ECLI:CZ:NS:2018:7.TDO.862.2018.1
sp. zn. 7 Tdo 862/2018-15
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 18. 7. 2018 o dovolání obviněného M. K. , proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 17. 1. 2018, sp. zn. 9 To 10/2018, jako soudu stížnostního v trestní věci vedené u Okresního soudu Praha – západ pod sp. zn. 2 T 71/2015, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. a) tr. ř. se dovolání obviněného odmítá .
Odůvodnění:
I
Usnesením Okresního soudu Praha – západ ze dne 21. 11. 2017, sp. zn. 2 T 71/2015 (č. l. 137 tr. spisu), bylo podle §91 odst. 1 tr. zákoníku vysloveno, že se odsouzený ve zkušební době stanovené usnesením Okresního soudu Praha – západ ze dne 19. 7. 2016, sp. zn. 2 T 71/2015 (č. l. 112 tr. spisu), neosvědčil a zbytek trestu zákazu činnosti, uloženého rozsudkem Okresního soudu Praha – západ ze dne 30. 6. 2015, sp. zn. 2 T 71/2015 (č. l. 67 tr. spisu), ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne 1. 9. 2015, sp. zn. 10 To 322/2015 (č. l. 80 tr. spisu), vykoná.
Stížnost, kterou proti citovanému usnesení podal obviněný, byla usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 17. 1. 2018, sp. zn. 9 To 10/2018, podle §148 odst. 1 písm. c) tr. ř. zamítnuta (č. l. 146 tr. spisu).
II
Proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 17. 1. 2018, č. j. 9 To 10/2018-146, podal obviněný prostřednictvím obhájce Mgr. Ing. V. Mlčocha dovolání. Obsahem dovolání učinil v podstatě doslovný text stížnosti obviněného ze dne 4. 1. 2018 (č. l. 141 tr. spisu), aniž by cokoli dalšího do textu doplnil. Dne 9. 5. 2018 byla obhájci obviněného doručena výzva předsedy senátu soudu prvního stupně k odstranění vad dovolání (č. l. 174 p. v. tr. spisu). Zároveň mu bylo stanoveno, aby tak učinil ve lhůtě dvou týdnů od doručení výzvy. Na tuto výzvu ve stanovené lhůtě nebylo reagováno. Dne 3. 7. 2018 předložil Okresní soud Praha – západ trestní spis sp. zn. 2 T 71/2015 Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o dovolání obviněného.
Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství ve vyjádření k dovolání obviněného uvedl, že v daném případě nebyly podle něj splněny podmínky, jež by zakládaly přípustnost podaného dovolání obviněného podle §265a odst. 1, 2 tr. ř. Navrhl proto, aby Nejvyšší soud odmítl dovolání podle §265i odst. 1 písm. a) tr. ř., jako nepřípustné. Současně souhlasil s projednáním věci v neveřejném zasedání.
III
Nejvyšší soud jako soud dovolací (§265c tr. ř.) především zkoumal, zda je výše uvedené dovolání přípustné. Přitom dospěl k následujícím závěrům.
Dovolání je přípustné, jestliže proběhlo řízení před soudem prvního stupně, ve věci rozhodl soud druhého stupně a vydal některé z rozhodnutí předpokládaných ustanovením §265a odst. 2 tr. ř., podle kterého se rozhodnutím ve věci samé rozumí
a) rozsudek, jímž byl obviněný uznán vinným a uložen mu trest, popřípadě ochranné opatření nebo bylo upuštěno od potrestání,
b) rozsudek, jímž byl obviněný obžaloby zproštěn,
c) usnesení o zastavení trestního stíhání,
d) usnesení o postoupení věci jinému orgánu,
e) usnesení, jímž bylo uloženo ochranné opatření,
f) usnesení o podmíněném zastavení trestního stíhání,
g) usnesení o schválení narovnání, nebo
h) rozhodnutí, jímž byl zamítnut nebo odmítnut řádný opravný prostředek proti rozsudku nebo usnesení uvedenému pod písmeny a) až g).
Zákonná dikce tak z pohledu přípustnosti dovolání nastoluje procesní situaci, kdy ve věci rozhodl jak soud prvního stupně, tak soud druhého stupně, přičemž pokud soud druhého stupně sám nerozhodl některým z meritorních rozhodnutí, předpokládaných ustanovením §265a odst. 2 písm. a) až g) tr. ř., lze dovoláním napadnout pouze rozhodnutí, kterým soud druhého stupně zamítl nebo odmítl řádný opravný prostředek proti daným rozhodnutím vydaným soudem prvního stupně [§265a odst. 1 písm. h) tr. ř.]. Jelikož jde o taxativní výčet rozhodnutí, která je možné považovat za rozhodnutí ve věci samé, proti nimž je přípustné dovolání, nelze považovat za rozhodnutí ve věci samé pro účely dovolání žádné jiné (další) rozhodnutí, které do uvedeného okruhu nepatří.
Dovolání jako další mimořádný opravný prostředek bylo zavedeno do českého trestního řádu novelou provedenou zákonem č. 265/2001 Sb. s účinností od 1. 1. 2002. Jelikož bylo koncipováno jako specifický mimořádný opravný prostředek, který umožňuje průlom do právní moci rozhodnutí, byla současně striktně omezena přípustnost jeho podání pouze a jen na ta rozhodnutí ve věci samé, která byla citována shora.
Z tohoto důvodu nelze považovat za rozhodnutí ve věci samé dovoláním napadané rozhodnutí stížnostního soudu, který zamítl podanou stížnost obviněného, neboť podle §265a odst. 2 písm. h) tr. ř. se rozhodnutí, jímž byl zamítnut nebo odmítnut řádný opravný prostředek, považuje za rozhodnutí ve věci samé, jen pokud takový opravný prostředek směřoval proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v ustanovení §265a odst. 2 písm. a) až g) tr. ř.
Usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 17. 1. 2018, č. j. 9 To 10/2018-146, proti kterému obviněný své dovolání směřoval, sice je pravomocným rozhodnutím soudu druhého stupně, avšak nejedná se o „rozhodnutí, jímž byl zamítnut nebo odmítnut řádný opravný prostředek proti rozsudku nebo usnesení uvedenému pod písmeny §265a odst. 2 písm. a) až g) tr. ř. “, kde usnesení o tom, že se odsouzený ve zkušební době podmíněného upuštění od výkonu zbytku trestu zákazu činnosti neosvědčil, uvedeno není. Proti takovému rozhodnutí není proto dovolání přípustné.
Z výše uvedených důvodů Nejvyšší soud dovolání obviněného podle §265i odst. 1 písm. a) tr. ř. odmítl jako nepřípustné, aniž by napadené rozhodnutí věcně přezkoumával podle kritérií uvedených v §265i odst. 3 tr. ř. Za podmínek §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. tak učinil v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. ř.).
V Brně dne 18. 7. 2018
JUDr. Michal Mikláš
předseda senátu