Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 11.07.2019, sp. zn. 11 Tcu 68/2019 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2019:11.TCU.68.2019.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2019:11.TCU.68.2019.1
sp. zn. 11 Tcu 68/2019-22 USNESENÍ Nejvyšší soud projednal dne 11. 7. 2019 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto: Podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občanů České republiky D. V. , narozeného XY a R. N. , narozeného XY, rozsudkem Městského soudu v Rybniku ze dne 30. června 2009, sp. zn. IX K 489/09, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Gliwicích ze dne 12. listopadu 2009, sp. zn. V Ka 575/09, hledí jako na odsouzení soudem České republiky . Odůvodnění: Rozsudkem Městského soudu v Rybniku (dále jen „cizozemský soud“) ze dne 30. června 2009, sp. zn. IX K 489/09, který nabyl právní moci dne 12. listopadu 2009, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Gliwicích (dále jen „odvolací cizozemský soud“) ze dne 12. listopadu 2009, sp. zn. V Ka 575/09, byli D. V. a R. N. uznáni vinnými ze spáchání trestných činů podle článku 279 odst. 1 KK, článku 288 odst. 1 KK a článku 224 odst. 2 KK. Za uvedené trestné činy byl oběma odsouzeným označeným rozsudkem cizozemského soudu uložen úhrnný trest odnětí svobody v trvání 3 (tří) let. Podle skutkových zjištění cizozemského soudu se D. V. a R. N. dopustili shora označených trestných činů tím, že: V noci dne 15. července 2008 v XY, jednaje po dohodě mezi sebou a jinou zjištěnou osobou, se po předchozím vyražení skla ve výkladní skříni a následném rozbití skel vitrín v celkové hodnotě 1 238,52 zł, vloupali do prostor a do vnitřních vitrín prodejny obchodní společnosti A. P. Zde se zmocnili, za účelem přivlastnění si majetku, notebooku značky ACER, fotoaparátu značky NIKON D-40 s objektivem, fotoaparátu značky PANTAX U-200 D, fotoaparátu značky SONY N-50 s objektivem, fotoaparátu značky OLYMPUS E-420 s objektivem, 3 ks fotoaparátů značky SONY s objektivem, videokamery značky JVC HDD, kamery značky PANASONIC, projektoru značky NEC MP-1400, přehrávače DVD, autonavigace značky JVC, autonavigace značky ASUS, autonavigace značky PANASONIC, fotoaparátu značky CANON, autonavigace značky MIO, autonavigace značky MAC-COM, elektronického zařízení značky GARMIN, objektivu fotoaparátu značky OLYMPUS, objektivu fotoaparátu značky SONY, zařízení POWER adapter switch značky PANASONIC, tří kusů držáků autonavigace a krytu na objektiv fotoaparátu značky SONY, a to v celkové hodnotě 22 354 zł, čímž způsobili ke škodě shora označené obchodní společnosti škodu v celkové výši 23 592,52 zł. Popsaného činu se přitom oba odsouzení dopustili v podmínkách recidivy, neboť D. V. byl dříve odsouzen rozsudkem Okresního soudu v Karviné ze dne 22. listopadu 2005, sp. zn. 6 T 82/2004, za trestný čin krádeže podle §247 odst. 1 písm. b), e), odst. 2 tr. zákona a R. N. byl dříve odsouzen rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 19. srpna 2003, sp. zn. 4 T 124/2003, rovněž za trestný čin krádeže podle §247 odst. 1 písm. b), e), odst. 3 písm. b) tr. zákona (skutek č. 1). V noci dne 15. července 2008 v XY, jednaje společně a po dohodě, použili fyzického násilí a nezákonných pohrůžek, vyjádřených svým jednáním vůči policistovi z Městského velitelství policie v XY – štábnímu seržantovi G. D., tím způsobem, že namířili osobní automobil typu Opel Vectra přímo na výše uvedeného policistu, s úmyslem na něho najet, a s cílem donutit jej, aby zanechal oprávněného služebního úkonu, směřujícího k jejich zadržení jakožto pachatelů trestného činu krádeže vloupáním (skutek č. 2). Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“). Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona. Především je třeba uvést, že podle §4a odst. 3 zákona rozhodne Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisu vyplývá, že odsouzení D. V. a R. N. jsou občany České republiky, byli odsouzeni cizozemskými soudy a odsouzení se týká skutků, které vykazují znaky trestných činů i podle příslušných právních předpisů České republiky (jmenovitě trestného činu krádeže podle §205 tr. zákoníku, trestného činu poškození cizí věci podle §228 tr. zákoníku a trestného činu násilí proti úřední osobě podle §325 tr. zákoníku). Konkrétně lze jednání odsouzených popsané v rámci skutku č. 1 právně kvalifikovat jako přečin krádeže podle §205 odst. 1 písm. a), b), odst. 2, 3 tr. zákoníku, spáchaný ve spolupachatelství podle §23 tr. zákoníku (v případě odsouzeného D. V.), resp. přečin krádeže podle §205 odst. 1 písm. a), b), odst. 3 tr. zákoníku, spáchaný ve spolupachatelství podle §23 tr. zákoníku (jde-li o odsouzeného R. N.). Označený trestný čin totiž odsouzení spáchali společně vloupáním ve smyslu §121 tr. zákoníku [§205 odst. 1 písm. b) tr. zákoníku], a navíc odsouzený D. V. byl za takový čin v předchozích třech letech odsouzen rozsudkem Okresního soudu v Karviné ze dne 22. listopadu 2005, sp. zn. 6 T 82/2004, který nabyl právní moci dne 13. února 2006, a jímž byl uznán vinným ze spáchání trestného činu krádeže podle §247 odst. 1 písm. b), e), odst. 2 tr. zákoníku) [§205 odst. 2 tr. zákoníku]. Protože škoda, kterou uvedeným činem odsouzení způsobili na cizím majetku, dosahovala výše nejméně 22 354 zł, tj. 160 412,30 Kč (dle kurzu devizového trhu vyhlášeného Českou národní bankou pro měnu zlotý, který k danému dni činil 7,176 Kč), naplnili svým společným jednáním i kvalifikovanou skutkovou podstatu trestného činu krádeže podle §205 odst. 3 tr. zákoníku, neboť uvedená výše škody přesahuje hranici větší škody (§138 odst. 1 tr. zákoníku). Vedle toho lze společné jednání obou odsouzených popsané v rámci skutku č. 1 právně kvalifikovat také jako přečin poškození cizí věci podle §228 odst. 1 tr. zákoníku, spáchaný rovněž ve spolupachatelství podle §23 tr. zákoníku, když odsouzení způsobili na cizím majetku škodu ve výši 8 887,60 Kč, a taková škoda přesahuje hranici škody nikoliv nepatrné ve smyslu §228 odst. 1 ve spojení s §138 odst. 1 tr. zákoníku. Konečně společné jednání odsouzených uvedené v popisu skutku č. 2 lze právně kvalifikovat jako zločin násilí proti úřední osobě podle §325 odst. 1 písm. b), odst. 2 písm. a) tr. zákoníku, spáchaný ve spolupachatelství podle §23 tr. zákoníku. Je tomu tak proto, neboť ze skutkové věty je zřejmé, že odsouzení užili násilí pro výkon pravomoci úřední osoby – policisty G. D., který je chtěl zadržet –, a takový čin spáchali se zbraní (jíž byl osobní automobil, který v tomto případě měl charakter zbraně ve smyslu §118 tr. zákoníku). Formální podmínky ustanovení §4a odst. 3 zákona jsou tedy splněny. V posuzované věci jsou zároveň dány i podmínky materiální povahy . Odsouzení se dopustili jednání, kterým způsobili škodu na cizím majetku. Společenská škodlivost jejich trestné činnosti je pak zvyšována tím, že se jako spolupachatelé dopustili více trestných činů, kdy navíc v případě přečinu krádeže svým jednáním násobně překročili hranici větší škody ve smyslu §138 odst. 1 tr. zákoníku. Konečně jde-li o druh uloženého trestu, ze spisového materiálu vyplynulo, že odsouzeným byly uloženy nezanedbatelné tresty odnětí svobody. V projednávané věci jsou tedy splněny všechny podmínky pro to, aby se na odsouzení D. V. a R. N. hledělo jako na odsouzení soudem České republiky. Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl. Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 11. 7. 2019 JUDr. Antonín Draštík předseda senátu Vypracoval: JUDr. Petr Škvain, Ph. D. soudce

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:07/11/2019
Spisová značka:11 Tcu 68/2019
ECLI:ECLI:CZ:NS:2019:11.TCU.68.2019.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Právní styk s cizinou
Dotčené předpisy:§4a odst. 3 předpisu č. 269/1994Sb.
Kategorie rozhodnutí:E
Staženo pro jurilogie.cz:2019-10-11