ECLI:CZ:NS:2018:7.TDO.385.2018.3
7 Tdo 385/2018-I.-22
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 4. dubna 2018 o dovolání obviněného Š. R., proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci ze dne 20. 12. 2017, sp. zn. 31 To 505/2017, v trestní věci vedené u Okresního soudu v České Lípě pod sp. zn. 4 T 64/2017, takto:
Podle §265k odst. 1 tr. ř. se zrušuje usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci ze dne 20. 12. 2017, sp. zn. 31 To 505/2017.
Podle §265k odst. 2 tr. ř. se zrušují také všechna další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Podle §265 l odst. 1 tr. ř. se Krajskému soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci přikazuje , aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Odůvodnění:
I
Rozsudkem Okresního soudu v České Lípě ze dne 20. 9. 2017, sp. zn. 4 T 64/2017, byl obviněný Š. R. uznán vinným přečinem maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle §337 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku a byl podle §337 odst. 1 tr. zákoníku odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání šesti měsíců. Podle §56 odst. 2 písm. c) tr. zákoníku byl pro výkon uloženého trestu zařazen do věznice s ostrahou.
Proti tomuto rozhodnutí podal obviněný odvolání, které Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci usnesením ze dne 20. 12. 2017, sp. zn. 31 To 505/2017, podle §253 odst. 1 tr. ř. zamítl, neboť bylo podáno opožděně.
II
Proti rozhodnutí odvolacího soudu podal obviněný prostřednictvím obhájkyně řádně a včas dovolání opírající se o dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř., neboť má za to, že bylo rozhodnuto o zamítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku podle §265d odst. 1 písm. b) tr. ř., aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí. Podle obviněného odvolací soud odůvodnil své rozhodnutí tím, že rozsudek nalézacího soudu mu byl doručen do vlastních rukou dne 25. 10. 2017 a zákonná osmidenní lhůta pro podání odvolání skončila dnem 2. 11. 2017. Podle odvolacího soudu mělo být odvolání podáno až dne 7. 11. 2017, tedy opožděně. Obviněný však s tímto závěrem nesouhlasí, neboť dne 29. 1. 2018, po převzetí napadeného usnesení odvolacího soudu, doložil soudu prvního stupně, že odvolání podal včas, tj. dne 2. 11. 2017, o čemž svědčí podací lístek, jehož kopie je založena v trestním spise. Také ze zprávy pošty vyplývá, že odvolání podal již dne 2. 11. 2017 a soudu bylo doručeno až 8. 11. 2017. Podle obviněného tak nebyly splněny podmínky pro postup soudu spočívající v zamítnutí odvolání jako opožděného. Obviněný je přesvědčen, že zamítnutím odvolání bez věcného přezkoumání byl zbaven přístupu k odvolacímu soudu. Navrhl proto, aby Nejvyšší soud zrušil rozhodnutí Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci ze dne 20. 12. 2017, sp. zn. 31 To 505/2017 a přikázal věc tomuto soudu k novému projednání a rozhodnutí. Současně navrhl, aby Nejvyšší soud před rozhodnutím o dovolání odložil výkon trestu odnětí svobody uložený mu v trvání šesti měsíců.
Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství ve vyjádření k dovolání uvedl, že shledává dovolání obviněného důvodným. Ze spisového materiálu je podle něj zřejmé, že obviněný podal odvolání k poštovní přepravě na poště O. již dne 2. 11. 2017, když s ohledem na úpravu §60 odst. 4 písm. a) tr. ř. je na místě považovat jeho odvolání za včas podané. Pokud Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci podle §253 odst. 1 tr. ř. podané odvolání zamítl, učinil tak podle státního zástupce bez splnění procesních podmínek stanovených zákonem pro takové rozhodnutí. Navrhl proto, aby Nejvyšší soud zrušil dovoláním napadené usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci, jakož aby zrušil i všechna další rozhodnutí na ně obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu, a věc přikázal tomuto soudu k novému projednání a rozhodnutí. Ztotožnil se rovněž s návrhem obviněného, aby předseda senátu Nejvyššího soudu ve smyslu §265o odst. 1 tr. ř. odložil výkon rozhodnutí, proti kterému bylo podáno dovolání.
III
Nejvyšší soud jako soud dovolací (§265c tr. ř.) při posuzování mimořádného opravného prostředku předně shledal, že dovolání obviněného je přípustné [§265a odst. 1, odst. 2 písm. h) tr. ř.], bylo podáno oprávněnou osobou [§265d odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. ř.], v zákonné lhůtě a na místě, kde lze podání učinit (§265e odst. 1 tr. ř.).
