ECLI:CZ:NS:2019:11.TCU.153.2019.1
sp. zn. 11 Tcu 153/2019-14
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 17. 10. 2019 návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto:
Podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občana České republiky, M. V. , nar. XY v XY, rozsudkem Okresního soudu v Povážské Bystrici, Slovenská republika, ze dne 9. 1. 2017, sp. zn. 2 T 182/2016, který nabyl právní moci dne 9. 1. 2017, hledí jako na odsouzení soudem České republiky .
Odůvodnění:
1. Rozsudkem Okresního soudu v Povážské Bystrici, Slovenská republika, ze dne 9. 1. 2017, sp. zn. 2 T 182/2016, který nabyl právní moci dne 9. 1. 2017, byl M. V. uznán vinným přečinem neoprávněné výroby a používání platebního prostředku, elektronických peněz anebo jiné platební karty podle §219 odst. 1 slovenského trestního zákona. Za to byl odsouzen jednak k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání 12 (dvanácti) měsíců a dále k trestu propadnutí věci v podobě věcí získaných trestným činem.
2. Podle skutkových zjištění Okresního soudu v Povážské Bystrici se M. V. předmětné trestné činnosti v podobě neoprávněné výroby a používání platebního prostředku dopustil v podstatě tím, že
dne 12. 9. 2016 v přesně nezjištěné době kolem 7:54 hod. přijel do areálu společnosti C.– S., se sídlem XY, XY, IČ XY, jako spolujezdec řidiče nákladního vozidla zn. Mercedes Sprinter, ev. č. XY, mezinárodní poznávací značky České republiky, černé barvy, označeného logem společnosti Pospiech SD, s. r. o., za účelem dodání zboží a následně po dobu vykládání zboží odešel do jedné z budov nacházejících se v tomto areálu na toaletu, načež vešel do šatny nacházející se v této budově, kde byly některé osobní skříňky zaměstnanců uvedené společnosti otevřené a neuzamčené, většinu z nich prohledal a postupně z nich odcizil různé věci, konkrétně odcizil J. P. 4 ks stravovacích poukázek zn. „Vaše Slovensko“ v celkové hodnotě 12,80 €, hotovost ve výši 15 € a platební kartu č. XY vydanou k účtu XY vedenému u UniCredit Bank a. s. na jméno J. P., dále R. T. z peněženky odcizil finanční hotovost ve výši 10 € a 8 ks stravovacích poukázek zn. „Cheque Dejeuner“ v celkové hodnotě 25,60 € a I. H. odcizil z peněženky finanční hotovost ve výši 165 €, načež z budovy odešel a odejel jako spolujezdec motorovým vozidlem zn. Mercedes Sprinter směrem na XY, kde před obchodním domem v XY z vozidla vystoupil a s použitím odcizené platební karty vykonal bezkontaktní platby při koupi různého zboží pro vlastní potřebu, konkrétně dne 12. 9. 2016 kolem 10:27 hod. s místem platby Tabák press, Kaufland, XY ve výši 15 €, téhož dne kolem 10:30 hod. s místem platby Tabák press, Kaufland, XY ve výši 19,80 €, téhož dne kolem 10:32 hod. s místem platby Tabák press, Kaufland, XY ve výši 20 €, téhož dne kolem 10:40 hod. s místem platby Intersport, XY ve výši 19,98 € a téhož dne kolem 10:43 hod. s místem platby Intersport, XY ve výši 19,99 €, čímž způsobil poškozené J. P., bytem XY, XY, odcizením věcí a finanční hotovosti škodu v celkové výši 27,80 € a neoprávněným použitím platební karty škodu v celkové výši 94,77 €, dále poškozené R. T., bytem XY, XY, odcizením věcí a finanční hotovosti škodu v celkové výši 35,60 € a poškozené I. H., bytem B., odcizením finanční hotovosti škodu v celkové výši 165 €.
3. Dne 1. 10. 2019 byl Ministerstvem spravedlnosti České republiky podán ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, o tom, že se na výše citované odsouzení rozsudkem Okresního soudu v Povážské Bystrici, Slovenská republika, ze dne 9. 1. 2017, sp. zn. 2 T 182/2016, který nabyl právní moci dne 9. 1. 2017, ve vztahu k osobě M. V. hledí jako na odsouzení soudem České republiky.
4. Nejvyšší soud předmětnou věc přezkoumal a shledal, že jsou v daném případě splněny všechny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle §4a odst. 3 citovaného zákona.
5. Předně je třeba konstatovat, že podle §4a odst. 3 citovaného zákona rozhodne Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti ČR, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.
6. Z podaného návrhu, jakož i obsahu připojeného spisového materiálu přitom jednoznačně vyplývá, že M. V. je občanem České republiky, byl odsouzen cizozemským soudem a odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky (a to jednak trestného činu krádeže podle §205 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku a jednak trestného činu neoprávněného opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku podle §234 odst. 1 tr. zákoníku). Za daného stavu jsou tak splněny všechny formální podmínky pro postup podle ustanovení §4a odst. 3 citovaného zákona.
7. V posuzované věci však pro rozhodnutí podle §4a odst. 3 citovaného zákona svědčí i podmínky materiální povahy, zejména trestní minulost odsouzeného, který byl na území České republiky již opakovaně soudně trestán, a to vesměs pro trestnou činnost majetkového charakteru, byť zčásti byla tato předchozí odsouzení již zahlazena. Nyní posuzovaného trestného činu se přitom odsouzený vědomě dopustil nedlouho poté, co byl jednak dne 30. 5. 2016 pravomocně potrestán trestem obecně prospěšných prací ve výměře 200 hodin, který mu byl uložen rovněž za trestnou činnost majetkového charakteru trestním příkazem Okresního soudu v Ostravě, sp. zn. 12 T 60/2016, jakož i poté, co byl dne 5. 6. 2015 trestním příkazem Okresního soudu v Ostravě, sp. zn. 2 T 106/2015, pravomocně uznán vinným přečinem krádeže podle §205 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku a odsouzen původně k podmíněně odloženému trestu odnětí svobody ve výměře šesti měsíců, jehož výkon mu byl následně nařízen dne 22. 9. 2017, tzn. že se nyní posuzované trestné činnosti dopustil mimo jiné ve zkušební době předchozího podmíněného odsouzení, jakož i v době stanovené pro výkon jiného alternativního trestu. Ve vztahu k druhu a výměře uloženého trestu lze konstatovat, že odsouzenému byla za předmětné jednání, jímž byl pravomocně uznán vinným rozsudkem Okresního soudu v Povážské Bystrici, uložena sankce odpovídající právnímu řádu České republiky, konkrétně citelnější nepodmíněný trest odnětí svobody ve spojení s trestem propadnutí věci. Za tohoto stavu tak lze dovodit, že v daném případě byly splněny všechny zákonné podmínky pro to, aby se na výše uvedené odsouzení M. V. příslušným soudem Slovenské republiky hledělo jako na odsouzení soudem České republiky.
8. Ze shora uvedených důvodů tak Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky zcela vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 17. 10. 2019
JUDr. Antonín Draštík
předseda senátu
Vypracoval:
JUDr. Tomáš Durdík soudce