ECLI:CZ:NS:2019:11.TCU.12.2019.1
sp. zn. 11 Tcu 12/2019-17
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal dne 20. 2. 2019 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů a rozhodl, takto:
Podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občanky České republiky N. G. , nar. XY, rozsudkem Zemského soudu v Korneuburgu, Rakouská republika ze dne 6. 8. 2015, sp. zn. 613 Hv 17/15m, hledí jako na odsouzení soudem České republiky .
Odůvodnění:
1. Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo dne 28. 1. 2019 Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), a to ve vztahu k rozhodnutí, které se týká české občanky N. G., nar. XY. Z předložených materiálů vyplynulo následující.
2. Rozsudkem Zemského soudu v Korneuburgu ze dne 6. 8. 2015, sp. zn. 613 Hv 17/15m, který nabyl právní moci dne 11. 8. 2015, byla N. G. uznána vinnou ze spáchání trestného činu těžké krádeže pro výdělečné účely vloupáním podle §127, §128 odst. 1 řádek 4, §129 řádek 1, první a pátý případ, §130 čtvrtý případ rakouského tr. zákona. Za toto jednání jí byl uložen nepodmíněný trest odnětí svobody v trvání 15 měsíců.
3. Podle skutkových zjištění Zemského soudu v Korneuburgu se odsouzená společně s M. K. vloupala do skladiště firmy G. & G., zatímco je E. H. čekala v připraveném autě, a odtud společně odcizili z kontejnerů měděné předměty, které zabalili do připravené plachty. Celkem se jednalo o cca 100 kg mědi v ceně 660 EUR. Poté se společně vydali do přilehlé budovy, kde vylomili dveře a v kancelářských prostorách odcizili počítače v hodnotě 6.000 EUR, dále finanční hotovost 130 EUR, a klíče a nabíječky v hodnotě 630 EUR. Celková škoda tak dosáhla výše 7.420 EUR.
4. Nejvyšší soud přezkoumal věc předloženou mu Ministerstvem spravedlnosti a dospěl k závěru, že jsou splněny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona. Podle daného ustanovení Nejvyšší soud rozhodne na návrh Ministerstva spravedlnosti ČR, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.
5. Z podaného návrhu, dotčeného rozhodnutí rakouského soudu, jakož i materiálů k osobě N. G. vyplývá, že jmenovaná je občanem České republiky, byla odsouzena cizozemským soudem a odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky, a to konkrétně v intencích ustanovení §205 tr. zákoníku. Shora uvedeným jsou tedy naplněny formální podmínky ustanovení §4a odst. 3 zákona.
6. Je třeba připomenout, že postup Nejvyššího soudu je též opodstatněn z hlediska materiálního, a to jednak ukládáním nepodmíněného trestu odnětí svobody, ale zejména též s ohledem na osobu N. G. Z opisu z evidence Rejstříku trestů, který je součástí spisového materiálu, vyplývá, že jmenovaná byla v minulosti opakovaně – na území ČR 12krát - trestána převážně za majetkovou trestnou činnost, a to i za uložení nepodmíněného trestu odnětí svobody.
7. Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 20. 2. 2019
JUDr. Antonín Draštík
předseda senátu
Vypracoval:
JUDr. Michael Vrtek, Ph.D.
soudce