ECLI:CZ:NS:2018:8.TDO.744.2018.1
sp. zn. 8 Tdo 744/2018-16
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 25. 6. 2018 v trestní věci obviněného R. Š. o dovoláních poškozených MOŠNA, a. s. , se sídlem v Červeném Kostelci, ul. 17. listopadu 1146, IČ 26242028, a První česká zlatnická, s. r. o. , se sídlem v Červeném Kostelci, ul. 17. listopadu 1146, IČ 27066860, proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 23. 11. 2017, sp. zn. 10 To 451/2017, který rozhodl jako soud odvolací v trestní věci vedené u Okresního soudu v Trutnově pod sp. zn. 17 T 27/2017, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. a) tr. ř. se dovolání poškozených MOŠNA, a. s., a První česká zlatnická, s. r. o., odmítají .
Odůvodnění:
1. Okresní soud v Trutnově rozsudkem ze dne 7. 9. 2017, sp. zn. 17 T 27/2017, uznal obviněného R. Š. vinným dvěma přečiny zpronevěry podle §206 odst. 1, 3 tr. zákoníku a za uvedené přečiny a dále za přečin zanedbání povinné výživy podle §196 odst. 1 tr. zákoníku, kterým byl uznán vinným trestním příkazem Okresního soudu v Trutnově ze dne 18. 10. 2016, sp. zn. 2 T 108/2016, doručeným dne 26. 10. 2016, pravomocným dne 4. 11. 2016, mu podle §206 odst. 3 tr. zákoníku za použití §43 odst. 2 tr. zákoníku uložil souhrnný trest odnětí svobody v trvání šestnácti měsíců, jehož výkon podle §81 odst. 1 a §82 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložil na zkušební dobu v trvání tří let a šesti měsíců. Současně podle §43 odst. 2 tr. zákoníku zrušil výrok o trestu, jakož i výroky obsahově na něj navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyly podkladu, z trestního příkazu Okresního soudu v Trutnově ze dne 18. 10. 2016, sp. zn. 2 T 108/2016. Podle §228 odst. 1 tr. ř. mu dále uložil povinnost nahradit společnosti MOŠNA, a. s. (v rozsudku soudu prvního stupně i v usnesení odvolacího soudu nepřesně označovaná jako „Mošna, a. s.“), se sídlem v Červeném Kostelci, ul. 17. listopadu 1146, IČ 26242028, škodu ve výši 51 317,33 Kč, přičemž podle §229 odst. 2 tr. ř. odkázal tuto poškozenou společnost se zbytkem nároku na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních. Podle §229 odst. 1 tr. ř. soud odkázal s nárokem na náhradu škody na toto řízení též poškozenou První českou zlatnickou, s. r. o., se sídlem v Červeném Kostelci, ul. 17. listopadu 1146, IČ 27066860.
2. Proti citovanému rozsudku podaly obě výše jmenované poškozené společnosti (dále jen „poškozené společnosti“, případně „poškozené“) odvolání, o nichž Krajský soud v Hradci Králové rozhodl usnesením ze dne 23. 11. 2017, sp. zn. 10 To 451/2017, tak, že je podle §253 odst. 1 tr. ř. zamítl jako opožděně podané.
3. S takovým rozhodnutím odvolacího soudu se poškozené společnosti neztotožnily, a podaly proti němu a proti jemu předcházejícímu rozsudku Okresního soudu v Trutnově ze dne 7. 9. 2017, sp. zn. 17 T 27/2017, prostřednictvím své zmocněnkyně Mgr. Simony Šulcové dovolání.
4. Obě poškozené společnosti tak učinily v jediném podání a vyslovily v něm názor, že dovolání jsou přípustná podle občanského soudního řádu, protože napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Nesprávnost tohoto rozhodnutí poškozené společnosti spatřovaly zejména v tom, že soud dospěl na základě provedených důkazů a dále obzvláště na základě sdělených jednostranných informací k nesprávným skutkovým zjištěním, a tudíž jeho rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Vytkly soudům obou stupňů, že se vůbec nezabývaly předestřenými skutečnostmi z jejich strany, jež byly potvrzené i svědeckými výpověďmi a listinnými důkazy. Vyjádřily proto přesvědčení, že byly výrazným způsobem zkráceny na svých procesních právech. Z uvedených důvodů navrhly, aby Nejvyšší soud zrušil usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 23. 11. 2017, sp. zn. 10 To 451/2017, a věc vrátil Okresnímu soudu v Trutnově k dalšímu řízení.
