ECLI:CZ:NS:2019:11.TCU.34.2019.1
sp. zn. 11 Tcu 34/2019-45
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 11. 4. 2019 návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto:
I. Podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na část odsouzení občana České republiky J. H., nar. XY, rozsudkem Okresního soudu Bamberg, Spolková republika Německo, ze dne 19. 3. 2015, sp. zn. 19 Ds 1114 Js 11686/14, který nabyl právní moci dne 13. 4. 2015, v němž byl uznán vinným trestným činem krádeže ve čtyřech případech, z toho ve dvou případech v jednočinném souběhu s trestným činem poškození věci podle §242 odst. 1, §243 odst. 1 věta 2. č. 2, §303, §303c, §25 odst. 2 a §52 německého trestního zákoníku (bod 1. a) až d) rozsudku), a tomu odpovídající část úhrnného trestu odnětí svobody v trvání 15 (patnácti) měsíců, hledí jako na odsouzení soudem České republiky.
II. Zamítá se návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, ohledně odsouzení občana České republiky J. H., nar. XY, rozsudkem Okresního soudu Bamberg, Spolková republika Německo, ze dne 19. 3. 2015, sp. zn. 19 Ds 1114 Js 11686/14, který nabyl právní moci dne 13. 4. 2015, a to pro přečin padělání listin podle §267 odst. 1 německého trestního zákoníku (bod 1. e) rozsudku), a jemu odpovídající část trestu.
Odůvodnění:
1. Rozsudkem Okresního soudu Bamberg, Spolková republika Německo, ze dne 19. 3. 2015, sp. zn. 19 Ds 1114 Js 11686/14, který nabyl právní moci dne 13. 4. 2015, byl J. H. uznán vinným jednak trestným činem krádeže ve čtyřech případech, z toho ve dvou případech v jednočinném souběhu s trestným činem poškození věci podle §242 odst. 1, §243 odst. 1 věta 2. č. 2, §303, §303c, §25 odst. 2 a §52 německého trestního zákoníku [bod 1. a) až d) rozsudku] a dále trestným činem padělání listin podle §248a, §267 odst. 1 německého trestního zákoníku [bod 1. e) rozsudku]. Za toto jednání byl J. H. odsouzen k úhrnnému nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání 1 roku a 4 měsíců.
2. Podle skutkových zjištění Okresního soudu Bamberg se J. H. předmětné trestné činnosti v podobě krádeží spáchaných ve čtyřech případech, z toho ve dvou případech v jednočinném souběhu s poškozením věci, a paděláním listin, dopustil v podstatě tím, že:
a) dne 21. 9. 2014 kolem 8:55 hodin odcizil ve vědomé součinnosti s neustanovenou osobou motocykl tov. zn. Kawasaki Ninja ZX6R, registrační zn. XY, zajištěný zámkem řídítek a zaparkovaný před domem v ulici K., B., poškozeného P. S. v hodnotě minimálně cca 3.000 EUR v úmyslu si ho ponechat pro sebe nebo ho se ziskem prodat, když vylomením zámku řídítek vznikla škoda ve výši minimálně 800 EUR,
b) v blíže nezjištěné době od 20. 9. 2014 19 hod., do 21. 9. 2014, 8:55 hod., J. H. odcizil ve vědomé součinnosti s neustanovenou osobou motocykl tov. zn. Aprillia, registrační zn. XY, zajištěný zámkem řídítek a zaparkovaný v otevřené podzemní garáži domu v ul. G.-S.-R., B., poškozeného F. D. v hodnotě cca 3.500 EUR, v úmyslu si ho ponechat pro sebe nebo ho se ziskem prodat, když vylomením zámku řídítek vznikla věcná škoda ve výši minimálně 1.700 EUR,
c-d) v blíže nezjištěné době od 20. 9. 2014 21:00 hod., do 21. 9. 2014 8:55 hod., J. H. odcizil v součinnosti s neustanovenou osobou z osobního automobilu zaparkovaného v ulici K.. v B. poškozené K. B. přední registrační zn. XY v hodnotě minimálně 10 EUR a na základě nového rozhodnutí k činu z rovněž tam zaparkovaného osobního automobilu E. M. zadní registrační značku XY v hodnotě minimálně 10 EUR, v úmyslu použít je pro vlastní účely, popř. je po činu uvedeného pod písmenem a) na některém, oběma poškozeným neznámém místě, zlikvidovat,
e) tyto značky poté obviněný J. H. nebo neustanovený spolupachatel připevnil podle předem pojatého společného plánu na mikrobus tov. zn. VW Transporter, registrovaný v České republice na obviněného J. H., s českou registrační zn. XY, aby tak předstírali, že je vozidlo registrováno v Německu.
