ECLI:CZ:NS:2018:7.TDO.1326.2018.1
sp. zn. 7 Tdo 1326/2018-25
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání dne 14. 11. 2018 o dovolání obviněného I. L. , nar. XY v XY, trvale bytem XY, podaném proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 3. 5. 2018, sp. zn. 67 To 125/2018, v trestní věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 44 T 130/2017 takto:
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného I. L. odmítá .
Odůvodnění:
Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 8. 3. 2018, č. j. 44 T 130/2017-140, byl obviněný I. L. uznán vinným přečiny krádeže podle §205 odst. 1 písm. a), d), odst. 2 tr. zákoníku a neoprávněného opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku podle §234 odst. 1 tr. zákoníku. Za to byl odsouzen podle §205 odst. 2, §43 odst. 1 tr. zákoníku k úhrnnému nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání dvou roků, pro jehož výkon byl zařazen do věznice s ostrahou.
Odvolání obviněného podané proti výrokům o vině i trestu bylo usnesením Městského soudu v Praze ze dne 3. 5. 2018, č. j. 67 To 125/2018-179, podle §256 tr. ř. jako nedůvodné zamítnuto.
Proti usnesení Městského soudu v Praze podal obviněný dovolání s odkazem na důvody dovolání uvedené v §265b odst. 1 písm. g), l) tr. ř. Namítl, že výrok o vině je založen na nesprávných skutkových zjištěních a na vadném hodnocení důkazů. Soudy podle něj nesprávně opřely svá rozhodnutí jen o výpověď svědka J. J., ale námitkami obhajoby se nezabývaly. Mezi skutkovými zjištěními soudu a důkazy je extrémní rozpor, neboť svědek J. J. nemohl fyzicky vidět údajnou krádež. Soudy tak měly postupovat podle zásady „in dubio pro reo“. Závěrem navrhl, aby Nejvyšší soud rozhodnutí soudů zrušil a aby přikázal soudu prvního stupně věc v potřebném rozsahu znovu projednat a rozhodnout.
Státní zástupkyně Nejvyššího státního zastupitelství sdělila, že se nebude k dovolání věcně vyjadřovat.
Nejvyšší soud jako soud dovolací (§265c tr. ř.) zjistil, že dovolání je přípustné [§265a odst. 1, odst. 2 písm. h) tr. ř.], bylo podáno obviněným jako osobou oprávněnou prostřednictvím obhájce [§265d odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. ř.], v zákonné lhůtě a na místě, kde lze podání učinit (§265e tr. ř.). Dovolání obsahuje obligatorní náležitosti stanovené v §265f odst. 1 tr. ř. Nejvyšší soud však shledal, že dovolání obviněného bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř.
Především musí Nejvyšší soud připomenout, že dovolání není běžný opravný prostředek a neplní funkci „dalšího odvolání“. Dovolání je mimořádný opravný prostředek, který na rozdíl od odvolání není možné podat z jakéhokoli důvodu, ale jen z některého z důvodů uvedených v §265b tr. ř. Konkrétní uplatněné námitky mají relevanci dovolacího důvodu za předpokladu, že obsahově odpovídají jeho zákonnému vymezení. Žádný z dovolacích důvodů se nevztahuje ke skutkovým zjištěním, k hodnocení důkazů, k postupu soudů při provádění důkazů, k rozsahu dokazování apod. Z toho je zřejmé, že skutkové námitky nejsou dovolacím důvodem. Dovolání je jako mimořádný opravný prostředek určeno k nápravě závažných právních vad pravomocných rozhodnutí, a nikoli k tomu, aby skutková zjištění soudů prvního a druhého stupně byla přezkoumávána ještě třetí instancí.
Podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. lze dovolání podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Podstatou dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je vadná aplikace hmotného práva na skutkový stav, který zjistily soudy prvního a druhého stupně. Námitky proti tomu, jak soudy hodnotily důkazy, jaká skutková zjištění vyvodily z důkazů a v jakém rozsahu provedly dokazování, se míjejí s ustanovením §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. již proto, že je jimi vytýkáno porušení procesního práva, zejména ustanovení §2 odst. 5, 6 tr. ř., zatímco uvedeným dovolacím důvodem je porušení hmotného práva.
Dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř. obviněný uplatnil v alternativě, podle které lze dovolání podat, jestliže bylo rozhodnuto o zamítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku, přestože v řízení předcházejícím takovému rozhodnutí byl dán důvod dovolání uvedený v §265b odst. 1 písm. a) až k) tr. ř. Také dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř. se tedy vztahuje k dovolacímu důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř.
