ECLI:CZ:NS:2019:11.TCU.43.2019.1
sp. zn. 11 Tcu 43/2019-26
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 30. 5. 2019 návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto:
Podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občanů České republiky L. H. , nar. XY, P. H. , nar. XY, a P. Š. , nar. XY, rozsudkem Městského soudu Fürth, Spolková republika Německo, ze dne 14. 3. 2015, sp. zn. 421 Ls 953 Js 163614/14, který nabyl právní moci dne 14. 3. 2015, hledí jako na odsouzení soudem České republiky .
Odůvodnění:
1. Rozsudkem Městského soudu Fürth, Spolková republika Německo, ze dne 14. 3. 2015, sp. zn. 421 Ls 953 Js 163614/14, který nabyl právní moci dne 14. 3. 2015, byli L. H., P. H. a P. Š. uznáni vinnými trestným činem těžké krádeže spáchané organizovanou skupinou v pěti souběžných případech, vždy v souběhu s trestným činem poškození věci a organizovanou krádeží podle §242 odst. 1, §243 odst. 1 věta 2 č. 1 a č. 2, §244 odst. 1 č. 2 a č. 3, §244a odst. 1, §303 odst. 1, §303c, §25, §52 a §53 německého trestního zákoníku (StGB), a všichni tři odsouzeni k celkovému nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání dvou let a šesti měsíců.
2. Podle skutkových zjištění Městského soudu Fürth se L. H., P. H. a P. Š. předmětné trestné činnosti v podobě opakovaně páchaných krádeží dopustili v podstatě tím, že
v přesně nezjištěném okamžiku před 25. 9. 2014 se obvinění L. H., P. H. a P. Š. spojili, aby následně páchali ve Spolkové republice Německo různé loupežné krádeže, aby si tak natrvalo obstarali zdroj příjmů nikoli v nepodstatném rozsahu, který by sloužil zejména k financování jejich živobytí, když tímto způsobem:
1) dne 25. 9. 2014 kolem 01:15 hod. si obvinění zajistili dle předchozí domluvy přístup k usedlosti rodiny K., Z. v N./A. tak, že ukroutili válcový klíč, zde dle společné dohody odcizili cca 400 € v hotovosti, různé šperky a jedny zlaté pánské náramkové hodinky, čímž způsobili odcizením věcí škodu ve výši cca 4.500 € a dále věcnou škodu ve výši cca 500 €,
2) dne 25. 9. 2014 si obvinění dle předchozí domluvy zajistili přístup k obchodním prostorám dopravní společnosti R., R. O., N./A. tak, že ukroutili válcový klíč, zde dle společné dohody odcizili oblečení, 7 klíčů od osobních vozidel, velkou ocelovou kazetu a plechovku spreje zn. Klaro Car, čímž způsobili odcizením věcí škodu ve výši cca 920 € a dále věcnou škodu ve výši cca 50 €,
3) a) v blíže nezjištěném okamžiku v noci z 24. 9. 2014 na 25. 9. 2014 obvinění vstoupili do sklepního prostoru usedlosti v B. S., N./A., kde dle předchozí domluvy vnikli do sklepní kóje poškozené H. K. tak, že ukroutili, resp. násilně urazili zámkovou vložku na vstupních dveřích, načež ze sklepní kóje odcizili mimo jiné akušroubovák, brusku, ratcheting box a modro bílou tašku, čímž poškozené způsobili odcizením věcí škodu ve výši cca 300 € a dále věcnou škodu ve výši cca 100 €,
b) dle svého nového rozhodnutí obvinění vnikli stejným způsobem do sklepní kóje poškozené A. B., odkud odcizili mimo jiné knihu s rodinným rodokmenem poškozeného H. P. a různé knihy v celkové hodnotě cca 500 € a dále způsobili věcnou škodu ve výši cca 50 €,
4) tu samou noc obvinění dle předchozí domluvy odcizili z neuzamčené garáže usedlosti A. d. B., N./A., mimo jiné kolo a akušroubovák v hodnotě 600 € ke škodě poškozeného H. M.,
5) v blíže neurčeném okamžiku mezi 23. 9. 2014 a 26. 9. 2014 obvinění dle předchozí domluvy odcizili z volně přístupné podzemní garáže usedlosti N. S., N./A., pánské kolo zn. Cycle Wolf poškozeného M. D. v aktuální hodnotě cca 150 €, když toto kolo bylo zajištěno spirálovým zámkem, který byl odcvaknut, čímž způsobili věcnou škodu ve výši cca 20 €, a dále odcizili přední pneumatiku kola sestry poškozeného, které stálo vedle odcizeného kola.
