ECLI:CZ:NS:2018:7.TDO.743.2018.1
sp. zn. 7 Tdo 743/2018-33
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání dne 26. 6. 2018 o dovolání obviněného J. S. , proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 5. 12. 2017, sp. zn. 8 To 210/2017, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Sokolově pod sp. zn. 3 T 3/2014 takto:
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného J. S. odmítá .
Odůvodnění:
Obviněný J. S. podal prostřednictvím obhájce v zákonné lhůtě dovolání proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 5. 12. 2017, sp. zn. 8 To 210/2017, jímž bylo rozhodnuto o jeho odvolání proti rozsudku Okresního soudu v Sokolově ze dne 7. 4. 2017, sp. zn. 3 T 3/2014. Rozsudek Krajského soudu v Plzni napadl ve výroku o vině a v důsledku toho i ve výroku o trestu. Dovolání založil na námitkách zaměřených proti skutkovým zjištěním, která se stala podkladem výroku o vině a která jsou podle jeho mínění výsledkem vadného hodnocení důkazů. Obviněný se dovoláním domáhal toho, aby Nejvyšší soud zrušil napadený rozsudek a aby přikázal Krajskému soudu v Plzni věc v potřebném rozsahu znovu projednat a rozhodnout.
Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství uvedl, že se k dovolání nebude vyjadřovat.
Nejvyšší soud shledal, že dovolání bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř.
Především musí Nejvyšší soud připomenout, že dovolání není běžný opravný prostředek a neplní funkci „dalšího odvolání“. Dovolání je mimořádný opravný prostředek, který na rozdíl od odvolání není možné podat z jakéhokoli důvodu, ale v dané věci jen z některého z důvodů uvedených v §265b odst. 1 písm. a) až k) tr. ř. Podat dovolání z jiného důvodu je vyloučeno. Konkrétní uplatněné námitky mají relevanci dovolacího důvodu za předpokladu, že obsahově odpovídají jeho zákonnému vymezení. Žádný z dovolacích důvodů se nevztahuje ke skutkovým zjištěním, k hodnocení důkazů, k postupu soudů při provádění důkazů, k rozsahu dokazování apod. Z toho je zřejmé, že skutkové námitky nejsou dovolacím důvodem. Uváží-li se povaha dovolacích důvodů, jak jsou v zákoně taxativně stanoveny, vyplývá z toho, že dovolání je jako mimořádný opravný prostředek určeno k nápravě závažných právních vad pravomocných rozhodnutí, a nikoli k tomu, aby skutková zjištění soudů prvního a druhého stupně byla přezkoumávána ještě třetí instancí.
Podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. lze dovolání podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení.
Podstatou tohoto dovolacího důvodu je nesprávná aplikace hmotného práva, tj. trestního zákona, na skutkový stav, který zjistily soudy prvního a druhého stupně. Směřuje-li dovolání proti odsuzujícímu rozhodnutí, pak dovolacím důvodem jsou jen takové námitky, v nichž se tvrdí, že skutkový stav, který zjistily soudy, nevykazuje znaky trestného činu, jímž byl obviněný uznán vinným. Předmětem právního posouzení jako posouzení hmotně právního tu je skutek, tak jak ho zjistily soudy, a nikoli jak ho prezentuje či jak se jeho zjištění dožaduje dovolatel. Skutkové námitky se míjejí s ustanovením §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. již tím, že je jimi vytýkáno porušení procesního práva, tj. trestního řádu, zejména ustanovení §2 odst. 5, 6 tr. ř., zatímco dovolacím důvodem je porušení hmotného práva, tj. trestního zákona.
