ECLI:CZ:NS:2019:11.TCU.18.2019.1
sp. zn. 11 Tcu 18/2019-14
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal dne 20. 2. 2019 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů a rozhodl, takto:
Podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občana České republiky C. B. , nar. XY, rozsudkem Okresního soudu v Martině, Slovenská republika ze dne 28. 2. 2017, sp. zn. 3T/12/2017, hledí jako na odsouzení soudem České republiky .
Odůvodnění:
1. Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo dne 1. 2. 2019 Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), a to ve vztahu k rozhodnutí, které se týká českého občana C. B. Z předložených materiálů vyplynulo následující.
2. Rozsudkem Okresního soudu v Martině ze dne 28. 2. 2017, sp. zn. 3T/12/2017, který nabyl právní moci dne 28. 2. 2017, byl C. B. uznán vinným ze spáchání pokračujícího trestného činu porušení domovní svobody podle §194 odst. 1, odst. 3 písm. a) s poukazem na §139 odst. 1 písm. e) slovenského tr. zákona a přečinu krádeže podle §212 odst. 1 slovenského tr. zákona. Za to byl odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 3 let a 2 měsíců.
3. Podle skutkových zjištění Okresního soudu v Martině se odsouzený dopustil trestné činnosti tím, že ve dnech 15. 12. 2015 a 31. 5. 2016 v obci V. na ul. K., bez oprávnění vstoupil nezamknutými vrátky na pozemek rodinného domu, poté vešel do domu, kde poškozené A. N., nar. XY – v prvém případě odcizil dámský řetízek s přívěskem a prsten ze žlutého kovu, čímž jí způsobil škodu ve výši nejméně 868,95 EUR, a ve druhém případě poté, co vstoupil do tohoto rodinného domu byl zadržen sousedkou poškozené Ĺ. D., nar. XY, která na místo přivolala příslušníky Obvodního oddělení PZ XY, kteří po své příchodu na místo obviněného přezvali.
4. Nejvyšší soud přezkoumal věc předloženou mu Ministerstvem spravedlnosti a dospěl k závěru, že jsou splněny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona. Podle daného ustanovení Nejvyšší soud rozhodne na návrh Ministerstva spravedlnosti ČR, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.
5. Z dotčeného rozhodnutí slovenského soudu, jakož i materiálů k osobě J. P. vyplývá, že jmenovaný je občanem České republiky, byl odsouzen cizozemským soudem a odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky, a to konkrétně v intencích ustanovení §178 a §205 tr. zákoníku. Shora uvedeným jsou tedy naplněny formální podmínky ustanovení §4a odst. 3 zákona.
6. Je třeba připomenout, že postup Nejvyššího soudu je opodstatněn také z hlediska materiálního, a to jednak ukládáním nepodmíněného trestu odnětí svobody, ale též s ohledem na osobu odsouzeného C. B. Z opisu z evidence Rejstříku trestů, který je součástí spisového materiálu, vyplývá, že jmenovaný byl opakovaně soudně trestán pro majetkovou trestnou činnost (krádež, podvod, loupež, porušování domovní svobody), kterou páchal na území České i Slovenské republiky.
7. Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 20. 2. 2019
JUDr. Antonín Draštík
předseda senátu
Vypracoval:
JUDr. Michael Vrtek, Ph. D.
soudce