Protože dovolání je možné podat pouze z důvodů uvedených v §265b tr. ř., bylo dále nutno posoudit, zda námitky vznesené obviněným naplňují jím uplatněný zákonem stanovený dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. l ) tr. ř., který lze aplikovat, pokud bylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v §265a odst. 2 písm. a) až g) tr. ř., aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí nebo byl v řízení mu předcházejícím dán důvod dovolání uvedený v písmenech a) až k).
Citovaný důvod dovolání má dvě alternativy. První jeho alternativa „bylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v §265a odst. 2 písm. a) až g) tr. ř., aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí…“ má zajišťovat nápravu tam, kde soud druhého stupně měl v řádném opravném řízení přezkoumat určité rozhodnutí napadené řádným opravným prostředkem po věcné stránce, ale místo toho, aniž byly splněny procesní podmínky pro takový postup, řádný opravný prostředek v případě odvolání zamítl podle §253 odst. 1 tr. ř. nebo odmítl podle §253 odst. 3 tr. ř. a v případě stížnosti zamítl podle §148 odst. 1 písm. a) tr. ř. nebo podle §148 odst. 1 písm. b) tr. ř. Druhá jeho alternativa je vymezena slovy „…nebo byl v řízení mu předcházejícím dán důvod dovolání uvedený v písmenech a) až k)“.
Námitkami obviněného byl v předmětné věci proto naplněn dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. l ) tr. ř. v jeho první alternativě, který se uplatní v případě, došlo-li k zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku z procesních důvodů a oprávněné procesní straně byl v podstatě nesprávným procesním postupem soudu podle §253 odst. 1 tr. ř. odepřen přístup k odvolací instanci, když odvolací soud takto rozhodl, aniž napadené rozhodnutí meritorně přezkoumal.
Jelikož Nejvyšší soud neshledal některý z důvodů pro odmítnutí dovolání podle §265i odst. 1 tr. ř., přezkoumal podle §265i odst. 3 tr. ř. zákonnost a odůvodněnost výroku napadeného usnesení, proti němuž bylo dovolání podáno, v rozsahu a z důvodů uvedených v dovolání, jakož i řízení napadenému rozhodnutí předcházející, přičemž dospěl k následujícím závěrům.
Obviněný ve svém mimořádném opravném prostředku uplatnil dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. l ) tr. ř. v alternativě spočívající v tom, že o odvolání obviněného proti rozsudku soudu prvního stupně [tj. rozhodnutí uvedeném v ustanovení §265a odst. 2 písm. a) tr. ř.] bylo rozhodnuto zamítavým výrokem přesto, že k vydání takového rozhodnutí nebyly splněny zákonné podmínky. Odvolacímu soudu v daném směru vytýká nesprávnou aplikaci ustanovení §253 tr. ř.
Uvedená dovolací argumentace obviněného uplatněný dovolací důvod naplňuje a s ohledem na tvrzené skutečnosti i zjištění učiněná dovolacím soudem je i důvodná.
Podle §248 tr. ř. odvolání se podává u soudu, proti jehož rozsudku směřuje, a to do osmi dnů od doručení opisu rozsudku. (odst. 1)
Jestliže se rozsudek doručuje jak obžalovanému, tak i jeho obhájci a zákonnému zástupci běží lhůta od tohoto doručení, které bylo provedeno nejpozději. (odst. 2)
Jiným osobám uvedeným v §247 odst. 2, s výjimkou státního zástupce, končí lhůta týmž dnem jako obžalovanému. (odst. 3).
Podle §60 tr. ř. do lhůty určené podle dní se nezapočítává den, kdy se stala událost určující počátek lhůty. (odst. 1)
Lhůta stanovená podle týdnů, měsíců nebo let končí uplynutím toho dne, který svým jménem nebo číselným označením odpovídá dni, kdy se stala událost určující počátek lhůty. Chybí-li tento den v posledním měsíci lhůty, končí lhůta uplynutím posledního dne tohoto měsíce. (odst. 2)
Připadne-li konec lhůty na den pracovního klidu nebo pracovního volna, pokládá se za poslední den lhůty nejbližší příští pracovní den. (odst. 3)
Lhůta je zachována též tehdy, jestliže podání bylo ve lhůtě
a) podáno jako poštovní zásilka adresovaná soudu, státnímu zástupci nebo policejnímu orgánu, u něhož má být podáno nebo který má ve věci rozhodnout,
b) učiněno u soudu nebo u státního zástupce, který má ve věci rozhodnout,
c) učiněno příslušníkem ozbrojených sil nebo ozbrojeného sboru v činné službě u jeho náčelníka,
d) učiněno u ředitele nápravného zařízení, kde je ten, kdo podání činí, ve vazbě nebo v trestu, nebo
