ECLI:CZ:NS:2019:11.TCU.122.2019.1
sp. zn. 11 Tcu 122/2019-34
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 29. 8. 2019 návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto:
Podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občana České republiky L. P. , rozeného B., nar. XY v XY, okres Most, rozsudkem Zemského soudu Zhořelec, Spolková republika Německo, ze dne 12. 3. 2015, sp. zn. 5 Ns 140 Js 25706/13, ve spojení s rozsudkem Okresního soudu Zhořelec, Spolková republika Německo, ze dne 13. 10. 2014, sp. zn. 6 Ls 140 Js 25706/13, který nabyl právní moci dne 12. 3. 2015, a při zahrnutí trestu uloženého rozsudkem Okresního soudu Budyšín, Spolková republika Německo, ze dne 17. 6. 2014, sp. zn. 41 Ds 560 Js 32346/13, který nabyl právní moci dne 29. 7. 2014, jenž byl citovaným rozsudkem Zemského soudu Zhořelec v rámci ukládaného úhrnného trestu zrušen, hledí jako na odsouzení soudem České republiky .
Odůvodnění:
1. Rozsudkem Okresního soudu Zhořelec, Spolková republika Německo, ze dne 13. 10. 2014, sp. zn. 6 Ls 140 Js 25706/13, byl L. P., rozený B., uznán vinným trestným činem krádeže v osmi případech podle §242 odst. 1, §243 odst. 1 č. 2, §53 německého trestního zákoníku (StGB) , a při zahrnutí trestu uloženého rozsudkem Okresního soudu Budyšín, Spolková republika Německo, ze dne 17. 6. 2014, sp. zn. 41 Ds 560 Js 32346/13, který nabyl právní moci dne 29. 7. 2014, jenž byl citovaným rozsudkem Okresního soudu Zhořelec v rámci ukládaného úhrnného trestu zrušen, odsouzen k úhrnnému nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání 2 (dvou) let a 7 (sedmi) měsíců. Proti tomuto rozsudku podal obviněný odvolání, které však bylo rozsudkem Zemského soudu Zhořelec, Spolková republika Německo, ze dne 12. 3. 2015, sp. zn. 5 Ns 140 Js 25706/13, jako neodůvodněné zamítnuto s tím, že obviněný byl pro trestný čin krádeže v sedmi případech, se zahrnutím jednotlivých trestů z rozsudku Okresního soudu Budyšín ze dne 17. 6. 2014, sp. zn. 41 Ds 560 Js 32346/13, a zrušením v něm uloženého úhrnného trestu, tímto odvolacím soudem odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 2 (dvou) let a 3 (tří) měsíců. Naopak ve vztahu k jednání popsanému pod bodem 5. rozsudku soudu prvního stupně bylo řízení na žádost státního zastupitelství podle §154 odst. 2 německého trestního řádu odvolacím soudem dne 12. 3. 2015 zastaveno.
2. Podle skutkových zjištění Okresního soudu Zhořelec se L. P. předmětné trestné činnosti v podobě opakovaných krádeží dopustil v podstatě tím, že
1) dne 17. 7. 2013, přibližně mezi 13:00 hod. a 13:15 hod. obviněný odcizil černočervené horské kolo zn. Feit, model Six 60, zajištěné spirálovým zámkem, odstavené na nádvoří základní školy 1 v XY, XY, patřící J. S., v hodnotě cca 250 €, toto kolo převezl do ČR, kde s ním byl krátce na to zadržen, kolo bylo zajištěno a poté vráceno majiteli,
2) dne 16. 9. 2013 kolem poledne obviněný odcizil z uzamčené kůlny na pozemku XY v XY černobílé horské kolo velikosti 26, prakticky nové v zůstatkové hodnotě cca 350 €, zajištěné lanovým zámkem, patřící synovi svědkyně M. C. S.,
3) dne 28. 1. 2014 mezi 17:30 hod. a 18:45 hod. odcizil u vchodu do zámeckého hotelu XY, XY v XY, horské kolo zn. Feit odstavené ve stojanu na kola, zajištěné lanovým zámkem, patřící svědkovi R. F., v zůstatkové hodnotě cca 200 €, přičemž lanový zámek přeštípl štípacími kleštěmi, které měl u sebe, načež byl dne 29. 1. 2014 kolkem 02:20 hod. s kolem zadržen a to bylo vráceno majiteli,
4) dne 10. 2. 2013 odcizil v obchodních prostorách blíže nezjištěné prodejny Kik v oblasti XY 4 páry ponožek a 2 boxerky, vše značky Okay, v hodnotě 23,94 €, aby si je bez zaplacení ponechal pro sebe,
5) v přesně nezjištěnou dobu dne 20. 2. 2013 dopoledne odcizil v obchodě s psacími potřebami B. B. v XY, XY, peněženku v hodnotě 23 €, aby si ji bez zaplacení ponechal pro sebe,
6) dne 11. 4. 2014 kolem poledne odcizil z obchodu „Mode und mehr im XY“ S. G., XY v XY, džínsy zn. Garasso v hodnotě 55,95 €,
7) dne 11. 4. 2014 kolem 18:00 hod. se v XY vydal do prostor Svobodné evangelické obce, XY a zde z obecního sálu odcizil notebook zn. Medion v hodnotě cca 100 €, přičemž když byl cca o dvě hodiny později kontrolován, měl výše uvedené džínsy zn. Garasso a výše uvedený notebook u sebe, pročež byly oba předměty zajištěny.
