ECLI:CZ:NS:2019:11.TCU.148.2019.1
sp. zn. 11 Tcu 148/2019-11
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 25. 9. 2019 návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto:
Podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občana České republiky J. K. , nar. XY, rozsudkem Okresního soudu Žiar nad Hronom, Slovenská republika, ze dne 1. 3. 2017, sp. zn. 3 T 6/2017, který nabyl právní moci dne 1. 3. 2017, hledí jako na odsouzení soudem České republiky .
Odůvodnění:
1. Rozsudkem Okresního soudu Žiar nad Hronom, Slovenská republika, ze dne 1. 3. 2017, sp. zn. 3 T 6/2017, který nabyl právní moci dne 1. 3. 2017, byl J. K. uznán vinným trestným činem porušování domovní svobody dle §194 odst. 1, odst. 2 písm. a) slovenského trestního zákona. Za to byl odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání 12 (dvanácti) měsíců.
2. Podle skutkových zjištění Okresního soudu Žiar nad Hronom se J. K. předmětné trestné činnosti v podobě porušování domovní svobody dopustil v podstatě tím, že
dne 30. 10. 2016 v dopoledních hodinách, v přesněji nezjištěném čase, natíral žlaby na rodinném domě č. XY v městě XY, část XY, když si v zadní části domu všiml okna pootevřeného na ventilaci, vyvěsil uzavírací mechanismus tohoto okna a přes takto vzniklý otvor vnikl do domu, kde ze skříně v obývacím pokoji sebral z peněženky finanční hotovost, a to 1 ks 5.000,- Kč bankovky, 2 ks 500,- Kč bankovek, v celkové hodnotě 6.000,- Kč (tj. 222,05 €), následně pokračoval v práci, po skončení asi v 16:00 hod. sebral z garáže, do které mu majitel rodinného domu povolil vstup, elektrickou vrtačku zn. Bosch tmavězelené barvy v hodnotě 30,00 €, čím majiteli rodinného domu D. Š., nar. XY, způsobil škodu odcizením finanční hotovosti a věci v celkové výši 252,05 €.
3. Dne 18. 9. 2019 byl Ministerstvem spravedlnosti České republiky podán ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, o tom, že se na výše citované odsouzení rozsudkem Okresního soudu Žiar nad Hronom, Slovenská republika, ze dne 1. 3. 2017, sp. zn. 3 T 6/2017, který nabyl právní moci dne 1. 3. 2017, ve vztahu k osobě J. K. hledí jako na odsouzení soudem České republiky.
4. Nejvyšší soud předmětnou věc přezkoumal a shledal, že jsou v daném případě splněny všechny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle §4a odst. 3 citovaného zákona.
5. Předně je třeba konstatovat, že podle §4a odst. 3 citovaného zákona rozhodne Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti ČR, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.
6. Z podaného návrhu, jakož i obsahu připojeného spisového materiálu přitom jednoznačně vyplývá, že J. K. je občanem České republiky, byl odsouzen cizozemským soudem a odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky (a to jednak trestného činu krádeže podle §205 odst. 1 písm. a), b) tr. zákoníku a jednak trestného činu porušování domovní svobody podle §178 odst. 1, 2 tr. zákoníku). Za daného stavu jsou tak splněny všechny formální podmínky pro postup podle ustanovení §4a odst. 3 citovaného zákona.
7. V posuzované věci však pro rozhodnutí podle §4a odst. 3 citovaného zákona svědčí i podmínky materiální povahy, zejména trestní minulost odsouzeného, který byl na území České republiky již opakovaně soudně trestán, a to převážně pro trestnou činnost majetkového charakteru, byť zčásti byla tato předchozí odsouzení již zahlazena. Nyní posuzovaného trestného činu se přitom odsouzený vědomě dopustil ve zkušební době předchozího podmíněného odsouzení, a to s odstupem toliko necelého jednoho měsíce poté, co byl dne 5. 10. 2016 pravomocně potrestán podmíněným trestem odnětí svobody ve výměře dvaceti čtyř měsíců, který mu byl uložen rovněž za trestnou činnost majetkového charakteru rozsudkem Okresního soudu Nymburk ze dne 5. 10. 2016, sp. zn. 2 T 96/2015. Ve vztahu k druhu a výměře uloženého trestu lze konstatovat, že odsouzenému byla za předmětné jednání, jímž byl pravomocně uznán vinným rozsudkem Okresního soudu Žiar nad Hronom, uložena sankce odpovídající právnímu řádu České republiky, konkrétně citelnější nepodmíněný trest odnětí svobody. Za tohoto stavu tak lze dovodit, že v daném případě byly splněny všechny zákonné podmínky pro to, aby se na výše uvedené odsouzení J. K. příslušným soudem Slovenské republiky hledělo jako na odsouzení soudem České republiky.
8. Ze shora uvedených důvodů tak Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky zcela vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 25. 9. 2019
JUDr. Antonín Draštík předseda senátu
Vypracoval:
JUDr. Tomáš Durdík
soudce