ECLI:CZ:NS:2019:11.TCU.77.2019.1
sp. zn. 11 Tcu 77/2019-52
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal dne 25. 7. 2019 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto:
Podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občana České republiky M. G. , narozeného XY v XY, okres Praha 8, rozsudkem Zemského soudu Weiden in der Oberpfalz ze dne 18. 9. 2013, sp. zn. 1 KLs 24 Js 2997/2013, hledí jako na odsouzení soudem České republiky .
Odůvodnění:
Rozsudkem Zemského soudu Weiden in der Oberpfalz (dále jen „cizozemský soud“) ze dne 18. 9. 2013, sp. zn. 1 KLs 24 Js 2997/2013, který nabyl právní moci dne 15. 1. 2014, byl M. G. uznán vinným ze spáchání trestného činu nedovoleného dovozu omamných látek v nikoli malém množství podle §30 odst. 1 bodu 4 BtMG. Za uvedený trestný čin uložil cizozemský soud odsouzenému trest odnětí svobody v trvání 3 (tří) let.
Podle skutkových zjištění cizozemského soudu se M. G. dopustil shora označeného trestného činu tím, že:
Převezl dne 28. 3. 2013 kolem 12:40 hod., jako spolujezdec v osobním automobilu svého bratra, přes bývalý hraniční přechod XY 198,23 g marihuany (s množstvím účinné látky 19,8 g tetrahydrokanabinolu) z České republiky na území Spolkové republiky Německo, kdy uvedená omamná látka se nacházela v batohu, který byl uložen za sedadlem spolujezdce. Obviněný byl následně zajištěn při kontrole policejním strážmistrem E. a policejním vrchním komisařem L., přičemž na jeho batohu se nacházela mačeta s délkou čepele asi 20 cm.
Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“).
Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona.
Především je třeba uvést, že podle §4a odst. 3 zákona rozhodne Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.
Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisu vyplývá, že odsouzený M. G. byl odsouzen cizozemským soudem a odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky (jmenovitě trestného činu přechovávání omamné a psychotropní látky a jedu podle §284 tr. zákoníku).
Co se týče právní kvalifikace shora popsaného skutku, má Nejvyšší soud za to, že jednání odsouzeného lze kvalifikovat jako přečin přechovávání omamné a psychotropní látky a jedu podle §284 odst. 1, 3 tr. zákoníku. Je tomu tak proto, neboť odsouzený do Spolkové republiky Německo dovezl marihuanu s množstvím účinné látky delta-9-tetrahydrocannabinolu ve formě volné báze ve výši 19,8 g. Jak se přitom podává ze závěrů stanoviska Nejvyššího soudu ze dne 13. 3. 2014, sp. zn. Tpjn 301/2013, uveřejněného pod č. 15/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, části trestní, dostupného na www.nsoud.cz , nejmenším množstvím účinné psychotropní látky, jež musí obsahovat marihuana, aby bylo její zkoumané množství považováno za větší než malé, činí 1 gram. Množství odsouzeným dovezené marihuany tedy toto množství převyšovalo téměř dvacetinásobně, přičemž pro naplnění kvalifikačního znaku „většího rozsahu“ (§284 odst. 3 tr. zákoníku) postačuje desetinásobek množství většího než malého. Formální podmínky ustanovení §4a odst. 3 zákona jsou tedy splněny.
V posuzované věci jsou zároveň dány i podmínky materiální povahy . Odsouzený se dopustil trestného činu směřujícího proti zájmu společnosti na ochraně před možným nebezpečím vyplývajícím z nekontrolovaného nakládání s omamnými a psychotropními látkami, přičemž ke stíhání tohoto druhu trestné činnosti je Česká republika zavázána i mezinárodními úmluvami. Společenská škodlivost trestné činnosti odsouzeného je pak zvyšována tím, že množství marihuany, které u sebe přechovával pro vlastní potřebu, násobně převyšovalo hranici většího rozsahu. Jde-li o druh uloženého trestu, ze spisového materiálu vyplynulo, že odsouzenému byl uložen nezanedbatelný trest odnětí svobody. V projednávané věci jsou tedy splněny všechny podmínky pro to, aby se na odsouzení výše uvedeného M. G. hledělo jako na odsouzení soudem České republiky.
Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 25. 7. 2019
|
JUDr. Antonín Draštík
|
|
předseda senátu
|
|
Vypracoval:
|
|
JUDr. Petr Škvain, Ph. D.
soudce
|
|