3. Dne 23. 8. 2019 byl Ministerstvem spravedlnosti České republiky podán ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, o tom, že se na výše citované odsouzení rozsudkem Zemského soudu Zhořelec, Spolková republika Německo, ze dne 12. 3. 2015, sp. zn. 5 Ns 140 Js 25706/13, ve spojení s rozsudkem Okresního soudu Zhořelec, Spolková republika Německo, ze dne 13. 10. 2014, sp. zn. 6 Ls 140 Js 25706/13, který nabyl právní moci dne 12. 3. 2015, a při zahrnutí trestu uloženého rozsudkem Okresního soudu Budyšín, Spolková republika Německo, ze dne 17. 6. 2014, sp. zn. 41 Ds 560 Js 32346/13, který nabyl právní moci dne 29. 7. 2014, jenž byl citovaným rozsudkem Zemského soudu Zhořelec v rámci ukládaného úhrnného trestu zrušen, ve vztahu k osobě obviněného L. P. hledí jako na odsouzení soudem České republiky.
4. Nejvyšší soud předmětnou věc přezkoumal a shledal, že jsou v daném případě splněny všechny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle §4a odst. 3 citovaného zákona.
5. Předně je třeba konstatovat, že podle §4a odst. 3 citovaného zákona rozhodne Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti ČR, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.
6. Z podaného návrhu, jakož i obsahu připojeného spisového materiálu přitom jednoznačně vyplývá, že L. P. je občanem České republiky, byl odsouzen cizozemským soudem a odsouzení se týká skutků, které vykazují znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky (pokračujícího trestného činu krádeže podle §205 odst. 1 písm. a), b) tr. zákoníku). Za daného stavu jsou tak splněny všechny formální podmínky ustanovení §4a odst. 3 citovaného zákona.
7. V posuzované věci však pro rozhodnutí podle §4a odst. 3 citovaného zákona svědčí i podmínky materiální povahy, neboť odsouzený L. P. se úmyslné trestné činnosti majetkového charakteru zčásti dopustil krátce poté, co byl dne 18. 9. 2013 rozsudkem Okresního soudu Budyšín sp. zn. 41 Cs 560 Js 10999/13, který nabyl právní moci dne 27. 3. 2014, odsouzen rovněž pro trestný čin krádeže. Společenská škodlivost trestné činnosti odsouzeného je tak zvyšována nejen způsobem provedení činu, včetně četnosti jednotlivých útoků, jimiž byl uznán vinným, ale též bohatší trestní minulostí odsouzeného, který byl na území České republiky již opakovaně soudně trestán, a to převážně pro trestnou činnost majetkového charakteru, když ve čtyřech případech, jež nejsou dosud zahlazeny, mu byl ukládán již nepodmíněný trest odnětí svobody. Vyjma České republiky pak byl L. P. pravomocně odsouzen rovněž ve Spolkové republice Německo, a to opakovaně v roce 2010 a dále v roce 2013, vždy za majetkovou trestnou činnost. Ve vztahu k druhu uloženého trestu lze konstatovat, že odsouzenému byl za jednání, jímž byl pravomocně uznán vinným rozsudkem Zemského soudu Zhořelec ze dne 12. 3. 2015, sp. zn. 5 Ns 140 Js 25706/13, ve spojení s rozsudkem Okresního soudu Zhořelec ze dne 13. 10. 2014, sp. zn. 6 Ls 140 Js 25706/13, při zahrnutí trestu uloženého rozsudkem Okresního soudu Budyšín ze dne 17. 6. 2014, sp. zn. 41 Ds 560 Js 32346/13, jenž byl citovaným rozsudkem odvolacího Zemského soudu Zhořelec v rámci ukládaného úhrnného trestu zrušen, uložen již citelnější nepodmíněný trest odnětí svobody. Za tohoto stavu tak lze dovodit, že v daném případě byly splněny všechny zákonné podmínky pro to, aby se na výše uvedené odsouzení L. P. příslušným soudem Spolkové republiky Německo hledělo jako na odsouzení soudem České republiky.
8. Ze shora uvedených důvodů tak Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky zcela vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 29. 8. 2019
JUDr. Antonín Draštík
předseda senátu
Vypracoval:
JUDr. Tomáš Durdík
soudce