ECLI:CZ:NS:2019:11.TCU.1.2019.1
sp. zn. 11 Tcu 1/2019-15
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal dne 24. 1. 2019 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto:
Podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občana České republiky S. O., nar. XY, rozsudkem Zemského soudu pro trestní věci Vídeň, Rakouská republika, ze dne 30. 7. 2015, sp. zn. 144 Hv 135/2015a, hledí jako na odsouzení soudem České republiky .
Odůvodnění:
Rozsudkem Zemského soudu pro trestní věci Vídeň, Rakouská republika, ze dne 30. 7. 2015, sp. zn. 144 Hv 135/2015a, který nabyl právní moci 3. 8. 2015, byl S. O. uznán vinným trestným činem krádeže za účelem obživy, a odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání 1 (jednoho) roků a 3 (tří) měsíců.
Podle skutkových zjištění cizozemského soudu S. O. společně s M. D., v úmyslu zajistit si trestnou činností – krádežemi, zdroj příjmů, odcizili dne 20. 6. 2015 ve V., cizí movité věci, přičemž se této dopustili tím, že:
1. ke škodě firmy New Yorker šedou bundu v hodnotě 19,55 euro, dvoje boxerky v hodnotě 9,90 euro a džínové kalhoty v hodnotě 39,95 euro,
2. ke škodě firmy Billa tři velké čokolády Milka,
3. ke škodě firmy Deichmann modrou sportovní tašku Adidas v nezjištěné hodnotě,
4. ke škodě firmy C&K se pokusili odcizit džíny v hodnotě 35 euro, dvoje sluneční brýle v hodnotě 12,95 euro/kus, k čemuž však nedošlo, neboť byli dopadeni.
Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“).
Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona.
Především je třeba uvést, že podle §4a odst. 3 zákona rozhodne Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti ČR, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.
Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisu vyplývá, že odsouzený S. O. je občanem České republiky, byl odsouzen cizozemským soudem a odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky (trestného činu krádeže podle §205 tr. zákoníku).
Pokud jde o v úvahu přicházející trestný čin krádeže podle §205 tr. zákoníku, ze skutkových zjištění cizozemského soudu vyplývá, že odsouzený svým jednáním způsobil celkem škodu v přibližné výši cca 130 až 150 euro. Uvedeným jednáním tak zřejmě nebyla způsobena škoda nikoli nepatrná ve smyslu §205 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku, za kterou je považována škoda dosahující částky nejméně 5.000 Kč (§138 odst. 1 tr. zákoníku). Z obsahu spisu není ani zřejmé, že by obviněný svým jednáním naplnil některé z jiných zákonných ustanovení §205 odst. 1 písm. b) až e) tr. zákoníku.
Nicméně s ohledem např. na jeho odsouzení rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 9. 7. 2013, sp. zn. 1 T 84/2013, v právní moci téhož dne (viz bod 14. opisu z evidence Rejstříku trestů) pro trestný čin krádeže, je zřejmé, že v úvahu přichází kvalifikace podle §205 odst. 2 tr. zákoníku, neboť S. O. byl za takový čin ve třech posledních letech odsouzen a potrestán, a byl tak naplněn znak speciální recidivy. Podle této skutkové podstaty lze postihnout recidivujícího pachatele bez ohledu na výši škody způsobenou posuzovaným skutkem. Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení §4a odst. 3 zákona.
V posuzované věci jsou dány i podmínky materiální povahy. Odsouzený S. O. se pro svůj prospěch podílel na jednání, kterým byla způsobena škoda na cizím majetku. Společenská škodlivost jeho trestné činnosti je zvyšována zejména tím, že se této dopustil s dalším pachatelem a ve více případech. Z opisu Rejstříku trestů rovněž vyplývá, že byl již v minulosti opakovaně odsouzen a potrestán pro majetkovou trestnou činnost spáchanou v České republice. Pokud jde o druh uloženého trestu, ze spisového materiálu vyplynulo, že odsouzenému byl uložen nezanedbatelný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že jsou splněny všechny podmínky pro to, aby se na výše uvedené odsouzení S. O. hledělo jako na odsouzení soudem České republiky.
Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 24. 1. 2019
JUDr. Antonín Draštík
předseda senátu