3. Dne 29. 4. 2019 byl Ministerstvem spravedlnosti České republiky podán ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, o tom, že se na výše citované odsouzení rozsudkem Městského soudu Fürth, Spolková republika Německo, ze dne 14. 3. 2015, sp. zn. 421 Ls 953 Js 163614/14, který nabyl právní moci dne 14. 3. 2015, ve vztahu ke všem třem odsouzeným hledí jako na odsouzení soudem České republiky.
4. Nejvyšší soud předmětnou věc přezkoumal a shledal, že jsou v daném případě splněny všechny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle §4a odst. 3 citovaného zákona.
5. Předně je třeba konstatovat, že podle §4a odst. 3 citovaného zákona rozhodne Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti ČR, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.
6. Z podaného návrhu, jakož i obsahu připojeného spisového materiálu přitom jednoznačně vyplývá, že L. H., P. H. a P. Š. jsou občané České republiky, byli odsouzeni cizozemským soudem a odsouzení se týká skutků, které vykazují znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky (jednak pokračujícího trestného činu krádeže podle §205 tr. zákoníku a jednak pokračujícího trestného činu poškození cizí věci podle §228 tr. zákoníku). Za daného stavu jsou tak splněny všechny formální podmínky ustanovení §4a odst. 3 citovaného zákona.
7. V posuzované věci však pro rozhodnutí podle §4a odst. 3 citovaného zákona svědčí i podmínky materiální povahy, neboť odsouzení L. H., P. H. a P. Š. se úmyslné trestné činnosti majetkového charakteru ke škodě poškozených subjektů dopustili celkem v šesti případech, navíc svým jednáním naplnili zákonné znaky skutkové podstaty více úmyslných trestných činů. V případě odsouzeného L. H. přitom nelze pominout ani skutečnost, že předmětnou trestnou činnost počal páchat dne 25. 9. 2014, tedy pouhých deset dnů poté, co byl dne 15. 9. 2014 propuštěn z výkonu nepodmíněného trestu odnětí svobody uloženého rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 17. 1. 2012, sp. zn. 51 T 45/2011, který mu byl nařízen ve výměře 58 dnů z důvodu porušení podmínek amnestie prezidenta republiky. V případě odsouzeného P. H. pak nelze pominout, že se předmětné trestné činnosti na území Spolkové republiky Německo dopouštěl ve zkušební době podmíněného propuštění z výkonu nepodmíněného trestu odnětí svobody ve výměře tří let, uloženého rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 17. 1. 2012, sp. zn. 51 T 45/2011, z něhož byl podmíněně propuštěn dne 11. 12. 2012 za současného stanovení zkušební doby v trvání čtyř let (tj. do 11. 12. 2016). Společenská škodlivost trestné činnosti odsouzených je tak zvyšována zejména četností jednotlivých útoků, celkovou výši škody (způsobené jednak odcizením a jednak poškozením věcí poškozených), jakož i bohatou trestní minulostí všech tří odsouzených, kteří byli na území České republiky opakovaně soudně trestáni, a to vesměs pro trestnou činnost majetkového charakteru, když v případě L. i P. H. v pěti případech, jež nejsou dosud zahlazeny, jim byl ukládán již nepodmíněný trest odnětí svobody. Ve vztahu k druhu uloženého trestu lze konstatovat, že všem třem odsouzeným byl za jednání, jímž byli pravomocně uznáni vinnými rozsudkem Městského soudu Fürth, uložen již citelnější nepodmíněný trest odnětí svobody. Za tohoto stavu tak lze dovodit, že v daném případě byly splněny všechny zákonné podmínky pro to, aby se na výše uvedené odsouzení L. H., P. H. a P. Š. příslušným soudem Spolkové republiky Německo hledělo jako na odsouzení soudem České republiky.
8. Ze shora uvedených důvodů tak Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky ve vztahu k osobám všech tří odsouzených zcela vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 30. 5. 2019
JUDr. Antonín Draštík
předseda senátu
Vypracoval:
JUDr. Tomáš Durdík