ECLI:CZ:NS:2019:11.TDO.1074.2019.1
sp. zn. 11 Tdo 1074/2019-531
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl dne 6. 11. 2019 v neveřejném zasedání o dovolání obviněného K. H. , narozeného dne XY v XY, Alžírsko, bytem XY, 101 00 Praha, t. č. ve výkonu odnětí svobody ve Věznici Horní Slavkov, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 21. 2. 2019, č. j. 67 To 30/2019-430, v trestní věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 3 T 4/2018, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. c) tr. řádu se dovolání obviněného K. H. odmítá.
Odůvodnění:
I.
Dosavadní průběh řízení
1. Obviněný K. H. byl rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 1 (dále jen „soud prvního stupně“) ze dne 20. 12. 2018, č. j. 3 T 4/2018-389, uznán vinným ze spáchání zločinu nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle §283 odst. 1, 2 písm. b) tr. zákoníku. Za uvedený zločin soud prvního stupně obviněnému uložil podle §283 odst. 2 tr. zákoníku trest odnětí svobody v trvání 3 (tří) roků, pro jehož výkon ho zařadil podle §56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku do věznice s ostrahou. Současně podle §70 odst. 1 tr. zákoníku obžalovanému uložil trest propadnutí věci, a to částky 500 Kč.
2. Proti rozsudku soudu prvního stupně podal obviněný odvolání, a to do všech jeho výroků. V záhlaví označeným usnesením pak Městský soud v Praze (dále jen „odvolací soud“) odvolání obviněného podle §256 tr. řádu zamítl.
II.
Dovolání a vyjádření k němu
3. Proti usnesení odvolacího soudu, ale také proti všem výrokům rozsudku soudu prvního stupně podává obviněný prostřednictvím svého obhájce Mgr. Tomáše Paucha dovolání, ve kterém uplatňuje dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. řádu, jehož naplnění shledává v tom, že napadená rozhodnutí spočívají na nesprávném hmotněprávním posouzení.
4. Státní zástupce činný u Nejvyššího státního zastupitelství (dále jen „státní zástupce“) po seznámení se s obsahem podaného dovolání obviněného sdělil, že se k tomuto Nejvyšší státní zastupitelství nebude věcně vyjadřovat. Současně státní zástupce uvedl, že souhlasí s tím, aby Nejvyšší soud učinil rozhodnutí za podmínek §265r odst. 1 písm. c) tr. řádu v neveřejném zasedání.
III.
Přípustnost dovolání
5. Nejvyšší soud jako soud dovolací (§265c tr. řádu) nejprve zjišťoval, zda je dovolání přípustné a zda vyhovuje všem relevantním ustanovením trestního řádu, tedy zda bylo podáno v souladu s §265a odst. 1, 2 tr. řádu, v zákonné dvouměsíční lhůtě a na příslušném místě v souladu s §265e odst. 1, 3 tr. řádu, jakož i oprávněnou osobou ve smyslu §265d odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. řádu. Nejvyšší soud konstatuje, že dovolání obviněného nesplňuje veškeré shora uvedené zákonné náležitosti, neboť bylo podáno opožděně.
IV.
Opožděnost dovolání
6. Podle §265e odst. 1 tr. řádu se dovolání podává u soudu, který rozhodl ve věci v prvním stupni, do dvou měsíců od doručení rozhodnutí, proti kterému dovolání směřuje. Jak Nejvyšší soud zjistil, obviněný byl o zákonné lhůtě k podání dovolání řádně poučen v napadeném usnesení (viz str. 8 usnesení odvolacího soudu).
7. K běhu dovolací lhůty je třeba připomenout, že podle ustanovení §60 odst. 2 tr. řádu lhůta stanovená podle týdnů, měsíců nebo let končí uplynutím toho dne, který svým jménem nebo číselným označením odpovídá dni, kdy se stala událost určující počátek lhůty. Přitom podle odst. 3 citovaného zákonného ustanovení platí, že připadne-li konec lhůty na den pracovního klidu nebo pracovního volna, pokládá se za poslední den lhůty nejbližší příští pracovní den.
8. Podle §265e odst. 2 tr. řádu platí, že jestliže se rozhodnutí doručuje jak obviněnému, tak i jeho obhájci a opatrovníku, běží lhůta od toho doručení, které bylo provedeno nejpozději.
9. Nejvyšší soud z předloženého trestního spisu především zjistil, že opatřením Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 2. 5. 2018, č. j. 3 T 4/2018-127, byl obviněnému ustanoven obhájce, a to Mgr. Ján Gajdoš, LL.M., advokát. Dále byl obviněnému opatřením Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 9. 5. 2019, č. j. 3 T 4/2018-499, ustanoven další obhájce, a to Mgr. Tomáš Pauch, advokát. Je tedy zřejmé, že v době, kdy trestní stíhání obviněného pravomocně skončilo rozhodnutím soudu druhého stupně, měl obviněný ustanoveného obhájce, a to Mgr. Jána Gajdoše, LL.M., advokáta. Tento obhájce byl v souladu s ustanovením §41 odst. 5 tr. řádu po skončení trestního stíhání obviněného ještě oprávněn podat za něho dovolání. To však tento obhájce neučinil, a to z důvodu výslovného prohlášení obviněného ze dne 5. 4. 2019 (č. l. 487), že si nepřeje, aby za něj Mgr. Ján Gajdoš, LL.M. činil další kroky, zejména, aby podával dovolání nebo jiné mimořádné opravné prostředky.
