ECLI:CZ:NS:2018:7.TZ.15.2018.1
sp. zn. 7 Tz 15/2018-14
ROZSUDEK
Nejvyšší soud v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Hrachovce a soudců JUDr. Petra Angyalossy, Ph.D., a JUDr. Josefa Mazáka projednal ve veřejném zasedání dne 10. 7. 2018 stížnost pro porušení zákona podanou ministrem spravedlnosti ve prospěch obviněného Z. P. , proti pravomocnému usnesení Městského soudu v Brně ze dne 1. 2. 2017, sp. zn. 12 T 178/2015, a podle §268 odst. 2 tr. ř., §269 odst. 2 tr. ř. rozhodl takto:
Pravomocným usnesením Městského soudu v Brně ze dne 1. 2. 2017, sp. zn. 12 T 178/2015,
byl porušen zákon
v ustanovení §83 odst. 1 tr. zákoníku v neprospěch obviněného Z. P.
Toto usnesení Městského soudu v Brně se zrušuje . Zrušují se také další rozhodnutí na zrušené usnesení obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu, zejména též usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 21. 2. 2017, sp. zn. 4 To 64/2017.
Odůvodnění:
Pravomocným trestním příkazem Městského soudu v Brně ze dne 19. 10. 2015, sp. zn. 12 T 178/2015, byl obviněný Z. P. uznán vinným přečinem maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle §337 odst. 1 písm. j) tr. zákoníku a odsouzen podle §337 odst. 1 tr. zákoníku, §314e odst. 1 písm. a) tr. ř. k trestu odnětí svobody na osm měsíců s tím, že výkon tohoto trestu byl podle §81 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložen a zkušební doba byla podle §82 odst. 1 tr. zákoníku stanovena na tři a půl roku. Přečinu se obviněný dopustil v podstatě tím, že od 26. 11. 2014 do 30. 9. 2015 se nedostavoval k výkonu sexuologického ambulantního ochranného léčení, které mu bylo uloženo rozsudkem Okresního soudu Brno – venkov ze dne 27. 3. 2008, sp. zn. 2 T 15/2008.
Usnesením Městského soudu v Brně ze dne 1. 2. 2017, sp. zn. 12 T 178/2015, bylo podle §83 odst. 1 tr. zákoníku rozhodnuto, že obviněný vykoná trest odnětí svobody uložený trestním příkazem Městského soudu v Brně ze dne 19. 10. 2015, sp. zn. 12 T 178/2015, a že se pro výkon tohoto trestu podle §56 odst. 2 písm. c) tr. zákoníku zařazuje do věznice s ostrahou. Usnesení nabylo právní moci dne 14. 2. 2017 tím, že obviněný se po jeho vyhlášení ve veřejném zasedání stížnosti výslovně vzdal a že státní zástupce, který nebyl přítomen veřejnému zasedání a jemuž bylo usnesení doručeno dne 9. 2. 2017, stížnost v zákonné lhůtě nepodal. Stížnost, kterou obviněný podal po doručení opisu usnesení Městského soudu v Brně, byla usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 21. 2. 2017, sp. zn. 4 To 64/2017, podle §148 odst. 1 písm. b) tr. ř. zamítnuta jako stížnost podaná osobou, která se stížnosti výslovně vzdala.
Důvodem rozhodnutí, že se vykoná trest odnětí svobody, jehož výkon byl původně podmíněně odložen, byla okolnost, že obviněný spáchal ve zkušební době přečin maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle §337 odst. 1 písm. f) tr. zákoníku, jímž byl uznán vinným rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 30. 5. 2016, sp. zn. 89 T 68/2016, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 16. 8. 2016, sp. zn. 8 To 337/2016. Tento přečin spočíval v podstatě v tom, že obviněný v době od 26. 1. 2016 do 23. 3. 2016 bez důvodu na výzvu soudu nenastoupil výkon zbytku trestu odnětí svobody, který mu byl uložen ve věci Okresního soudu Brno – venkov sp. zn. 2 T 15/2008 a z jehož výkonu byl podmíněně propuštěn, přičemž následně bylo rozhodnuto, že se zbytek trestu vykoná.
Ministr spravedlnosti podal u Nejvyššího soudu dne 7. 6. 2018 ve prospěch obviněného stížnost pro porušení zákona proti pravomocnému usnesení Městského soudu v Brně ze dne 1. 2. 2017, sp. zn. 12 T 178/2015. Vytkl tzv. objektivní porušení zákona v ustanovení §83 odst. 1 tr. zákoníku, ke kterému došlo v důsledku toho, že rozsudek Městského soudu v Brně ze dne 30. 5. 2016, sp. zn. 89 T 68/2016, spolu s usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 16. 8. 2016, sp. zn. 8 To 337/2016, byl v řízení o návrhu státního zástupce na povolení obnovy řízení zrušen usnesením Městského soudu v Brně ze dne 29. 3. 2017, sp. zn. 89 T 68/2016, a že v obnoveném řízení byl obviněný rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 29. 3. 2017, sp. zn. 89 T 68/2016, podle §226 písm. b) tr. ř. pravomocně zproštěn návrhu na potrestání. Tím podle ministra spravedlnosti dodatečně přestal existovat důvod pro rozhodnutí, že obviněný vykoná trest odnětí svobody, který mu byl původně uložen jako podmíněný trest. Ministr spravedlnosti navrhl, aby Nejvyšší soud podle §268 odst. 2 tr. ř. vyslovil namítané porušení zákona, ke kterému došlo v neprospěch obviněného, a aby podle §269 odst. 2 tr. ř. zrušil napadené usnesení i všechna další obsahově navazující rozhodnutí.
