ECLI:CZ:NS:2019:11.TCU.157.2019.1
sp. zn. 11 Tcu 157/2019-35
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 17. 10. 2019 návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto:
Podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občanů České republiky P. K. , nar. XY v XY, R. S. , nar. XY v XY, O. C. , nar. XY v XY, a P. V. , nar. XY v XY, rozsudkem Soudu v Pordenone, Úřadu soudce pro předběžná vyšetřování, Italská republika, ze dne 19. 8. 2015, sp. zn. 228/15 a 2424/15, který nabyl právní moci ve vztahu ke všem odsouzeným dne 20. 9. 2015, hledí jako na odsouzení soudem České republiky.
Odůvodnění:
1. Rozsudkem Soudu v Pordenone, Úřadu soudce pro předběžná vyšetřování, Italská republika, ze dne 19. 8. 2015, sp. zn. 228/15 a 2424/15, který nabyl právní moci ve vztahu ke všem odsouzeným dne 20. 9. 2015, byli P. K., R. S., O. C. a P. V. uznáni vinnými trestnými činy krádeže, obchodování s odcizenými věcmi a nedovoleného držení nebo používání zbraní, střelných zbraní, jejich částí a součástí, střeliva, výbušnin podle čl. 81 odst. 2, 110, 624 a 625 č. 2 a 7, čl. 648, 61 č. 5 italského trestního zákoníku a čl. 4 zákona č. 110/75, a odsouzeni k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku a pokutě (peněžitému trestu) ve výši 180 €.
2. Podle skutkových zjištění Soudu v Pordenone, Úřadu soudce pro předběžná vyšetřování, se P. K., R. S., O. C. a P. V. předmětné majetkové trestné činnosti dopustili v podstatě tím, že
1) dne 12. 8. 2015 v XY, R. S. sám po přeřezání zámku odcizil místní policii v XY jízdní kolo zn. Focus zaparkované na veřejné komunikaci, které dal následně k dispozici osobám P. K., O. C. a P. V., s nimiž páchal další krádeže,
2) v noci z 15. 8. 2015 na 16. 8. 2015 v XY, R. S. společně s P. K., O. C. a P. V. po proděravění víčka odcizil 100 litrů nafty, kterou R. S. odsál z nádrží dvou zaparkovaných vozidel právního zástupce Laguna Mare v XY,
3) dne 15. 8. 2015 v XY, R. S. společně s dalšími osobami odcizil blíže neidentifikovaným osobám tři jízdní kola zaparkovaná na veřejné komunikaci,
4) dne 16. 8. 2015 v XY, R. S. společně s P. K., O. C. a P. V. odcizil na veřejně přístupném parkovišti u bytového domu blíže neidentifikovaným osobám nosič kol na motorová vozidla a dětskou autosedačku,
přičemž P. K., R. S., O. C. a P. V. společně a bez vysvětlení důvodu odvezli ze svého bytu v motorových vozidlech tov. zn. VW Transporter a Škoda Octavia nástroje vhodné k páchání trestné činnosti, konkrétně šest šroubováků, obranný sprej, odlamovací nůž, švýcarský nůž a potápěčský nůž.
3. Dne 10. 10. 2019 byl Ministerstvem spravedlnosti České republiky podán ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, o tom, že se na výše citované odsouzení rozsudkem Soudu v Pordenone, Úřadu soudce pro předběžná vyšetřování, Italská republika, ze dne 19. 8. 2015, sp. zn. 228/15 a 2424/15, který nabyl právní moci ve vztahu ke všem odsouzeným dne 20. 9. 2015, ve vztahu k osobám P. K., R. S., O. C. a P. V. hledí jako na odsouzení soudem České republiky.
4. Nejvyšší soud předmětnou věc přezkoumal a shledal, že jsou v daném případě splněny všechny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle §4a odst. 3 citovaného zákona.
5. Předně je třeba konstatovat, že podle §4a odst. 3 citovaného zákona rozhodne Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti ČR, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.
6. Z podaného návrhu, jakož i obsahu připojeného spisového materiálu přitom jednoznačně vyplývá, že P. K., R. S., O. C., jakož i P. V. jsou občané České republiky, byli odsouzeni cizozemským soudem a odsouzení se týká skutků, které vykazují znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky (konkrétně pokračujícího trestného činu krádeže podle §205 odst. 1 písm. a), b) tr. zákoníku). Za daného stavu jsou tak splněny všechny formální podmínky ustanovení §4a odst. 3 citovaného zákona.
7. V posuzované věci však pro rozhodnutí podle §4a odst. 3 citovaného zákona svědčí i podmínky materiální povahy, neboť odsouzení P. K., R. S., O. C. a P. V. se úmyslné trestné činnosti majetkového charakteru ke škodě poškozených subjektů dopustili celkem ve třech, resp. v případě R. S. ve čtyřech případech, a to během velmi krátké doby dvou dnů. V případě odsouzeného R. S. přitom nelze pominout ani jeho trestní minulost, neboť z aktuálního opisu z evidence Rejstříku trestů je zřejmé, že byl na území České republiky v minulosti již opakovaně soudně trestán, a to vesměs pro trestnou činnost majetkového charakteru, přičemž ve třech případech, jež nejsou dosud zahlazeny, mu byl ukládán již nepodmíněný trest odnětí svobody. Společenská škodlivost trestné činnosti odsouzených je tak zvyšována zejména četností jednotlivých útoků páchaných během velmi krátké doby, jakož i způsobem jejich provedení, když nelze pominout, že si za účelem páchání trestné činnosti s sebou přivezli k tomu vhodné předměty (tj. šroubováky, obranný sprej a různé nože), přičemž přehlédnout nelze ani výše uvedenou trestní minulost odsouzeného R. S. Ve vztahu k druhu a výměře uloženého trestu lze konstatovat, že všem čtyřem odsouzeným byl za jednání, jímž byli pravomocně uznáni vinnými rozsudkem Soudu v Pordenone, Úřadu soudce pro předběžná vyšetřování ze dne 19. 8. 2015, sp. zn. 228/15 a 2424/15, uložen již citelnější nepodmíněný trest odnětí svobody ve spojení s peněžitým trestem. Za tohoto stavu tak lze dovodit, že v daném případě byly splněny všechny zákonné podmínky pro to, aby se na výše uvedené odsouzení P. K., R. S., O. C. a P. V. příslušným soudem Italské republiky hledělo jako na odsouzení soudem České republiky.
8. Ze shora uvedených důvodů tak Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky ve vztahu k osobám všech čtyř výše jmenovaných odsouzených zcela vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 17. 10. 2019
JUDr. Antonín Draštík
předseda senátu
Vypracoval:
JUDr. Tomáš Durdík
soudce