3. Dne 25. 3. 2019 byl Ministerstvem spravedlnosti České republiky ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu doručen návrh na přijetí rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, o tom, že se na odsouzení J. H. rozsudkem Okresního soudu Bamberg ze dne 19. 3. 2015, sp. zn. 19 Ds 1114 Js 11686/14, který nabyl právní moci dne 13. 4. 2015, hledí jako na odsouzení soudem České republiky.
4. Nejvyšší soud předmětnou věc přezkoumal a shledal, že v daném případě jsou splněny všechny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle §4a odst. 3 citovaného zákona toliko částečně.
5. Předně je třeba konstatovat, že podle §4a odst. 3 citovaného zákona rozhodne Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti ČR, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.
6. Z podaného návrhu, jakož i obsahu připojeného spisového materiálu přitom jednoznačně vyplývá, že odsouzený J. H. je občanem České republiky, který byl odsouzen soudem jiného členského státu Evropské unie. Pokud jde o druhou formální podmínku postupu podle §4a odst. 3 zákona, tedy podmínku oboustranné trestnosti činu, zásadně platí, že jestliže je předmětem odsuzujícího cizozemského rozsudku více skutků, posuzuje se podmínka oboustranné trestnosti samostatně ve vztahu ke každému z nich (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu uveřejněné pod č. 51/2000-I. Sb. rozh. tr.). Dále platí, že když je předmětem odsuzujícího rozsudku více skutků, avšak některý z nich není trestným činem podle trestního zákona České republiky, v takovém případě se jako na odsouzení soudem České republiky hledí jen na část odsouzení, které se týká skutku, u kterého je podmínka oboustranné trestnosti splněna.
7. Odpovídající část trestu, která se týká skutku, u kterého je podmínka oboustranné trestnosti činu splněna, určí Nejvyšší soud v rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona s přihlédnutím k závažnosti skutku, ohledně kterého tyto podmínky splněny nejsou. Určení přiměřeného trestu, ohledně něhož se na základě rozhodnutí Nejvyššího soudu hledí jako na odsouzení soudem České republiky, je však nezbytné i s ohledem na právní účinky rozhodnutí Nejvyššího soudu učiněného podle §4a odst. 3 (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu uveřejněné pod č. 51/2000-II. Sb. rozh. tr.). Návrh Ministerstva spravedlnosti na rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona ohledně skutku, který není trestným činem podle právního řádu České republiky (u kterého není splněna podmínka oboustranné trestnosti činu), se naopak zamítne.
8. Nejvyšší soud při posuzování případu odsouzeného J. H. dospěl k závěru, že podmínka oboustranné trestnosti činu není splněna v případě skutku uvedeného pod bodem 1 e) výrokové části rozsudku Okresního soudu Bamberg, ve kterém je spatřován trestný čin padělání listin.