e) učiněno ústně do protokolu u kteréhokoli okresního soudu nebo okresního státního zástupce. (odst. 4)
Podle §253 tr. ř. odvolací soud zamítne odvolání, bylo-li podáno opožděně, osobou neoprávněnou nebo osobou, která se odvolání výslovně vzdala nebo znovu podala odvolání, které v téže věci již předtím výslovně vzala zpět. (odst. 1)
Jako opožděné nemůže být zamítnuto odvolání, které oprávněná osoba podala opožděně jen proto, že se řídila nesprávným poučením soudu. (odst. 2)
Odvolací soud odmítne odvolání, které nesplňuje náležitosti obsahu odvolání. (odst. 3)
Odmítnout odvolání podle odstavce 3 nelze, jestliže nebyla oprávněná osoba řádně poučena podle §249 odst. 1 nebo nebyla oprávněné osobě, která nemá obhájce nebo zmocněnce, poskytnuta pomoc při odstranění vad odvolání (§251 odst. 2). (odst. 4)
Obviněný odvolacímu soudu vytýká, že jeho postupem mu bylo upřeno právo na přístupu k odvolacímu soudu, neboť tento svým postupem podle §253 odst. 1 tr. ř. zamítl jeho odvolání jako opožděně podané. Vycházel přitom ze zjištění, že obviněnému byl opis rozsudku soudu prvního stupně doručen do vlastních rukou dne 25. 10. 2017. Posledním dnem, kdy mohlo být podáno odvolání v zákonné osmidenní lhůtě, byl 2. 11. 2017. Jestliže obviněný odeslal odvolání až dne 7. 11. 2017, jak bylo odvolacím soudem zjištěno z podacího razítka, jedná se o odvolání podané opožděně. Odvolací soud proto odvolání podle §253 odst. 1 tr. ř. zamítl jako opožděně podané. V tomto směru však závěry odvolacího soudu nekorespondují s obsahem spisu, ze kterého učinil Nejvyšší soud následující poznatky.
Obviněný si po vyhlášení rozsudku dne 20. 9. 2017, jímž byl uznán vinným uvedeným přečinem, ponechal lhůtu k podání odvolání (č. l. 44 tr. spisu). Rozsudek soudu prvního stupně byl obviněnému doručen dne 25. 10. 2017 (č. l. 47 tr. spisu). Obviněný nebyl v řízení zastoupen obhájcem. Lhůta pro podání odvolání obviněnému počala běžet podle §60 odst. 1 tr. ř. dne 26. 10. 2017 a skončila dne 2. 11. 2017. Jak vyplývá z podacího lístku na č. l. 63 tr. spisu, na němž se shoduje podací číslo s podacím číslem na obálce (č. l. 51 tr. spisu), ve které bylo odvolání obviněného proti rozsudku prvního stupně zasláno (č. l. 51 tr. spisu), byla zásilka obsahující odvolání obviněného podána k poštovní přepravě již dne 2. 11. 2017. Na základě těchto skutečností je třeba konstatovat, že lhůta pro podání odvolání obviněným byla zachována, protože podle §60 odst. 4 písm. a) tr. ř. je „lhůta zachována též tehdy, jestliže podání bylo ve lhůtě podáno jako poštovní zásilka adresovaná soudu, státnímu zástupci nebo policejnímu orgánu, u něhož má být podáno nebo který má ve věci rozhodnout.“ Za tohoto stavu věci je třeba konstatovat, že lhůta pro podání odvolání byla zachována, a proto rozhodnutím odvolacího soudu bylo zkráceno právo obviněného na přístup k soudu druhého stupně.
Dovolací soud proto s přihlédnutím ke správnému datu doručení opisu rozsudku obviněnému (25. 10. 2017) dospěl k poznatku, že obviněný své odvolání proti rozsudku soudu prvního stupně podal v souladu s požadavkem formulovaným zněním §248 odst. 1 tr. ř. v osmidenní lhůtě. Při tomto zjištění nebylo možné, aby o jeho odvolání krajský soud rozhodl způsobem upraveným v ustanovení §253 odst. 1 tr. ř., tj. formou jeho zamítnutí pro opožděnost. Usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci ze dne 20. 12. 2017, sp. zn. 31 To 505/2017, tak vykazuje vadu, která naplňuje dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. l ) tr. ř.
Nejvyšší soud proto rozhodl tak, že z podnětu dovolání obviněného podle §265k odst. 1, 2 tr. ř. zrušil zmíněné usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci ze dne 20. 12. 2017, sp. zn. 31 To 505/2017, jakož i všechna další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu, přičemž podle §265 l odst. 1 tr. ř. Krajskému soudu v ústí nad Labem – pobočka v Liberci přikázal, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Úkolem odvolacího soudu je znovu o odvolání obviněného – tentokrát meritorně – rozhodnout.
Protože obviněný nevykonává trest odnětí svobody uložený v této trestní věci soudem prvního stupně, Nejvyšší soud nerozhodoval podle §265l odst. 4 tr. ř. o vazbě.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. ř.).
V Brně dne 4. dubna 2018
JUDr. Michal Mikláš
předseda senátu