Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 06.11.2019, sp. zn. 11 Tcu 165/2019 [ usnesení / výz-D ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2019:11.TCU.165.2019.2

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2019:11.TCU.165.2019.2
sp. zn. 11 Tcu 165/2019-28 USNESENÍ Nejvyšší soud projednal dne 6. 11. 2019 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto: Podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občana České republiky Z. S. , dříve D., nar. XY v XY, okres Prachatice, rozsudkem Obvodového soudu Fürth, Spolková republika Německo, ze dne 8. 6. 2017, sp. zn. 441 Ls 375 Js 23946/16, a to při zahrnutí trestu z rozsudku Obvodového soudu Michelstadt, Spolková republika Německo, ze dne 1. 12. 2016, sp. zn. 2 Ls 500 Js 28917/16, hledí jako na odsouzení soudem České republiky . Odůvodnění: Rozsudkem Obvodového soudu Fürth, Spolková republika Německo, ze dne 8. 6. 2017, sp. zn. 441 Ls 375 Js 23946/16, který nabyl právní moci dne 17. 6. 2017, byl Z. S. uznán vinným trestným činem krádeže vloupáním, podle německého trestního zákona, a odsouzen k nepodmíněnému souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 4 (čtyř) roků, a to při zahrnutí trestu odnětí svobody v trvání 2 (dvou) roků a 10 (deseti) měsíců, který mu byl uložen rozsudkem Obvodového soudu Michelstadt, Spolková republika Německo, ze dne 1. 12. 2016, sp. zn. 2 Ls 500 Js 28917/16, který nabyl právní moci dne 9. 12. 2016. Podle skutkových zjištění Obvodového soudu Fürth, Spolková republika Německo, ze dne 8. 6. 2017, sp. zn. 441 Ls 375 Js 23946/16, se Z. S. trestné činnosti dopustil v podstatě tím, že: dne 18. 2. 2016 kolem 12.30 hod. vnikl do rodinného domu poškozené P. K., XY v XY, a to tím způsobem, že pomocí plastové karty otevřel uzamčené vchodové dveře a uvnitř domu, který prohledal, odcizil klenoty v celkové hodnotě 10.413 euro. Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“). Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona. Především je třeba uvést, že podle §4a odst. 3 zákona rozhodne Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisu vyplývá, že Z. S. je občanem České republiky, byl odsouzen cizozemským soudem a odsouzení se týká skutků, které vykazují znaky trestných činů i podle příslušných právních předpisů České republiky Pokud jde o odsouzení rozsudkem Obvodového soudu Fürth, Spolková republika Německo, ze dne 8. 6. 2017, sp. zn. 441 Ls 375 Js 23946/16 , pro skutek, v němž je spatřován trestný čin krádeže vloupáním, podle německého trestního zákona, v tomto případě se odsouzení týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle právního řádu České republiky, a to trestného činu krádeže podle §205 tr. zákoníku. Podmínka oboustranné trestnosti je pak splněna i ohledně skutku z rozsudku Obvodového soudu Michelstadt, Spolková republika Německo, ze dne 1. 12. 2016, sp. zn. 2 Ls 500 Js 28917/16, v němž je spatřován trestný čin krádeže vloupáním ve dvou případech a pokus trestného činu krádeže vloupáním ve třech případech, podle příslušných ustanovení německého trestního zákona, a jenž rovněž vykazuje znaky trestných činů i podle právního řádu České republiky (trestných činů krádeže podle §205 tr. zákoníku, dílem dokonaného, dílem ve stádiu pokusu podle §21 tr. zákoníku a porušování domovní svobody podle §178 tr. zákoníku). Trestná činnost, za niž byl Z. S. tímto rozsudkem odsouzen, spočívala v podstatě v tom, že v úmyslu opatřovat si trestnou činností nikoli jen přechodný zdroj příjmů: 1. dne 13. 7. 2016 kolem 15,00 hod. vnikl do bytu poškozeného N. v XY, v úmyslu odcizit zde peníze nebo šperky, a to tím způsobem, že pomocí českého občanského průkazu pohyby nahoru a dolů otevřel zavřené, nikoli však uzamčené domovní dveře. Protože však byl poškozeným přistižen, k odcizení žádných věcí nedošlo, 2. téhož dne v době kolem 15,00 hod. vnikl do dvojdomku v XY, v XY, v úmyslu odcizit zde vhodné věci opět tak, že pomocí českého občanského průkazu pohyby nahoru a dolů otevřel zavřené, nikoli však uzamčené domovní dveře. Poté vnikl do bytu v horním poschodí manželů H. a E. B., kteří byli v době činu na dovolené, který prohledal, vhodné věci k odcizení však nenalezl, 3. dne 13. 7. 2016 v době od 14.30 hod. do 16.45 hod. vnikl do obytných místností rodiny L. S., nacházejících se nad tamější pizzerií, v XY, XY, kde odcizil ze dvou peněženek číšníků 600 euro, 4. dne 13. 7. 2016 v době od 7.00 hod. do 7.10 hod. vnikl do obytných místností poškozeného R. M., v XY, XY, kde odcizil peněženku, v níž se nacházela hotovost 182 euro, 5. dne 17. 6. 2016 kolem 21.10 hod. neoprávněně vnikl do bytu XY, v XY, XY, v úmyslu odcizit zde vhodné předměty, tím způsobem, že nejdříve vnikl do opravny kol, bezprostředně s obytným domem sousedícím. Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení §4a odst. 3 zákona. V posuzované věci jsou ovšem dány i podmínky materiální povahy. Odsouzený Z. S. se pro svůj prospěch dopustil jednání, kterým způsobil vyšší škodu na cizím majetku. Společenská škodlivost jeho trestné činnosti je zvyšována zejména tím, že se této dopustil více útoky, jakož i způsobem jejich provedení. Pokud jde o druh uloženého trestu, odsouzenému byl uložen citelný trest odnětí svobody. Z opisu z evidence Rejstříku trestů rovněž vyplynulo, že byl již v minulosti pro majetkovou trestnou činnost odsouzen v České republice, v Rakousku i ve Spolkové republice Německo. Lze tedy dovodit, že jsou splněny všechny podmínky pro to, aby se na výše uvedené odsouzení Z. S. hledělo jako na odsouzení soudem České republiky. Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl. Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 6. 11. 2019 JUDr. Antonín Draštík předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:11/06/2019
Spisová značka:11 Tcu 165/2019
ECLI:ECLI:CZ:NS:2019:11.TCU.165.2019.2
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Právní styk s cizinou
Dotčené předpisy:§4a odst. 3 předpisu č. 269/1994Sb.
Kategorie rozhodnutí:D
Staženo pro jurilogie.cz:2020-01-17