5. Dovolání poškozených bylo v souladu s ustanovením §265h odst. 2 tr. ř. doručeno v opise nejvyššímu státnímu zástupci. Státní zástupkyně činná u Nejvyššího státního zastupitelství (dále jen „státní zástupkyně“) ve svém písemném vyjádření s poukazem na relevantní zákonná ustanovení uvedla, že oba poškození jsou osobami neoprávněnými k podání dovolání. Navrhla proto, aby Nejvyšší soud podané dovolání podle §265i odst. 1 písm. c) tr. ř. odmítl, protože bylo podáno osobou neoprávněnou, a aby tak učinil v souladu s §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. v neveřejném zasedání. Současně ve smyslu §265r odst. 1 písm. c) tr. ř. souhlasila s tím, aby i jiné rozhodnutí Nejvyšší soud učinil v neveřejném zasedání.
6. Nejvyšší soud jako soud dovolací (§265c tr. ř.) v prvé řadě zkoumal, zda v posuzované věci jsou vůbec splněny zákonné podmínky vymezující přípustnost podaných dovolání z hlediska ustanovení §265a tr. ř. Podle odst. 1 tohoto ustanovení totiž platí, že dovoláním lze napadnout pravomocné rozhodnutí soudu ve věci samé, jestliže soud rozhodl ve druhém stupni a zákon to připouští. Citované ustanovení pak v odst. 2 písm. a) – h) taxativně vymezuje, která soudní rozhodnutí se považují za rozhodnutí ve věci samé. Z hlediska posuzované věci je významné ustanovení §265a odst. 1, odst. 2 písm. a) tr. ř., podle něhož lze podat dovolání proti rozsudku, jímž byl obviněný uznán vinným a uložen mu trest, popřípadě ochranné opatření nebo bylo upuštěno od potrestání.
7. Ze všech výše uvedených skutečností je ovšem zjevné, že citované usnesení Krajského soudu v Hradci Králové nelze považovat za rozhodnutí ve věci samé ve smyslu §265a odst. 1, odst. 2 písm. a) tr. ř. Předmětem rozhodování tohoto odvolacího soudu totiž nebyla otázka viny nebo trestu (obviněný ani státní zástupce proti odsuzujícímu rozsudku odvolání nepodali), ale pouze případné rozhodnutí (byla-li by odvolání podána včas) o nároku poškozených na náhradu škody. Odvolací soud nakonec z podnětu odvolání poškozených společností ani v tomto směru napadený rozsudek nepřezkoumával, neboť shledal, že odvolání byla podána opožděně.
8. Za dané situace Nejvyšší soud musel postupovat podle §265i odst. 1 písm. a) tr. ř. a podaná dovolání poškozených společností odmítnout jako dovolání, která nejsou přípustná. Za podmínek stanovených v §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. tak učinil v neveřejném zasedání.
9. Jen pro úplnost a v reakci na návrh státní zástupkyně, aby Nejvyšší soud „podané dovolání podle §265i odst. 1 písm. c) tr. ř. odmítl, protože bylo podáno osobou neoprávněnou“, považuje Nejvyšší soud za vhodné dodat, že i takový způsob rozhodnutí přicházel v posuzované věci v úvahu. Podle §265d odst. 1 tr. ř. totiž dovolání mohou podat jen
a) nejvyšší státní zástupce na návrh krajského nebo vrchního státního zástupce anebo i bez takového návrhu pro nesprávnost kteréhokoli výroku rozhodnutí soudu, a to ve prospěch i v neprospěch obviněného,
b) obviněný pro nesprávnost výroku rozhodnutí soudu, který se ho bezprostředně dotýká.
10. Dovolání jako mimořádný opravný prostředek je tedy k dispozici jen dvěma proti sobě stojícím stranám trestního řízení, a to obviněnému (fyzické i právnické osobě) a nejvyššímu státnímu zástupci. Dovolání nemůže podat žádná další osoba (např. ani ministr spravedlnosti), a to ani když měla v původním řízení postavení strany (např. poškozený – viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 10. 2005, sp. zn. 11 Tdo 1390/2005, publikované v Souboru trestních rozhodnutí Nejvyššího soudu, ve Svazku 21/2006 pod č. T 851), a měla-li právo podat řádný opravný prostředek proti rozhodnutí, proti kterému je jinak dovolání přípustné.
11. Upřednostnil-li Nejvyšší soud v dané věci rozhodnutí podle §265i odst. 1 písm. a) tr. ř., je to odůvodněno především chronologickým uspořádáním ustanovení §265i odst. 1 tr. ř. [odmítnutí dovolání jako nepřípustného je pod písm. a) předřazeno všem ostatním důvodům odmítnutí].
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí o dovolání není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 25. 6. 2018
JUDr. Jan Bláha
předseda senátu