Napadeným rozsudkem byl obviněný uznán vinným a odsouzen pro zločin křivého obvinění podle §345 odst. 1, 2, 3 písm. e) tr. zákoníku. Krajský soud v Plzni takto rozhodl po zrušení rozsudku Okresního soudu v Sokolově, a to na podkladě skutkových zjištění, která s dílčími úpravami a upřesněními převzal z rozsudku Okresního soudu v Sokolově. Podle zjištění uvedených v napadeném rozsudku Krajského soudu v Plzni spáchal obviněný trestný čin v podstatě tím, že dne 8. 12. 2011 podal u tehdejší Inspekce Policie České republiky podle §61 odst. 1 zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, vysvětlení, v němž záměrně v rozporu se skutečností uvedl, že v rámci zadržení v souvislosti s vykázáním z bytu byl způsobem specifikovaným ve výroku o vině fyzicky napaden dvěma policisty, jimiž byli M. C. a R. M., a toto vysvětlení navazovalo na jím podané trestní oznámení ze dne 12. 11. 2011, podle kterého policisté spáchali trestné činy těžkého ublížení na zdraví podle §145 tr. zákoníku a zneužití pravomoci úřední osoby podle §329 tr. zákoníku.
V podaném dovolání obviněný nenamítal nic v tom smyslu, že by uvedeným skutkem nebyly naplněny znaky zločinu křivého obvinění podle §345 odst. 1, 2, 3 písm. e) tr. zákoníku. Pouze takto koncipované námitky by obsahově odpovídaly dovolacímu důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř.
Obviněný založil dovolání v celém rozsahu výlučně jen na námitkách, které se odvíjely od jeho obhajoby z původního řízení, že byl policisty fyzicky napaden a zraněn. Tyto námitky mají vyloženě skutkovou povahu a v důsledku toho stojí mimo rámec dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Obviněný sice formálně deklaroval tento zákonný dovolací důvod, ale jinak uplatnil námitky, které mu co do svého obsahu neodpovídají a nejsou pod něj podřaditelné.
Nejvyšší soud z pozice dovolacího soudu zásadně nezasahuje do skutkových zjištění soudů prvního a druhého stupně. Učinit tak může jen zcela výjimečně, jestliže to je odůvodněno extrémním rozporem mezi skutkovými zjištěními soudů a provedenými důkazy. V takovém případě je dotčeno ústavně garantované základní právo obviněného na spravedlivý proces a zásah Nejvyššího soudu do skutkových zjištění nižších soudů má podklad v ustanoveních čl. 4, čl. 90 Ústavy.
Mezi skutkovými zjištěními Krajského soudu v Plzni, která byla s dílčími úpravami a upřesněními převzata z rozsudku Okresního soudu v Sokolově, na straně jedné a provedenými důkazy na straně druhé není žádný extrémní rozpor. Skutková zjištění soudů mají odpovídající obsahový podklad ve svědeckých výpovědích policistů, kteří jednoznačně a přesvědčivě vyloučili, že by se při zákroku proti obviněnému dopustili vůči němu jednání, z něhož je obvinil. Jejich výpovědi byly byť jen nepřímo podpořeny dalšími důkazy, na které oba soudy výstižně odkázaly. Okolnost, že u obviněného byla objektivně zjištěna zranění, byla spolehlivě objasněna tím, že šlo o následek sebepoškozování. Není úkolem Nejvyššího soudu jako soudu dovolacího, aby jednotlivé důkazy znovu podrobně reprodukoval, rozebíral, porovnával, přehodnocoval a vyvozoval z nich vlastní skutkové závěry. Podstatné je, že soudy prvního a druhého stupně hodnotily důkazy v souladu s jejich obsahem, že se nedopustily žádné deformace důkazů, že ani jinak nevybočily z mezí volného hodnocení důkazů podle §2 odst. 6 tr. ř., že své hodnotící úvahy jasně, srozumitelně, přehledně a logicky přijatelně vysvětlily a že náležitě zdůvodnily také to, proč nevyhověly návrhům obviněného na nadbytečné doplňování důkazů. To, že obviněný nesouhlasí se skutkovými zjištěními soudů a se způsobem, jímž soudy hodnotily důkazy, není dovolacím důvodem.
Nejvyšší soud proto dovolání obviněného podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítl jako dovolání podané z jiného než zákonného dovolacího důvodu.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 26. 6. 2018
JUDr. Petr Hrachovec
předseda senátu