ECLI:CZ:NS:2019:11.TCU.142.2019.1
sp. zn. 11 Tcu 142/2019-18
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 25. 9. 2019 návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto:
Podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občana České republiky L. R. N. , nar. XY v XY, okres Cheb, rozsudkem Odvolacího soudu v Janově, třetí trestní sekce, Italská republika, ze dne 19. 9. 2016, sp. zn. 1682/2016, který nabyl právní moci dne 4. 11. 2016, ve spojení s rozsudkem Soudu v Janově, Italská republika, ze dne 8. 3. 2016, sp. zn. 6548/2015, hledí jako na odsouzení soudem České republiky .
Odůvodnění:
1. Rozsudkem Odvolacího soudu v Janově, třetí trestní sekce, Italská republika, ze dne 19. 9. 2016, sp. zn. 1682/2016, který nabyl právní moci dne 4. 11. 2016, ve spojení s rozsudkem Soudu v Janově, Italská republika, ze dne 8. 3. 2016, sp. zn. 6548/2015, byl L. R. N. uznán vinným trestným činem krádeže podle čl. 61 č. 2, 10, čl. 110, 582, 585, 576 č. I s použitím násilí podle čl. 628 odst. 2 a 3 č. I italského trestního zákoníku, a odsouzen jednak k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání dvou let a jednoho měsíce a dále k pokutě (tj. peněžitému trestu) ve výši 450 €.
2. Podle skutkových zjištění Odvolacího soudu v Janově se L. R. N. (společně s L. Z.) předmětné trestné činnosti v podobě krádeže s použitím násilí dopustili v podstatě tím, že:
dne 28. 8. 2015 v prodejně „XY“, po přerušení kabelu poplašného zařízení, odcizili zboží v celkové hodnotě 208 €, přičemž L. R. N. během útěku z místa činu použil násilí vůči vedoucímu prodejny M. F., který zasáhl, aby je zastavil a oba odsouzené pronásledoval, a kterému při prudkém odstrčení obviněný N. způsobil lehké zranění v podobě vyvrtnutí pravého kotníku, které si vyžádalo dobu léčení po dobu pěti dnů.
3. Dne 12. 9. 2019 byl Ministerstvem spravedlnosti České republiky podán ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, o tom, že se na výše citované odsouzení rozsudkem Odvolacího soudu v Janově ze dne 19. 9. 2016, sp. zn. 1682/2016, které nabylo právní moci dne 4. 11. 2016, ve spojení s rozsudkem Soudu v Janově, Italská republika, ze dne 8. 3. 2016, sp. zn. 6548/2015, ve vztahu k osobě L. R. N. hledí jako na odsouzení soudem České republiky.
4. Nejvyšší soud předmětnou věc přezkoumal a shledal, že jsou v daném případě splněny všechny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle §4a odst. 3 citovaného zákona.
5. Předně je třeba konstatovat, že podle §4a odst. 3 citovaného zákona rozhodne Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti ČR, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.
6. Z podaného návrhu, jakož i obsahu připojeného spisového materiálu přitom jednoznačně vyplývá, že L. R. N. je občanem České republiky, byl odsouzen cizozemským soudem a odsouzení se týká skutku, který vykazuje zákonné znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky (konkrétně trestného činu krádeže podle §205 odst. 1 písm. a), b) tr. zákoníku v jednočinném souběhu s trestným činem vydírání podle §175 odst. 1 tr. zákoníku, neboť odsouzený násilím přiměl poškozeného, aby ho nechal odejít z místa, kde došlo ke krádeži; k tomu srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu uveřejněné pod č. 35/2007 Sb. rozh. tr). Za daného stavu jsou tak splněny všechny formální podmínky pro postup dle ustanovení §4a odst. 3 citovaného zákona.
7. V posuzované věci však pro rozhodnutí podle §4a odst. 3 citovaného zákona svědčí i podmínky materiální povahy, neboť odsouzený L. R. N. svým jednáním naplnil zákonné znaky dvou úmyslných trestných činů, když odcizil zboží v nezanedbatelné hodnotě, jež při současném kurzu 1 € = 25,74 Kč odpovídá částce 5.354 Kč, načež záměrně vyvinul násilí vůči osobě majitele prodejny, který se jej pokusil zadržet, byť mu v konečném důsledku shodou okolností způsobil toliko lehké zranění. Ve vztahu k druhům a výměrám uložených trestů lze konstatovat, že odsouzenému byly za předmětné jednání uloženy sankce odpovídající právnímu řádu České republiky, konkrétně citelnější nepodmíněný trest odnětí svobody, jakož i peněžitý trest. Za tohoto stavu tak lze dovodit, že v daném případě byly splněny všechny zákonné podmínky pro to, aby se na výše uvedené odsouzení L. R. N. příslušným soudem Italské republiky hledělo jako na odsouzení soudem České republiky.
8. Ze shora uvedených důvodů tak Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky zcela vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 25. 9. 2019
JUDr. Antonín Draštík
předseda senátu
Vypracoval:
JUDr. Tomáš Durdík