ECLI:CZ:NS:2019:11.TCU.19.2019.1
sp. zn. 11 Tcu 19/2019-29
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal dne 28. 2. 2019 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto:
Podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občana České republiky J. D., nar. XY, rozsudkem Obvodového soudu Norimberk, Spolková republika Německo, ze dne 18. 12. 2013, sp. zn. 50 Ds 805 Js 10416/13, se zahrnutím trestu z trestního příkazu Obvodového soudu Düsseldorf, Spolková republika Německo, ze dne 28. 8. 2013, sp. zn. 122 Cs 90 Js 4905/13, a ve spojení s usnesením Obvodového soudu Norimberk, Spolková republika Německo, ze dne 10. 11. 2014, sp. zn. 50 Ds 805 Js 10416/13, hledí jako na odsouzení soudem České republiky.
Odůvodnění:
Rozsudkem Obvodového soudu Norimberk, Spolková republika Německo, ze dne 18. 12. 2013, sp. zn. 50 Ds 805 Js 10416/13, který nabyl právní moci 2. 7. 2014, byl J. D. uznán vinným trestnými činy pokusu krádeže vloupáním a krádeže, podle německého trestního zákona, a odsouzen k úhrnnému nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání 1 (jednoho) roku a 4 (čtyř) měsíců.
Trestním příkazem Obvodového soudu Düsseldorf, Spolková republika Německo, ze dne 28. 8. 2013, sp. zn. 122 Cs 90 Js 4905/13, který nabyl právní moci dne 8. 10. 2013, byl J. D. uznán vinným trestným činem krádeže ve zvlášť závažném případě, podle německého trestního zákona a odsouzen k peněžitému trestu ve výši 1.500 euro tj. 150 denních sazeb po 10 euro.
Usnesením Obvodového soudu Norimberk, Spolková republika Německo, ze dne 10. 11. 2014, sp. zn. 50 Ds 805 Js 10416/13, které nabylo právní moci 20. 11. 2014, bylo rozhodnuto o uložení celkového úhrnného trestu odnětí svobody v trvání 1 (jednoho) roku a 6 (šesti) měsíců.
Podle skutkových zjištění Obvodového soudu Norimberk ze dne 18. 12. 2013, sp. zn. 50 Ds 805 Js 10416/13 , J. D. spáchal trestnou činnost skutky v rozsudku blíže popsanými v podstatě tím, že:
1 ) dne 17. 1. 2013 odcizil v N. ke škodě E. B. osobní automobil Toyota Yaris RZ XY, zaparkovaný v ulici M., v N., v hodnotě 5.350 euro,
2) dne 22. 3. 2013 v době od 7.15 hod. do 7.30 hod., v N., na adrese J., se pokusil dosud nezjištěným způsobem otevřít dveře bytu poškozené M., v úmyslu odcizit z bytu vhodné předměty. K vniknutí do bytu však nedošlo, neboť poté, co byl poškozenou přistižen a touto osloven, budovu, v níž se předmětný byt nacházel, urychleně opustil.
Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“).
Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona.
Především je třeba uvést, že podle §4a odst. 3 zákona rozhodne Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti ČR, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.
Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisu vyplývá, že odsouzený J. D. je občanem České republiky, byl odsouzen cizozemským soudem a odsouzení se týká skutků, které vykazují znaky trestných činů i podle příslušných právních předpisů České republiky.
Pokud jde o odsouzení rozsudkem Obvodového soudu Norimberk ze dne 18. 12. 2013, sp. zn. 50 Ds 805 Js 10416/13, pro trestné činy pokusu krádeže vloupáním a krádeže, týká se skutků, které vykazují znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky (pokusu tr. činu krádeže podle §21 odst. 1 tr. zákoníku k §205 tr. zákoníku a tr. činu krádeže podle §205 tr. zákoníku),
když s ohledem na odsouzení z trestního příkazu Obvodového soudu Düsseldorf ze dne 28. 8. 2013, sp. zn. 122 Cs 90 Js 4905/13, pro trestný čin krádeže ve zvlášť závažném případě, který spočíval v podstatě v tom, že:
odsouzený J. D., v úmyslu si trestnou činností zajistit nikoli přechodný zdroj příjmů, dne 2. 6. 2013, přibližně v 15.30 hod., odcizil poškozenému K. na koleji XY u hlavního nádraží v D. jeho fotografickou tašku, v níž se nacházely digitální fotoaparát a diverzní příslušenství v celkové hodnotě cca 6.000 euro v úmyslu tyto předměty výhodně prodat a z výtěžku prodeje mj. financovat výdaje související s jeho závislostí na návykových látkách,
a je tedy pokračujícím jednáním ve vztahu k trestné činnosti ze shora citovaného rozsudku Obvodového soudu Norimberk, vykazuje i toto odsouzení znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky (krádeže podle §205 tr. zákoníku) a splňuje tak podmínku oboustranné trestnosti.
Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení §4a odst. 3 zákona.
V posuzované věci jsou dány i podmínky materiální povahy. Odsouzený J. D. se pro svůj prospěch dopustil majetkové trestné činnosti, kterou způsobil škodu na cizím majetku. Společenská škodlivost jeho trestné činnosti je zvyšována zejména tím, že se této dopustil ve více případech, jakož i způsobem jejího provedení. Z opisu z evidence Rejstříku trestů a obsahu spisu rovněž vyplynulo, že v minulosti byl pro majetkovou trestnou činnost jak v České republice, tak i ve Spolkové republice Německo odsouzen. Pokud jde o druh uloženého trestu, ze spisového materiálu vyplynulo, že odsouzenému byl uložen citelný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že jsou splněny všechny podmínky pro to, aby se na výše uvedené odsouzení J. D. hledělo jako na odsouzení soudem České republiky.
Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 28. 2. 2019
JUDr. Antonín Draštík
předseda senátu