ECLI:CZ:NS:2019:11.TCU.141.2019.1
sp. zn. 11 Tcu 141/2019-30
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal dne 25. 9. 2019 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto:
Podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občana České republiky J. N. , nar. XY, okres Chomutov, rozsudkem Okresního soudu Chemnitz, Spolková republika Německo, ze dne 18. 3. 2015, sp. zn. 12 Ls 730 Js 35615/14, a to při zahrnutí trestu z rozsudku Okresního soudu Chemnitz, Spolková republika Německo, ze dne 30. 8. 2013, sp. zn. 5 Ds 730 Js 19734/13, ve spojení s rozsudkem Zemského soudu Chemnitz, Spolková republika Německo, ze dne 24. 9. 2014, sp. zn. 3 Ns 730 Js 19734/13, hledí jako na odsouzení soudem České republiky .
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu Chemnitz, Spolková republika Německo, ze dne 18. 3. 2015, sp. zn. 12 Ls 730 Js 35615/14, který nabyl právní moci dne 25. 6. 2015, byl J. N. uznán vinným trestným činem krádeže, podle německého trestního zákona, a odsouzen k nepodmíněnému souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 1 (jednoho) roku a 10 (deseti) měsíců, a to při zahrnutí trestu odnětí svobody v trvání 1 (jednoho) roku, který mu byl uložen rozsudkem Okresního soudu Chemnitz, Spolková republika Německo, ze dne 30. 8. 2013, sp. zn. 5 Ds 730 Js 19734/13, který nabyl právní moci dne 23. 1. 2015, ve spojení s rozsudkem Zemského soudu Chemnitz, Spolková republika Německo ze dne 24. 9. 2014, sp. zn. 3 Ns 730 Js 19734/13.
Podle skutkových zjištění Okresního soudu Chemnitz, Spolková republika Německo, ze dne 18. 3. 2015, sp. zn. 12 Ls 730 Js 35615/14 , se odsouzený J. N. dopustil trestné činnosti v podstatě tím, že :
dne 4. 3. 2014 v době od 1.30 hod. do 8.30 hod. se společně se zvlášť stíhanými J. T. a R. V. vydali do areálu autosalonu K., XY, XY, v úmyslu odcizit kola z tam zaparkovaných osobních automobilů. Podle domluvy pachatelé rozbili sklo zadního okna tří uzamčených zaparkovaných osobních automobilů WV Tiguan, VW Golf a Audi A3, z nichž odcizili kompletní letní kola. Kromě toho odmontovali z osobního automobilu VW Passat obě kola na straně spolujezdce a odložili je v nedalekém křoví, když se následně ještě pokusili odmontovat kola z vozů Audi 03 a Audi TT. Za tím účelem povolili u Audi TT na všech čtyřech kolech čepy a u Audi 03 odstranili krytky šroubů kol a připravili si dlažební kostky k podložení vozidel. Protože byli při činu vyrušeni, kola ponechali ležet v křoví a k odmontování dalších kol nedošlo. Škoda vzniklá odcizením činí cca 5.000 euro, věcná škoda nejméně 6.000 euro.
Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“).
Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona.
Především je třeba uvést, že podle §4a odst. 3 zákona rozhodne Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.
Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisu vyplývá, že odsouzený J. N. je občanem České republiky, byl odsouzen cizozemským soudem a odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestných činů i podle příslušných právních předpisů České republiky
Pokud jde o odsouzení Okresního soudu Chemnitz, Spolková republika Německo ze dne 18. 3. 2015, sp. zn. 12 Ls 730 Js 35615/14 pro skutek , v němž je spatřován trestný čin krádeže, podle německého trestního zákona, v tomto případě se odsouzení týká skutku, který vykazuje znaky trestných činů i podle právního řádu České republiky, a to trestného činu krádeže podle §205 tr. zákoníku, pokusu trestného činu krádeže podle §21 tr. zákoníku k §205 tr. zákoníku a trestného činu poškození cizí věci podle §228 tr. zákoníku ve spolupachatelství podle §23 tr. zákoníku.
Podmínka oboustranné trestnosti je pak splněna i ohledně skutku z rozsudku Okresního soudu Chemnitz, Spolková republika Německo ze dne 30. 8. 2013, sp. zn. 5 Ds 730 Js 19734/13, ve spojení s rozsudkem Zemského soudu Chemnitz, Spolková republika Německo ze dne 24. 9. 2014, sp. zn. 3 Ns 730 Js 19734/13, v němž je spatřován trestný čin krádeže, podle příslušných ustanovení německého trestního zákona, a jenž rovněž vykazuje znaky trestných činů i podle právního řádu České republiky (trestných činů krádeže podle §205 tr. zákoníku a poškození cizí věci podle §228 tr. zákoníku ve spolupachatelství podle §23 tr. zákoníku). Trestná činnost, za níž byl J. N. tímto rozsudkem odsouzen, spočívala v podstatě v tom, že:
v brzkých ranních hodinách dne 29. 5. 2013 před 4:45 hod. J. N. a zvlášť stíhaný T. vnikli za použití násilí do uzamčeného kontejneru na pneumatiky autosalonu K., XY, XY, tak, že nařízli zámek kontejneru, z něhož odcizili celkem 13 kompletních kol. Ta naložili do osobního automobilu Fiat s českou reg. zn. XY, řízeného zvlášť stíhaným T. a ujeli. Odcizená kompletní kola měla celkovou hodnotu cca 2.000 euro, a na kontejneru jeho násilným otevřením pachatelé způsobili věcnou škodu ve výši 400 euro.
Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení §4a odst. 3 zákona.
V posuzované věci jsou ovšem dány i podmínky materiální povahy. Odsouzený J. N. se pro svůj prospěch podílel na jednání, kterým způsobil vyšší škodu na cizím majetku. Společenská škodlivost jeho trestné činnosti je zvyšována zejména tím, že se této dopustil s dalšími osobami, více útoky, jakož i způsobem jejich provedení. Pokud jde o druh uloženého trestu, odsouzenému byl uložen nezanedbatelný trest odnětí svobody. Z opisu z evidence Rejstříku trestů rovněž vyplynulo, že byl již v minulosti pro majetkovou trestnou činnost odsouzen v České republice i ve Spolkové republice Německo. Lze tedy dovodit, že jsou splněny všechny podmínky pro to, aby se na výše uvedené odsouzení J. N. hledělo jako na odsouzení soudem České republiky.
Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 25. 9. 2019
JUDr. Antonín Draštík
předseda senátu