Nejvyšší soud přezkoumal podle §267 odst. 3 tr. ř. napadené usnesení i předcházející řízení a shledal, že zákon byl porušen.
Podle §83 odst. 1 tr. zákoníku jestliže podmíněně odsouzený vedl ve zkušební době řádný život a vyhověl uloženým podmínkám, vysloví soud, že se osvědčil; jinak rozhodne, a to popřípadě již během zkušební doby, že se trest vykoná.
Zkušební doba stanovená trestním příkazem Městského soudu v Brně ze dne 19. 10. 2015, sp. zn. 12 T 178/2015, počala běžet právní mocí trestního příkazu, tj. dne 5. 11. 2015, a její konec připadá na 5. 5. 2019. Skutek, který byl rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 30. 5. 2016, sp. zn. 89 T 68/2016, posouzen jako přečin maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle §337 odst. 1 písm. f) tr. zákoníku, se stal v době od 26. 1. 2016 do 23. 3. 2016, tedy ve zkušební době podmíněného odsouzení obviněného ve věci Městského soudu v Brně sp. zn. 12 T 178/2015. Ve věci Městského soudu v Brně sp. zn. 89 T 68/2016 však byl rozsudek ze dne 30. 5. 2016 posléze zrušen podle §284 odst. 1 tr. ř. usnesením Městského soudu v Brně ze dne 29. 3. 2017, které téhož dne nabylo právní moci, přičemž rozsudkem Městského soudu v Brně z téhož dne 29. 3. 2017 byl obviněný pro skutek, který se stal v době od 26. 1. 2016 do 23. 3. 2016, návrhu na potrestání pravomocně zproštěn podle §226 písm. b) tr. ř., tedy z důvodu, že skutek není trestným činem. Konkrétně šlo o to, že trest odnětí svobody uložený ve věci Okresního soudu Brno – venkov sp. zn. 2 T 15/2008 byl obviněnému prominut rozhodnutím prezidenta republiky o amnestii ze dne 1. 1. 2013 (č. 1/2013 Sb.), avšak o účasti obviněného na amnestii bylo rozhodnuto teprve usnesením Okresního soudu Brno – venkov ze dne 1. 3. 2017, sp. zn. 2 T 15/2008, když obviněný mezitím již celý trest vykonal.
Za popsaného stavu odpadl důvod, pro který bylo napadeným usnesením rozhodnuto, že se vykoná trest odnětí svobody, jehož výkon byl původně podmíněně odložen, a napadené usnesení se v důsledku toho ocitlo v rozporu s ustanovením §83 odst. 1 tr. zákoníku. Nadále nemůže obstát závěr, že ve zkušební době podmíněného odsouzení obviněný spáchal přečin maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle §337 odst. 1 písm. f) tr. zákoníku. Skutek, pro který byl obviněný ve věci Městského soudu v Brně sp. zn. 89 T 68/2016 nakonec zproštěn návrhu na potrestání, nejenže nebyl trestným činem, ale ani jinak se nepříčil požadavku, aby ve zkušební době podmíněného odsouzení obviněný vedl řádný život. Napadené usnesení je tudíž nezákonné.
Nejvyšší soud proto podle §268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že napadeným usnesením byl porušen zákon v ustanovení §83 odst. 1 tr. zákoníku v neprospěch obviněného a podle §269 odst. 2 tr. ř. zrušil napadené usnesení i všechna další obsahově navazující rozhodnutí, která tím ztratila podklad, zejména též usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 21. 2. 2017, sp. zn. 4 To 64/2017, jímž byla podle §148 odst. 1 písm. b) tr. ř. zamítnuta stížnost obviněného.
Pro úplnost pokládá Nejvyšší soud za vhodné konstatovat, že na napadené usnesení se nevztahoval výrok, jímž byla ve věci Městského soudu v Brně sp. zn. 89 T 68/2016 usnesením ze dne 29. 3. 2017 v souvislosti s povolením obnovy řízení a zrušením rozsudku ze dne 30. 5. 2016 a usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 16. 8. 2016 zrušena podle §284 odst. 1 tr. ř. také další obsahově navazující rozhodnutí, která zrušením uvedených rozhodnutí pozbyla podkladu. Usnesení napadené stížností pro porušení zákona nemělo ve vztahu k těmto rozhodnutím povahu rozhodnutí obsahově navazujícího, neboť jim ve skutečnosti předcházelo. Napadené usnesení tedy nebylo možné odstranit jinak než cestou stížnosti pro porušení zákona.
Poučení: Proti tomuto rozsudku není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 10. 7. 2018
JUDr. Petr Hrachovec
předseda senátu