ECLI:CZ:NS:2019:11.TCU.3.2019.1
sp. zn. 11 Tcu 3/2019-12
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal dne 30. 1. 2019 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů a rozhodl, takto:
Podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občana České republiky L. D., nar. XY, rozsudkem Okresního soudu v Bielsku-Bialej ze dne 14. 9. 2016, sp. zn. III K 108/16, hledí jako na odsouzení soudem České republiky .
Odůvodnění:
Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo dne 22. 1. 2019 Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), a to ve vztahu k ve výroku tohoto usnesení uvedenému rozhodnutí, týkajícího se českého občana L. D. Z předložených materiálů vyplynulo následující.
Rozsudkem Okresního soudu v Bielsku-Bialej ze dne 14. 9. 2016, sp. zn. III K 108/16, který nabyl právní moci dne 20. 10. 2016, byl L. D., uznán vinným trestným činem podle čl. 55 odst. 1, odst. 3, čl. 56 odst. 1, odst. 3 ve spojení s čl. 11 §2 zákona o potírání drogové závislosti. Za toto jednání mu byl uložen trest odnětí svobody v trvání 1 roku a 6 měsíců, a dále též trest propadnutí věci – rostlinné sušiny a uložena povinnost nahradit škodu ve prospěch spol. M. V. a uhradit náklady soudního řízení.
Podle skutkových zjištění cizozemského soudu se odsouzený dopustil trestné činnosti tím, že dne 20. 2. 2016 přivezl z ČR přes hraniční přechod C. – B. do Polska 913,55 g sušené rostliny konopí za účelem jejího předání další osobě, která dále prováděla distribuci omamné látky.
Nejvyšší soud přezkoumal věc předloženou mu Ministerstvem spravedlnosti a dospěl k závěru, že jsou splněny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona. Podle daného ustanovení rozhodne Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti ČR, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.
Z podaného návrhu, dotčeného rozhodnutí německého soudu, jakož materiálů k osobě L. D. vyplývá, že jmenovaný je občanem České republiky, byl odsouzen cizozemským soudem a odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky, a to konkrétně v intencích ustanovení §283 tr. zákoníku. Shora uvedeným jsou tedy naplněny formální podmínky ustanovení §4a odst. 3 zákona.
Je třeba připomenout, že postup Nejvyššího soudu je též opodstatněn z hlediska materiálního, a to jednak pochopitelně ukládáním nepodmíněného trestu odnětí svobody, ale zejména též s ohledem na osobu L. D. Z opisu z evidence Rejstříku trestů, který je součástí spisového materiálu vyplývá, že jmenovaný byl již pro obdobnou drogovou trestnou činnost, která z hlediska škodlivosti pro společnost představuje jednu z nejzávažnějších podob protiprávního jednání, trestán také na území ČR.
Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 30. 1. 2019
JUDr. Antonín Draštík
předseda senátu
Vypracoval:
JUDr. Michael Vrtek, Ph. D.
soudce