajský soud v Ostravě, a důkazy není žádný, natož pak extrémní rozpor. Skutková zjištění soudů mají v důkazech odpovídající obsahový podklad, a to i pokud jde o zjištění, že z areálu poškozené společnosti bylo ve všech čtyřech případech vyvezeno uhlí, ačkoli obviněný předtím oznámil nákup asfaltové drti a následně také zaplatil cenu asfaltové drti. Skutkové námitky obviněného byly založeny na tom, že v bodě 1 výroku o vině nebylo prokázáno, co bylo vyvezeno, a že v bodech 2-4 výroku o vině původně nahlášený odběr asfaltové drti zrušil a předem sdělil, že místo ní bude odebráno uhlí. Tyto námitky nemohly ve světle provedených důkazů obstát.
Okolnost, že dne 7. 6. 2016 (bod 1 výroku o vině) bylo vyvezeno uhlí, je zřejmá z kamerového záznamu, který jasně svědčí o tom, že na kontejneru vozidla bylo naloženo uhlí. Vzhled uhlí je očividně odlišný od vzhledu asfaltové drti, takže záměna obou materiálů je vyloučena.
K vyvezení uhlí ve dnech 25. 8. 2016 a 30. 8. 2016 (body 2-4 výroku o vině) došlo stejně jako předtím dne 7. 6. 2016 v návaznosti na to, že obviněný oznámil odběr asfaltové drti. Namítanou změnu původního oznámení nikdo z kompetentních zaměstnanců poškozené společnosti nezaznamenal a nepotvrdil. O tom, že k takové změně ve skutečnosti nedošlo, jasně svědčí okolnost, že byly vystaveny vážní lístky a výdejky, v nichž byla uvedena asfaltová drť, a že obviněný zaplatil cenu asfaltové drti.
Není úkolem Nejvyššího soudu jako soudu dovolacího, aby jednotlivé důkazy znovu podrobně reprodukoval, rozebíral, porovnával, přehodnocoval a vyvozoval z nich vlastní skutkové závěry. Podstatné je, že soudy prvního a druhého stupně hodnotily důkazy v souladu s jejich obsahem, že se nedopustily žádné deformace důkazů, že ani jinak nevybočily z mezí volného hodnocení důkazů podle §2 odst. 6 tr. ř. a že své hodnotící úvahy jasně, srozumitelně, přehledně a logicky přijatelně vysvětlily. Skutková zjištění uvedená ve výroku o vině nepředstavují žádné porušení ústavně zaručeného základního práva obviněného na spravedlivé řízení. To, že obviněný nesouhlasí se skutkovými zjištěními soudů a se způsobem, jímž soudy hodnotily důkazy, není dovolacím důvodem.
Nejvyšší soud proto zjevně neopodstatněné dovolání obviněného podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř. odmítl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 23. 10. 2018
JUDr. Petr Hrachovec
předseda senátu