ECLI:CZ:NS:2019:11.TCU.89.2019.1
sp. zn. 11 Tcu 89/2019-23
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal dne 3. 9. 2019 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto:
Podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občana České republiky D. N. (alias C. G. G.) , narozeného XY, okres Kroměříž, rozsudkem Trestního soudu č. 17 ve Valencii, Španělské království ze dne 21. 9. 2015, sp. zn. PAB-0000399/2015, hledí jako na odsouzení soudem České republiky .
Odůvodnění:
Rozsudkem Trestního soudu č. 17 ve Valencii (dále jen „cizozemský soud“) ze dne 21. 9. 2015, sp. zn. PAB-0000399/2015, který nabyl právní moci dne 21. 9. 2015, byl D. N. (alias C. G. G.) uznán vinným ze spáchání pokračujícího trestného činu loupeže majetku v obydleném domě podle §74, §237, §238 odst. 2 a 3 a §241 CP, dále trestného činu vědomého užívání kradeného majetku podle §298 odst. 1 CP, zločinu loupeže podle §237 a §242 odst. 1 a 4 CP a přečinu ublížení na zdraví podle §617 odst. 1 CP, ve znění předcházejícím nabytí účinnosti ústavního zákona č. 1/2015. Za shora uvedené sbíhající se trestné činy a přestupek byl odsouzenému uložen trest odnětí svobody v trvání 3 (tří) let a 6 (šesti) měsíců a zvláštní zákaz uplatnění pasivního volebního práva po dobu trvání trestu, dále trest odnětí svobody v trvání 6 (šesti) měsíců a zvláštní zákaz uplatnění pasivního volebního práva po dobu trvání trestu, trest odnětí svobody v trvání 1 (jednoho) roku a zvláštní zákaz uplatnění pasivního volebního práva po dobu trvání trestu a konečně trest ve výši 1 (jednoho) měsíce placení pokuty 4 € denní kvóty a 15 dnů náhradní osobní odpovědnosti v případě neplacení této pokuty.
Podle skutkových zjištění cizozemského soudu se obviněný dopustil (částečně společně s dalšími osobami) shora označených trestných činů tím, že:
1. V přesně nezjištěné době mezi 27. 12. 2013 od 12:00 hod. až 3. 1. 2014 do 10:30 hod., obžalovaní C. G. G. A P. S. R., po společné domluvě a s úmyslem získat nezákonný prospěch, šli do domu poškozeného J. A. Z. B. na adrese č. XY, sektor XY, čtvrť XY, obec XY, XY, Španělské království, a po rozbití dveří vedoucích na pozemek vnikli dovnitř a přivlastnili si vozidlo tov. zn. Mazda eX7 SPZ XY, dva obrazy namalované umělcem Ripollés, 10 000 € v hotovosti, televizi o úhlopříčce 42" a další televizi o úhlopříčce 46", oltářní obraz, obraz namalovaný umělcem Bolimarem, skříňku ze slonoviny, dvoje hodinky a různé šperky. Obžalovaní tak učinili s vědomím, že dům bude prázdný, protože obžalovaná P. S. R. v minulosti udržovala sentimentální vztah s panem Z. a před spácháním těchto činů mu zatelefonovala s předstíraným zájmem o něj s cílem zjistit cestovní plány pana Z., přičemž věděla, že pan Z. měl v jeho domě cennosti. Odcizené předměty byly zadrženy a následně vráceny poškozenému, který si nenárokuje žádné odškodnění (skutek č. 1).
2. V přesně nezjištěné době mezi 18. 1. 2014 od 10:00 hod. až 21. 1. 2014 do 16:30 hod., obžalovaní C. G. G. A P. S. R. šli do domu poškozené d. C. B. M., v ulici XY, v obci XY, XY, Španělské království, a po rozbití mallorské verandy vnikli dovnitř a přivlastnili si 100 lahví vína, 3 dřevěné truhly, různé kusy oblečení, křeslo, interiérový textil, 2 krabice s 50 stříbrnými mincemi, kávovar, fritézu, elektrickou žehličku a další spotřební zboží. (…) Ihned po tom obžalovaní C. G. G. a P. S. R. šli do domu poškozené A. M. H. M., nacházejícího se tamtéž, kdy po přeskočení obvodového plotu a vylomení garážových vrat pronikli dovnitř a odcizili šekovou knížku, benzínový ventilátor, různé lahve vína a různé encyklopedie. Odcizené předměty byly zadrženy a následně vráceny poškozeným. Způsobená škoda na majetku nebyla ohodnocena soudním znalcem (skutky č. 2 a 3).