10. Napadené usnesení odvolacího soudu bylo obhájci Mgr. Jánu Gajdošovi, LL.M. doručeno dne 12. 3. 2019 (č. l. 448 verte), obviněnému byl překlad napadeného usnesení doručen dne 22. 3. 2019 (č. l. 473 verte). Pouze tyto lhůty jsou rozhodné pro posouzení toho, od kdy počala běžet lhůta pro podání dovolání. Pokud se podle §265e odst. 2 tr. řádu rozhodnutí doručuje jak obviněnému, tak i jeho obhájci a opatrovníku, pak lhůta dvou měsíců běží od toho doručení, které bylo provedeno nejpozději. Uvedené znamená, že obviněnému lhůta pro podání dovolání, počítaná podle §60 odst. 2 tr. řádu, začala běžet dnem 22. 3. 2019 a uplynula dnem 22. 5. 2019.
11. Je tedy zřejmé, že dovolání obviněného podané prostřednictvím následně ustanoveného obhájce Mgr. Tomáše Paucha ze dne 20. 6. 2019 musí být posouzeno jako dovolání opožděné, neboť bylo podáno dne 21. 6. 2019 (srov. č. l. 511), tedy až po uplynutí lhůty pro podání dovolání stanovené v §265e odst. 1 tr. řádu, kdy zároveň tato lhůta nebyla zachována ani podle ustanovení §265e odst. 3 tr. řádu.
12. Na uvedeném závěru o opožděnosti podaného dovolání nemůže ničeho změnit ani skutečnost, že obviněný vyjádřil po skončení trestního stíhání (tedy již v době běhu lhůty pro podání dovolání) své výhrady ke způsobu poskytování právních služeb tehdy ustanoveným obhájcem Mgr. Jánem Gajdošem, LL.M. (č. l. 476), a které následně (zřejmě také) vedly soud prvního stupně k ustanovení dalšího obhájce Mgr. Tomáše Paucha, advokáta. Nejvyšší soud na tomto místě pouze stručně poznamenává, že obecné soudy nejsou, vyjma případů výslovně stanovených zákonem, oprávněny zasahovat do vztahu mezi obviněným a jeho obhájcem, zejména nejsou oprávněny rozhodovat o způsobu výkonu obhajoby obviněného. Důsledky rozhodnutí obviněného, který byl řádně poučen o délce a běhu lhůty pro podání dovolání, podat dovolání prostřednictvím jiného než původně ustanoveného obhájce (Mgr. Jána Gajdoše, LL.M.), lze podle Nejvyššího soudu přičítat toliko obviněnému, který si musel být těchto vědom a mohl si též sám pro tento účel zvolit obhájce. Stran obviněným tvrzených překážek k podání dovolání spočívajících zejména v neumožnění nahlédnutí do spisu soudem prvního stupně Nejvyšší soud poznamenává, že tyto nelze považovat za důvodné, neboť je zřejmé, že ustanovený obhájce Mgr. Tomáš Pauch mohl a měl k realizaci práva nahlížet do předmětného trestního spisu žádat přímo Městský soud v Praze, u kterého se trestní spis v dané době nacházel. Poukazuje-li obviněný v rámci podaného dovolání na to, že dne 31. 5. 2019 byla jeho obhájci Mgr. Tomáši Pauchovi doručena výzva soudu prvního stupně, aby obratem zaslal ve věci obviněného dovolání, je třeba říci, že takový postup soudu nebyl nikterak způsobilý vyvolat účinky navrácení lhůty pro podání dovolání, která v té době již uplynula (srov. přiměřeně usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 4. 2018, sp. zn. 6 Tdo 457/2018, bod 24.).
V.
Závěrečné zhodnocení Nejvyššího soudu
13. Podle §265i odst. 1 písm. c) tr. řádu Nejvyšší soud dovolání odmítne, bylo-li podáno opožděně, osobou neoprávněnou, osobou, která ho znovu podala, když ho předtím výslovně vzala zpět. Nejvyšší soud z výše rozvedených důvodů dovolání obviněného podle daného ustanovení jako opožděné odmítl a za podmínek §265r odst. 1 písm. a) tr. řádu tak učinil v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. řádu).
V Brně dne 6. 11. 2019
JUDr. Antonín Draštík
předseda senátu
Vypracoval:
JUDr. Petr Škvain, Ph.D.