ECLI:CZ:NS:2019:11.TCU.38.2019.1
sp. zn. 11 Tcu 38/2019-20
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal dne 22. 5. 2019 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl, takto:
Podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občana České republiky M. D., nar. XY, rozsudkem Obvodního soudu Mnichov, Spolková republika Německo, ze dne 6. 5. 2015, sp. zn. 1124 Ls 362 Js 104673/15, hledí jako na odsouzení soudem České republiky .
Odůvodnění:
Rozsudkem Obvodního soudu Mnichov, Spolková republika Německo (dále jen „cizozemský soud“) ze dne 6. 5. 2015, sp. zn. 1124 Ls 362 Js 104673/15, který nabyl právní moci dne 6. 5. 2015, byl M. D. uznán vinným trestnými činy úmyslného nepovoleného dovozu omamných prostředků ve větším než malém množství podle §30 odst. 1 BtMG a úmyslného nepovoleného obchodování s omamnými prostředky ve větším než malém množství podle §29a odst. 1 BtMG, za což byl odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání 2 (dvou) let a 4 (čtyř) měsíců.
Podle skutkových zjištění cizozemského soudu se M. D. dopustil shora označených trestných činů tím, že dne 13. 1. 2015 vědomě a záměrně převážel v dálkovém autobusu společnosti Deutsche Bahn AG jedoucím z P., přes hraniční přechod W., do M. celkem 1 970,11 gramů marihuany s obsahem účinné látky ve výši 14 %, což odpovídá 251,81 gramům delta-9-tetrahydrocannabinol, přičemž tuto plánoval se ziskem prodat známému odběrateli, pravděpodobně v M., ačkoliv věděl, že neměl povolení pro manipulaci s omamnými látkami.
Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“).
Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona.
Především je třeba uvést, že podle §4a odst. 3 zákona rozhodne Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.
Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisu vyplývá, že odsouzený M. D. je občanem České republiky, byl odsouzen cizozemským soudem a odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky (trestného činu nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle §283 tr. zákoníku).
Jde-li o v úvahu přicházející trestný čin nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle §283 tr. zákoníku, ze skutkových zjištění cizozemského soudu vyplývá, že odsouzený vyvezl z České republiky, resp. dovezl do Spolkové republiky Německo, 1 970,11 gramů marihuany s obsahem účinné látky ve výši 14 %, odpovídající 251,81 gramům delta-9-tetrahydrocannabinol. Lze tedy konstatovat – s poukazem na závěry stanoviska Nejvyššího soudu ze dne 13. 3. 2014, sp. zn. Tpjn 301/2013, uveřejněného pod č. 15/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, části trestní, dostupného na www.nsoud.cz – že jednání M. D. lze právně kvalifikovat i jako zvlášť závažný zločin nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle §283 odst. 1, odst. 2 písm. c) tr. zákoníku. Je tomu tak proto, neboť množství účinné psychotropní látky ve formě volné báze obsažené v u něj zajištěné marihuaně více než stonásobně převyšovalo nejmenší množství účinné psychotropní látky, jež musí obsahovat látka, označená jako droga, aby bylo její zkoumané množství považováno za větší než malé (1 gram). Formální podmínky ustanovení §4a odst. 3 zákona jsou tedy splněny.
V posuzované věci jsou zároveň dány i podmínky materiální povahy . Odsouzený se dopustil úmyslné trestné činnosti směřující proti zájmu společnosti na ochraně před možným nebezpečím vyplývajícím z nekontrolovaného nakládání s omamnými a psychotropními látkami. Společenská škodlivost trestné činnosti odsouzeného je dána tím, že shora popsané jednání by bylo možné právně kvalifikovat jako zvlášť závažný zločin nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle §283 odst. 1, odst. 2 písm. c) tr. zákoníku, a to s ohledem na rozsah v jakém se dané trestné činnosti dopustil. Pouze na okraj Nejvyšší soud dodává, že dle opisu Rejstříku trestů M. D. v minulosti nebyl odsouzen pro trestnou činnost spáchanou v České republice. Pokud jde o druh uloženého trestu, ze spisového materiálu vyplynulo, že odsouzenému byl uložen nezanedbatelný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že jsou splněny všechny podmínky pro to, aby se na výše uvedené odsouzení M. D. hledělo jako na odsouzení soudem České republiky.
Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 22. 5. 2019
JUDr. Antonín Draštík
předseda senátu
Vypracoval:
JUDr. Petr Škvain, Ph. D.
soudce