ECLI:CZ:NS:2019:11.TCU.50.2019.1
sp. zn. 11 Tcu 50/2019-18
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal dne 25. 6. 2019 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto:
Podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občana České republiky R. B. , narozeného XY, okres Brno-město, rozsudkem Obvodního soudu Bamberg, Spolková republika Německo, ze dne 9. 7. 2015, sp. zn. 10 Ls 1102 Js 2624/15, hledí jako na odsouzení soudem České republiky .
Odůvodnění:
Rozsudkem Obvodního soudu Bamberg, Spolková republika Německo (dále jen „cizozemský soud“) ze dne 9. 7. 2015, sp. zn. 10 Ls 1102 Js 2624/15, který nabyl právní moci dne 17. 7. 2015, byl R. B. uznán vinným ze spáchání trestného činu loupežné krádeže podle §252 StGB, spáchaného v souběhu s trestným činem úmyslného ublížení na těle podle §223 odst. 1 StGB, za což mu byl uložen úhrnný nepodmíněný trest odnětí svobody v trvání 1 (jednoho) roku.
Podle skutkových zjištění cizozemského soudu se R. B. dopustil shora označených trestných činů tím, že:
Dne 4. 3. 2015 kolem 12:00 hod. před Globus Baumarkt F., nacházejícím se na W. B. A., v obci F., Spolková republika Německo, odcizil z nákupního vozíku kabelku poškozené E., a to včetně peněženky, v níž se nacházela finanční hotovost ve výši 300 €, přičemž tuto si chtěl ponechat, ačkoliv věděl, že k tomu není oprávněn. Odsouzený se následně chtěl vzdálit z místa činu, avšak poškozená, která zjistila, že byla okradena, se za ním rozběhla, načež jej vyzvala, aby jí kabelku vrátil. Protože však odsouzený výzvě poškozené nevyhověl, došlo k potyčce mezi ním a poškozenou, kdy oba škubali kabelkou, odsouzený ji však nepustil a poškozenou tloukl po pravém předloktí, aby kabelku dále udržel. V důsledku tohoto jednání odsouzeného přitom poškozená utrpěla bolest a hematom, s čímž musel být tento přinejmenším srozuměn. Protože poškozené následně přišli na pomoc další osoby, odsouzený nakonec její kabelku pustil.
Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“).
Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona.
Především je třeba uvést, že podle §4a odst. 3 zákona rozhodne Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.
Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisu vyplývá, že odsouzený R. B. je občanem České republiky, byl odsouzen cizozemským soudem a odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky (trestného činu krádeže podle §205 tr. zákoníku).
Pokud jde o v úvahu přicházející trestný čin krádeže podle §205 odst. 1 písm. a), písm. c), odst. 2 tr. zákoníku, platí, že odsouzený jednak způsobil svým činem na cizím majetku škodu přesahující částku 5 000 Kč (§138 odst. 1 tr. zákoníku) a dále se bezprostředně po činu pokusil uchovat si kabelku poškozené násilím, čímž naplnil podmínku uvedenou v §205 odst. 1 písm. c) tr. zákoníku. Nejvyšší soud dále při shora uvedené právní kvalifikaci jednání odsouzeného jako přečinu krádeže dle §205 odst. 1 písm. a), c) odst. 2 tr. zákoníku vyšel rovněž ze skutečnosti zjištěné z opisu z evidence Rejstříku trestů, totiž že odsouzený byl rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 30. 1. 2013, sp. zn. 7 T 199/2012, který nabyl právní moci dne 22. 2. 2013, uznán vinným ze spáchání přečinu krádeže podle §205 odst. 1 písm. a) a písm. d), odst. 2 tr. zákoníku. Formální podmínky ustanovení §4a odst. 3 zákona jsou tedy splněny.
V posuzované věci jsou zároveň dány i podmínky materiální povahy . Odsouzený R. B. se pro svůj prospěch dopustil jednání, kterým byla způsobena škoda nikoliv nepatrná na cizím majetku. Společenská škodlivost jeho trestné činnosti je zvyšována tím, že svým jednáním naplnil více znaků skutkové podstaty uvedených v §205 odst. 1 tr. zákoníku. Jde-li o druh uloženého trestu, ze spisového materiálu vyplynulo, že odsouzenému byl uložen nezanedbatelný trest odnětí svobody. V projednávané věci jsou tedy splněny všechny podmínky pro to, aby se na výše uvedené odsouzení R. B. hledělo jako na odsouzení soudem České republiky.
Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 25. 6. 2019
JUDr. Antonín Draštík
předseda senátu
JUDr. Petr Škvain, Ph. D.
soudce