9. Tento skutek spočívající v tom, že odsouzený J. H. registrační značky, odcizené ze dvou vozidel německých majitelů, připevnil na mikrobus tov. zn. VW Transporter, registrovaný v České republice, aby předstíral, že je registrovaný v Německu, nenaplňuje zákonné znaky skutkové podstaty trestného činu padělání a pozměnění veřejné listiny podle §348 českého trestního zákoníku, přičemž v úvahu nepřichází ani použití jiné skutkové podstaty obsažené ve zvláštní části trestního zákoníku České republiky. Vzhledem k těmto skutečnostem Nejvyšší soud návrh Ministerstva spravedlnosti podle §4a odst. 3 zákona ohledně cizozemského odsouzení ve vztahu ke skutku popsanému pod bodem 1. e), jakož i jemu odpovídajícímu trestu, zamítl.
10. Pokud jde o skutky popsané pod body 1. a) – 1. d) výrokové části rozsudku Okresního soudu Bamberg, které byly právně kvalifikovány jako trestné činy krádeže ve čtyřech případech [1. a) – 1. d)], z toho ve dvou případech spáchané v jednočinném souběhu s trestným činem poškození věci [1. a) – 1. b)], lze konstatovat, že toto odsouzení se týká skutků, které vykazují zákonné znaky trestného činu i podle právního řádu České republiky (trestného činu krádeže podle §205 tr. zákoníku a trestného činu poškození cizí věci podle §228 tr. zákoníku) a jsou tedy oboustranně trestné. Tyto skutky tedy splnily všechny formální podmínky ustanovení §4a odst. 3 zákona.
11. V posuzované věci jsou ohledně výše uvedené trestné činnosti dány i podmínky materiální povahy. Odsouzený J. H. se v rozsahu dvou dní dopustil celkem čtyř krádeží, z toho ve dvou případech odcizil movité věci v celkové hodnotě 6.500 EUR (cca 167.000 Kč, při kurzu 1 EUR = 25,70 Kč), čímž poškozeným způsobil vyšší škodu. Souběžně s tím přitom na odcizeném majetku jeho poškozením způsobil i další škodu ve výši 2.500 EUR (tj. 64.250 Kč). Společenská škodlivost jeho trestné činnosti je pak zvyšována rovněž skutečností, že se této trestné činnosti dopouštěl spolu s další neznámou osobou (či osobami), tedy organizovaně, nad to opakovaně a vždy za bílého dne. Navíc i po svém zadržení se odsouzený nepokusil značnou škodu, která na motocyklech vznikla, alespoň částečně uhradit z peněz, které u sebe v době zatčení držel. Pominout přitom nelze ani dosavadní trestní minulost odsouzeného, který byl na území České republiky již opakovaně soudně trestán, a to zpravidla pro trestnou činnost majetkového charakteru, přičemž posuzované trestné činnosti páchané na území SRN se dopustil s odstupem necelého jednoho roku poté, co byl dne 8. 10. 2013 podmíněně propuštěn z výkonu předchozího trestu odnětí svobody uloženého rozsudkem Okresního soudu v Liberci ze dne 19. 6. 2013, sp. zn. 2 T 9/2013. Závažnosti nyní posuzovaného jednání odpovídá i výsledný nepodmíněný trest odnětí svobody, který však Nejvyšší soud s ohledem na částečné zamítnutí návrhu Ministerstva spravedlnosti odpovídajícím způsobem snížil.
12. Nejvyšší soud tedy návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl pouze částečně, tj. pouze v rozsahu stanoveném ve výroku uvedeném pod bodem I. tohoto rozhodnutí. Vzhledem k tomu, že Nejvyšší soud rozhodl, že pouze na část trestu J. H., který mu byl uložen rozsudkem Okresního soudu Bamberg ze dne 19. 3. 2015, sp. zn. 19 Ds 1114 Js 11686/14, se hledí jako na odsouzení soudem České republiky, tak alikvotně snížil uložený nepodmíněný trest odnětí svobody, a to z původních 16 měsíců na celkových 15 měsíců.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 11. 4. 2019
JUDr. Antonín Draštík předseda senátu
Vypracoval:
JUDr. Tomáš Durdík