3. Následně se obžalovaní C. G. G. a P. S. R. obrátili na obžalovaného A. N. M., aby jim pomohl prodat vozidlo tov. zn. Mazda CX7 SPZ XY, obžalovaný A. N. M., který znal protiprávní původ tohoto vozidla, uskutečnil několik telefonátů, aby našel kupujícího výše zmíněného vozidla a informoval ostatní obviněné o výsledku jeho hledání (skutek č. 4).
4. Dne 17. 2. 2014 v 9:15 hodin, obžalovaní C. G. G. A P. S. R. šli na XY, v obci XY, XY, Španělské království, a zatímco obžalovaný C. G. G. zůstal v blízkosti pekárny Caramelo, obžalovaná P. S. R. vstoupila do výše zmíněných prostor, aby zjistila situaci. Když viděla, že poškozený E. P. H., vlastník obchodu, opouští obchod s výdělkem, oznámila to telefonicky obžalovanému C. G. G., který se rychlým a silným tahem zmocnil tašky s výdělkem ve výši 3 110 €, což způsobilo modřinu na bříšku prstu levé ruky poškozeného, spálení oděrem kolem levé čéšky a úniku kloubního výpotku z levého kolena, jehož vyléčení vyžadovalo lékařskou analgetickou léčbu, která trvala 15 dnů, ze kterých byl 2 dny neschopen pracovat. Jako následek mu zůstalo hypo a hyperpigmentované zranění 4x6 cm na levém koleni, které způsobuje mírné estetické poškození hodnocené jedním bodem. Poškozený P. si nárokuje odškodnění (skutek č. 5).
Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“).
Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona.
Především je třeba uvést, že podle §4a odst. 3 zákona rozhodne Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.
Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisu vyplývá, že odsouzený N. (alias C. G. G.) je občanem České republiky, byl odsouzen cizozemským soudem a odsouzení se týká skutků, které vykazují znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky (jmenovitě trestného činu krádeže podle §205 tr. zákoníku).
Konkrétně je třeba říci, že jednotlivé skutky, jimiž byl odsouzený uznán vinným cizozemským rozsudkem, lze právně kvalifikovat jako pokračující přečin krádeže podle §205 odst. 1 písm. a), b), odst. 3 tr. zákoníku, spáchaný ve spolupachatelství podle §23 tr. zákoníku (skutky č. 1 až 4) a přečin krádeže podle §205 odst. 1 písm. d) tr. zákoníku (skutek č. 5). Je tomu tak proto, neboť odsouzení si v případě skutků č. 1 až 3 přisvojili cizí věci tím, že se jich zmocnili, takový čin spáchali vloupáním (§121 tr. zákoníku) a způsobili tak na cizím majetku škodu přinejmenším ve výši 10 000 €, která podstatně převyšuje hranici větší škody ve smyslu §205 odst. 3 ve spojení s §138 odst. 1 tr. zákoníku (tj. 50.000 Kč). Jednání uvedené jako skutek č. 4 přitom de facto představuje dokončení skutku č. 1. V případě skutku č. 5 si pak odsouzený zjevně přisvojil cizí věc tím, že se jí zmocnil a čin spáchal na věci, kterou měl jiný na sobě ve smyslu §205 odst. 1 písm. d) tr. zákoníku. Uvedeného jednání se i v tomto případě dopustil ve spolupachatelství podle §23 tr. zákoníku. Formální podmínky ustanovení §4a odst. 3 zákona jsou tedy splněny.
V posuzované věci jsou zároveň dány i podmínky materiální povahy . Odsouzený se totiž dopustil trestných činů, jimiž (opakovaně) způsobil škodu na cizím majetku, která navíc násobně převyšovala hranici větší škody ve smyslu §205 odst. 3 a §138 tr. zákoníku. Současně nelze opomenout ani skutečnost, že se trestné činnosti odsouzený dopustil ve spolupachatelství. Uvedené skutečnosti tak jednoznačně zvyšují společenskou škodlivost jeho trestné činnosti. Co se týče druhu uloženého trestu, ze spisového materiálu vyplynulo, že odsouzenému byly uloženy citelné tresty odnětí svobody. V projednávané věci jsou tedy splněny všechny podmínky pro to, aby se na výše uvedené odsouzení D. N. rozsudkem cizozemského soudu hledělo jako na odsouzení soudem České republiky.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 3. 9. 2019
|
JUDr. Antonín Draštík
|
|
předseda senátu
|
|
Vypracoval:
|
|
JUDr. Petr Škvain, Ph. D.
|
|
soudce
|