ECLI:CZ:NS:2018:7.TDO.43.2018.1
sp. zn. 7 Tdo 43/2018-20
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl dne 24. ledna 2018 v neveřejném zasedání o dovolání obviněného J. Č. , proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 27. 6. 2017, sp. zn. 11 To 239/2017, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Příbrami pod sp. zn. 4 T 4/2016 takto:
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného J. Č. odmítá .
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu v Příbrami ze dne 20. 4. 2017, č. j. 4 T 4/2016-181, byl obviněný J. Č. uznán vinným přečinem ublížení na zdraví podle §146 odst. 1 tr. zákoníku a odsouzen podle téhož ustanovení k trestu odnětí svobody na dva roky, jehož výkon mu byl podle §81 odst. 1 tr. zákoníku, §82 odst. 1 tr. zákoníku a §84 tr. zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu tří let při současném vyslovení dohledu probačního úředníka. Podle §99 odst. 1, 2 písm. a) tr. zákoníku bylo obviněnému dále uloženo ochranné ambulantní psychiatrické léčení a podle §228 odst. 1 tr. ř. bylo rozhodnuto o náhradě škody.
Podle skutkových závěrů soudu prvního stupně se obviněný dopustil uvedeného přečinu v podstatě tím, že dne 27. 9. 2015 v době od 18:40 hod. do 18:45 hod. v K., okres P., u domu č. …, slovně a následně fyzicky napadl 1,8m dlouhým klackem úderem vedeným na horní polovinu těla poškozeného J. Z., čímž mu způsobil mnohočetná povrchní poranění obou předloktí s oděrkami, zhmožděninu levého předloktí s následnou bolestivostí a poškození tkání úponů šlach v oblasti levého lokte, které si vyžádalo lékařské ošetření a v důsledku něhož byl poškozený J. Z. omezen v obvyklém způsobu života po dobu delší jednoho týdne.
Rozsudek soudu prvního stupně napadl obviněný odvoláním, které Krajský soud v Praze usnesením ze dne 27. 6. 2017, č. j. 11 To 239/2017-198, podle §256 tr. ř. zamítl.
Proti usnesení soudu druhého stupně podal obviněný prostřednictvím obhájce dovolání, které opřel o dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř., neboť bylo zamítnuto jeho odvolání, přestože v řízení, které mu předcházelo, byl dán důvod pro zrušení rozsudku soudu prvního stupně podle §258 odst. 1 písm. a) tr. ř. Obviněný zopakoval svou obhajobu, že nemohl dne 27. 9. 2015 způsobit poškozenému zranění on, neboť mezi nimi došlo k incidentu dne 19. 9. 2015, ovšem ani při tomto poškozeného fyzicky nenapadl. Následně obviněný rozvedl své výhrady proti jednotlivým důkazům a vytkl soudům, že zamítly provedení jím navrhovaných důkazů. Na podporu své argumentace poukázal na nový znalecký posudek vyhotovený až po rozhodnutí soudu druhého stupně, ze kterého vyplývá, že s videozáznamem poškozeného bylo manipulováno. Podle obviněného nebyl projednávaný skutek dostatečně objasněn.
Závěrem obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud zrušil rozsudky soudů obou stupňů a přikázal soudu prvního stupně, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství uvedl, že se k dovolání obviněného nebude věcně vyjadřovat.
Nejvyšší soud jako soud dovolací (§265c tr. ř.) shledal, že dovolání je přípustné [§265a odst. 1, odst. 2 písm. h) tr. ř.], bylo podáno obviněným jako osobou oprávněnou prostřednictvím obhájce [§265d odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. ř.], v zákonné lhůtě a na místě, kde lze podání učinit (§265e odst. 1, 2 tr. ř.). Dovolání obsahuje i obligatorní náležitosti stanovené v §265f odst. 1 tr. ř. Dále Nejvyšší soud shledal, že dovolání obviněného bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř.
Dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř. je dán, jestliže bylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v §265a odst. 2 písm. a) až g) tr. ř., aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí nebo přestože byl v řízení mu předcházejícím dán důvod dovolání uvedený v písmenech a) až k).
Dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř. tedy může být naplněn ve třech různých situacích. K prvním dvěma (alternativa první) dochází tehdy, kdy rozhodnutí nadřízeného soudu je vydáno, aniž bylo napadené rozhodnutí meritorně přezkoumáno tedy, že byl řádný opravný prostředek zamítnut z tzv. formálních důvodů podle §148 odst. 1 písm. a) či b) tr. ř. nebo podle §253 odst. 1 tr. ř., přestože nebyly splněny procesní podmínky stanovené pro takové rozhodnutí, anebo bylo-li odvolání odmítnuto pro nesplnění jeho obsahových náležitostí podle §253 odst. 3 tr. ř., ačkoli oprávněná osoba nebyla řádně poučena nebo jí nebyla poskytnuta pomoc při odstranění vad odvolání (viz §253 odst. 4 tr. ř.). Třetí situace (alternativa druhá) je, pokud byl řádný opravný prostředek zamítnut z jakýchkoli jiných důvodů, než jsou důvody uvedené výše (alternativa první), ale řízení předcházející napadenému rozhodnutí je zatíženo vadami, které jsou ostatními dovolacími důvody podle §265b odst. 1 písm. a) až k) tr. ř.
V první alternativě obviněný nemohl naplnit dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř., neboť tato se týká výhradně případů, v nichž bylo odvolání proti rozsudku zamítnuto nebo odmítnuto z procesních důvodů, tj. zamítnuto podle §253 odst. 1 tr. ř., protože bylo podáno opožděně, osobou neoprávněnou nebo osobou, která se odvolání výslovně vzdala nebo znovu podala odvolání, které v téže věci již předtím výslovně vzala zpět, anebo odmítnuto podle §253 odst. 3 tr. ř., protože nesplňuje náležitosti obsahu odvolání. Všechna tato rozhodnutí jsou tedy učiněna bez meritorního přezkoumání odvolání obviněného. Odvolání obviněného však soud druhého stupně zamítl podle §256 tr. ř., tedy po věcném přezkumu rozsudku soudu prvního stupně podle §254 odst. 1 tr. ř.
K naplnění dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř. v jeho druhé alternativě by došlo, pokud by bylo rozhodnuto o zamítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku, přestože v řízení předcházejícím takovému rozhodnutí byl dán důvod dovolání uvedený v písmenech a) až k). V této alternativě je dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř. konstruován tak, že je vázán na některý z dalších dovolacích důvodů uvedených v §265b odst. 1 tr. ř. Obviněný však musí tento další dovolací důvod deklarovat, to znamená výslovně uvést, se kterým dovolacím důvodem uvedeným v §265b odst. 1 písm. a) až k) tr. ř. spojuje uplatněný dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř. Bez toho je dovolání založené toliko na samotném dovolacím důvodu podle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř. dovoláním podaným z jiného než zákonného dovolacího důvodu, jak to předvídá ustanovení §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. 1. 2015, sp. zn. 7 Tdo 1618/2014, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 9. 12. 2015, sp. zn. 7 Tdo 1464/2015). Je rovněž namístě zmínit, že námitky obviněného uplatněné v jeho dovolání jsou ryze skutkového charakteru a jako takové by ani nemohly naplnit žádný z dovolacích důvodů podle §265b odst. 1 tr. ř.
Obiter dictum je rovněž vhodné uvést, že obviněný obdobnou argumentaci uplatnil již v řízení před soudy obou stupňů, které se s ní správně a vyčerpávajícím způsobem vypořádaly (str. 3-4 rozsudku soudu prvního stupně a str. 2 usnesení odvolacího soudu). Obhajoba obviněného tak nebyla vyvrácena pouze zpochybňovaným videozáznamem, ale též svědeckou výpovědí poškozeného, jeho matky, fotodokumentací a lékařskými zprávami.
Dovolací argumentaci obviněného nelze na základě výše uvedeného pokládat za námitky v souladu s dovolacím důvodem podle §265b odst. 1 písm. l) tr. ř., ani s jinými dovolacími důvody podle §265b odst. 1 tr. ř. V dovolání uvedený znalecký posudek nebyl v době rozhodování soudů k dispozici, nestal se tak předmětem jejich úvah a jako k nové skutečnosti k němu tedy nelze v řízení o dovolání přihlížet.
Nejvyšší soud proto dovolání obviněného podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítl, neboť bylo podané z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 24. ledna 2018
JUDr. Michal Mikláš
předseda senátu
Vypracoval:
JUDr. Petr Angyalossy, Ph. D.