ECLI:CZ:NS:2019:11.TCU.108.2019.1
sp. zn. 11 Tcu 108/2019-24
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal dne 5. 12. 2019 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto:
Podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občana České republiky L. R., narozeného XY v XY, okres XY, rozsudkem Zemského soudu v Drážďanech ze dne 4. 12. 2014, sp. zn. 2 KLs 436 Js 31911/14, hledí jako na odsouzení soudem České republiky .
Odůvodnění:
Rozsudkem Zemského soudu v Drážďanech (dále jen „cizozemský soud“) ze dne 4. 12. 2014, sp. zn. 2 KLs 436 Js 31911/14, který nabyl právní moci dne 12. 12. 2014, byl L. R. uznán vinným ze spáchání trestného činu ozbrojeného nedovoleného obchodování s omamnými látkami v množství větším než malém podle §1 odst. 1, §3 odst. 1, §30a odst. 2, č. 2 BtMG spáchaného ve spolupachatelství podle §25 odst. 2 StGB. Za uvedený trestný čin mu cizozemský soud uložil nepodmíněný trest odnětí svobody v trvání 6 (šesti) let a 6 (šesti) měsíců, z čehož 1 (jeden) rok a 3 (tři) měsíce musí odsouzený vykonat před nápravným opatřením. Dále cizozemský soud nařídil umístění odsouzeného do ústavu pro léčbu závislostí.
Podle skutkových zjištění cizozemského soudu se odsouzený dopustil shora označeného trestného činu tím, že:
v přesně nezjištěné době před 19. 6. 2014 si domluvil s doposud neznámou osobou v České republice, že přepraví jako kurýr omamné látky ve formě crystalu přes území Spolkové republiky Německo do Švédska (XY), aby je tam předal příjemci. Jako plat kurýra bylo ujednáno 2000 €, které obžalovaný měl dostat po svém návratu do České republiky.
Za tímto účelem si obžalovaný zamýšlel najmout v XY vozidlo, což se mu však nepodařilo. Z tohoto důvodu se obžalovaný rozhodl realizovat cestu vozidlem zn. VW Transporter své sestry, s českou r. z. XY. Dne 18. 6. 2014 přijal obžalovaný v České republice od dosud neustanovené osoby vietnamské národnosti přibližně 2012 g crystalu a tento uschoval v dutém prostoru přestavěné autobaterie, která byla uchována pod sedadlem řidiče VW Transporter. Dále se ve vozidle nacházely v odkládacím prostoru dveří řidiče na dosah ruky černý vrhací nůž s délkou ostří cca 10 cm a v poličce vlevo pod volantem jednoruční zavírací nůž s délkou ostří cca 9 cm, což obžalovaný věděl.
V noci z 18. na 19. 6. 2014 vyjel obžalovaný společně se svou sestrou přibližně kolem půlnoci z České republiky a cestovali přes hraniční přechod XY na území Spolkové republiky Německo. Na základě upozornění, které Celní pátrací úřad v Drážďanech obdržel od bavorských kolegů, bylo vozidlo dne 19. 6. 2014 okolo 02:00 hod. na spolkové dálnici č. XY sledováno od druhého sjezdu za hraničním přechodem celními vyšetřovateli až k dálničnímu odpočívadlu XY, kde bylo kontrolováno. Ve vozidle se nacházelo 2011,8 g crystalu netto s minimálním obsahem 1223,7 g metamfetaminového základu. Obžalovaní věděli, že nevlastní nezbytné povolení pro nakládání s omamnými látkami. Před začátkem realizace trestného činu konzumoval obžalovaný dne 18. 6. 2014 kolem poledne cigaretu s marihuanou a večer téhož dne „lajnu“ crystalu. Bezprostředně před nástupem cesty si pak ještě obžalovaní vzali společně další konzumační dávku ze zásob ve skříňce na baterii, obžalovaný zejména k potření svého strachu a proto, aby se cítil při blížící se cestě jistěji. Nicméně schopnost obou obžalovaných vnímat protiprávnost jejich trestného činu a ovládat své jednání nebyla značně snížena.
Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“).
Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona.
Především je třeba uvést, že podle §4a odst. 3 zákona rozhodne Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.
Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisu vyplývá, že odsouzený L. R. je občanem České republiky, byl odsouzen cizozemským soudem a odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky (jmenovitě trestného činu nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle §283 tr. zákoníku).
In concreto je třeba říci, že jednání odsouzeného vykazuje znaky zvlášť závažného zločinu nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle §283 odst. 1, odst. 3 písm. c) tr. zákoníku, neboť neoprávněně ve velkém rozsahu dovezl na území Spolkové republiky Německo 2011,8 g pervitinu, obsahujícího 1223,7 g metamfetaminu ve formě volné báze. Formální podmínky ustanovení §4a odst. 3 zákona jsou tedy splněny.
V posuzované věci jsou zároveň dány i podmínky materiální povahy . Odsouzený shora popsaným jednáním porušil zájem na ochraně společnosti a lidí před možným ohrožením, které vyplývá z nekontrolovaného nakládání s omamnými látkami, přičemž společenskou škodlivost jeho trestné činnosti zvyšuje skutečnost, že zjištěné množství účinné látky dvojnásobně překročilo hranici velkého rozsahu. Současně se jedná o trestnou činnost, k jejímuž stíhání je Česká republika vázána také mezinárodními úmluvami. Co se týče druhu uloženého trestu, ze spisového materiálu vyplynulo, že odsouzenému byl uložen citelný trest odnětí svobody. Z těchto důvodů má Nejvyšší soud za to, že v projednávané věci jsou splněny všechny podmínky pro to, aby se na výše uvedené odsouzení L. R. cizozemským soudem hledělo jako na odsouzení soudem České republiky.
S ohledem na výše uvedené proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 5. 12. 2019
JUDr. Antonín Draštík
předseda senátu
Vypracoval:
JUDr. Petr Škvain, Ph.D.