ECLI:CZ:NS:2019:11.TCU.131.2019.1
sp. zn. 11 Tcu 131/2019-27
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal dne 6. 11. 2019 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto:
Podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občana České republiky R. K., narozeného XY v XY, okres Karviná, rozsudkem Trestního soudu č. 2 v Tortose ze dne 30. 9. 2016, sp. zn. 162/2016, ve spojení s rozsudkem Provinčního soudu Tarragona, 4. sekce, ze dne 7. 2. 2017, sp. zn. RSV-43/2017, hledí jako na odsouzení soudem České republiky .
Odůvodnění:
Rozsudkem Trestního soudu č. 2 v Tortose ze dne 30. 9. 2016, sp. zn. 162/2016, ve spojení s rozsudkem Provinčního soudu Tarragona, 4. sekce, ze dne 7. 2. 2017, sp. zn. RSV-43/2017, který nabyl právní moci dne 7. 2. 2017 (dále jen „cizozemská rozhodnutí“), byl R. K., uznán vinným ze spáchání trestného činu ublížení na zdraví v oblasti násilí na ženách podle §147 odst. 1 a §148 odst. 4 španělského trestního zákoníku. Za uvedené trestné činy mu cizozemské soudy uložily trest odnětí svobody v trvání 2 (dvou) roků a další ve výroku blíže specifikované tresty.
Podle skutkových zjištění cizozemského soudu se odsouzený dopustil shora označených trestných činů zejména tím, že:
obžalovaný R. K., původem z České republiky, identifikační číslo cizince XY, plnoletý, narozen XY, bez záznamu v trestním rejstříku, který udržoval citový vztah po dobu 10 let s N. K., který byl ukončen v březnu 2016, bez společných dětí, se dne 10. května 2016 kolem 22:30 až 23:00 hodin setkal v místě jeho bydliště v ulici XY v obci XY s poškozenou N. K. Obžalovaný s úmyslem poškodit tělesnou integritu své ex partnerky tuto dvakrát udeřil pěstí, ona spadla na zem a pak na ni házel talíře a sklenice, které ji zasáhly, a zároveň jí řekl, že ji zabije.
V důsledku těchto událostí utrpěla N. K. poranění sestávající z tržně zhmožděné rány v pravé parietální oblasti a z tržně zhmožděné rány v pravé čelní oblasti, poškození pravé paranasální dutiny a poškození pravého kolene, když rána v pravé frontální oblasti byla zašita, pravá parietální rána byla zašita dvěma stehy, pravého periorbikulárního hematomu, odřeniny, která postihovala téměř celou pravou hemisféru ve fázi strupu, otoku nosní pyramidy bolestivého při palpaci s malým poškozením ve fázi strupu, hematomu na vnitřní straně střední třetiny levého stehna, třech zakulacených hematomů na pravé dolní končetině o průměru přibližně 1 cm a oválného hematomu o průměru cca 6 cm a odřeniny pravého kolene ve fázi strupu. Uvedená poranění si vyžádala prvotní lékařské ošetření a chirurgické lékařské ošetření spočívající v zašití ran pro jejich zhojení a deset dnů léčby, přičemž jeden z nich byl dnem, kdy bylo poškozené zabráněno ve výkonu obvyklé činnosti. Jako následek jednání odsouzeného vznikla poškozené dále jizva v oblasti pravé čelní oblasti v podobě obráceného písmene Y, jejíž delší strana měří přibližně 4,5 cm a krátká strana, která se nachází více uprostřed, přibližně 1 cm, když kolmo k ní je malá podélná jizva dlouhá přibližně 0,5 cm, přičemž tyto jizvy jsou lehce bobtnavé. V pravé temenní oblasti se dále nalézá prakticky neviditelná jizva o délce přibližně 2 cm pokrytá vlasy, přičemž tyto jizvy způsobují mírné estetické poškození těla poškozené.
Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“).
Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona.
Především je třeba uvést, že podle §4a odst. 3 zákona rozhodne Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.
Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisu vyplývá, že odsouzený R. K. je občanem České republiky, byl odsouzen cizozemskými soudy a odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky (jmenovitě trestného činu ublížení na zdraví podle §146 tr. zákoníku a případně též trestného činu nebezpečného vyhrožování podle §353 tr. zákoníku).
In concreto jednání odsouzeného vykazuje nejméně znaky přečinu ublížení na zdraví podle §146 odst. 1 tr. zákoníku a případně též přečinu nebezpečného vyhrožování podle §353 odst. 1 tr. zákoníku. Formální podmínky ustanovení §4a odst. 3 zákona jsou tedy splněny.
V posuzované věci jsou zároveň dány i podmínky materiální povahy . Odsouzený shora popsaným jednáním porušil především zájem na ochraně lidského zdraví. Společenskou škodlivost jeho trestné činnosti zvyšuje i skutečnost, že předmětným jednáním porušil také zájem na ochraně jednotlivce před některými závažnými výhrůžkami, které u něj mohou vzbudit obavu o jeho život nebo zdraví. Co se týče druhu uloženého trestu, ze spisového materiálu vyplynulo, že odsouzenému byl uložen nezanedbatelný trest odnětí svobody. Z těchto důvodů má Nejvyšší soud za to, že v projednávané věci jsou splněny všechny podmínky pro to, aby se na výše uvedené odsouzení R. K. rozsudkem cizozemského soudu hledělo jako na odsouzení soudem České republiky.
S ohledem na výše uvedené proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 6. 11. 2019
JUDr. Antonín Draštík
předseda senátu
Vypracoval:
JUDr. Petr Škvain, Ph. D.