Jako přečin krádeže podle §205 odst. 1 písm. a), d), odst. 2 tr. zákoníku a přečin neoprávněného opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku podle §234 odst. 1 tr. zákoníku byl posouzen skutek, který podle zjištění Obvodního soudu pro Prahu 1 spočíval v podstatě v tom, že obviněný dne 22. 12. 2017 kolem 17:40 hodin v XY se ve vagonu soupravy metra mezi stanicemi XY a XY natlačil na poškozenou N. K., rozepnul jí kabelku zavěšenou přes rameno, vsunul ruku do kabelky a odcizil z ní peněženku v hodnotě 650 Kč s hotovostí 280 USD (v přepočtu 6 071 Kč) a 25 Euro (643 Kč), se šesti platebními kartami specifikovanými ve výroku o vině a s dalšími doklady, a tohoto jednání se dopustil přesto, že byl ve věci Obvodního soudu pro Prahu 2 sp. zn. 5 T 3/2015 odsouzen rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 20. 4. 2015, sp. zn. 44 To 156/2015, pro přečin krádeže podle §205 odst. 1 písm. d) tr. zákoníku.
V podaném dovolání obviněný neuplatnil žádné námitky v tom smyslu, že by skutkový stav uvedený ve výroku o vině nenaplňoval znaky přečinu krádeže podle §205 odst. 1 písm. a), d), odst. 2 tr. zákoníku, resp. znaky přečinu neoprávněného opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku podle §234 odst. 1 tr. zákoníku. Pouze takto koncipované námitky by obsahově odpovídaly dovolacímu důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř.
Obviněný založil dovolání v celém rozsahu výlučně jen na námitkách navazujících na jeho obhajobu, že se nedopustil jednání uvedeného ve výroku o vině. Těmito námitkami se obviněný snažil zpochybnit věrohodnost výpovědi svědka J. J., která byla hlavním usvědčujícím důkazem a která byla podle obviněného nevěrohodná proto, že svědek nemohl vidět to, co ve své výpovědi popisoval. V návaznosti na to obviněný vytkl, že nebyla provedena rekonstrukce, kterou bezvýsledně navrhoval. Námitky obviněného mají vyloženě skutkovou povahu, což je staví mimo rámec dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. a tím pádem i mimo rámec dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř. Obviněný sice formálně deklaroval tyto zákonné dovolací důvody, ale jinak uplatnil námitky, které pod ně svým obsahem nespadají.
Nejvyšší soud zásadně nezasahuje do skutkových zjištění soudů prvního a druhého stupně. Učinit tak může jen zcela výjimečně, jestliže to odůvodňuje extrémní rozpor mezi skutkovými zjištěními soudů a důkazy. V takovém případě je dotčeno ústavně garantované základní právo obviněného na spravedlivý proces a zásah Nejvyššího soudu do skutkových zjištění nižších soudů má podklad v ustanoveních čl. 4 a 90 Ústavy.
Skutková zjištění Obvodního soudu pro Prahu 1, s nimiž se v napadeném usnesení ztotožnil také Městský soud v Praze, nejsou v žádném, natož pak extrémním rozporu s důkazy. Zjištění, že obviněný se dopustil jednání uvedeného ve výroku o vině, má odpovídající obsahový podklad ve výpovědi svědka J. J., který podrobně, konkrétně, bez jakýchkoli nesrovnalostí a přesvědčivě popsal jednání obviněného a přijatelně vysvětlil, proč si jej všímal. O věrohodnosti výpovědi svědka J. J. nejsou žádné důvodné pochybnosti a koresponduje s ní svědecká výpověď poškozené N. K. Soudy měly pro svá skutková zjištění dostatečný podklad, který již nebylo třeba doplňovat nadbytečnou rekonstrukcí podle návrhu obviněného.
Skutkové závěry soudu mají oporu v provedených důkazech a logicky z nich vyplývají, nedošlo tedy k žádnému porušení ústavně zaručeného základního práva obviněného na spravedlivé řízení. To, že obviněný nesouhlasí s tímto zjištěním, že se neztotožňuje se způsobem, jímž soudy hodnotily důkazy, a že nepovažuje provedené důkazy za dostatečné, není dovolacím důvodem.
Nejvyšší soud proto dovolání obviněného podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítl jako dovolání podané z jiného než zákonného dovolacího důvodu. O dovolání rozhodl v souladu s ustanovením §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 14. 11. 2018
JUDr. Petr Angyalossy, Ph. D.
předseda senátu
Vypracoval:
JUDr. Josef Mazák