ECLI:CZ:NS:2019:11.TCU.84.2019.1
sp. zn. 11 Tcu 84/2019-19
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal dne 10. 7. 2019 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto:
Podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občana České republiky, T. B. , nar. XY, rozsudkem Zemského soudu v Bonnu, Spolková republika Německo, ze dne 13. 6. 2016, sp. zn. 900 Js 81/16 24 KLs 6/16, hledí jako na odsouzení soudem České republiky .
Odůvodnění:
Rozsudkem Zemského soudu v Bonnu, Spolková republika Německo, ze dne 13. 6. 2016, sp. zn. 900 Js 81/16 24 KLs 6/16, který nabyl právní moci dne 21. 6. 2016, byl T. B. uznán vinným trestným činem napomáhání k nedovolenému obchodování s omamnými prostředky v množství větším než malém v souběhu s nepovoleným držením omamných látek v množství větším než malém, podle zákona o omamných látkách a německého trestního zákona a odsouzen k nepodmíněnému úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 2 (dvou) roků a 9 (devíti) měsíců.
Podle skutkových zjištění cizozemského soudu se T. B. dopustil trestné činnosti v podstatě tím, že ačkoliv věděl, že nevlastní potřebné povolení podle zákona o omamných látkách nutné pro zacházení s omamnými látkami, v úmyslu si pašováním drogy heroin alespoň zčásti opatřit zdroj příjmů, poté, co se dostal do finančních problémů, informoval o své situaci známého Albánce. Ten mu nabídl, že by si mohl vydělat peníze, kdyby dopravil „něco“ z Holandska do P., a i když to nebylo zmíněno výslovně, bylo zřejmé, že se jedná o přepravu drog. Na základě toho odsouzený projevil ochotu uskutečnit jako řidič – kurýr jeden převoz drogy heroinu z Německa do P., za což měl obdržet 1.500 euro. Dne 25. 1. 2016 se setkal s Albáncem, který mu sdělil, že by měl v pátek jet do Holandska. Ve čtvrtek dne 28. 1. 2016 od něj dostal textovou zprávu, aby přijel do A. na adresu B., kam přijel v pátek ráno dne 29. 1. 2016 a dne 30. 1. 2016 se setkal s Albáncem, který mu sdělil, že je možné odjet do Německa, když hranici překročili u E. a jeli dále po spolkové dálnici (BAB) A 3 směrem na K. Asi 20 až 30 minut po překročení hranice dojeli na parkoviště s restaurací, kde Albánec vystoupil, zatímco odsouzený čekal ve vozidle, a když se po dvou až třech minutách vrátil zpět k vozidlu, předal mu plastikový sáček s omamnými látkami slisovanými do bloku s tím, že se jedná o jeden kilogram kokainu, který měl odsouzený převézt do P. a ohlásit, až tam přijede. Poté se s ním Albánec rozloučil. Transport kokainu do P. tak realizoval podle pokynů Albánce odsouzený T. B. sám, svým vozem Seat, reg. zn. XY, který k cestě použil. V oblasti spolkové dálnice (BAB) A 3/ směrem na F., před odpočívadlem S., si celníci R. a F., pracující v kontrolní jednotce dopravní trasy hlavního celního úřadu, jejichž úkolem bylo na této části spolkové dálnice (BAB) A 3, která je známá jako hlavní dopravní trasa pro převoz drog z Holandska, provádět namátkové kontroly, vozidla odsouzeného s českou reg. zn. si povšimli a toto zastavili. Při následné prohlídce vozu policista F. nalezl balíček drog, k nimž odsouzený uvedl, že se jedná o jeden kilogram kokainu. Jak bylo následně zjištěno, odsouzený převážel kokain – tvrdou drogu, kterou vezl k odběratelům v množství, které překračovalo množství větší než malé o více nežli 149 násobek. Zajištěný kokain v množství 1003 gramů vykazoval obsah účinné látky 78,8% +/- 4,4%, z čehož vyplývá množství účinné látky 790 gramů +/- 44 gramů.
Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“).
Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona.
Především je třeba uvést, že podle §4a odst. 3 zákona rozhodne Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti ČR, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.
Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisu vyplývá, že odsouzený T. B. je občanem České republiky, byl odsouzen cizozemským soudem a odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky (trestného činu nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle §283 tr. zákoníku). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení §4a odst. 3 zákona.
V posuzované věci jsou ovšem dány i podmínky materiální povahy. Odsouzený T. B. se pro svůj finanční prospěch podílel jako kurýr na nedovoleném pašování omamné látky (heroinu). Dopustil se tak trestné činnosti, k jejímuž stíhání je Česká republika zavázána i mezinárodními úmluvami. Společenská škodlivost jeho trestné činnosti je zvyšována jak druhem, tak i množstvím přepravované drogy. Pokud jde o druh uloženého trestu, ze spisového materiálu vyplynulo, že odsouzenému byl uložen citelný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že jsou splněny všechny podmínky pro to, aby se na výše uvedené odsouzení T. B. hledělo jako na odsouzení soudem České republiky.
Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 10. 7. 2019
JUDr. Antonín Draštík
předseda senátu