Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 29.08.2019, sp. zn. 11 Tcu 112/2019 [ usnesení / výz-D ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2019:11.TCU.112.2019.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2019:11.TCU.112.2019.1
sp. zn. 11 Tcu 112/2019-28 USNESENÍ Nejvyšší soud projednal dne 29. 8. 2019 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto: Podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občanů České republiky P. S., nar. XY v XY, okres Česká Lípa a R. Š. , nar. XY v XY, okres Česká Lípa, rozsudkem Obvodového soudu v Mnichově, Spolková republika Německo, ze dne 19. 10. 2015, sp. zn. 1123 Ls 369 Js 136801/15, hledí jako na odsouzení soudem České republiky . Odůvodnění: Rozsudkem Obvodového soudu v Mnichově, Spolková republika Německo, ze dne 19. 10. 2015, sp. zn. 1123 Ls 369 Js 136801/15, který nabyl právní moci ohledně P. S. dne 10. 3. 2016 a ohledně R. Š. dne 3. 3. 2016, byli oba uznáni vinnými trestnými činy nepovoleného dovozu omamných prostředků v množství větším než malém v souběhu s napomáháním k nepovolenému obchodování s omamnými látkami v množství větším než malém, podle zákona o omamných a psychotropních látkách a německého trestního zákona, a odsouzeni k nepodmíněným trestům odnětí svobody, a to P. S. v trvání 2 (dvou) roků a 6 (šesti) měsíců a R. Š. v trvání 2 (dvou) roků a 9 (devíti) měsíců. Podle skutkových zjištění cizozemského soudu se odsouzení P. S. a R. Š. dopustili trestné činnosti v podstatě tím, že: ačkoliv věděli, že nevlastní potřebné povolení podle zákona o omamných prostředcích nutné pro zacházení s omamnými látkami, v úmyslu si převozem marihuany z České republiky do Spolkové republiky Německo opatřit zdroj příjmů, v blíže nezjištěné době dne 9. 4. 2015 krátce před 8:00 hod. převzali na základě předchozí domluvy od blíže nezjištěné osoby v XY černou tašku obsahující celkem 2.900,28 gramů marihuany, která byla rozdělena do dvou sáčků s tlakovým uzávěrem s 923,43 gramy a s 1.976,85 gramy. Tu měli za odměnu minimálně ve výši 20.000 Kč přepravit autobusem společnosti Deutsche Bahn (Německé dráhy) z XY do XY, přičemž byli oba srozuměni s tím, že marihuana je určena k dalšímu prodeji v Německu. Dne 9. 4. 2015 v době od 8:00 hod. do 13:00 hod. překročili hraniční přechod do Německa a kolem 13:00 hod. téhož dne přicestovali na Centrální autobusové nádraží u mostu XY v XY. Zde zamýšleli marihuanu předat odběrateli, kterého jim uvedl muž v XY, zinkasovat kupní cenu, s odběratelem projednat detaily (čas a množství) další dodávky marihuany, a téhož dne v 14:15 hod. odcestovat autobusem zpět do XY. K předávce marihuany však nedošlo, neboť byli ještě předtím u Centrálního autobusového nádraží v XY zadrženi a marihuana byla zajištěna. Dílčí množství zajištěné marihuany 497,25 g mělo obsah účinné látky 12,8 %, dílčí množství 426,18 gramů obsah účinné látky 14,2 % a dílčí množství 1.976,85 gramů obsah účinné látky 14,3 %. 2.900,28 gramů marihuany obsahovalo celkem při zohlednění neurčitosti měření vyplývajícího z určovací metody - obsah účinné látky 374,26 gramů tetrahydrokanabinolu (THC). Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“). Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona. Především je třeba uvést, že podle §4a odst. 3 zákona rozhodne Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti ČR, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisu vyplývá, že odsouzení P. S. a R. Š. jsou občany České republiky, byli odsouzeni cizozemským soudem a odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky (trestného činu nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle §283 tr. zákoníku). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení §4a odst. 3 zákona. V posuzované věci jsou ovšem dány i podmínky materiální povahy. Odsouzení se pro svůj finanční prospěch podíleli na nedovoleném pašování omamné látky (marihuany) z České republiky do Spolkové republiky Německo za účelem jejího dalšího prodeje. Dopustili se trestné činnosti, k jejímuž stíhání je Česká republika zavázána i mezinárodními úmluvami. Společenská škodlivost jejich trestné činnosti je zvyšována jednak tím, že se na této podíleli s dalšími osobami, jednak množstvím obchodované drogy. Pokud jde o druh uloženého trestu, ze spisového materiálu vyplynulo, že jim byly uloženy citelné tresty odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že jsou splněny všechny podmínky pro to, aby se na výše uvedené odsouzení P. S. a R. Š. hledělo jako na odsouzení soudem České republiky. Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl. Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 29. 8. 2019 JUDr. Antonín Draštík předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:08/29/2019
Spisová značka:11 Tcu 112/2019
ECLI:ECLI:CZ:NS:2019:11.TCU.112.2019.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Právní styk s cizinou
Dotčené předpisy:§4a odst. 3 předpisu č. 269/1994Sb.
Kategorie rozhodnutí:D
Staženo pro jurilogie.cz:2019-11-03