Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 10.07.2019, sp. zn. 11 Tcu 90/2019 [ usnesení / výz-D ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2019:11.TCU.90.2019.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2019:11.TCU.90.2019.1
sp. zn. 11 Tcu 90/2019-20 USNESENÍ Nejvyšší soud projednal dne 10. 7. 2019 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto: Podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občana České republiky, M. K. , nar. XY, rozsudkem Zemského soudu Hof, Spolková republika Německo, ze dne 16. 6. 2015, sp. zn. 1 KLs 322 Js 1090/15, hledí jako na odsouzení soudem České republiky . Odůvodnění: Rozsudkem Zemského soudu Hof, Spolková republika Německo, ze dne 16. 6. 2015, sp. zn. 1 KLs 322 Js 1090/15, který nabyl právní moci dne 16. 10. 2015, byl M. K. uznán vinným trestným činem nedovoleného dovozu omamných látek v množství větším než malém, podle zákona o omamných látkách a německého trestního zákona a odsouzen k nepodmíněnému úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 3 (tří) roků. Podle skutkových zjištění cizozemského soudu se M. K. dopustil trestné činnosti v podstatě tím, že ačkoliv věděl, že nevlastní potřebné povolení podle zákona o omamných látkách nutné pro zacházení s omamnými látkami, dne 22. 1. 2015 kolem 16.30 hod. přejel přes hraniční přechod S. z České republiky do Spolkové republiky Německo. Při namátkové policejní kontrole vozidla – transportéru VW T 4, české reg. zn. XY, který vzbudil pozornost svým nejistým způsobem jízdy, kdy řidič nereagoval na signál k zastavení ani na použití majáku, ručního zastavovacího terče ani následného použití výstražné houkačky, akustického klaksonu služebního vozidla ani světelné houkačky, a jel dále až na odpočívadlo F., kde zastavil, přičemž rychlost vozidla činila cca 80 km/hod., objevili policisté v prázdné konzervě od psího krmiva 143 gramů hašiše s obsahem účinné látky 25,3 gramů (17,7 %) tetrahydrokanabinolu. Mimo to nalezli ve voze další 2,23 gramy marihuany s obsahem účinné látky 7,38 % THC, 0,751 gramů hašiše s obsahem účinné látky 17,3 % THC a 0,437 gramů hašiše s obsahem účinné látky 15,5 % THC, celkem tedy 25,6 gramů tetrahydrokanabinolu. Tyto omamné látky, které byly určeny pro vlastní potřebu odsouzeného, byly v rámci policejní kontroly předmětného dne kolem 16.40 hod. na území obce A. zajištěny. Během jízdy, jak bylo následně zjištěno, se odsouzený nacházel pod vlivem omamných látek ve formě THC, jeho příčetnost omezena nebyla. Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu návrh na přijetí rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“). Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle §4a odst. 3 zákona. Především je třeba uvést, že podle §4a odst. 3 zákona rozhodne Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti ČR, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisu vyplývá, že odsouzený M. K. je občanem České republiky, byl odsouzen cizozemským soudem a odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestných činů i podle příslušných právních předpisů České republiky (trestných činů přechovávání omamné a psychotropní látky podle §284 tr. zákoníku a ohrožení pod vlivem návykové látky podle §274 tr. zákoníku). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení §4a odst. 3 zákona. V posuzované věci jsou ovšem dány i podmínky materiální povahy. Odsouzený M. K. neoprávněně pro vlastní potřebu přechovával v množství větším než malém omamnou a psychotropní látku (hašiš a marihuanu), čímž se dopustil trestné činnosti, k jejímuž stíhání je Česká republika zavázána i mezinárodními úmluvami, přičemž ve stavu vylučujícím způsobilost, jíž si přivodil vlivem návykové látky, řídil motorové vozidlo, čímž vykonával činnost, při níž mohl ohrozit život nebo zdraví lidí nebo jejich majetek. Společenská škodlivost jeho trestné činnosti je zvyšována jednak významem chráněného zájmu, jímž je život a zdraví lidí i cizí majetek, jednak množstvím a druhem přechovávané drogy. Pokud jde o druh uloženého trestu, ze spisového materiálu vyplynulo, že odsouzenému byl uložen citelný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že jsou splněny všechny podmínky pro to, aby se na výše uvedené odsouzení M. K. hledělo jako na odsouzení soudem České republiky. Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl. Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 10. 7. 2019 JUDr. Antonín Draštík předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:07/10/2019
Spisová značka:11 Tcu 90/2019
ECLI:ECLI:CZ:NS:2019:11.TCU.90.2019.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Právní styk s cizinou
Dotčené předpisy:§4a odst. 3 předpisu č. 269/1994Sb.
Kategorie rozhodnutí:D
Staženo pro jurilogie.cz:2019-10-04