ECLI:CZ:NS:2019:11.TCU.87.2019.1
sp. zn. 11 Tcu 87/2019-32
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal dne 10. 7. 2019 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto:
Podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občana České republiky O. Z. , nar. XY, rozsudkem Obvodového soudu Bayreuth, Spolková republika Německo, ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. 1 Ls 150 Js 11073/14, ve spojení s rozsudkem Zemského soudu Bayreuth, Spolková republika Německo, ze dne 8. 7. 2015, sp. zn. 2 Ns 150 Js 11073/14, hledí jako na odsouzení soudem České republiky.
Odůvodnění:
Rozsudkem Obvodového soudu Bayreuth, Spolková republika Německo, ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. 1 Ls 150 Js 11073/14, ve spojení s rozsudkem Zemského soudu Bayreuth, Spolková republika Německo, ze dne 8. 7. 2015, sp. zn. 2 Ns 150 Js 11073/14, který nabyl právní moci dne 8. 7. 2015, byl O. Z. uznán vinným trestným činem krádeže, podle německého trestního zákona, a odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 1 (jednoho) roku a 9 (devíti) měsíců.
Podle skutkových zjištění cizozemského soudu se odsouzený O. Z. dopustil trestné činnosti v podstatě tím, že v úmyslu si touto zajistit nikoli jen přechodný zdroj příjmů:
1. dne 14. 10. 2014 kolem 17:50 hod. v obchodních prostorách firmy Real, ul. E. – K. – S. v H., odcizil 5 USB - flashdisků a 20 SD paměťových karet v celkové hodnotě 648,75 euro, v úmyslu si tyto věci bez zaplacení ponechat a následně zpeněžit. Krádeže se dopustil tak, že zboží ukryl do předem upravené tašky, aby se zabezpečovací zařízení při míjení pokladny s neodjištěným odcizeným zbožím nespustilo. Když s tímto míjel pokladnu, byl osloven pracovníkem bezpečnostní služby Birincim, který jej vyzval, aby zůstal stát. Odsouzený se však pokusil o útěk, došlo mezi nimi k potyčce, při níž pracovník ochrany tašku, kterou měl odsouzený zavěšenu na horní polovině těla chytil, začali se o ni přetahovat, přitom upadli na zem, načež se odsouzenému podařilo ze své bundy, na jejímž rukávu měl tašku zavěšenu, vyvléct a uprchl. Tašku s odcizeným zbožím pak ponechal na místě,
2.
dne 4. 11. 2014 kolem 15:00 hod. opět v obchodních prostorách firmy Real, ul. A. - R. – S. v K., odcizil celkem 23 balení holicích břitů zn. Gillette, 3 lahve parfému značky Joop Le Bain a 3 reproduktory Mini Bass Cube v celkové hodnotě 616,17 euro, v úmyslu si tyto věci bez zaplacení ponechat a následně zpeněžit. I v tomto případě odsouzený použil jím specielně upravenou tašku, aby obešel zabezpečovací zařízení obchodu.
Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“).
Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona.
Především je třeba uvést, že podle §4a odst. 3 zákona rozhodne Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti ČR, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.
Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisu vyplývá, že odsouzený O. Z. je občanem České republiky, byl odsouzen cizozemským soudem a odsouzení se týká skutků, které vykazují znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky (trestného činu krádeže podle §205 tr. zákoníku). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení §4a odst. 3 zákona.
V posuzované věci jsou dány i podmínky materiální povahy. Odsouzený O. Z. se pro svůj prospěch dopustil jednání, kterým byla způsobena vyšší škoda na cizím majetku. Společenská škodlivost jeho trestné činnosti je zvyšována zejména tím, že tuto spáchal ve dvou případech, jakož i způsobem jejich provedení. Z obsahu spisového materiálu rovněž vyplývá, že byl v České republice i ve Spolkové republice již pro majetkovou trestnou činnost v minulosti odsouzen. Pokud jde o druh uloženého trestu, ze spisového materiálu vyplynulo, že odsouzenému byl uložen nezanedbatelný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že jsou splněny všechny podmínky pro to, aby se na výše uvedené odsouzení O. Z. hledělo jako na odsouzení soudem České republiky.
Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 10. 7. 2019
JUDr. Antonín Draštík
předseda senátu